Po hubených letech začali Češi opět utrácet, druhé nejvyšší výdaje padly za potraviny

Podle Českého statistického úřadu průměrný Čech loni utratil zhruba 10,5 tisíc korun měsíčně. V částce jsou zahrnuté výdaje za potraviny, bydlení nebo vzdělání. Výdaje domácností stouply o necelá tři procenta, což je nejvyšší růst od roku 2007.

Praha (Aktualizováno: 16:05 17. 7. 2017) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Pixabay

Průměrná česká domácnost loni utratila 125 947 korun na osobu za rok. Spotřební vydání stoupla meziročně o 2,8 %, což byl nejvýraznější růst od roku 2007, po kterém přišla krize. Výdaje zahrnující mimo jiné útraty za potraviny, bydlení, dovolené, zdraví či vzdělání ukrojily z čistých příjmů 77 %.

Rozpočty domácností se pozvolna zlepšují, ještě před pěti lety spotřební výdaje představovaly 81 procent příjmů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Češi si polepšili. Průměrné mzdy meziročně vzrostly na 27 889 korun

Číst článek

Příjmy domácností loni také vzrostly, růst zrychlil na 3,6 procenta z předchozích 1,7 %. Čisté roční peněžní příjmy domácností v přepočtu na jednoho jejího člena loni činily 163 344 korun.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy jsou loňské spotřební výdaje domácností rekordní. Po odečtení inflace vzrostly o 2,1 %, dodal. „Teprve loni se ‚zlomilo‘ období šesti poměrně hubených let, 2010 až 2015, v nichž ani jednou meziroční růst spotřebních vydání nepřekročil úroveň jednoho procenta. Naposledy se tak stalo v roce 2009, kdy vzestup činil 1,7 %. V letech 2011 a 2012 došlo dokonce v reálném vyjádření, tedy po zahrnutí inflace, k poklesu spotřebních vydání,“ upozornil.

Nejvýznamnějšími položkami v rodinném rozpočtu jsou dlouhodobě výdaje za bydlení a energie, které tvoří 20,8 % spotřebních vydání. Na druhém místě jsou potraviny a nealkoholické nápoje, které spolknou 19,8 % výdajů. Alkohol a tabák pak tvoří 2,9 % výdajů, do kterých se ale nepočítá útrata za tyto položky v restauracích. Útraty za obě skupiny loni stouply. Růst byl patrný i u vydání za oblečení a boty, vybavení bytu, poštu a telekomunikace, dovolenou, kulturu či stravování a ubytování. Naopak méně domácnosti utrácely za zdraví, na které připadá 2,6 % výdajů, a za vzdělávání s půlprocentním podílem.

Česká ekonomika meziročně vzrostla o 2,9 procenta. Jiné země na tom jsou lépe, tvrdí odborník

Číst článek

Za co a kolik v průměru Češi utrácejí, se liší podle typu a složení domácnosti. „U domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů tvořily výdaje spojené s bydlením a energiemi 27,9 procenta a výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje 24,1 procenta. U domácností s dětmi patřily tyto položky také mezi nejvýznamnější, ovšem jejich podíly byly nižší. Představovaly 17,4 % a 19 %, přičemž struktura výdajů byla více rozložena mezi ostatní typy vydání. Hlavně na dopravu, pohonné hmoty a dopravní prostředky s 12,3procentním podílem," uvedl ředitel sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ Martin Zelený.

Rozdíly jsou patrné i v dalších položkách. Podle Pavla Širmera z oddělení sociálních šetření ČSÚ například domácnosti důchodců vynaložily za vydání spojené se zdravím 4600 korun na osobu ročně, zatímco osoba v průměrné domácnosti 3300 korun.

Jiří Svatoš, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru