Po dvaceti letech začalo v Česku přibývat včelařů i včelstev

Češi se vracejí ke včelaření. Zatímco po roce 1990 včelařů ubývalo, loni se začal trend obracet. Za poslední rok jich přibylo v celé zemi na 1500. Pro část lidí je to vítaný přivýdělek, pro někoho pak příjemný koníček. Na pořízení úlů a vybavení je přitom možné získat dotace.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

včely | Foto: Stanislav Peleška

Štěpán Mach učí na střední škole v Hradci Králové angličtinu a tělocvik. Před pěti lety se přestěhoval z města do nedaleké vesnice.

„Začal jsem včelařit, protože jeden můj soused mě poprosil, že by potřeboval pomoct, že už na to nestačí, protože mu je 80 let. Pomáhal jsem a pak jsem si řekl, že to zkusím sám,“ vypráví, jak se stal včelařem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Češi se vracejí ke včelaření. Více reportér Jiří Fremuth

Od 90. let včelařů zvolna ubývalo, loni se ale trend změnil a v celé zemi přibylo včelařskému svazu 1500 nových členů.

„Stále se říká, že včelaři jednou vymřou. Není to pravda, protože včelaření bylo vždycky doménou lidí středního a staršího věku, i když v poslední době se nám daří získávat i mladé členy,“ říká místopředseda Českého svazu včelařů Vlastimil Dlab a dodává:

"Mladí lidé se navíc často chtějí včelařině věnovat jako profesi, zakládají včelařské farmy a berou to jako povolání a poslání."

Začít s tímto koníčkem není těžké. Zájemce nepotřebuje zvláštní vzdělání, jen lásku k přírodě, vhodné místo a zkušeného rádce. Vybavení a čtyři úly stojí kolem 15 tisíc korun a lze na ně získat evropské dotace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Místopředseda Českého svazu včelařů Vlastimil Dlab byl také hostem pořadu Stalo se dnes

„Začínající včelař si může pořídit čtyři nové úly a dostane příspěvek tisíc korun na každý úl,“ upřesňuje Dlab. Včela je z právního hlediska považována za hospodářské zvíře.

Mladý učitel Štěpán Mach věnuje svým čtyřem úlům kolem 50 hodin ročně a vytočí necelých 50 kilogramů medu. Včelaření mu ale dává víc. „Kromě medu a žihadel je to takový návrat na venkov. Je to příjemná práce,“ říká.

Právě med od malých včelařů považuje Vlastimil Dlab za nejkvalitnější. "Doporučuji kupovat jedině med takzvaně ze dvora, přímo od včelaře. Dováží se k nám spousta medu ze zahraničí, ať už z Asie, nebo Jižní Ameriky. Tam ale roste úplně jiná květena, takže med má úplně jiné složení."

Medy z velkochovů zase často bývají šizeny pomocí náhražek cukrů, což spotřebitel na první pohled nemůže poznat. U malých včelařů ale na tyto praktiky nenarazí.

Jiří Fremuth, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme