Na Štědrý den může být až 11 stupňů. Teploty o svátcích budou připomínat víc jaro než zimu
Česko zažívá sérii nejteplejších Štědrých dnů za posledních 30 let. Průměrná denní teplota vzduchu 24. prosince neklesla pod nula stupňů Celsia od roku 2008, loni dosáhla 4,7 stupně. Tento rok nebude výjimkou, denní teploty budou připomínat spíše jaro, než zimu. Mrazy minulého týdne jsou pryč, na Štědrý den bude až 11 stupňů Celsia. Teploty klesnou pod nulu maximálně 26. prosince v noci.
Na Štědrý den bude v Česku mimořádně teplo. Odpolední teploty by podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) měly vystoupat na 7 až 11 stupňů Celsia. Zpočátku bude zataženo a na většině území bude pršet. Nejnižší noční teploty budou 8 až 4 stupně Celsia, na Moravě místy kolem 2 stupňů.
Ledovka vydrží na většině území do čtvrtečního rána, na Moravě do večera, varují meteorologové
Číst článek
„Vypadá to, že sníh vydrží jenom na horách a na některých místech na severovýchodě Čech a Moravě, kde teď leží více než deset centimetrů sněhu a nestihne roztát. Ale většina území České republiky, alespoň v nížinách, bude mít letošní Vánoce na blátě,“ řekl serveru iROZHLAS.cz meteorolog Jan Šrámek.
V sobotu 25. prosince bude zataženo až oblačno, místy přechodně polojasno. Ojediněle se vyskytnou přeháňky nebo déšť a na některých místě je doprovodí i mlhy. Nejnižší noční teploty se budou pohybovat mezi 5 až 1 stupněm Celsia. Nejvyšší denní teploty na první svátek vánoční budou 6 až 10 stupňů Celsia, na Moravě místy kolem 4 stupňů.
Na druhý svátek vánoční bude zataženo až oblačno, zpočátku místy až polojasno a ojediněle mlhy. Místy se objeví déšť nebo přeháňky. Nejnižší noční teploty budou 5 až 1 stupeň Celsia, při zmenšené oblačnosti mohou klesnou až 1 stupeň pod nulu. Nejvyšší denní teploty se budou na Štěpána podobat Štědrému dni, mezi 7 až 11 stupni.
„Po Štědrém dni vydrží relativně teplé počasí, odpolední teploty by měli být většinou kolem 8 stupňů Celsia a ochladit by se mělo až po svátcích. To znamená, že postupně se na hory vrátí sněhové vločky a v nížinách by teploty už neměli být do 11 stupňů, ale jenom mezi 2 až 7. I tak po Vánocích bude počasí spíše nadprůměrné, ale ne tolik jako na Štědrý den,“ dodává Šrámek.
Jak bylo dříve
Loni ležel sníh kromě hor jen ve východní části země, a to i v nížinách – třeba v Ostravě a Olomouci byly ráno na Štědrý den dva centimetry sněhu.
Praha ale na bílé Vánoce čeká už přes deset let, naposledy byla sněhová pokrývka v ulicích metropole v roce 2010. Statistiku bílých Vánoc vydal v tiskové zprávě Český hydrometeorologický ústav.
Nejteplejší Štědrý den s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 stupně Celsia zaznamenal ČHMÚ v roce 1980, naopak nejchladněji bylo v roce 1961 s průměrnou teplotou minus 14,9 stupně Celsia. Nejchladnější Štědré dny v posledních 30 letech evidují meteorologové v letech 1996 a 2003 s průměrnou teplotou minus 10,5, respektive minus 10,3 stupně Celsia.
Loni bylo nejtepleji v pražském Klementinu, kde průměrná denní teplota vzduchu dosáhla 8,6 stupně Celsia, nejchladněji, minus čtyři stupně Celsia, bylo na Sněžce.
Sněžku zasáhl vítr o síle orkánu, horní úsek lanovky stojí. Podle horské služby nehrozí velké laviny
Číst článek
Nejvyšší maximální denní teplota pro 24. prosinec zaznamenaná na českém území je 14,5 stupně Celsia. Meteorologové ji naměřili v roce 1958 na stanici Lučina na Frýdecko-Místecku a v roce 1977 na stanici Kolín. Naopak nejnižší minimální denní teplota minus 31,5 stupně byla zaznamenána v roce 2001 na stanici Horská Kvilda.
Sněhová pokrývka
Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na území České republiky v roce 1981. Na Pradědu v Jeseníkách tehdy naměřili 194 centimetrů, v Beskydech na Lysé hoře 174 centimetrů a v Krkonoších na Labské boudě 171 centimetrů. Sníh byl tehdy i ve městech – v Ostravě 31 centimetrů, v Brně 20 a v Liberci dokonce 40 centimetrů.
V Praze ale podle ČHMÚ ležely pouze čtyři centimetry. V hlavním městě bylo nejvíce sněhu na Štědrý den v roce 1969, a to 29 centimetrů.
Rekordní výšku sněhové pokrývky na Štědrý den naměřili meteorologové v roce 1974 v Krkonoších na Vrbatově boudě, kde leželo 215 centimetrů sněhu.
„Nejvyšší přírůstek nového sněhu jsme v průměru na našem území zaznamenali v roce 1959. Sněžilo takřka na celém území, kromě západních Čech,“ uvedli meteorologové. Nejvíc, 36 centimetrů, ho tehdy napadlo v Beskydech.
