Za miliony majetek v řádu miliard. Příběh o tom, jak premiér k Agrofertu přišel

Jakube, co jste o okolnostech toho, jak Andrej Babiš ovládl Agrofert, doteď věděli? A jak se třeba ten obrázek po vašich zjištěních mění?
O Andreji Babišovi se často mluví jako o úspěšném miliardářovi, ale jaksi už méně se hovoří o tom, jak ten obrovský majetek získal. Naše analýza, kterou jsme s kolegou Vojtou Srnkou provedli v uplynulých týdnech, podává o okolnostech vládnutí Agrofertu poměrně – řekněme – plastický obrázek.

Andrej Babiš je totiž sice aktuálně skutečně pátým nejbohatším člověkem v České republice se jměním převyšujícím zhruba 70 miliard korun. Nicméně v době, kdy tento potravinářský a chemický koncern kupoval, tak žádné větší majetky neměl. Pokud mu na investice stačily jeho tehdejší oficiální příjmy, tak zkrátka musel nakupovat násobně levněji, než jaká byla v tu dobu tržní hodnota akcií. Na tu by zkrátka jinak nikdy nedosáhl.

Jen pro úplnost k tomu ještě doplním, že jsme se majetkovými poměry premiéra začali zabývat v reakci na tzv. kauzu Pandora Papers. Ta je o tom, že mezinárodní tým investigativních novinářů přesně před měsícem zveřejnil zjištění, že Andrej Babiš koupil nemovitosti ve Francii za necelých 400 milionů korun a jaksi dodnes není přitom úplně jasné, kde na to vzal.

Stejně tak ale není zřejmé, z čeho dříve platil za akcie Agrofertu.

Zkusme ten příběh vyprávět od začátku. Andrej Babiš stoprocentní balík akcií skupoval od různých firem mezi roky 1999 až 2004. Za jakých okolností se to tehdy dělo?
Zkusím to, pokud možno, stručně vysvětlit. Začátek příběhu musíme hledat hluboko v 90. letech, kdy Andrej Babiš pracoval jako řekněme takový výkonný manažer Agrofertu, respektive předtím ještě o slovenského předchůdce s názvem Petrimex. Jak konkrétně v té době vydělával, to známé není, ale sám například minulosti sám sebe z té doby popsal jako manažera bez většího majetku. I přesto ale založil v roce 94 svou vlastní firmu s názvem Agroter. Právě přes ni Andrej Babiš koupil první akcie Agrofertu. Firma se mimochodem později s Agrofertem sloučila a ze zpětného pohledu to vypadá jako předem poměrně dobře připravená operace.

Teď to začne být trochu složitější. Zkusíme rozkrýt, jakými kroky postupně Andrej Babiš Agrofert ovládl...
Zkusím to jednoduše, ale ano, je to trošku složitější. Andrej Babiš podle dat zanesených v obchodním rejstříku do firmy Agroter, kterou jsme zmínili, napumpoval v druhé půlce 90. let nejméně zhruba šest milionů korun do jejího kapitálu. To je v podstatě jeho první větší investice do pozdějšího impéria a je to investice, která mu zajistila první desetiprocentní balík akcií Agrofertu.

V roce 1999 totiž firma Agroter nakoupila akcie od neratovické chemičky Spolana a Česká televize už dříve zjistila, že prodejní cena byla tehdy dva a půl milionu korun, i když jejich skutečná hodnota už tehdy přesahovala zhruba 350 milionů korun. Mimochodem, toto je jediný známý údaj o ceně těch akcí. Všechny další operace už jsou zahalené hustou mlhou, kterou se tedy pokusíme trošku rozkrýt. Platí, že v roce 2000 už Andrej Babiš ovládal 45% balík akcií, protože sám na sebe pak přikoupil 35% podíl, tentokrát od slovenské chemičky Duslo Šaľa.

Jen poznamenám, že vyděláno v tu dobu přitom měl dohromady necelých devět milionů korun. Připomínám, z toho nejméně šest milionů spotřeboval na kapitál Agroteru. Za kolik akcie koupil, jasné není. Sám v minulosti řekl, že nakoupil – teď budu citovat – poměrně levně. Holding přitom už v té době opravdu vykazoval tržby kolem 30 miliard korun a například čistý zisk měl v tu dobu ve výši zhruba dvou a půl miliard.

Ale abych se vrátil k příběhu, ten pokračoval v roce 2002, kdy se Andrej Babiš stal většinovým majitelem Agrofertu. To je velmi významný moment, protože v ten okamžik začal celý holding ovládat. Koupil totiž dalších 10 procent akcií, a to od švýcarské firmy O.F.I., opět neznáme cenu. Každopádně příběh končí v roce 2004, kdy Andrej Babiš dokoupil posledních 45 procent akcií od další švýcarské firmy se jménem Ameropa a tím se stal jediným vlastníkem holdingu.

Mimochodem holdingu, který měl v té době tržby už někde kolem čtyřiceti miliard a patřil mezi největší firmy v zemi. Mimochodem, v roce 2004 mohl mít Andrej Babiš vzhledem ke svým příjmům, ale i předchozím výdajům, k dispozici maximálně zhruba 20 milionů korun. Jestli mu to na akcie stačilo, jasné není. Kupní cenu opět nikdy nezveřejnil a neudělali to ani Švýcaři.

Andrej Babiš k tomu například v minulosti prohlásil, že na investice použil našetřené peníze z doby, kdy působil jako delegát podniku zahraničního obchodu Petrimex v druhé půlce 80. let v Maroku. Jenže jsme dopočítali, že z té doby si mohl našetřit maximálně zhruba 600 tisíc korun tehdejších československých korun, což ovšem podle jeho vlastních slov z oficiálního životopisu v podstatě přesně částka, kterou musel splatit za půjčku na svůj dům na Slovensku.

Takže ani z toho peníze podle všeho mít nemohl. Ještě úplně poslední věc. V minulosti Andrej Babiš mimochodem také vyloučil, že by si na akcie cokoliv půjčoval.

Takže když bychom se teď podívali na to, co jste nám teď odvyprávěl, tak to jednoduše podle vaší analýzy trochu finančně nevychází. Za kolik Andrej Babiš akcie Agrofertu podle vašich výpočtů postupně kupoval? Sice nevíme, jaká byla jejich cena, ale tak trochu tušíme, jaký kapitál na to mohl mít. Takže jak to vypadá z tohoto pohledu?
Přesně tak, kupní cenu akcií – jak už jsme řekli – neznáme, protože Andrej Babiš ji zkrátka nikdy nezveřejnil, v otevřených zdrojích takové údaje dohledat jaksi nelze. Co ale udělat můžeme a také jsme to s kolegou udělali, je dopočítat, kolik na to mohl mít legálně vydělaných a zdaněných peněz.

Tady jsou počty poměrně jednoduché, protože do roku 2004, kdy Andrej Babiš Agrofert definitivně ovládl, vydělal dohromady zhruba 36,5 milionu korun. Zároveň jsme ale dohledávali jeho tehdejší výdaje a například v roce 2003 koupil luxusní pražský byt za 7 300 000 korun. Takže i kdyby neměl žádné další životní výdaje, což je samozřejmě poměrně nepravděpodobné, tak mu na postupné nákupy akcií holdingu mezi lety 1999 až 2004 nemohlo zbýt více než zhruba 29 milionů korun.

Číslo je pak zajímavé především s ohledem na to, jakou v tu dobu měl rostoucí holding hodnotu, ta se sice těžko určuje přesně, ale alespoň přibližné ty hodnoty známé jsou a je to zkrátka opravdu násobně více, než kolik měl Andrej Babiš k dispozici. Ostatně už v roce 1997 byl například Agrofert dvěma znalci ohodnocen na zhruba 900 milionů korun. Mezi lety 1999 až 2000, kdy už Andrej Babiš ovládal 45 procent akcií, tehdy se hodnota holdingu pohybovala někde nad 3,5 miliardy korun.

Jakube, z jakých dat jste při výpočtech analýzy nabytí Agrofertu Andrejem Babišem vycházeli? Jaké jsou zdroje?
S kolegou jsme pracovali opravdu s obrovským množstvím dat, které vycházejí z veřejných databází, jako je obchodní rejstřík, katastr nemovitostí nebo registr majetkových přiznání politiků. Vycházeli jsme také z dřívějších vyjádření Andreje Babiše v médiích a z dalších poznatků, ať už aktuálních nebo dřívějších. Konkrétní čísla o příjmech Andreje Babiše vycházejí ze zprávy auditních společností Ernst & Young a Price Waterhouse Coopers, kterou Andrej Babiš sám v roce 2017 zveřejnil.

Zpráva obsahuje jeho zdaněné příjmy mezi lety 1996-2015. Jen připomenu, že Andrej Babiš tímto dokumentem tehdy dokazoval, že mohl mít v roce 2013 dost vlastních peněz na nákup dluhopisů Agrofertu. Mimochodem, ty byly za jeden a půl miliardy korun. V dokumentu jsou příjmy rozepsané do jednotlivých let, takže pak není problém spočítat pro každý rok jeho tehdejší celkové dosavadní příjmy.

Když od nich odečteme známé výdaje, tak nám vyjde částka, která mu mohla v daném roce zbývat. Pro úplnost musím doplnit, že sami auditoři v dokumentu zdůrazňují, že neměli přístup ke všem datům a že ta zpráva nemusí obsahovat veškeré příjmy Andreje Babiše. Zda měl ještě nějaké další, premiér vlastně nikdy zcela jasně nevysvětlil. Nicméně opakovaně se vyjádřil v tom smyslu, že zveřejnil všechny své příjmy. Takto jsme s tím i pracovali.

Jak se na takovou transakci, na které museli původní akcionáři – při pohledu na vaší analýzu je to myslím celkem jasně vidět – prodělat. Jak se na takovou transakci dívají odborníci?
Udiveně, až jaksi zaraženě, chtělo by se říct. Na transakce z počátku tisíciletí jsme se zeptali například česko-amerického investičního bankéře Ondřeje Jonáše, který dříve pracoval pro společnost Goldman Sachs nebo pro americkou centrální banku. Podle něj by měl premiér své majetkové poměry vysvětlit, protože zkrátka není zcela obvyklé, aby člověk za miliony získal majetek v řádu miliard.

Zdůraznil, že pokud akcionáři skutečně prodávali takto levně, tak pak je otázkou, zda v tom nemohlo hrát roli například jejich klamání nebo dokonce vydírání. I proto operace podle Jonáše vzbuzují pochybnosti. Velmi podobně se pak vyjádřil například i daňový poradce Ondřej Málek ze společnosti Moneus. Ten řekl, že pokud by Andrej Babiš skutečně dokázal nakoupit kompletní balík akcií Agrofertu za nižší desítky milionů, tak by podle něj prodávající jednali iracionálně.

K tomu jen doplním, že jen třeba nerozdělený zisk Agrofertu v roce 2004 dosahoval téměř miliardy korun.

Oslovili jste i premiéra Andreje Babiše se žádostí o vyjádření. Jak to komentoval?
S kolegou Vojtou Srnkou jsme mu položili velmi podrobné a řekněme detailní dotazy ke všem operacím ze začátku tisíciletí, a to písemně a posléze i osobně na tiskové konferenci vlády.

Ale premiér na naše otázky neodpověděl. Písemné nechal jaksi zcela bez reakce a na tiskové konferenci sice reagoval, ale za jaké ceny akcie nakupoval a z jakých zdrojů investice hradil, to ani tentokrát neodkryl.

Argumentoval přitom mimo jiné tím, že jeho příjmy zkontroloval a posvětil Finančně analytický úřad. Nicméně k tomu je potřeba dodat, že tento úřad – specializující se mimo jiné na odhalování praní špinavých peněz – alespoň podle veřejně dostupných informací, posuzoval pouze to, zda měl v roce 2009 dost vlastních legálních příjmů na nákup francouzských nemovitostí za necelých 400 milionů. Nic víc, nic míň.

I my docházíme ostatně k tomu, že peněz měl v tu dobu na kontě skutečně již dost, ale vlastního ovládnutí Agrofertu se šetření úřadu nijak netýkalo. Jen ještě doplním, že na okolnosti skupování akcií jsme se ptali i samotného Agrofertu, ale jeho mluvčí Adéla Čabayová vyjádření odmítla.

Zajímavá je v tomto světle i pozdější role Agrofertu při startu politické kariéry Andreje Babiše. Můžete nějak shrnout, jak mu právě holding při jeho politické kariéře pomohl? Jaká byla jeho role?
Když bych to měl shrnout jednoduše, tak řeknu: velmi. Pokud bych to měl trochu rozvést, tak samozřejmě holding pomohl. Hnutí ANO je s Agrofertem velmi úzce svázané od jeho samotného počátku v roce 2011. Celý byznys Andreje Babiše hrál v jeho politické kariéře naprosto zásadní roli.

Klíčová věc se přitom samozřejmě týká financí, protože jednotlivé firmy spadající do holdingu průběžně podporovaly hnutí ANO sponzorskými dary v řádu desítek milionů korun. Vyplývá to například z výročních zpráv hnutí, ve kterých jsou dary zanesené. Ale ANO také například využívá kanceláře firmy Imoba z holdingu. Radiožurnál už dříve upozornil také na to, že Agrofert provozuje stovky e-mailových schránek hnutí ANO. Konkrétně tuším zhruba 600 e-mailů, což prozradily veřejně dostupné IP adresy funkcionářů nebo manažerů ANO.

Vyšlo také najevo, že premiér si vládní materiály posílal a tisknul v holdingové firmě, se kterou přitom neměl nic společného, alespoň oficiálně. Další věc, Andrej Babiš v jejich prostorech také pravidelně úřaduje, vysílá odtud své nedělní Čau lidi.

Takže důkazů o těsném propojení politiky a byznysu Agrofertu je opravdu poměrně hodně.

Jakube, na začátku jste zmiňoval, že impulsem pro to – řekněme – hlubší zkoumání původu majetku premiéra Andreje Babiše v 90. letech, byla aféra Pandora Papers, v níž se jeho jméno objevilo. Má ale teď ještě nějakou relevanci v pátrání tímto směrem pokračovat, když politická kariéra Andreje Babiše jako premiéra teď v nejbližších dnech nejspíš skončí? Má to relevanci pro třeba i jeho další politické působení?
Samozřejmě, že to význam má. Andrej Babiš možná končí jako premiér, ale ve vysoké politice samozřejmě zůstává. Ostatně čím dál více se spekuluje o tom, že by mohl kandidovat na prezidenta republiky.

Takže o to je důležitější nejasná místa v jeho životopise a v jeho podnikání stále odkrývat. Mimochodem, ono je to podle mého názoru důležité nejen s ohledem na Andreje Babiše jako významnou politickou i řekněme byznysovou figuru. Ale leccos to prozrazuje i o době, ve které Andrej Babiš své impérium budoval. Ještě bych v té souvislosti připomněl, že samozřejmě běží dál jeho kauzy, mimo jiné je nad ním stále hrozba soudu v případě dotací na Čapí hnízdo.

Naše analýza mimochodem vrhá nové světlo i na tuto věc, protože z ní vyplývá, že v roce 2008, kdy Andrej Babiš projekt luxusní farmy a svého řekněme víkendového sídla rozjížděl, tak tehdy Andrej Babiš mohl mít na svém osobním kontě maximálně zhruba 40 milionů korun. Když si toto uvědomíme, tak jaksi padá ten poněkud otřepaný argument, že jako miliardář neměl zapotřebí podvádět s dotacemi. Padesátimilionová dotace, o kterou v tom případě jde, totiž vysoce přesahovala jeho tehdejší osobní majetek.