Intenzivní srážky budou častější, k jejich zadržení by mohla přispět hluboká orba, míní odborníci

Povodně z intenzivních srážek jsou přirozeným jevem, zemědělská půda by však mohla zadržet více vody, kdyby se hlouběji oralo. Uvedli to Martin Hanel a Petr Máca z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Do budoucna bude se zvyšující se teplotou růst množství vlhkosti ve vzduchu, srážkové extrémy tak budou pravděpodobně růst, upozornili.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

(ilustrační foto) | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

V jakých oblastech bude více pršet, není podle odborníků možné přesně říct. Pršet ale bude pravděpodobně spolu se zvyšující se teplotou více. „Se zvyšující se teplotou je atmosféra schopna udržet větší množství vlhkosti, zhruba o sedm procent na stupeň Celsia, a tedy i srážkové extrémy budou s rostoucí teplotou pravděpodobně růst,“ popisují.

Květnové deště zmírnily dopady sucha pouze částečně. Půda je zavlažená jen do 40 centimetrů

Číst článek

Zhruba třetina zemědělské půdy je podle nich odvodněná drenážními systémy, které ústí do odvodňovacích zařízení. „Pokud drenážní systém funguje a není retardační (tedy že odtok vody zpomaluje), voda zrychleně odtéká,“ uvedli. Na druhé straně podle nich řada drobných vodních toků prochází úpravami zpomalujícími odtok vody. „Potenciál krajiny pro zadržení vody nicméně není zdaleka využit,“ dodávají.

Vláda loni schválila, že se od příštího roku zpřísní standardy hospodaření na zemědělské půdě. Pokud bude půda ohrožená erozí, budou moci zemědělci v létě pěstovat jednotlivé plodiny maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací. „Menší půdní bloky jsou z hlediska eroze půdy jednoznačně pozitivním opatřením vedoucím k ochraně půdního fondu. I 30hektarové bloky jsou z hlediska protierozní ochrany, biodiverzity i ostatních mimoprodukčních funkcí stále příliš velké,“ upozorňují Máca s Hanelem.

Schopnost půdy udržet vodu se podle nich může zvýšit hloubkovou orbou, srážkové vody pak můžou stéct do větších hloubek a sníží se tím povrchový odtok. „Obecně nejhorší vlastnosti vzhledem ke vzniku eroze a povrchového odtoku mají širokořádkové plodiny,“ uzavřeli. Jde například o kukuřici nebo řepu.

Česko zasáhly v uplynulých dnech prudké deště, především Zlínský a Moravskoslezský kraj. Na třech desítkách míst v ČR se dostaly hladiny toků na povodňový stav.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme