‚Systémové chyby na ministerstvu průmyslu.‘ Má vracet dotace jen Agrofert?

Matěj Skalický mluví s Terezou Čemusovou, redaktorkou serveru iROZHLAS.cz

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

9. 6. 2022 | Praha

 

Brusel píše Praze, Praha píše Bruselu. A v hlavní roli jsou dotace a zase dotace. Některé obdržené, jiné vrácené, další neprávem udělené. Nekonečný, pořádně zamotaný příběh střetu zájmů Andreje Babiše rozplétá Matěj Skalický s Terezou Čemusovou, redaktorkou serveru iROZHLAS.cz.

Editace: Jan Beneš
Sound design: Damiana Jansová
Rešerše: Zuzana Marková
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

“Dotace a údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO, budou v lednu prověřovat auditoři.” (2. 1. 2019, Plus)

 

“Dceřinné společnosti holdingu Agrofert musí vrátit z dotací přes 4 a půl milionu korun. Vyplývá to z dopisu českých úřadů Bruselu k auditu ke střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.“ (6. 6. 2022, Radiožurnál)

 

“Auditoři ministerstva financí našli pochybení u šesti projektů. Podle mluvčího holdingu šlo jen o neformální nedostatky.” (6. 6. 2022, ČT24)

 

“Francouzská veřejnoprávní televize odvysílala dokument o zneužívání unijních zemědělských dotací, ve kterém vystupuje český expremiér Andrej Babiš z hnutí ANO:Frabcouzská trelevize Francouzská televize označuje Babiše za faktického vlastníka Agrofertu.” (8. 6. 2022, Rž) 

 

“Lu plus son de la republique Tcheque. Andrej Babis. Nejmocnější muž Česka, druhý nejbohatší muž v zemi a český Donald Trump. Donald Trump Tcheque.” (Radiožurnál, 8.5. 2022)

 

Určitě si na to vzpomínáte, není to tak dávno. Rok 2019 a audit ke střetu zájmů Andreje Babiše. Velké téma v Česku….

“Dotace a údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO, budou v lednu prověřovat auditoři.” Zdroj (2. 1. 2019, Plus)

 

“Premiér Andrej babiš z hnutí podle auditorů z evropské komise pořád ovládá holding Agrofert. Návrh auditorské zprávy tvrdí, že babiš je ve střetu zájmů. (1. 6. 2019, Plus

 

“Do České republiky dorazila druhá část návrhu auditní zprávy o možné střetu zájmu premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.” (5. 6. 2019, Rž)  

 

Velké téma v zahraničí…

“Babis is also be … in a conflict of interest.” (TRT World, 14. 7. 2019)

 

“Babis is business man… ANO party.” (DW News, 23.6. 2019)

 

“This is not a first time, that parlament ….. of prime minister Babis.” (GreensEFA, 19.5. 2021)

 

Audit je už u konce, šéf hnutí ANO Andrej Babiš jako člen vlády porušil českou a unijní legislativu ke střetu zájmů. Agrofert tak neměl v tomto období na dotace nárok. Od té doby si Praha s Bruselem píšou dopisy. Češi o tom, jak plní doporučení auditora. Evropská komise o tom, jak je s tímto plněním spokojena. A do toho si evropské špičky objednaly zpětnou kontrolu udělených dotací.
Ta kontrola, která odhalila některá pochybení dceřiných firem Agrofertu, byla mimořádně důležitá. Nikoliv asi kvůli těm chybám nebo penězům, které musel koncern Agrofert vrátit, ale protože si je vyžádala sama Evropská komise, byl to jeden z jejich požadavků, které na české úřady vznesla poté, co v Česku dokončila audit ke střetu zájmů bývalého českého premiéra a šéfa hnutí ANO a současného poslance Andreje Babiše. Je samozřejmě důležité, aby bylo z pohledu Bruselu v tuzemském systému rozdělování unijních dotací v pořádku, především kvůli bezproblémovému čerpání dotací z evropských fondů.

Tereza Čemusová je redaktora zpravodajského serveru iRozhlas.cz a dotacím pro Agrofert se vesvých článcích dlouhodobě věnuje.

Úředníci ministerstva průmyslu a obchodu zkontrolovali celkem 11 projektů. Týkaly se Výzkumného ústavu organických syntéz z Rybitví u Pardubic, dodavatele farmářských potřeb, společnosti Farmtec, firmy Penam, zemědělského výrobce Primagra, zpracovatele plastů, společnost Fatra a Kosteleckých uzenin. Tyto firmy dohromady získaly dotace v hodnotě 95 milionů korun. Chyby úředníci vyčíslili na více než 4,5 milionu. Nejvíc jich odhalili u dotací pro Výzkumný ústav organických syntéz.
Jak už název společnosti napovídá, jedná se o firmu působící v odvětví průmyslové chemie a prověrka se týkala celkem pěti projektů této firmy. Kvůli chybám byla vystavena zhruba čtyřmilionová vratka. A další chyby pak úředníci našli u projektu zemědělského podniku Farmtec. Ten teď musel po kontrole vrátit něco přes 600 000 korun. Dohromady tedy činila vratka více než 4,6 milionů korun. Ty konkrétní chyby ale neumíme úplně přesně popsat. My jsme čerpali ze dvou dokumentů, které byly součástí korespondence zaslané letos v březnu do Bruselu. Jedním z nich je zpráva o výsledcích kontroly, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu, a druhým je dokument auditního orgánu, který působí na ministerstvu financí, ale zodpovídá se přímo Evropské komisi.

To byl jeden z požadavků Bruselu, aby ta celá kontrola proběhla ve dvou fázích.
Jednalo se o část projektů, které vlastně nestihli zkontrolovat auditoři během auditu ke střetu zájmů a chtěli to proto po českých úřednících. Nejdříve aby je provedlo ministerstvo průmyslu, které ty dotace z minulosti Agrofertu vlastně přikleplo, a poté auditoři z ministerstva financí jako takový nezávislý arbitr, řekněme. Ta zpráva z resortu průmyslu je nicméně velmi stručná a konkrétní pochybení nepopisuje. Pouze uvádí, zda byly chyby už ve fázi hodnocení projektu, tedy během toho výběru, nebo zda se našly až během kontroly na místě, když už byl ten projekt dokončený a dotace načerpaná. A pak také ty konkrétní částky, které musel Agrofert vracet.

Citujeme z kontrolní zprávy ministerstva průmyslu a obchodu z 14. března 2022:

“Nedostatek s negativním vlivem na podpoření projektu byl identifikován v rámci ověření provedení věcného hodnocení. S ohledem na toto zjištění nebudou žádosti o platbu projektu předloženy k certifikaci.”  

 

Dokument auditorů resortu financí už je trochu podrobnější a jsou v něm popisovány především nedostatky během hodnocení způsobilosti těch projektů, na jejichž základě pak byly dotace uděleny. Takže například u jedné šestnáctimilionové dotace, která šla na centrum výroby chemických specialit, tedy na nějaké zařízení na výrobu chemických produktů, které jsou pak využívány třeba v oblasti farmaceutického nebo mikro elektrického průmyslu, našli auditoři nedostatky v hodnocení hospodárnosti projektů. Vadilo jim, že hodnotitelé přidělili danému kritériu hospodárnosti plný počet bodů, ale vůbec to nepodložili třeba nějakými záznamy o porovnání výdajů na pořízení technologie s cenami obvyklými na trhu. A všechna ta pochybení, která my umíme tedy popsat, jsou podobného typu.

Jedno pochybení se ale přesto vymyká. A opět se týká Výzkumného ústavu organických syntéz, který provádí výzkum týkající se organické chemie a toxikologie. Dělá testy, expertní posudky, analýzy nebo třeba zkoušky zdravotnických prostředků. Tento ústav totiž jednu z dotací, určenou na “katalytické tlakové procesy v extrémně korozivních prostředích“ neměl vůbec dostat. Hodnota? 20 milionů korun.
K pochybení došlo už úplně na začátku při výběru projektu, kdy úředníci rozhodují o tom, zda ten projekt vůbec má nárok čerpat nějaké dotace. A ukázalo se, že věcné hodnocení projektů, které dělal nějaký odborník na danou problematiku a na jehož základě pak byla dotace přidělena, nebylo správně provedené. Auditoři z ministerstva financí do toho jejich dokumentu z kontroly napsali, že nebyla splněna některá základní kritéria, která jsou nezbytná pro to, aby projekt na dotaci dosáhl. Udělali si vlastní ověření a došli k tomu, že by nesplnil požadovanou minimální bodovou hranici, která je 60 bodů a dokonce by se k ní ani nepřiblížil, dostal by podle nich jen 20 bodů.

Citujeme ze zprávy Ministerstva financí pro Evropskou komisi z 9. března 2022.

“Věcné hodnocení nebylo provedeno ani v souladu s definicí výběrových kritérií, ani v souladu s dokumentací žádosti o podporu předloženou žadatelem a projekt nesplňuje ani minimální bodovou hranici 60 bodů. Projekt měl být vyřazen z hodnocení.”

 

Ministerstvo průmyslu se proto rozhodlo ten projekt úplně vyřadit z unijního financování. On už tedy byl proplacený z českého státního rozpočtu, ale z toho popisu zjištění vyplývá, že chyba nebyla na straně Agrofertu. Ten očividně uvedl v žádosti vše, jak měl. Chybu podle úřadu udělal ten hodnotitel, který jednoduše to posouzení, lidově řečeno odflákl.

11 kontrolovaných projektů, 6 pochybení. Z toho drtivá většina v případě dotací pro Výzkumný ústav organických syntéz. Vypadá to podezřele. Takže se nabízí otázka, zda pro to existuje nějaké vysvětlení.
Možná existuje. Já ho bohužel nemám, musela bych spekulovat, takže to nechám bez odpovědi. Ale můžeme říci, že ten výzkumný ústav vlastně čerpá docela vysoké částky a možná i tím, že je to takové odvětví, že to je ta průmyslová chemie, tak je tam možná větší prostor pro nějaká drobná pochybení nebo nesrovnalosti, ale to skutečně spekuluji.

Tereza Čemusová se tématu chce dál věnovat. Očekává, že odhalením této chyby to neskončí. Ostatně ministr průmyslu za Starosty Jozef Síkela podal na konkrétního hodnotitele trestní oznámení. Teď záleží na tom, kdy, jak a jestli policie vyhodnotí tuto chybu jako trestný čin a jestli bude mít celá tato věc dohru u soudu.

Holding Agrofert, patřící do svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše, dosud vždy poukazoval na to, že postupoval s platnou legislativou. A k celé kauze se nechtěl nikdy moc vyjadřovat. To se teď s poslední kontrolou a nalezenými chybami očividně změnilo.
Agrofert mi tentokrát poskytl obšírnější vyjádření než obvykle. Většinou se omezí na to, že nechce tu danou věc komentovat nebo jak říkáš, že podniká dle platných zákonů. Tentokrát přiznal, že k pochybení došlo. Označil to ale za marginálie.

“Z jedenácti kontrolovaných projektů jich bylo pět zcela bez závad. U zbylých šesti šlo o formální nedostatky, které vznikly například z důvodu přehlédnutí. Marginálnost pochybení dokazuje i to, že u pětice výzkumných projektů, byla společnosti koncernu Agrofert vyměřena vratka na nejnižších možných úrovních např. 0,01 % či 0,14 % z výše poskytnuté dotace. Dalších necelých 8 % bylo doměřeno spolupracujícím subjektům, které nebyly z koncernu Agrofert. Výše zmíněné vratky jsme uznali a již zaplatili.“

 

Mluvčí koncernu Pavel Heřmanský uvedl, že šlo o formální nedostatky, které vznikly například z důvodu přehlédnutí. Tu marginální podle něj dokazuje i to, že ta vratka byla vyměřena na nejnižších možných úrovních, tedy že ty pokuty byly podle něj velmi nízké. Agrofert i vratky uznal a už je zaplatil.

Nutno říct, že těch zhruba čtyři a půl milionu korun, které musel Agrofert vrátit, je v objemu dotací, které čerpá, skutečně asi zanedbatelná částka. Můžeme na to nahlížet i jako na takový střípek do té mozaiky informací, které už máme k závěrům auditu, ke střetu nebo k tomu, co se potom dělo, co na něj navazovalo, co se kvůli tomu děje na českých ministerstvech. Ono to má ale daleko větší přesah.

Česko by totiž mělo na podzim letošního roku požádat o první splátku z národního plánu obnovy, což je řekněme evropský fond, z nějž budou členské státy unie čerpat peníze na oživení po-covidové ekonomiky. A bavíme se tu o balíku téměř 200 miliard korun pro Česko. Aby vůbec mohly české úřady o ty peníze zažádat, musí splnit řadu požadavků. Oni to nenazývají požadavky, ale milníky a členské státy je musí splnit. A komise si u Česka jako u jediné země Unie vyžádala úpravu pasáže týkající se střetu zájmů a skutečných vlastníků firem. Česko tak musí mít vše týkající se auditu ke střetu zájmů vyřešené a z toho hlediska musí pořádně dokončit tuto kontrolu 11 projektů, jak to požadoval Brusel.

Kontrola, která odhalila chyby “jen” za 4,5 milionu korun a neprávem udělenou dotaci za 20 milionu korun, může působit jen jako malý drobek z celého dotačního krajíce, který se týká holdingu Agrofert. Pozoruhodné je, na jaké nedostatky tato kontrola poukázala.
Pořád se bavíme o takzvaných investičních dotacích a ne třeba o zemědělských, kde Agrofert také čerpal unijní podporu. Takže z hlediska Agrofertu to skutečně bude asi marginální část. Ta kontrola ale ukázala opět na některé systémové nedostatky na ministerstvu průmyslu. Několikrát bylo zmíněno pochybení v hodnocení hospodárnosti. A zásadní je pak samozřejmě to špatné hodnocení experta, na jehož základě bylo chybně přiklepnuto 20 milionů korun. Mě teď například zajímá, a tak jsem se na to ministerstva zeptala, ačkoliv odpovědi jsem dosud nedostal, zda budou prověřovat třeba další projekty nejen Agrofertu, ale i jiných žadatelů, které měl na starosti tento konkrétní člověk, protože pokud svoji práci odvedl špatně jednou, mohlo se to stát i v případě jiných projektů.

A co na to všechno říká Andrej Babiš?
Andrej Babiš vlastně od začátku ten střet zájmů odmítá.

“Já jejich stanovisko zásadně odmítám a samozřejmě udělám všechno proto, abych bojoval proti těmto dezinformacím. Česká republika nebude vracet dotace, nemá k tomu důvod. Já neporušuji ani české ani evropské právní předpisy týkající se střetu zájmů.” (Čro Plus, 31.5. 2019)

 

Já jsem se ho na výsledky této konkrétní kontroly neptala, protože nepředpokládám, že by jí on sám osobně řešil, zůstává ale samozřejmě dál ústřední postavou celé té záležitosti kolem střetu zájmů, protože ten unijní audit ke střetu se rozjel v roce 2019 kvůli němu a dosud se s těmi výsledky musí české úřady vypořádávat.

Znovu připomeňme, že audit ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše je už vyřešený. Babiš porušil jak českou, tak unijní legislativu. Dopisy, které si teď Brusel s Prahou posílají, řeší, jak by se Česko mělo se závěry auditu vypořádat. A nová kontrola, která odhalila chyby při udílení dotací Agrofertu, tak uzavření celé kauzy protahuje.
Ta procedura vypadá následovně. Brusel v roce 2020 vydal závěrečnou zprávu. Z ní jasně popsal výsledky auditu. Tedy jak jsi řekl, že Babiš za jeho působení ve vládě porušoval unijní i českou legislativu ke střetu a stanovil v ní také nějaké požadavky nebo doporučení, která mají české úřady splnit. A proto teď pravidelně probíhá výměna dopisů mezi Prahou a Bruselem.

Češi musí v těch dopisech informovat, jak ta doporučení plní a jejich kolegové z Evropské komise to vyhodnocují a když jsou spokojení, tak to dané doporučení nebo ten požadavek takzvaně uzavřou. Ta komunikace takto probíhá už dva roky.

Poslední dopis odeslalo ministerstvo pro místní rozvoj letos v březnu a mohlo by se jednat o poslední dopis, který z Prahy odejde kvůli auditu. Alespoň v to doufají čeští úředníci proto, že se v tom březnovém dopise snažili vypořádat se všemi zbývajícími připomínkami.

Citujeme ze zprávy Daniely Grabmüllerové, náměstkyně ministra pro místní rozvoj ze 14. března 2022:

Doufám, že uvedené informace jsou vyčerpávající a poskytují komisi dostatečné ujištění o zlepšení, ke kterému došlo v oblasti prevence střetu zájmů v České republice. Tato problematika je naším hlavním zájmem, a proto jí všechny relevantní zainteresované strany věnují maximální pozornost.

 

Jednou z připomínek byla právě ona už několikrát zmiňovaná kontrola 11 projektů, kterou Češi dlouho dlužili představitelům Evropské komise.
Teď je tedy už jen otázkou, jak ti budou spokojení a jestli už tu proceduru definitivně uzavřou a ta komunikace ustane. Aby to ale nebylo jednoduché, tak vedle toho paralelně běží, řekněme druhá větev toho auditu ke střetu zájmů. A ta se zaměřila na zemědělské dotace pro Agrofert. Tam je ta procedura z nějakého důvodu odlišná. Já neumím říci proč, ale každé z těch unijních Generálních ředitelství to má nastavené jinak.

U toho auditu zemědělských dotací známe předběžné výsledky, které byly obdobné jako v případě té první větve auditu, tedy že ze strany Babiše docházelo k porušení zákona o střetu zájmů. Konečné výsledky ale čekáme. Audit už je uzavřen. Ta závěrečná zpráva dokonce už letos přišla na ministerstvo financí a na Státní zemědělský intervenční fond, přes který se vlastně rozděluje unijní podpora do zemědělství. Úřady ale výsledky nezveřejnily, nyní čekají, jestli jim Brusel kvůli těm pochybením v uvozovkách vystaví pokutu. A až pak plánují nějakou tiskovou konferenci, kde vše řeknou.

O dohře auditu, který se týkal udělování dotací Agrofertu v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš, ještě nějaký čas uslyšíme. Alespoň do doby, dokud si Brusel s Prahou budou dál dopisovat. Poslední zpráva by mohla alespoň za touto dotační linkou udělat tečku.
Uzavře se tím vlastně linka, která směřuje do Bruselu a k Evropské komisi. Evropská komise, pokud tedy napíše, že je spokojena s postupem českých úřadů, tak to uzavře a už by je nemusel střet u nás v Česku zajímat. Je tady ale samozřejmě spousta nedořešených otázek na naší tuzemské národní úrovni.

“Evropská komise neproplatí stomilionovou dotaci na výrobní linku toastového chlebaznačky Penam, zjistil to server iRozhlas.cz Podle evropských auditorů nebyl projekt dostatečně inovativní a spolčnost ta neměla na dotaci nárok. Částku už ale firma z holdingu Agrofert dostala zaplacenou z českého rozpočtu.” (24. 11. 2020, Radiožurnál)

 

Jeden příklad za všechny, například těch 100 milionů, které šly na linku na lepší toustový chléb PENAM. Tam komise řekla, že se má dotace po Agrofertu vymáhat zpět. Ona nebyla vyplacena z unijních fondů, takže Evropskou komisi už by to teď nemuselo dál zajímat a nebude jí dál zajímat, co se u nás děje. Současný ministr Síkela ale řekl, že tu dotaci Penamu odebere a zahájil s ní řízení. Takže můžeme například sledovat, jak se toto bude vyvíjet, protože v tomto případě Agrofert tvrdí, že všechno proběhlo podle zákonů a že na dotaci nárok mají.

A není vyloučená ani nějaká soudní dohra. Podobný je příběh pětice dotací pro společnost Cerea, kde auditoři Evropské komise opět řekli, že neměli být dotace vyplaceny, ale z českého státního rozpočtu už zaplacené byly. A my bychom teď měli určitě dosledovat, zda ministerstvo průmyslu bude chtít ty dotace po té dceřince Agrofertu zpátky, anebo zda je tedy vymáhat nebude. A to ačkoliv podle unijních auditorů neměly být vyplaceny.

“Firma Fatra patřící do holdingu Agrofert získala podle evropské komise neoprávněně dotaci 690 tisíc korun. Podle serveri IRozhlas.cz to vyplývá z aktuálního stanoviska evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. Plastikářská firma FATRA se sídlem Napajedlech na Zlínsku požádala o dotaci v dubnu 2018 o necelý rok později ji schválilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka se k dotaci nechtěl podle iRozhlasu vyjadřovat.”  (14. 11. 2020, Radiožurnál)

 

Poslední příklad je třeba dotace pro plastikářskou společnost Fatra. To byl taky velmi známý příběh, protože české úřady chtěly na základě této dotace otestovat střet zájmů před unijním soudem, ale nepodařilo se to. Nakonec tu žalobu nepodaly, protože šance na to, že by unijní soud skutečně v nějaké rozumné době rozhodl a že by tu žalobu nezamítl, byly tak malé, že se to rozhodl nežalovat, ale ta dotacie která byla opět vyplacena koncernu Agrofert byla podle Bruselu neoprávněná. Takže ta linka Česka ještě bude dále pokračovat. Je tu několik příběhů, které by se měly dosledovat.

Jedna linka může skončit, druhá bude pokračovat. Možná i třetí nebo čtvrtá. A to i několik měsíců poté, co už Andrej Babiš není premiérem České republiky. A nedá se čekat, že by v příštích měsících některý z těch “dalších příběhů”, které Tereza zmiňuje, měl skončit. Je nakonec i otázka, jestli by některý z nich nemohl sehrát roli v Babišově rozhodování o tom, zda kandidovat na Pražský hrad.
Pokud by se Andrej Babiš rozhodl kandidovat na prezidenta, jestli by ten střet zájmů pro něj byl nebo nebyl problém, protože pokud se nepletu, tak podle té aktuální verze zákona o střetu zájmů se ta pravidla vlastně na prezidenta nevztahují. Ten může klidně vlastnit firmy.

A nějaká novela, která by to zpřísňovala, bude možná sněmovnou procházet jen velmi obtížně, protože víme z minulých měsíců, že se vládní poslanci snažili prosadit zpřísnění těch pravidel. Například vlastnění médií nebo rozšíření těch pravidel střetu zájmů na některé české úřady, které rozdělují dotace, ale vlastně se jich teď ten zákon vůbec netýká a hnutí ANO i opozice to velmi účinně obstruovala a nepodařilo se to vlastně prosadit. Takže toto je taky ještě velké téma, jestli se vlastně bude nebo nebude vztahovat střet zájmu na Andreje Babiše, pokud by kandidoval na Hrad.

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, dotace, evropské dotace, Agrofert