Počet romských žáků v bývalých zvláštních školách klesl skoro o 9 procent
V bývalých zvláštních školách je oproti loňskému roku téměř o 9 procent méně romských žáků. Ukázala to kontrola České školní inspekce v celkem 140 školách. Podle ministerstva školství je hlavním úkolem zabránit tomu, aby byly děti ze sociálně znevýhodněného prostředí bezdůvodně zařazovány do programu pro děti s lehkým mentálním postižením.
„Je to zhruba o 8,6 procenta menší číslo, než tomu bylo v roce 2009 a 2010,“ sdělil přesný údaj o počtu romských dětí v takzvaných praktických školách náměstek ústřední školní inspektorky Ondřej Andrys a dodal:
„Je tomu tak i přesto, že pořád ještě nedochází k důslednému rozlišování podpory žáků, kteří jsou sociálně znevýhodnění, a žáků, kteří mají lehké mentální postižení. Ještě stále se to trošku směšuje do jedné kapitoly.“
Hostem Ozvěn dne na Radiožurnálu byl první náměstek ministra školství Jiří Nantl
S tím souhlasí i první náměstek ministra školství Jiří Nantl, dodává ale, že nejde jen o romské děti.
"Jde obecně o to, umět rozlišit, kdy děti opravdu vyžadují sociální vzdělávací péči kvůli nějakému typu mentálního postižení, a kdy kvůli tomu, že pocházejí ze sociálně nebo kulturně znevýhodněného prostředí," vysvětluje Nantl a upozorňuje na možný budoucí problém:
"Tento problém se výhledově vzhledem k demografické situaci Česka v míře migrace bude týkat i dětí z přistěhovaleckých komunit, vietnamských, ukrajinských a dalších. To znamená, že tomu se musíme systémově věnovat."
Ministerstvo chystá novou diagnostiku
V minulých letech byly zpřísněny vyhlášky pro zařazování dětí do programů určených pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Jejich uplatňování je ale složité v tom, že často ani rodiče nejsou dostatečně poučení a někdy i sami vyžadují, aby děti chodily do praktické školy, protože jim to připadá jednodušší.
Podle Nantla je klíčová zejména úprava diagnostiky: "Na jejím základě se vydává posudek, jaký typ podpůrných opatření dítě potřebuje. Odhadujeme, že v průběhu příštího školního roku by mohly být představeny nové diagnostické postupy. Jednotná metodika ale musí mít právní oporu, kterou dnes postrádá."
'Pro romskou komunitu je důležitá důvěra'
Romské děti chodí podle ombudsmana do bývalých zvláštních škol bez pádného důvodu. Vládě proto doporučil opatření, díky kterým by se romští žáci mohli učit v běžných základních školách. Právě kvůli tomu, že žáků ze zmíněného etnika končí ve speciálních školách zbytečně mnoho, se Česko stalo terčem kritiky i mezinárodních organizací.
Naopak mezi dobré příklady patří pražská Základní škola na Tyčkově náměstí, kde mají zhruba 15 až 20 procent romských žáků. Celkem jich tam chodí padesát.
„Karlín je asi výhodná oblast z toho pohledu, že tam žije taková smíšená komunita; jak majorita, tak romská komunita. My jsme vlastně jediná spádová škola a vůbec se ničemu nebráníme, takže chceme pomoct každému dítěti, které chodí k nám do školy.“
O zkušenostech se začleňováním romských žáků mluvil v Ozvěnách dne Jan Korda, ředitel pražské Základní školy na Tyčkově náměstí
„A já myslím, že romští rodiče to oceňují a v tu chvíli k nám mají důvěru. Což je hrozně důležité u romské komunity, aby škola u nich získala důvěru,“ uvedl v Ozvěnách dne ředitel školy Jan Korda. Romským dětem nabízejí i takzvaný nultý ročník, což je přípravný ročník před nástupem do první třídy.
Ředitel Korda se nicméně obává toho, aby praktické školy v důsledku nynějších diskusí o jejich poslání zcela nezanikly, případně aby striktně přestaly přijímat romské žáky.
„Praktická škola je pro děti, které jsou pomalejší, které potřebují pomalejší tempo, potřebují menší množství učiva. A na to se dneska zapomíná, že takovýto typ školy, když do nich budeme takhle šít, tak vlastně zmizí. A kam tyhle děti zařadíte? Já bych rád, aby praktické školy nezanikly a zůstaly pro děti, pro které je to potřeba,“ poznamenal ředitel.
