Bez ruského plynu nás čeká doslova válečné hospodaření, varuje exministr Brabec
Přestože se mnohé státy zavázaly ke snižování emisí skleníkových plynů, jejich produkce stále roste a svět podle predikcí směřuje k dalšímu výraznému oteplení. „Na světových klimatických konferencích zazněla spousta slibů, ale reálná výkonnost při snižování emisí byla úplně jinde. Jediný kontinent, který své plány plnil, byla Evropa,“ řekl pro Český rozhlas Plus exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Zelená dohoda pro Evropu je prý teď po ruské invazi na Ukrajinu mrtvá, byť nevylučuje, že se nakonec Evropské unii podaří naplnit hlavní cíl být do roku 2050 uhlíkově neutrální.
V nejbližších letech se ale bude Česká republika i další evropské země muset více spolehnout na fosilní paliva a především uhlí, aby nahradily ruský plyn, který měl podle původních plánů usnadnit přechod k obnovitelným zdrojům.
Podle Brabce je nyní třeba zohlednit současnou realitu: „Pokud s tím nepřijde Evropská komise, tak by s tím měly přijít členské státy a rozhodně i Česká republika, jako jsme to dělali my už za naší vlády: otevírat oči a říkat ‚pojďme slézt z toho koně, pokud je opravdu mrtvý,‘ jak praví indiánské indiánské přísloví.“
„Plyn není jen o topení pro obyvatele, ale je zásadní pro průmysl nebo třeba pekárny. Tisíce malých a středních podniků nemají náhradu.“
Richard Brabec
Místopředseda hnutí ANO zároveň varuje, že pokud by Rusko přestalo dodávat plyn do Evropy, znamenalo by to akutní ekonomickou krizi, která zde nebyla od druhé světové války.
„Plyn není jen o topení pro obyvatele, ale je zásadní pro průmysl nebo třeba pekárny. Tisíce malých a středních podniků nemají okamžitou náhradu,“ připomíná.
Technologická evoluce na obzoru
Zatímco bez ruského uhlí by se Česko obešlo, nahradit ropu by už bylo složitější a vůbec nejtěžší by to bylo v případě plynu. „Pokud se Evropa odstřihne, tak se musíme připravit na doslova válečné, přídělové hospodaření a regulační stupně. Na věci, které jsme si za našich životů vůbec neuměli představit,“ uvádí Brabec.
Přestože světové zásoby plynu jsou obrovské, problémem je často chybějící infrastruktura. „Myslím, že se cena plynu v horizontu jednotek let vrátí do daleko normálnější stavu. Koneckonců ve Spojených státech je dnes cena plynu osm až desetkrát nižší než v Evropě,“ podotýká.
Lze také očekávat, že vysoké ceny povedou k technologickým inovacím a jejich většímu rozšíření. „Na úrovni domácností, malých a středních podniků i velkých firem uvidíme v příštích měsících a letech obrovskou technologickou revoluci,“ předpovídá Brabec.
„Bude to jaderná energie a obnovitelné zdroje, zbytek biomasa nebo plyn. Možná z Alžírska a Norska. A bude ho pravděpodobně méně.“
Richard Brabec
Zároveň prý ale nelze očekávat, že by Česko dokázalo v následujících letech pokrýt významnou část své energetické spotřeby.
„Určitě to bude jaderná energie a obnovitelné zdroje, zbytek pak biomasa nebo plyn. Akorát nebude z Ruska, ale možná z Alžírska, Norska nebo dalších zdrojů, a bude ho pravděpodobně méně, než jsme si mysleli ještě před rokem,“ dodává.
Jsou namístě obavy, že se kvůli válce na Ukrajině zhorší životní prostředí? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
