Vnímání léta se změnilo, říká klimatolog. Statistiky potvrzují, že déšť k prázdninám patří
Nástup léta byl letos nejdeštivějším za poslední roky. Dlouhodobé statistiky o počasí nicméně ukazují, že právě během prázdnin spadne v České republice nejvíce srážek. Podle klimatologa Radima Tolasze jsme si na podobné počasí odvykli, protože posledních pět let bylo téměř vždy srážkově podprůměrných.
Ačkoliv srážky podle dat k prázdninovým měsícům patří, letošní červen byl opravdu výjimečný. Stal se nejdeštivějším za posledních 60 let – po celé republice napadalo 151 milimetrů srážek, což je skoro dvojnásobek dlouhodobého průměru.
Přívalové deště si vyžádaly nejméně devět obětí na životech a napáchaly škodu kolem 335 milionů korun. Příčin, proč obyvatele Česka letos déšť překvapil, může být mnoho.
„Už jsme odvykli typickému letnímu počasí a myslíme si, že v létě má být teplo a nepršet. Není tomu tak. Červen a červenec jsou u nás typicky nejsrážkovější měsíce v roce a zdárně jim sekunduje srpen,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Rok 2020 tak podle něj v porovnání s dlouhodobějšími průměry nevybočuje, mimo normu jsou jen poslední tři měsíce. „Začátek roku odpovídal minulým letům. Vypadalo to, že bude sucho a relativně teplo. V květnu začalo pršet, červen byl upršený hodně a de facto dohnal srážkovou ztrátu v rámci roku,“ říká klimatolog.
Roční úhrny srážek potvrzují, že v posledních letech vždy napršelo méně, než tomu bylo mezi lety 1961 až 2010. Více deštivo bylo jen v roce 2013.
,Extrémní Medard‘
Propršený červen byl podle Tolasze pro starší generaci normální, právě posledních pět až deset letech ale vnímání nástupu léta změnilo. „Bylo to období, o kterém jsme vždycky říkali, že je extrémně suché, trvá dlouho, a jako lidé jsme si zvykli na to, že málo prší a je hodně teplo,“ dodává.
Medardová kápě, 40 dní kape
Na 8.červen připadá svátek sv. Medarda, který je historicky spojován s deštivým počasím. Podle meteorologa Miloše Dvořáka je známá pragnostika důsledkem vrcholu tzv. medardovská cirkulace. „Na jaře a na počátku léta se nad rychle prohřívající pevninou tlak vzduchu snižuje a nad chladnějším oceánem zvyšuje. A tato nerovnováha se pak postupně musí vyrovnávat vpády chladnějšího a vlhčího vzduchu od moře,“ vysvětluje Dvořák.
Letos se tak do Česka vrátil typický Medard, i když o něco extrémnější. „Ještě před deseti dvaceti lety jsme na medardové počasí byli zvyklí. To, že v červnu napadlo hodně srážek je v podstatě návrat k minulosti,“ říká Tolasz.
Ne příliš překvapivě patří letní teploty v tuzemsku k těm nejvyšším. Přesvědčení, že je rok 2020 výjimečně chladným, je podle klimatologa z dlouhodobého hlediska mylné. Teplotně letošní červen nevybočil z běžných hodnot, když průměrná měsíční teplota dosáhla 16,4 stupně.
„Ten pocit, že je najednou zima, je dán tím, že jsme si zvykli na letní teploty okolo 35 stupňů několik dní po sobě. To ale v posledních několika letech bylo nepřirozené. Tím, že jsou prázdniny a lidé sedí v přírodě, tak jim to teď najednou chybí,“ říká Tolasz.
Více srážek a průměrné teploty sice mohou kazit plány na tuzemskou dovolenou, podle klimatologa jsou ale příznivým jevem.
„Udivuje mě, že se tomu, že v létě prší, všichni diví. Měli bychom být rádi, že je konečně normální počasí. Když se podíváte ven po přírodě, té to vyhovuje. Všechno je zelené, pěkně to roste, není popraskaná půda. To, že byly povodně, se ve střední Evropě občas stává, ale kdyby nebyly, nebylo by si na co stěžovat,“ dodává.
‚Extrémní počasí je stále častější i v Česku.‘ Podívejte se na graf srážek od roku 1954
Číst článek
Zbytek léta bude chladnější
Dlouhodobý výhled Českého hydrometeorologického ústavu na zbytek léta předpokládá, že období od 13. července do 9. srpna bude teplotně slabě podprůměrné. Můžeme očekávat četnější střídání chladnějších a teplejších dní, nejchladněji by ale mělo být ve druhém a čtvrtém červencovém týdnu.
Pršet by mělo už jen průměrně, o něco více srážek se předpokládá v týdnu po 20.7. Celkové úhrny mohou být ale regionálně velmi rozdílné, zejména kvůli lokálním přeháňkám a bouřkám.
Měsíční výhled vyjadřuje celkový charakter počasí, nepostihuje proto všechny možné výkyvy, upozorňují meteorologové. Úspěšnost výhledu se pohybuje u teplot kolem 75 procent, u srážek kolem 65 procent.
