Epidemie covidu sílí, připouštějí statistici. Ministr Vojtěch uklidňuje, odborníci nabádají k obezřetnosti

Lenka Kabrhelová mluví s reportérem Českého rozhlasu Matějem Skalickým.

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

14. 9. 2021 | Praha

Česko v tuto chvíli nemá důvod k obavám v souvislosti se zrychlující epidemií covidu. Tvrdí to ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch, podle něhož se pandemie šíří pomaleji než loni na podzim. Přesto ale úřady nabádají lidi k obezřetnosti. S návratem do škol a do zaměstnání po letní pauze epidemie podle odborníků nabírá na síle. Před jak náročným obdobím Česko stojí? Jak je na další vlnu připraveno?

Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design:  Barbora Sochorová, Ondřej Franta, David Kaiser

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Za mě osobně, si myslím, že v tuto chvíli není důvod k jakékoliv panice nebo strašení. (tisková konference, 13. 9. 2021)“

Adam Vojtěch (za ANO) (ministr zdravotnictví)

„Nové záchyty koronaviru v posledních dnech tvoří školáci a studenti zhruba ze 30 procent. Uvedl to ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky Ladislav Dušek. Další velkou část nových nákaz podle něj představují dvacátníci a třicátníci, kteří dosud nepodstoupili očkování. (Radiožurnál, 8. 9. 2021)“

„Zcela jistě na podzim dojde k nárůstu počtu pozitivních případů, nákaza se bude šířit mezi neočkovanými, v tuto chvíli tvoří neočkovaní asi 75-80 procent všech nově nakažených. (Interview Plus, 24.8.2021)“

Ladislav Dušek (šéf Ústavu zdravotnických informací a statistik)

„V českých nemocnicích by mohlo být ve druhé polovině září více než 500 pacientů s covidem-19. Pětina z nich by mohla potřebovat intenzivní péči. Počítá s tím nejhorší varianta scénáře Ústavu zdravotnických informací a statistiky. (Radiožurnál, 8. 9. 2021)“

Matěji, experti mluví o tom, že Česko poměrně rychle směřuje do čtvrté vlny koronaviru. V sobotu přibylo v Česku 253 případů nemoci covid-19, což je nejvíce za víkendový den od konce května, ale zároveň oproti měsícům, kdy byla situace velmi špatná, je stále nemocných o řády méně. V jak důležitém bodě teď jsme? Jak tomu rozumíš?
Na začátek musíme zmínit, že víkendové statistiky jsou dlouhodobě trochu zkreslující. Ale máš určitě pravdu v tom, že případů je poměrně dost. Epidemie určitě sílí. Otevřeně to přiznává i Ústav zdravotnických informací a statistiky. Vezměme si třeba páteční data, kdy bylo nahlášeno bezmála 450 případů pozitivních koronavirem nakažených lidí.

Číslo R je tři týdny nad hodnotou 1 a v rámci tzv. sedmidenního okna se v pátek dostalo na pro mě poměrně výhružně vyhlížející hodnotu, a to bezmála 1,5. Šéf statistiků Ladislav Dušek rovněž přiznává, že pro nadcházející podzim nelze vyloučit zhoršení epidemické situace, byť by situace díky očkování neměla být tak vážná jako loni na podzim. A podle Duška sleduje očekávatelný rozmach epidemie spíš optimističtější scénáře. Podle nich by epidemie měla sílit jen asi do přelomu září a října. Scénář realistický, jak o něm statistici mluví, naopak předpokládá růst setrvalejší. Zdůrazněme ale, že stále podstatně nižší, než jaká byla situace loni.

Ty mluvíš pravidelně s vědci a odborníky z nejrůznějších oborů, nejen se statistiky, kteří se řešením pandemie zabývají. Často je zpovídáme i ve vysílání Českého rozhlasu. Jak vážná podle nich je situace, ve které je Česko teď?
Řada odborníků je optimistická, řada poměrně kritická k určitým krokům, ke kterým se vláda odhodlávala, už odhodlala nebo se kterými naopak vyčkává. To se týká například protilátek, na jejichž uznávání se ale odborníci také úplně neshodnou, nicméně vyzývají k tomu, aby nebyly ignorovány, což cituji například profesora Libora Grubhoffera z Biologického centra Akademie věd.

„Ani očkování, ani prodělané onemocnění nám nikomu negarantuje bezinfekčnost. Stejně tak protilátky rovněž nemohou být striktně přísně vzato kritériem bezinfekčnosti. (Radiožurnál, 19. 8. 2021)“

Libor Grubhoffer (Biologické centrum Akademie věd)

Oproti tomu je pneumoložka Martina Koziar Vašáková, nyní náměstkyně ministra zdravotnictví, zase poměrně zásadně proti tomu, aby došlo k uznávání protilátek v momentě, kdy nemáme nebo neznáme přesně danou hodnotu, při které lidi chrání. Velmi pozitivně mluví o podzimu například profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

„Tady v Česku je stav populace z hlediska odolnosti možná jeden z nejlepších na světě, protože máme relativně dost vysokou proočkovanost. (Radiožurnál, 11. 9. 2021)“

Václav Hořejší (Ústav molekulární genetiky Akademie věd)

Vychází z toho, že v Česku se s covidem velmi pravděpodobně, téměř jistě, setkalo mnohem více lidí, než kolik bylo statisticky nakažených. Ostatně například imunolog Vojtěch Thon z brněnské Masarykovy univerzity z centra Recetox publikoval nedávno první výsledky první části své velké studie, kdy už letos v březnu v rámci sledované kohorty asi 30 000 lidí přišel na to, že přes 50 procent z nich má nějakou míru protilátek proti koronaviru. Na druhou stranu jsou tu odborníci jako třeba molekulární genetik Jan Pačes, který upozorňuje na to, že delta varianta koronaviru je mnohem nakažlivější.

„Zase proti tomu hraje roli to, že se virus mezi tím přeci jen na člověka lépe adaptoval. Varianta, kterou teď očekávám, že bude na podzim, je bohužel mnohem více infekční, než byla ta loňská. (90’ ČT24, 24. 8. 2021)“

Jan Pačes (molekulární genetik)

Tento podzim se de facto nesetkáváme se stejným soupeřem jako loni a je třeba to brát v potaz už kvůli tomu, že vakcíny, které se očkují, jsou ještě cílené na původní variantu. Někteří lidé už navíc mají od očkování poměrně dlouho. Když se podíváme třeba do Izraele, tak tam se ukázalo, že za prvních asi sedm měsíců se účinnost preparátů proti infekci covidem snížila, a to až o 50 procentních bodů. Dobrou zprávou samozřejmě je, že stále velmi dobře chrání před hospitalizacemi a těžkými průběhy.

Mají vědci informace o tom, kde v rámci společnosti se teď v Česku covid šíří nejvíce?
Šéf mezioborové skupiny pro epidemické situace, známé jako MeSES, Petr Smejkal, nedávno zdůrazňoval, že 9 z 10 hospitalizovaných nejsou očkovaní. Také šéfstatistik Ladislav Dušek podtrhuje, že například právě v pátek, když se k tomu vrátím, bylo mezi nově pozitivními přes 80 procent neočkovaných. Tudíž by se dalo jednoznačně vydedukovat, že se covid šíří především mezi nenaočkovanými lidmi. Ostatně byl to – pokud si dobře vzpomínám – americký prezident Joe Biden, který prohlásil, že pandemie zůstává pandemií už jen pro nenaočkované lidi.

„This is a pandemic of unvaccinated. Tohle je pandemie neočkovaných. Způsobil ji fakt, že i přes bezprecedentní a úspěšný vakcinační program a přes fakt, že už téměř pět měsíců jsou v 80 000 místech k dispozici tři vakcíny, máme 80 milionů Američanů, kteří selhali a nenechali se očkovat. (Radiožurnál, 10. 9. 2021)“

Joe Biden (americký prezident)

„Přísnější pravidla pro očkování a testování proti covidu-19 se dotknou více než 100 milionů Američanů. Prezident Joe Biden je zavedl v reakci na kritickou pandemickou situaci ve Spojených státech. V nemocnicích je tam s koronavirem přes sto tisíc lidí, denně jich umírá více než 1 500. (Radiožurnál, 10. 9. 2021)“

„We must increase vaccinations among the unvaccinated with the new vaccination requirements. (NBC News, 10.9.2021)“

Nicméně k pozitivním záchytům je třeba dodat i B, totiž že nemáme žádné screeningové testy pro očkované, takže čísla mohou zkreslovat. Jinak můžeme s odkazem na data také říct, že koronavirus se teď šíří hlavně mezi mladými lidmi. Ostatně podobně jako loni.

Pozitivní záchyty ve věku dětí do 19 let tvořily v pátek přes 40 procent celkového počtu případů. Za první zářijový týden to bylo přes 30 procent případů. A rostou i případy u dvacátníků, třicátníků. Ostatně čím mladší lidé, tím méně naočkovaných. Proto také Ústav zdravotnických informací a statistiky, zmiňuje velkou virovou nálož mezi mladými za jeden z hlavních důvodů, proč situace teď vypadá, jak vypadá, totiž že epidemie sílí.

Jak na to v tuto chvíli reaguje stát? Plánuje se třeba znovuzavedení testování ve firmách, případně nějaká další opatření, která by výhledově začala omezovat setkávání lidí, pakliže by pandemie dále sílila?
Ministr Adam Vojtěch několikrát opakoval, že pokud se bude uvažovat o opatřeních, tak budou regionální. Nic konkrétnějšího ale nevíme, byť některé parametry se už vlastně dostávají k hranicím, u kterých chtělo ministerstvo začít jednat. Týdenní záchyt se v pátek vyhoupl na 24 případů na 100 000 obyvatel, což už je na dosah první přelomové hranice, kdy třeba Vojtěch mluvil o tom, že u 25 případů na 100 000 lidí by dávalo smysl vrátit do firem povinné testování. Už dříve mluvil o hranici 75 na 100 000, pak tedy 25 na 100 000.

Právě touto hranicí, 25 na 100 000, bylo původně podmíněno i pokračování testů ve školách při prvních třech termínech. Známe data z prvních dvou testovacích dní a podle ministerstva nedošlo k žádnému velkému zvýšení počtu pozitivních, tudíž se resort rozhodl testování ukončit, respektive řekl, že v tuto chvíli nevidí důvod v testování pokračovat. Což ještě nemusí nutně znamenat, že po zveřejnění dat ze třetího testovacího dne se to nemůže alespoň regionálně změnit.

„Ještě čekáme na doběh třetí vlny testování, jak jsme o ní hovořili. Tam zatím nemáme konfirmace. Testování proběhlo ve čtvrtek, takže čekáme, že v tomto týdnu budeme mít úplně finální data za všechny tři vlny a na základě toho to budeme řešit. (tiskový konference, 13. 9. 2021)“

Adam Vojtěch (za ANO) (ministr zdravotnictví)

V tomto duchu jsme se ministerstva zdravotnictví, konkrétně ministra zdravotnictví Vojtěcha, ptali, zda by nedávalo smysl dále testovat třeba děti v Karlovarském kraji, který je spolu s Prahou v incidenci nad 30 případy na 100 000 za poslední týden. Zvlášť mezi středoškoláky incidence je nebo byla obrovská. Bylo to asi 214 případů na 100 000. Ministr to prý konzultoval s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou a usoudili, že tato data v případě malého Karlovarského kraje zkreslují a že jde o roztroušené případy, žádný velký klastr.

Takže ani v Karlovarském kraji zatím prý nevidí důvod s testy pokračovat, což je pro spoustu lidí tak trochu nepochopitelné. Už jen proto, že stát stále má zásobu více než 2,5 milionu testů z minulého školního roku, které může využít. Do toho tu je dosud nevyužitá opce na nákup dalších více než 1,5 milionu testů od společnosti Batist Medical, posledního vysoutěženého distributora. Kdyby stát chtěl, tak může dál plošně testovat všechny žáky jednou týdně až do konce září. Ostatně tak, jak původně předpokládal, v případě, že by se situace zhoršovala.

Je pravda, že zatím nebyl vypsán žádný nový tendr na nákup dalších školních testů, takže je také otázka, jak to bude třeba vypadat říjnu, kdyby se stát rozhodl k testování ve školách vrátit. Odborníci jako třeba Marián Hajdúch z olomouckého Ústavu molekulární a translační medicíny dlouhodobě apeluje na zvýšení dostupnosti a využívání také PCR testů ve školách. Zatím ale skutečně není jasné a nevíme, jak to bude v příštích týdnech vypadat.

Vláda tvrdí, že se chce zaměřit především na počty hospitalizovaných. Jak je na tom Česko v této oblasti? Dá se vzhledem k už poměrně vysokému číslu R, které jsi zmiňoval v úvodu, čekat nárůst hospitalizovaných? A jsou vlastně nemocnice v tuto fázi připravené na možný vzestup počtu pacientů?
Počet hospitalizovaných je parametr, který teď chtějí odborníci a ministerstvo bedlivě sledovat a mimo jiné právě podle něj dále jednat a připravovat případná protiepidemická opatření. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová v rozhovoru pro Právo řekla, že hranicí pro zpřísňování opatření bude deseti až patnáctiprocentní obsazenost nemocnic covidovými pacienty. Pro ministra zdravotnictví by byl alarmující počet zhruba 50 příjmů denně.

Teď jsme se pohybovali průměrně kolem 10 nebo pod 10 případy a v nemocnicích je přes 100 lidí. Jak sleduji některé zdravotníky na sociálních sítích, tak některým se už možná teď vybavuje realita letošního jara nebo loňského roku. Připomenu, že loni jsme už v této době překročili 1000 nakažených denně. Ještě v půlce měsíce to pak bylo 2000 denně a v nemocnicích bylo přes 500 lidí. Což není aktuální téma, ale podle statistiků je i nejčernější scénář letošního konce září 500 hospitalizovaných pacientů.

Zajímavé na tom je, že bychom se na 500 hospitalizovaných dostali možná během jednoho dvou týdnů a loni nám to trvalo přes měsíc. Hypotetická exponenciální křivka by byla letos úplně jiná. Nicméně doufejme, že to je skutečně ten nejvíce pesimistický odhad, s nímž statistici přišli. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v rozhovorech pro Český rozhlas říkal, že v tuto chvíli není třeba strašit veřejnost, že teď jsme na tom mnohem lépe, což je hlavně díky vakcinaci a mohutnému promoření české populace samozřejmě pravda. Vstupujeme do nového školního roku určitě v mnohem lepší pozici, takže teď si to jen nezkazit.

A pokud by počty hospitalizovaných stoupaly? Před tím varuje třeba zmiňovaný molekulární genetik Pačes, který říká, že varianta delta se šíří mnohem rychleji a že je to nový hráč na hřišti?
Tak určitě. Varianta delta je asi dvakrát nakažlivější než varianta, se kterou jsme se tu potýkali předtím. To znamená, že je samozřejmě mnohem pravděpodobnější, že člověk – zvlášť neočkovaný – se jí nakazí. Tím pádem se může dostat do nemocnice, a to je právě to, před čím se snažíme primárně ubránit, abychom tu neměli žádné hospitalizované.

Ne nutně se bude v příštích týdnech a měsících bojovat proti tomu, aby se lidé vůbec nenakazili. Víme, že to asi není ani úplně možné v situaci, ve které jsme. Ale uchránit nemocnice před hospitalizovanými a hlavně lidi před těžkým průběhem, to je cíl číslo jedna.

V tom je zcela zásadní, jak už jsi to i zmiňoval, proočkovanost společnosti. Matěji, ty sleduješ počty naočkovaných dlouhodobě, jak na tom je Česko teď v polovině září?
V Česku je 55 procent lidí plně naočkovaných. Také se můžete setkat s číslem 65 procent, to se ale týká pouze populace starší 16 let. Musím říct, že mě trochu mrzí, že i vrcholní politici, jako je premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ty počty zaměňují. To číslo je o 10 procentních bodů vyšší a určitě vypadá lépe. Každopádně to může být jen chyba. Sám jsem na to pana premiéra upozorňoval.

Každopádně když se mluví o proočkovanosti populace, tak se bavíme o proočkovanosti v celé populaci, pokud se tam věková kohorta nezmíní. Vládní činitelé a odborníci mluvili o cíli proočkovanosti v září, která měla být 70 procent. To byl cíl, který rozhodně nebude, jak už můžeme s jistotou říci, pokud se na čísla podíváme. Také neříkali, že se to týká pouze dospělých. V počtu 5 800 000 naočkovaných, co má ukončené očkování, nejsou a nemohou být děti mladší 12 let. Pro ně stále není v EU schválena žádná vakcína. To je třeba zdůraznit.

Jsme v situaci, kdy máme pár dní do startu očkování třetími dávkami. Přičemž jak už jsme dříve zjistili, třeba v motolské nemocnici třetí dávky u transplantovaných pacientů očkovali bez vyčkávání na rozhodnutí státu. Ale hromadně se začnou třetí dávky očkovat teď od 20. září, respektive lidé se k nim budou moct registrovat. Budou je moci dostávat všichni, kteří budou mít osm měsíců od ukončeného očkování základním schématem, to znamená dvěma dávkami u vakcíny Moderna, Pfizer nebo AstraZeneca a jednou dávkou vakcíny Johnson & Johnson. Velké doporučení je jít na třetí dávky pro chronicky nemocné a lidi starší 60 let.

To není jen doporučení ministerstva zdravotnictví, to je také doporučení odborných lékařských skupin. K tomu je možná dobré dodat, že když už zmiňujeme těch osm měsíců, tak u velmi vážně nemocných lidí s oslabenou imunitou platí jiná pravidla. Ti mohou dostávat třetí dávku už čtyři týdny po ukončeném očkování, ale pro všechny ostatní to bude osm měsíců. Očkovat se bude pouze vakcínami firem Moderna a Pfizer, a to i lidi, kteří dostali Astru Zenecu nebo Johnson & Johnson. První den, 20. září, ke kterému v tuto chvíli všechno směřuje, se to týká skoro 8000 lidí. Myslím, že to je 7800 lidí, kteří budou mít osm měsíců od ukončeného očkování.

Každé ráno bude dotyčným lidem, kteří se mohou hlásit o třetí dávky, ministerstvo rozesílat informační SMS, že je možnost se o třetí dávku přihlásit. Jak už jsem řekl, tak k tomu bude nutné se buď zaregistrovat a zarezervovat si termín, jak jsme na to byli zvyklí až do léta do otevření očkovacích míst bez registrace, anebo bude možné kontaktovat praktického lékaře.

Tam je ale potíž v tom, že praktici stále ještě nedostávají do ordinací vakcíny firmy Pfizer. O několik týdnů se totiž zdržel tendr na nového distributora, takže praktičtí lékaři si musí s ministerstvem ještě vyřešit, zda nebudou ze začátku vůbec očkovat, anebo budou moct i lidi s naočkovaným Pfizerem přeočkovávat Modernou, což by patrně medicínsky asi nebyl žádný problém, protože jsou to prakticky totožné vakcíny.

Nicméně jedna zajímavost – třeba ve Spojených státech teď řeší, jestli pro přeočkovávání nepoužívat jen poloviční dávky Moderny jako třetí dávku, protože její normální dávka je třikrát větší než ta u Pfizeru, což se možná tolik neví. Navíc Evropská léková agentura schválení třetích dávek u Moderny ještě vůbec neřeší, řeší Pfizer a zda by nebylo možné je podávat už třeba po šesti měsících od ukončeného očkování. Ptal jsem se na to šéfa České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka, který sedí také v klinické skupině ministerstva zdravotnictví. Ten mi řekl, že zatím o ničem takovém Česko neuvažuje.

Izrael třeba podává třetí dávky už po pěti měsících. Každopádně v Česku to bude osm měsíců od ukončeného očkování. A znovu opakuji, hlásit se budou moci lidé od 20. září, což je nadcházející pondělí.

Experti také upozorňovali na to, že v Česku bylo ještě dokonce několik set tisíc seniorů a dalších lidí z rizikových skupin, kteří nejsou naočkovaní vůbec žádnou dávkou. Podařilo se nějak změnit v posledních týdnech či měsících tuto situaci?
To je dobré zmínit, protože tato velká operace třetích dávek se v Česku odehraje v době, kdy stále ještě přes 400 000 lidí starších 60 let nemá ani jednu dávku vakcíny. Myslím si, že přesvědčovací pozice státu je už jen velmi omezená. Stejně tak praktici asi vyčerpali už řadu svých argumentů, jak lidi přesvědčit k očkování.

To jsou lidé, kteří se naočkovat v drtivé většině nechtějí. Nejde o případy, kdy by lidé čekali na vakcíny a ty se k nim nemohly dostat?
Nechtějí nebo to třeba nepovažují za důležité. Pokud si dobře pamatuji, tak šéf praktiků Petr Šonka mi vyprávěl příběhy, kdy kontaktuje staré babičky a dědečky, kteří bydlí třeba někde na periferiích republiky, a ti nevidí nutný důvod k tomu, aby se očkovali, když se stejně třeba s nikým nesetkávají a žijí na samotách apod. Kdokoliv se chtěl nechat očkovat, tak se očkovat nechal. Žádné čekací lhůty nejsou. Čeká asi 10 000 lidí na druhé dávky AstraZenecy, ale to jen kvůli tomu, že tam je delší interval mezi první a druhou dávkou.

Každopádně kdokoliv se chtěl nechat očkovat, tak se očkovat nechal. Možná jsou ještě nějaké lhůty pro ty úplně nejmladší lidi, kteří se chtěli přihlásit k očkování a zaregistrovali se. Ale v momentě, kdy tu máme několik desítek center bez registrace, tak kdokoliv chtěl, pro tu vakcínu si došel. To znamená, přes 400 000 lidí starších 60 let nemá ani jednu dávku vakcíny kvůli tomu, že prostě buď nechtěli, nebo to nepovažovali za důležité.

Myslím si, že bude velmi těžké toto číslo nějakým způsobem dále snížit a tím pádem zvýšit celkovou kýženou proočkovanost populace, která by ve svém důsledku třeba mohla vést i k sundání roušek. Hranice podle ministra Vojtěcha je asi 75 procent proočkované populace, kdy by k něčemu takovému mohlo dojít. Ale jak už jsme několikrát zmínili, tak do této hranice máme poměrně ještě daleko.

Matěji, v posledních dnech jsi informoval ale dokonce o tom, že Česko se očkovacích látek zbavuje, a dokonce je i likviduje. Konkrétně jde o nevyočkované dávky vakcíny společnosti AstraZeneca. Jak to stát vysvětluje? Proč na to došlo? Proč nebylo vakcíny možné například poslat do zemí, kde je proočkovanost velmi nízká a pro tamní lidi může znamenat možnost očkovat se i záchranu života?
Musím říct, že vzhledem k tomu, jak Světová zdravotnická organizace kvůli velmi nízké proočkovanosti v řadě rozvojových zemí radí bohatým státům odkládat třetí dávky na příští rok, protože je ve světě vakcín málo, tak vzhledem k tomuto české zářijové konto, jestli se to tak dá říct, u AstraZenecy skutečně nevypadá úplně příznivě kvůli opravdu mizivému zájmu. Kvůli tomu, že tisícům z nich vypršela expirace. V září bylo vyočkováno asi 770 dávek a ve spalovnách bylo zlikvidováno přes 20 000 dávek.

S určitou mírou nadsázky se dá říct, že stát několikanásobně rychleji tyto vakcíny spaluje, než je očkuje. Je to dané tím, že tyto dávky na konci srpna prošly, a to i přes svou velmi dlouhou expirační dobu, která činí šest měsíců. Je dost dobře možné, že šlo o očkovací látky, které tu skutečně byly tak dlouhou dobu, že to byly dávky z jedné z prvních únorových dodávek. Vlastně nevím, proč lékaři neočkovali nejprve těmi s nejbližším datem spotřeby. Je možné, že původně neočekávali, jak špatný mediální obraz AstraZeneca nakonec získá.

„Evropská léková agentura potvrdila, že očkování covidovou vakcínou od firmy AstraZeneca může pokračovat. Protože se u několika desítek lidí vyskytly krevní sraženiny, část Evropy i další země kvůli tomu v tomto týdnu dočasně pozastavily očkování touto vakcínou. (Radiožurnál, 21. 3. 2021)“

„Spokesman for European Commission says, it’s become legal action against the pharmaceutical firm AstraZeneca over alleged breaches of contractual agreements for the supply of its coronavirus vaccine. (BBC News, 26. 4. 2021)“

„V terénu se nám nyní stává, že někteří poskytovatelé odmítají být očkováni právě dávkou AstryZenecy. Mně to trošku mrzí, protože dennodenně čelíme tlaku, kdy už konečně budeme očkováni… (Radiožurnál, 17. 2. 2021)“

„Když dorazili na očkovací místo a zjistili, že by měli být očkováni vakcínou AstraZeneca, tak očkování odmítli a odešli. V tomto případě určitě platí pravidlo, je dobré být očkován jakoukoliv vakcínou, než nebýt očkován žádnou. (Radiožurnál, 17. 2. 2021)“

„Vakcinologická společnost doporučí nastavit věkové omezení pro očkování vakcínami Johnson & Johnson a AstraZeneca na 60 let, mohly by ji tak dostat jen starší lidé. Podle praktických lékařů to může zkomplikovat očkování v ordinacích, protože praktici nemají k dispozici dostatek jiných vakcín. Podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) vakcinologové přihlédli k názoru Státního zdravotního ústavu. Ministerstvo zdravotnictví pro Radiožurnál uvedlo, že doporučení bude respektovat. (Radiožurnál, 20. 5. 2021)“

Také zatím nemám žádné vysvětlení, proč stát nezměnil zákony, podle nichž nemůže vakcíny, u nichž byl nějakým způsobem narušen distribuční řetězec rozvozem do lékáren a skladů, darovat. Protože už v létě bylo jasné, že není možné tyto dávky vyočkovat. V létě, připomenu, si přišlo pro AstraZenecu jen 1200 nových zájemců z 860 000 prvně naočkovaných. To je skutečně velmi mizivý až skoro nulový zájem.

Naše regionální redakce mluvily s krajskými koordinátory o tom, že prý dávali státu vědět, že tyto vakcíny projdou a co s nimi mají dělat. Teď navíc hrozí, že jich stát bude muset zlikvidovat a spálit mnohem více, protože v říjnu projde dalších 55 000 vakcín AstraZenecy. Z toho tedy, jak už jsem říkal, bude 10 000 určeno na druhé dávky. Ale 45 000 vakcín je v příštích šesti týdnech prakticky vyloučené vyočkovat novým zájemcům. To by muselo přijít tolik lidí, co za poslední čtyři měsíce.

Dá se říct, že vlivem malého zájmu, ale i nedostatečné reakce politiků došlo k tomu, že desítky tisíc vakcín se místo do paží zájemců dostanou do spaloven. A spíš než finanční škoda, kterou umíme také vyčíslit, protože AstraZeneca je nejlevnější na trhu – prodává se asi za 46 korun –, tak finanční škoda je v tuto chvíli už 920 000 korun a může být bezmála 3 miliony. Škoda, která je větší, je samozřejmě škoda medicínská, život zachraňující. Už jsi to zmínila, vakcíny mohly velmi dobře posloužit v rozvojových státech. Kam ale, nutno dodat, Česko už stovky vakcín darovalo a dále darovat bude. Ale mohlo jich být ještě více a nemusely se pálit v plastových pytlích a kontejnerech v nemocničních spalovnách.

Předtím dávky darovat šly? A konkrétně tyto nevyočkované vakcíny AstraZenecy darovat podle ministerstva nejdou?
Tam je právě legislativní problém, protože všechny dávky AstraZenecy, které se darovaly, byly ty, které nebyly objednány třeba praktickými lékaři – nebyly rozvezeny do krajských skladů distributora nebo přímo do lékáren nebo ordinací praktických lékařů. Už od léta darujeme všechny vakcíny AstraZenecy, které máme naobjednané. Ani se nedostanou do ČR, jdou automaticky do cizích zemí.

Tyto konkrétní vakcíny fungovaly jako zásoba pro potenciální zájemce v ČR. A prostě došlo k tomu, že se už je darovat nepodařilo nebo to nebylo možné z legislativních důvodů. Nenašli se noví zájemci, a proto bylo nutné je kvůli vypršené expiraci spálit. Nebo alespoň tak jsem o tom mluvil v minulých dnech s mluvčím ministerstva Danielem Köpplem, který mi právě tento důvod na záznam říkal.

Česko v uplynulém roce a půl prošlo řadou dramatických momentů, co se covidu týče. Víme, že vláda čelila kritice za nedostatečnou připravenost, třeba i ze strany NKÚ. Máme teď, Matěji, představu o tom, jak se stát nachystal na další vlnu?
Česko bojuje s covidem skutečně už dlouho, rok a půl. Vědělo se, že letošní podzim může být opět – eufemisticky řečeno – asi svízelný a že může nastavit pomyslné zrcadlo všem našim zkušenostem s pandemií. Teď nemůžeme říkat, že jsme na tom nějakým způsobem dobře, protože jsme se dobře připravili. Nejsme na tom úplně nutně špatně, protože jsme samozřejmě přinesli tu strašnou oběť v podobě desítek tisíc mrtvých a promoření populace.

Nicméně připravenost určitě mohla být lepší. Co se týče očkování i legislativního rozměru – v otázkách třeba pandemického zákona, který je kritizován jako špatně napsaný a který může ve stávající podobě zkomplikovat třeba zavádění opatření při zhoršení situace v Česku. Stále třeba také nemáme jedno uznávané středisko typu amerického CDC nebo německého Kochova institutu. Dřívější a větší připravenost mohla být určitě lepší, co se týče nějakého jednoznačného stanoviska k protilátkám.

Připomenu, že teprve teď na podzim – a odborníci jako třeba Libor Grubhoffer říkají, že alespoň že tak – se odstartuje celorepubliková studie týkající se imunity populace, promořenosti populace. Byť nějaké další studie už tu byly samozřejmě dříve a třeba o té brněnské Vojtěcha Thona jsme už mluvili. Ale určitě to ve výsledku znamená, když to takto shrneme, že řada věcí šla udělat dříve. Šla udělat lépe. Teď uvidíme, nakolik se nám to letos na podzim vymstí, anebo naopak z příštích týdnů a měsíců vyvázneme lépe než loni. Pevně doufám, že to bude právě proočkovaností, ať už je jakákoliv, lepší než loni, že bude rozhodující a že nám dodá jakési pomyslné brnění, které bylo loni ještě v přípravě u kováře.

Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová a Ondřej Franta

Související témata: podcast, Vinohradská 12, epidemie, pandemie, koronavirus, koronavirus Česko, koronavirus v Česku, Adam Vojtěch, vlna, covid, ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zdravotnictví České republiky, statistika, UZIS, testování, Testování na koronavirus, Pfizer, Moderna, Johnson & Johnson, Ladislav Dušek