Po bezmála 140 letech končí povinná vojna

Armádu opouštějí poslední vojáci základní služby. Posádky se s nimi loučí. Slavnostní nástup se dnes uskuteční například v Kutné Hoře. Vojenskou službu tam ukončí příslušníci záchranného praporu. Právě dnes se rozloučí poslední vojáci základní služby z protiletadlové raketové brigády ve Strakonicích. Slavnostního nástupu se zúčastní sto vojáků, rozloučit se s nimi přijede i ministr obrany Karel Kühnl, velitel společných sil Josef Sedlák nebo zástupci strakonické radnice. Na příště už budeme mít ryze profesionální armádu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

poslední vojáci

poslední vojáci | Foto: Ivan Babej

Předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Josef Jařab ale upozorňuje na možná rizika: "Budeme mít profesionální armádu, ale pro případy vyhlášení války nebo jiných nebezpečí musíme mít samozřejmě stále ještě jakési zálohy."

Ruší se také civilní služba pro ty, kteří odmítají zbraně. Ve zdravotnických zařízeních, knihovnách a divadlech tak dnes budou civilkáři naposledy. Podle doktora Ladislava Horáka z pražské nemocnice na Vinohradech se mladí muži osvědčili. V nemocnicích pomáhali při nejrůznějších činnostech: "Ošetřování pacientů, jejich převážení. Je to velice důležitá práce, bez které se neobejdeme."

Například Kutnohorská Oblastní charita je chtěla původně nahradit dobrovolníky, kterých se hlásí stále víc. Jak ale Radiožurnálu prozradila ředitelka tamní charity Marie Macková, zkušenosti ukazují, že tento model se do praxe uvést nepodaří. "Vyzkoušeli jsme to letos v červenci, kdy jsme tu měli chlapce z Německa, který celý měsíc opravdu v osmihodinové směně pracoval - stejně jako civilkáři. Když jsme ten měsíční čas vyhodnocovali, tak jsme dospěli k závěru, že není reálné člověka na delší dobu pro dobrovolnictví tak těžké a náročné získat, že to byla příliš vysoká ambice."

Někteří civilkáři proto zvažují, že v nemocnicích zůstanou. I tak ale zdravotnickým zařízení bude řada pomocných profesí chybět.

Česká republika se stane jednou z prvních zemí střední a východní Evropy s profesionální armádou. Ta bude mít zhruba 20 tisíc vojáků a stejný počet občanských zaměstnanců. Kromě pravidelného vojska má Česká republika k dispozici ještě aktivní zálohy, které mají pomáhat hlavně při řešení nevojenských krizových situacích.

O profesionalizaci armády se mluví také v sousedním Německu. Je to ale problém. Vedle 195 tisíc vojáků z povolání a déle sloužících je v Bundeswehru 55 tisíc vojáků z titulu branné povinnosti. Méně než polovinu tvoří ti, kteří si dobrovolně prodloužili vojnu o 1 až 14 měsíců. Dalších necelých 55 procent jsou pak vojáci ZVS, ta trvá 9měsíců. Původní úvahy o jejím zrušení do roku 2008 se zdají být ale nereálné. I když veřejnost je pro, armáda, část politiků a převážná většina sociálních a zdravotních pracovníků je proti. Důvodem je, že by neměl, kdo nastoupit pak na náhradní, civilní službu. Jde totiž aktuálně o více než 80 tisíc mladých mužů, kteří jsou ve zdravotnictví a sociálních službách nenahraditelní.

Milan Kopp, Dušan Valenta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme