Po případném zásahu bleskem je nejdůležitější zvládnout šok, radí expert

Sledování bouřek z pohodlí a bezpečí domova je příjemné. Když vás ale bouřka zastihne venku, může jít o zdraví a dokonce i o život. V sobotu zranil blesk tři lidi v Děčíně. Dvěma způsobil lehká a jednomu člověku těžké zranění. I proto je důležité vědět o nebezpečnosti blesků a i o možnostech snižování rizik jejich zasažením.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

blesk | Foto: Fotobanka Pixabay

„Máme-li mluvit o zasažení člověka, pak jde o jeden z typů blesku, o elektrický výboj mezi centrem elektrického náboje v bouřkovém oblaku a zemí,“ vysvětlil profesor Jana Bednář z katedry fyziky atmosféry na pražské Karlově univerzitě.

„Co radit? Tak především příliš nevyčnívat, nestát na nějakém elektrickém vodiči, třeba na kovové desce. Pokud možno nestát před nějakým osamělým vysokým stromem, nebo přímo pod ním.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Fyzikální podstatu blesků i možnosti ochrany lidí před nimi přiblížil profesor Jana Bednář z katedry fyziky atmosféry na pražské Karlově univerzitě.

Profesor Bednář také doporučil, pokud třeba cestujeme autem, být uvnitř vozu, protože karosérie funguje v podstatě jako ochranná tzv. Faradayova klec a pneumatiky izolují od elektrické vodivosti zemského povrchu.

„Samozřejmě to nejhorší by bylo nést nějakou vztyčenou kovovou tyč. Například vidle, kosu a podobně, protože to může velice zvýšit pravděpodobnost zásahu bleskem.“

Pokud už ale k zásahu člověka dojde, je důležité si podle profesora Bednáře uvědomit, že se jedná o intenzitu elektrického proudu v řádu tisíců ampérů, ale po velmi krátký čas, a to v řádu mili nebo mikro sekund.

Blesk zasáhl v Děčíně tři lidi. Skončili v nemocnici

Číst článek

„Čili takový úder elektrického proudu zpravidla nepoškodí vnitřní organismus, ale způsobí mu šok. Zastaví oběh krve, zastaví dech. Proto je první pomoc velmi naléhavá,“ apeloval Bednář.

Spočívá zejména v co nejrychlejším zvládnutí šoku a obnovení dýchání zasažené osoby a případně i ve zvládnutí možné zástavy srdeční činnosti a podobně.

„Poškození, která utrpí organismus po zásahu blesku, jsou spíše druhotnými škodami způsobenými šokem. Čili co nejrychlejší pomoc a podle příruček první pomoci zvládnout šok,“ poradil profesor Jana Bednář z katedry fyziky atmosféry na pražské Karlově univerzitě.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme