Velká část zákonodárců stojí za ministrem Blatným, říká parlamentní zpravodajka o výsledcích ankety

Lenka Kabrhelová mluví s parlamentní zpravodajkou Radiožurnálu Zdenkou Trachtovou

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

22. 3. 2021 | Praha

Očkování v Česku jen pomalu nabírá na rychlosti. Politici slibují od dubna razantní navýšení počtu vakcín v zemi - těch, které schválil Evropský lékový úřad. Mezitím z Hradu sílí snahy přivést do České republiky i zatím neschválené očkovací látky z Ruska a Číny. Jak jsou v tomto ohledu rozložené názory na politické scéně? Souhlasí čeští zákonodárci s tím, aby se tu využívaly vakcíny neregistrované v Evropské unii? Nechali by se takovou látkou naočkovat?

Hudba: Martin Hůla

Editace, rešerše, sound design: Barbora Sochorová, Zuzana Kubišová, Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Zdeňko, vy jste s kolegy z domácí redakce oslovili poslance i senátory s několika otázkami, které se týkaly vakcín, očkování i nedávné výzvy prezidenta Miloše Zemana k pořízení ruské vakcíny Sputnik V. Proč jste se rozhodli názor poslanců zjišťovat? Co jste si od toho slibovali?
Protože je to aktuální téma, a to hlavně proto, že prezident Miloš Zeman v posledních týdnech v Česku výrazně tlačí na to, aby se nakoupily a začaly používat právě vakcíny, které nejsou schválené Evropskou lékovou agenturou, jak vyžaduje český zákon. Nedávno prezident také prohlásil, že by měli kvůli odmítavému přístupu k ruské vakcíně Sputnik V skončit ve funkci ministr zdravotnictví za hnutí ANO Jan Blatný a také šéfka Státního lékového ústavu Irena Storová.

„Mně je ho (Blatného) líto. Já už jsem mu to říkal při jeho jmenování, že přichází z parku do džungle. A ta džungle ho sežrala. Bylo by sprosté se mu posmívat. Já vzhledem k jeho některým tiskovým konferencím na něm pozoruji syndrom vyhoření. Kdyby si odpočinul, možná, že by to bylo k dobrému.“

Miloš Zeman, CNN Prima News, 28. 2. 2021

„Podle Zemana by ve funkci měla skončit i ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Zeman chce, aby se ruské a čínské vakcíny v Česku používaly hned. Jejich odmítnutím prý Blatný a Storová nesou odpovědnost za úmrtí lidí v Česku na covid-19.“

ČRo Regina 10. 3. 2021

Zároveň premiér Andrej Babiš byl v posledních týdnech kvůli vakcínám na návštěvě v Maďarsku a Srbsku, kde se už těmito vakcínami očkuje. Je to tedy velké téma těchto dní a my jsme chtěli zjistit, jak se k němu staví poslanci a senátoři. Ptali jsme se jich na čtyři otázky. Za prvé, jestli už mají o to očkování za sebou a pokud ano, tak jakou vakcínou. Za druhé, jestli by Česko mělo používat právě i vakcíny neregistrované tou Evropskou lékovou agenturou EMA. Třetí otázka zněla, jestli by se nechali takovou vakcínu naočkovat. A ta poslední otázka byla, jestli souhlasí s vyjádřením prezidenta Zemana, že by kvůli přístupu k této vakcíně Sputnik měli ve funkci skončit ministr zdravotnictví a šéfka SÚKLu.

A jak na to zákonodárci reagovali? Byli ochotní se podělit o odpovědi?
Ano. Těch odpovědí se sešlo poměrně dost. Celkem asi 160, konkrétně z 200 poslanců jich odpověděla polovina a z 81 senátorů odpovědělo zhruba 60. Když to srovnáme s některými našimi dřívějšími anketami mezi zákonodárci, je to poměrně slušná účast.

Dá se nějak shrnout, co jsme se prostřednictvím těch odpovědí dozvěděli?
Velká většina zákonodárců je pro to, aby se v Česku očkovalo jen vakcínami, které schválila Evropská léková agentura. Tento postoj vyjádřilo asi 120 z těch 160 zpovídaných poslanců a senátorů. A ještě vyšší počet z nich stojí za ministrem zdravotnictví Janem Blatným právě v tom zmiňovaném sporu s prezidentem Zemanem, včetně celé opozice.

„Jan Blatný by rozhodně neměl být vyměňován kvůli tomu, že říká, že pokud bychom měli očkovat nějakou vakcínou, tak to může i vakcína jedině taková, která je schválena Evropskou lékovou agenturou anebo přinejhorším naším Státním úřadem pro kontrolu léčiv.“

Miloš Vystrčil, Otázky Václava Moravce, 14. 3. 2021

Sněmovna i Senát tedy většinově odmítají Zemanovo prohlášení, že by Blatný měl ve funkci skončit.

„Prezident opravdu nemá vytvářet žádný tlak na premiéra a nemá mluvit do odvolání ministrů. To je opravdu kompetencí ministra samotného, který může demisi prostřednictvím premiéra prezidentovi anebo je to kompetence premiéra. A už vůbec nemá prezident mluvit do záležitostí, kdo má vést SÚKL. To je záležitost čistě ministerstva zdravotnictví a také je to otázka služebního zákona.“

Marián Jurečka, 90' ČT24, 10. 3. 2021

Projděme popořádku ty jednotlivé otázky a jednotlivá témata. Když se budeme držet té nutnosti registrace vakcíny, můžeš přiblížit, jaké jsou mezi zákonodárci názory? Kdo je pro, kdo je proti?
Pokud to vezmu po politických stranách, proti používání neregistrovaných vakcín je prakticky celá ODS, TOP 09, lidovci, Piráti, většina hnutí Starostové a nezávislí, většina ČSSD a většina hnutí ANO. A také skoro všichni senátoři, kteří odpovídali v anketě, včetně například šéfa Senátu Miloše Vystrčila z ODS. Naopak pro využití neregistrovaných vakcín jsou poslanci SPD a KSČM, například Jiří Dolejš, který teď mimochodem má za sebou těžký průběh koronaviru, kdy dokonce skončil v nemocnici. Uvedl, že by Česko v každém případě mělo nabízet svým občanům schválené vakcíny, které mají odbornou garanci. Ale tou garancí podle něho může být klidně i národní autorita, tedy SÚKL.

„V každém případě by Česko mělo nabízet svým občanů vakcíny, které mají odbornou garanci. Jestli tou garanci bude národní autorita, tak klidně.“

Jiří Dolejš

Pro neregistrované vakcíny je také část hnutí ANO. Vládní hnutí je v názoru na tuto věc poměrně rozštěpené. V anketě nám odpovědělo 36 poslanců ANO, z toho asi 15 podporuje využití právě neregistrovaných vakcín, pokud by je schválil český Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tento názor vyjádřil třeba poslanec ANO Pavel Juříček.

„I v Rakousku se bude vyrábět Sputnik V, který je velmi chytře udělaný na buněčném adenoviru. Tak já tomu nerozumím, proč se možná z nějakých politických ideologických důvodů blokuje, když vidíme, že, že máme dnes proočkováno zhruba 10,5 % obyvatelstva a víme, že to očkování je prakticky jediná záchrana, kromě roušek a respirátorů.“

Pavel Juříček

Totéž uvedla i ministryně pro místní rozvoj a poslankyně Klára Dostálová za ANO, Říká, že vakcína Sputnik V se používá už v řadě zemí a ona sama osobně by z ní tedy neměla strach. Ale jak říkám, hnutí ANO je poměrně rozdělené a většina z těch poslanců, kteří odpověděli, tedy asi 20 poslanců ANO, je proti neregistrovaným vakcínám. Přestože jsou často kritičtí k Evropské lékové agentuře kvůli pomalému procesu schvalování.

„Tady já stojím na straně pana ministra Blatného. Ať se používá co nejvíce vakcín, ale ať jsou registrovány Evropskou lékovou agenturou.“

Jaroslav Faltýnek 

To uvedl třeba šéf poslanců ANO, Jaroslav Faltýnek, který řekl, že stojí v tomto ohledu za ministrem Blatným. Také poslanec Patrik Nacher tvrdí, že neakčnost EU a jejích orgánů při nákupu vakcín se dá řešit až zpětně, až ta největší epidemie pomine. Ale v tuto chvíli bychom neměli tu EMU obcházet a měli bychom skutečně počkat na registrované vakcíny. Podobně se vyjádřil také poslanec za ANO Rostislav Vyzula, onkolog. Ten konkrétně mluví o tom, že SÚKL v tuto chvíli nemá dostatečné možnosti, aby zvládl celý ten schvalovací proces. Protože ten vyžaduje i kontrolu zařízení, kde se ty vakcíny vyrábějí. A to může zvládnout skutečně jen EMA. Co se týče ostatních stran, tam se názory na podporu neregistrovaných vakcín objevují jen velmi ojediněle. V ČSSD je podporuje například poslanec Jan Birke. V hnutí STAN pak třeba senátor Michal Canov. Říká, že jemu samotnému by kvůli svému extrémnímu BMI a nadváze šlo v případě nakažení o život. A proto by rád měl k dispozici jakoukoliv vakcínu, klidně neregistrovanou.

Zdeňko, jako stálá parlamentní zpravodajka ty strany vidíš prakticky neustále. Překvapilo tě, že vládní strana ANO je v tom ohledu rozdělená?
Není to první případ, kdy by poslanci ANO neměli úplně jednoznačný názor. Ono se to může odvíjet i od toho, že ho v tomto ohledu nemá ani premiér Andrej Babiš. Svá stanoviska v minulosti postupně měnil. Nejprve se zdálo, že připouští i možnost dodávek neregistrovaných vakcín.

„Šedesát pět zemí na světě chce ruskou vakcínu. Šest zemí členských států Evropy chce ruskou vakcínu. A tady někdo říká: ‚Ježíš, to je strašný.‘ Ale já jsem důchodce a my jsme byli očkováni kdysi dávno těmito vakcínami a fungovaly. Tak pokud bude bezpečná, proč bychom nemohli lidem nabídnout: ‚Tady je Sputnik, tak se naočkujte.‘ Kdo bude chtít, dobrovolně.“

Andrej Babiš, (Partie CNN Prima News, 28. 2. 2021

Ale podle posledního vyjádření naopak trvá na tom, že bychom měli v Česku počkat na registraci od EMY.

„My potřebujeme co nejdřív vakcíny, bezpečné vakcíny, bezpečné pro zdraví. Preferujeme samozřejmě, aby Čína požádala EMU o registraci a certifikaci tak, jak se to stalo se Sputnikem.“

Andrej Babiš, 8. 3. 2021

Jaký mají poslanci a senátoři postoj v otázce prezidentovy žádosti o odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného a šéfky SÚKLu Ireny Storové? Pokládají žádost za adekvátní?
V této otázce jsou zákonodárci ještě jednotnější a panuje tam skutečně velká podpora ministra Blatného. Překvapivě i ze strany poslanců, kteří jinak podporují používání těch neregistrovaných vakcín. Například poslanec KSČM Pavel Kováčik říká, že by mu k vakcíně stačilo jen to schválení od SÚKLu. Tedy v podstatě totéž, co prezident Miloš Zeman. Ale zároveň dodává, že ministra Blatného by kvůli této záležitosti neodvolával.

„My máme k panu ministrovi a paní šéfce SÚKLu řadu připomínek, nicméně nemyslím si, že právě kvůli tomuto by měli končit. Myslím si, že jsou jiné věci, které by se daly vyčíst, ale to teď není předmětem.“

Pavel Kováčik

Mě osobně překvapila i jednoznačná podpora Blatného ze strany opozice. Opoziční poslanci a senátoři zmiňovali, že k Blatnému mají celou řadu výhrad, že epidemii nezvládá a tak dále. Ale v této konkrétní otázce ho podporují a rozhodně by to podle nich neměl být důvod k jeho odvolání. To uvedl třeba šéf Pirátů, Ivan Bartoš.

„O věci vládního angažmá rozhodne premiér. Stejně tak vláda řeší ty organizace, které pod ní jsou. Mně se tento tlak nelíbí.“

Ivan Bartoš

Takže opozice ale paradoxně dělá to, co po ní premiér Babiš a předseda ANO chce celé měsíce - de facto podporuje vládní postup. Je to tak?
V této jedné konkrétní věci ano. Stojí za ministrem zdravotnictví a v podstatě i za premiérem Babišem, který také odmítá to použití vakcín neschválených EMOU. Zároveň je ale také možné, že se do jejich postoje může promítat i dlouhodobě rezervovaný postoj k prezidentu Miloši Zemanovi a jeho krokům.

Prezident Miloš Zeman prosazuje ruskou vakcínu Sputnik už několik týdnů. Můžeš připomenout, jak se jeho úsilí vyvíjelo a jak Zeman vlastně vysvětluje i názorový obrat, kterým prošel? Někdy předminulý týden mu najednou přestalo vadit, že vakcína není na území EU registrovaná.
Vysvětlení, proč změnil názor, jsem od prezidenta nezaznamenala. Připomenu, že nejprve se na schůzce nejvyšší ústavní činitelé, včetně právě prezidenta Zemana, shodli na tom, že vakcíny, kterými se bude v Česku proti koronaviru očkovat, musejí projít schvalovacím procesem Evropské komise. Následně to uvedli ve společném prohlášení. Prezident Zeman několik dní nato ale prohlásil, že by mu stačila právě jen certifikace od SÚKLu.

„Mně by úplně stačila certifikace SÚKLu. Tedy Státní úřad pro kontrolu léčiv, by neměl být líný a měl by takovou certifikaci, podobně jako to udělalo Maďarsko, provést.“

Miloš Zeman, CNN Prima News, Partie, 28. 2. 2021

Zeman v posledních týdnech velmi aktivně bojuje nejen za vakcínu Sputnik V, ale i za čínskou látku Sinopharm. Připomenu, že prezidentům Ruska a Číny napsal dopis a požádal je o dodávky těchto vakcín.

Ta debata se v posledních týdnech hodně stupňuje. V minulém týdnu se ukázalo, že prezident ve snaze prosadit ruskou vakcínu oslovil dokonce i představitele akademické půdy. Zjistil to server Seznam zprávy. O co konkrétně jde?
Prezident Zeman a také jeho poradce Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví, bývalý náměstek na ministerstvu zdravotnictví požádali Univerzitu Karlovu, konkrétně rektora Tomáše Zimu, aby univerzita prozkoumala a posoudila vakcínu Sputnik V. A aby vydala nějaké doporučení, zda je možné tuto vakcínu v Česku používat. Univerzita by si konkrétně podle Prymulova vyjádření mohla sama sestavit tým odborníků, kteří by vakcínu posoudili, dostali by k ní příslušnou dokumentaci a podepsali by dokument o mlčenlivosti.

Jak na to univerzita reaguje?
Rektor Zima serveru Seznam zprávy potvrdil, že ho prezident s touto žádostí skutečně oslovil, ale nechtěl to údajně víc rozvádět. Další akademici z Univerzity Karlovy se k tomu potom postavili kriticky. Například biochemik Jan Konvalinka řekl, že by se takové akce určitě nechtěl účastnit. Celkově jsem nezaznamenala, že by z toho byli vědci z odborné veřejnost příliš nadšení. Například rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, na Twitteru uvedla, že „univerzity jsou nezávislé instituce a nelze je zneužívat k prosazování geopolitických cílů.“ A zopakovala, že k posuzování léčiv má sloužit EMA. K věci se následně znovu vyjádřil také ministr zdravotnictví Blatný. Ten den v Senátu řekl, že bude aktivně bránit tomu, aby v Česku byly používány protiepidemické léky a vakcíny, které nebyly standardně schválené na evropské úrovni.

„Umím si třeba i představit, že by mě kvůli tomu chtěl někdo odvolat. Věřím, že se to nestane, ale přesto budu trvat na tom, aby se postupovalo vždy tak, jak to odpovídá medicíně založené na důkazech. A budu za každou cenu trvat na tom, aby ten, kdo rozhoduje o zdravotní politice v této zemi, bylo ministerstvo zdravotnictví.“

Jan Blatný, ČT, 19. 3. 2021

V Česku vakcinační kampaň nabírá na tempu jen pomalu. Na druhou stranu i odborníci tvrdí, že by se ta rychlost měla podstatně zvýšit v dubnu, kdy začne do ČR přicházet víc nasmlouvaných a v EU schválených vakcín. Jak moc je debata o Sputniku s blížícími se vyššími dodávkami vůbec pro Česko relevantní?
To je právě otázka. Zdá se, že z praktického hlediska ta debata úplně relevantní není. Dodávky už schválených vakcín se totiž postupně navyšují. Od dubna by se měly navýšit výrazně, a zejména ty od společnosti Pfizer. Takže otázka pak spíš bude, jestli se vůbec bude dařit v Česku už dodané vakcíny vyočkovávat. Pokud budeme mít dostatek těch schválených, registrovaných, bezproblémových vakcín z EU, dovážení neschválené vakcíny Sputnik V by skutečně nedávalo příliš smysl. A někteří kritici prezidenta Zemana vyjadřují podezření, že se snaží prosadit i dodávky Sputniku teď, protože za pár týdnů nebudou potřeba. A upozorňují také, že Rusko slibuje vakcíny, které ve finále nemusí být schopné dodat. Protože sami Rusové se potýkají s limitovanými výrobními kapacitami a ani v Rusku se zdaleka nedostává na všechny zájemce. To například zmiňoval šéf Pirátů Ivan Bartoš.

„Nehledě na to, že Rusko v danou chvíli ani nemá kapacitu ten Sputnik vyrábět. Neočkuje vlastní lidi a akce Sputnik je spíše politická, než že by vedla k řešení té situace pandemie v Evropě.“

Ivan Bartoš

Zdeňko, vy jste se ptali zákonodárců právě i na to, jestli se už nechali očkovat. A pokud ano, tak jakou vakcínou. Víme, kolik poslanců a senátorů z těch, co jste se jich dotázali, je naočkovaných?
Z těch 160 poslanců a senátorů jich má za sebou už očkování 17. A z toho konkrétně 10 poslanců a sedm senátorů.

V posledních dnech i týdnech se objevily případy předbíhání v očkovací frontě. Podařilo se zjistit, jestli byli všichni tito zákonodárci „na řadě“? Jak se jim podařilo nechat se očkovat?
V té anketě jsem se zákonodárců ptala čistě na to, jestli jsou nebo nejsou očkování. Podrobně jsem ty jejich odpovědi zatím neanalyzovala. Nicméně na první pohled se nezdá, že by tam byl nějaký podezřelý případ očkování. Většina poslanců a senátorů získala vakcínu proto, že působí jako lékaři. Třeba poslanec za ANO Julius Špičák, který působí v IKEMu, má za sebou očkování. Stejně jako šéf poslanců TOP 09 Vlastimil Válek, který působí jako radiolog v Brně. Nebo senátor za TOP 09 Jiří Růžička, který je učitelem na pražském gymnáziu Jana Keplera.

„Očkovaný první dávkou už jsem byl, byl jsem ve vinohradské nemocnici. Tam očkují, pokud se nemýlím, pouze a jenom Pfizerem. A byl jsem očkovaný, protože jsem se nechal zaregistrovat jednak jako učitel, jednak jako člověk starší 70 let.“

Jiří Růžička

A někteří zákonodárci mají na očkování nárok, protože už zkrátka dosáhli toho potřebného věku. To se týká třeba Karla Schwarzenberga z TOP 09 nebo Miroslava Grebeníčka z KSČM.

Částečně jsi už zobecnila to, co vyplynulo z některých odpovědí. Ale kdyby ses na to měla podívat celkově, co ta anketa vlastně ukazuje? U řady z těch otázek jde původně o expertní záležitosti, které se týkaly vakcinací, registrace, prostě odborných věcí. Nicméně ty se proměnily v politikum - jde tu o ruskou vakcínu, sami někteří poslanci mluví o tom, že může jít o nějaký geopolitický tlak. Potvrzuje se v těchto otázkách klasické rozložení sil mezi zákonodárci, nebo je tam něco nového, překvapivého?
V podstatě se mi zdá, že se to klasické rozložení potvrzuje. Třeba o Senátu je známo, že se poměrně jednoznačně a jednotně staví proti snahám prezidenta Zemana zasahovat do věcí, které mu nepřísluší. A to se potvrdilo i v tomto případě. Ze všech senátorů, kteří odpověděli, měli vstřícný postoj k neregistrovaným vakcínám jen jednotlivci. Stejně tak v poslanecké sněmovně není překvapením, že SPD a KSČM stojí v této věci spíše na straně prezidenta Zemana. Nutno ale říct, že i v KSČM zaznívaly právě hlasy na podporu ministra zdravotnictví, jak jsem zmiňovala třeba šéfa poslanců Pavla Kováčika. Pro mě osobně je na celé záležitosti kolem vakcíny Sputnik V zajímavý taky postoj premiéra Babiše. Andrej Babiš nikdy nijak přímo a konfrontačně hlasitě nevzdoroval prezidentu Zemanovi. Nicméně se zdá, že v poslední době v řadě otázek tak nějak nenápadně a potichu koná jinak, než by si právě prezident Miloš Zeman přál. Ať už jde o odvolání šéfa BIS, spuštění tendru na Dukovany anebo aktuálně o ten přístup k ruským a čínským vakcínám.

Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová a Zuzana Kubišová

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Jan Blatný, anketa, Zdenka Trachtová, Radiožurnál, Sputnik V