Co bude dál v otázce Babišova střetu zájmů? ‚Brusel má jasno, řada je na českých úřadech,‘ říká reportérka

Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou iROZHLAS.cz Kristýnou Guryčovou

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

6. 5. 2021 | Praha

Evropská komise má definitivně jasno ohledně vztahu premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše k holdingu Agrofert. Vrcholný politik podle závěrů auditu dál společnost ovládá a plynou mu z ní výhody. Dva týdny po ohlášení výsledku několikaletého řízení Bruselu české úřady zvažují, jak postupovat dál. Ve hře je možnost několikaletého soudu s evropskými institucemi. Ministerstva, která rozdělovala evropské prostředky, ale zároveň mohou vymáhat dotace po Agrofertu zpět. K jakému řešení se přikloní? A nakolik mohou situaci proměnit blížící se parlamentní volby?

Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Barbora Sochorová, Martin Melichar, David Kaiser

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Ten audit byl účelový a zmanipulovaný. Samozřejmě Česká republika se musí bránit. Tenhle audit je samozřejmě dílo Pirátů, ty udávaj mě stále do Bruselu, a samozřejmě bývalý náměstek, ten tam má na to struktury, které mu s tím pomáhají, takže není to nic nového, nevím, proč se z toho dělá taková senzace. (ČRo Plus, 24. 4. 2021) “

Andrej Babiš (premiér ČR (ANO))

Po více než dvou letech máme jasno v tom, k jakému závěru došla Evropská komise v otázce podnikání českého premiéra Andreje Babiše. Premiér podle Komise nadále ovládá holding Agrofert, a tudíž je podle evropských úřadů ve střetu zájmů. Definitivní potvrzení tohoto závěru Evropské komise přišlo před dvěma týdny. Kam jsme se od té doby posunuli, v jaké fázi se nacházíme?
Obávám se, že jsme se neposunuli vůbec nikam, protože premiér Andrej Babiš nadále ty závěry evropského auditu odmítá. Říká, že ve střetu zájmů není. Stejně tak další členové vlády jako ministryně financí Alena Schillerová nebo ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jejíž rezort unijní dotace v Česku koordinuje.

„V tuto chvíli tedy stojí proti sobě dva právní názory, a to je názor auditorů Evropské komise a právníků českých orgánů. (Radiožurnál, 26. 4. 2021) “

Klára Dostálová (ministryně pro místní rozvoj (ANO))

Dostálová už avizovala, že analyzuje možné právní kroky s jediným cílem, a sice jít kvůli dotacím pro Agrofert k soudu.

A co ten závěr Evropské komise znamená, když se na to podíváme z perspektivy Andreje Babiše, z perspektivy českých úřadů a potom také z perspektivy českých občanů, českých daňových poplatníků?
Pro české daňové poplatníky to znamená, že ze svých kapes aktuálně zaplatili Agrofertu třeba příspěvek ve výši 100 milionů korun na novou výrobní linku na toastový chléb značky Penam nebo 50 milionů korun pro Lovochemii na výrobu nových dusíkatých hnojiv. Pro české úřady to pak znamená, že Evropská komise řekla, že tyto dotace a i další dotace definitivně neproplatí, protože buď u nich došlo k porušení zákona o střetu zájmů, nebo k chybám ve výběru. Tudíž by je české úřady měly zrušit a peníze vymáhat zpět. No a pro premiéra Andreje Babiše z toho vyplývá, že mezinárodní tým auditorů ho na evropské úrovni označil za osobu, která má na Agrofert nadále rozhodující vliv. Že to řešení dát Agrofert do svěřenských fondů prostě není dostatečné, a proto holding nemá nárok na evropské dotace. Konkrétně se v auditní zprávě, respektive v té navazující komunikaci zmiňuje, že všechny dotace po září 2017 byly pro Agrofert přiklepnuty neoprávněně. Ten audit se týkal pouze zlomku veřejných peněz, které Agrofert pobírá. Konkrétně prověřoval investiční nenárokové dotace a našel tři projekty, jež porušují střet zájmů a na kterých už byly z českých peněz vyplaceny 3 miliony korun. Našel i další projekty, u kterých odhalil spíše chyby procesního charakteru. Tam bylo vyplaceno dalších 152 milionů. Takže celkem z české státní kasy šlo na projekty, které audit kritizoval, přesně 155,6 milionu korun.

Už jsi narazila na projekty, kterých se to všechno týká. Můžeme je popsat trochu podrobněji?
Ty tři projekty, které porušují zákon o střetu zájmů, se týkaly společnosti Fatra a společnosti Cerea. Byly to tedy dotace, o něž Agrofert požádal až po září 2017, což je rozhodné datum, kdy podle nálezu Ústavního soudu začal být zákon o střetu zájmů účinný.

„Firma Fatra patřící do holdingu Agrofert získala podle Evropské komise neoprávněně dotaci 690 tisíc korun. Upozornil na to server iRozhlas.cz, který uvedl, že to vyplývá z aktuálního stanoviska Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. Plastikářská firma Fatra se sídlem v Napajedlech na Zlínsku požádala o dotaci v dubnu roku 2018. (ČRo Plus, 14. 11. 2021) “

A společnost Fatra tu dotaci konkrétně použila na nákup nového válcovacího stroje pro svoji továrnu v Napajedlech.

„Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka se nechtěl k dotaci podle iRozhlasu vyjadřovat. Fatra je třetím subjektem z holdingu Agrofert, který podle Evropské komise porušuje při udělování dotací zákon. (ČRo Plus, 14. 11. 2021) “

Firma Cerea ty peníze v případě dvou projektů použila nebo investovala do nákupu nových sušáren zrní – na těchto projektech byly vyplaceny 3 miliony korun z české státní kasy, ale nebyly už předloženy do Bruselu k proplacení. Evropská komise během auditu nekontrolovala pouze střet zájmů. Zaměřila se na celý dotační systém, a našla proto chyby i u dalších dotací, které z jejího pohledu nesplňují dotační podmínky. To už je případ zmiňované stomilionové dotace na stavbu nové linky na výrobu toustového chleba PENAM.

„Moderátor: Jednou z problematických dotací je podle auditu třeba ta na výrobu toustového chleba Penam v pekárně Zelená Louka. Proč je dotace na linku na výrobu toustového chleba Penam podle Komise problematická? Reportérka: Auditoři firmě Penam, která spadá do holdingu Agrofert, vyčítají, že pekárna projekt podávala jako inovaci. Výrobci dokonce tvrdili, že chléb je díky inovaci, cituji, „v puse skoro až hedvábný, na dotyk měkký a vydrží déle čerstvý“. Podle auditorů ale pekárna použila už existující technologii. Konkrétně Komise poznamenala, že německá společnost Lieken vyráběla podobný toustový chléb už v roce 2013. (Radiožurnál, 5. 12. 2019) “

Podle auditorů ten projekt nebyl inovativní, a neměl tak na dotaci nárok, protože právě inovativnost byla jednou z klíčových podmínek pro žádost o tuto dotaci. S tím ale české Ministerstvo průmyslu a obchodu, které tu dotaci vyplatilo, nesouhlasí. Aktuálně si kvůli tomu nechává zpracovat nový znalecký posudek. U této dotace jde už o desátý posudek, teprve potom se rozhodne, jestli ty peníze bude vymáhat zpět.

„Byl to vůbec první projekt, u kterého české úřady přistoupily po auditním řízení nabídky Evropské komise. A i přes nesouhlas nakonec padesátimilionovou dotaci pro Lovochemii, která spadá do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO, vyjmuli z unijního financování. Jak teď zjistil server iRozhlas.cz, částku kvůli tomu uhradili z tuzemského rozpočtu. Stát proto teď řeší, co dál. (Radiožurnál, 18. 12. 2021) “

Stejné chyby jako u Penamu našli u dotace pro Lovochemii. Tam šlo sice o jiný operační program, ale ta chybovost měla stejný rukopis, protože i v tomto případě Evropská komise došla k závěru, že ten projekt nebyl inovativní. V tomto případě šlo o dotaci na vylepšené hnojivo, které severočeská chemička chtěla vyrábět. V té době ho už ale vyráběla jiná dceřinka Agrofertu, a sice slovenská společnost Duslo.

Vzápětí po zveřejnění výsledků auditu se rozběhla debata o tom, jestli Česko bude muset prostředky vyčerpané Agrofertem vracet, a to přímo do EU. Evropská komise oznámila prostřednictvím svého mluvčího, že Česká republika žádné peníze do Bruselu vracet nebude muset. Ty jsi ale zmínila, že je otázka, jak to bude s těmi prostředky, které Agrofert čerpal z české státní kasy. Víme, co se tam teď bude dít, když si to mezi sebou úřady „přepinkávají“? Víme, jestli je stát po Agrofertu bude vymáhat a kdo to nakonec zaplatí?
Ta situace je momentálně nejasná, protože pár dní po zveřejnění toho evropského auditu byla svolána mimořádná tisková konference v Bruselu, kde mluvčí Komise Balász Ujvari oznámil, že Česko skutečně do Bruselu nic vracet nemusí.

„České úřady nepožádaly u zkoumané stovky projektů o proplacení žádných nákladů z evropského rozpočtu, proto je evropský rozpočet ochráněn, neposlali jsme žádné platby na tyto operace, proto nyní neřešíme finanční opravy. (ČRo Plus, 26. 4. 2021)“

Balázs Ujvari (mluvčí Evropské komise)

Což je pravda, protože ty dotace do Bruselu nebyly předloženy k proplacení právě díky preventivní stopce, která začala platit v prosinci 2018, tedy jen pár týdnů poté, co se rozběhl audit Evropské komise.

„Dokud se nevyřeší údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO, nedostane Česká republika z evropských dotací ani korunu – nebo ani euro. Eurposlancům to řekl komisař pro rozpočet Günter Öttinger. O šetření, které vede Evropská komise, se debatovalo v Evropském parlamentu, ten také k situaci kolem možného střetu zájmů v Česku dnes přijme usnesení. (ČRo Plus, 13. 12. 2018) “

Jediná dotace, která byla z Bruselu proplacena, bylo právě těch 50 milionů pro Lovochemii – a české úřady tuto částku už vyjmuly z evropského financování, čímž tím se ta situace zkomplikovala. V tuto chvíli rozpočet Evropské komise těmi chybnými dotacemi zasažen nebyl, tudíž ani nevydala nějaké finální rozhodnutí o vratce, tedy o částce, o kterou by Česko mělo být pokráceno na dotacích – do Bruselu není v tuto chvíli co vracet. Tím pádem od toho Evropská komise dala tak trochu ruce pryč. A přestože bude s českou stranou ještě probíhat nějaká doplňková komunikace ohledně nápravných opatření, pro Evropskou komisi už je to v této chvíli uzavřeno.

Znamená to, že z hlediska Bruselu je všechno vyřešené a Evropská komise de facto říká „pořešte si to sami v rámci České republiky“?
Přesně tak. A může to vlastně z jejich strany i vypadat jako nějaký alibismus. Oni to už skutečně nechali na české straně, která se od začátku staví proti závěrům, které vlastně přinesl evropský audit. Česká strana by správně teď měla ty dotace vymáhat po Agrofertu zpět, což požaduje i část opozice.

„Česká republika by tedy měla zahájit řízení s jednotlivými firmami, provést revizi všech těch čerpaných věcí, dle našich odhadů se jedná zhruba o 20 miliard korun, a tyto peníze postupně získat zpět. (Radiožurnál, 24. 4. 2021) “

Ivan Bartoš (předseda Pirátské strany)

„Určitě to je problém, já doufám, že ten problém se vyřeší nejpozději říjnovými volbami. (Radiožurnál, 24. 4. 2021)“

Vít Rakušan (předseda STAN)

„Nehledě na to včerejší či dnešní zjištění v Evropské komisi je potřeba, aby si vláda zažádala o důvěru. Rozhoduje o miliardách, v současnosti i bez výběrového řízení. (Události ČT, 24. 4. 2021)“

Tomio Okamura (předseda SPD)

„Teď ti opravdu ministři, resorty musí konat, musí chtít vrátit ty peníze, jsou to peníze daňových poplatníků, chybí dneska v mnoha jiných sférách, je to více než 230 milionů korun. (ČT – Události, komentáře, 27. 4. 2021) “

Marian Jurečka (předseda KDU-ČSL)

Lze to vyčíst i z metody, již má na stránkách k dispozici Ministerstvo pro místní rozvoj. To by mělo poskytovat dotace na základě výsledků auditu a mělo by rozhodnout o finanční opravě nebo jakémsi odejmutí dotace a vyzvat Agrofert, aby ty peníze vrátil. Kdyby to neudělal, české úřady by s ním měly zahájit řízení o odejmutí dotací, případně celou věc předat podle rozpočtového zákona k vyřízení Finanční správě. To jsou třeba i rozhodnutí, na jejichž základě by mohl Agrofert už případně žalovat český stát, pokud by s odejmutím nesouhlasil. Ale nemělo by to být tak, že stát se teď bude soudit s Evropskou komisí. Mluvila jsem o tom například s Ladislavem Mejzlíkem, děkanem fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.

„Ladislav Mejzlík: Tak je otázka, kdy by Česká republika měla říct: „Dobře, skončíme to a podrobíme se tomu stanovisku Evropské unie.“ Samozřejmě je problém, že je to nevýhodné pro Agrofert. Kristýna Guryčová: Vláda tedy vlastně brání Agrofert? LM: No tak určitě, říká, že brání Česka, což je zčásti pravda, ale zároveň s Českem brání Agrofert. (ČRo) “

Ladislav Mejzlík ( děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze)

Podle něj má stát samozřejmě bránit všechny příjemce dotací v rámci kontrol nebo auditu Evropské komise, ale ve chvíli, kdy už padne definitivní rozhodnutí, tak to český stát má akceptovat a peníze vymáhat, a naopak tak bránit zájmy českých daňových poplatníků. V tomto případě to tedy padá na Ministerstvo průmyslu a obchodu, které všechny ty chybové dotace vyplatilo. To tedy aktuálně analyzuje, jak s těmi závěry Evropské komise naloží. Teď ale třeba aktuálně jednu dotaci pro Agrofert zamítlo, konkrétně šlo o dotaci pro dceřinou firmu Primagra, a zamítlo ji právě kvůli střetu zájmů.

„Ale protože víme jako správní orgán, že bychom teď ty peníze kvůli evropským auditům na projekty Agrofertu nedostali, fakticky ten zdroj financování není. Proto jsme to museli zamítnout. (ČRo) “

Štěpánka Filipová (mluvčí MPO)

To vysvětlila i mluvčí resortu Štěpánka Filipová, protože oni jako správní orgán věděli, že by ty peníze z EU kvůli auditům na projekty Agrofertu nedostali, takže by neměli ani zdroj financování té dotace. A to bylo právě i rozhodnutí, na které se dlouho čekalo. Agrofert se kvůli tomu i soudil, takže je to zlomové rozhodnutí, které by mohlo vytvořit určitý precedens i do budoucna, ukazatel, jak by se české úřady dotacím z EU pro Agrofert měly nyní stavět.

Víme, že premiér Babiš konzistentně odmítá, že by porušoval českou i evropskou legislativu ke střetu zájmů a výsledky auditu odmítá. Odmítají je ale i ty dotyčné úřady, přinejmenším alespoň doteď to tak dělaly. Jak se ten spor jako takový bude vyvíjet dál?
Z vyjádření českých politiků plyne, že budou chtít kvůli dotacím pro Agrofert jít k Soudnímu dvoru Evropské unie. To znamená, že půjde o spor na několik dalších let. Během toho by ale měly být dotace pro Agrofert z evropského rozpočtu nadále pozastaveny. Alespoň tedy po dobu, kdy bude Andrej Babiš ve vládě.

Podstata toho sporu se vede o to, jestli premiér Babiš ještě nějak ovládá, nebo neovládá nějakým způsobem své původní firmy, od nichž se distancoval, když je vložil do svěřenských fondů. Informovala jsi o tom, že Andreje Babiše vede jako skutečného vlastníka holdingu Agrofert v tuto chvíli i Německo. Předtím ho takto zařadily úřady na Slovensku a v Británii. Co to pro premiéra Babiše a celou jeho argumentaci znamená?
Ten německý záznam je vlastně další úředně zaznamenanou překážkou, která holdingu Agrofert komplikuje cestu k veřejným penězům, protože Německo už je třetí zemí, která Babiše označila za osobu ovládající holdingu Agrofert, tudíž by neměl mít nárok na veřejné dotace. A v Česku je to ještě širší problém, protože ten český zákon o střetu zájmů se netýká jen dotací, ale i investičních pobídek a veřejných zakázek, na kterých vlastně Agrofert také inkasuje stovky milionů korun – konkrétně třeba od Lesů ČR. Agrofert jen letos získal lesnické zakázky za dvě miliardy korun. Takže to je další oblast, kterou by se české úřady měly zabývat a posuzovat, jestli Agrofert nevyřazovat z veřejných tendrů. To je totiž řešení, které nastiňuje zákon o střetu zájmů ve chvíli, kdy by měla být přidělena zakázka firmě, kterou alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády. A právě třeba Lesy ČR nebo státní podnik Čepro tu situaci aktuálně analyzují, a také si k tomu nechávají zpracovat znalecké posudky nebo právní analýzy.
Ale když se ještě vrátím k německému rejstříku transparentnosti, tak Německo Babiše jako skutečného majitele u Agrofertu nevedlo ještě na přelomu roku, tam tehdy figurovala jako skutečný majitel pouze Babišova manželka Monika, která je vlastně rodinnou protektorkou fondů, dále tam byl předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša, Alexej Bílek a Václav Knotek, což jsou zase dvorní právníci holdingu. Německé úřady tu evidenci přezkoumali poté, co na celou záležitost upozornila německá pobočka protikorupční organizace Transparency International. Zaslali jim auditní zprávy, statut svěřenských fondů, který jsme publikovali a popsali loni v létě na webu iRozhlas.cz. Na základě těchto materiálů se rozhodli osobu Andreje Babiše jako skutečného vlastníka do toho jejich rejstříku dopsat.

Andrej Babiš dlouhodobě odmítá, že by byl tzv. příjemcem koncových výhod z podnikání Agrofertu. Ty jsi žádala o vyjádření i zástupce holdingu. Změnila se nějak pod vlivem těch definitivních závěrů Evropské komise, ale třeba teď i zmíněného rejstříku v Německu, argumentace, kterou Agrofert v tomto ohledu razí?
Agrofertu i premiéra Andreje Babiše se samozřejmě na reakci na ty zjištění vyplývající z evropského auditu ptáme vždy a oni vždy komunikují poměrně stejně. Andrej Babiš dlouhodobě jakýkoliv střet zájmů odmítá. Stejně tak holding Agrofert, který říká, že vždy žádá o dotace podle platných pravidel, a že tedy Andrej Babiš udělal vše, co po něm bylo žádáno, tedy že vložil Agrofert do svěřenských fondů. V těch uplynulých dnech a týdnech, kdy byla zveřejněna závěrečná zpráva Evropské komise, to na mne působí tak, že jejich komunikace se ještě přiostřila. Premiér Andrej Babiš na ty zveřejněné závěry reagoval tak, že je to účelové, že je to kampaň, že je to manipulace.

„Dotace byly vypláceny na základě pravidel, transparentně, a zkrátka teď někdo přichází s tím, že tam byl údajně nějaký střet zájmů. Nebyl. Je to jasná účelová manipulace celého toho auditu. (Radiožurnál, 27. 4. 2021) “

Andrej Babiš (premiér ČR (ANO))

Stejně tak se k celé věci vyjádřilo poměrně obšírně vedení Agrofertu. V čele se Zbyňkem Průšou zveřejnili poměrně dlouhé stanovisko, kde se snažili vyvrátit některá – podle nich nepravdivá – tvrzení.

„Karel Hanzelka PR manager holdingu Agrofert Moderátorka: Závěry auditu Evropské komise, který souvisí s dotacemi Agrofertu, jsou podle holdingu absurdní. Českému rozhlasu to řekl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. KH: V oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, podle příslušných pravidel a uzavřených smluv, náš někdejší akcionář Andrej Babiš učinil vše, co po něm novelizovaný zákon o střetu zájmů požadoval, tzn. vložil akcie svých firem do svěřenských fondů. Agrofert ani jeho dceřiné společnosti neřídí a neovládá a ke střetu zájmů nedochází. (ČRo Plus, 24. 4. 2021) “

Rovněž zveřejnili v některých novinách inzerát, který říkal, že Agrofert čerpá dotace oprávněně, a že to, co se uvádí v médiích, není pravda. Současně upozorňovali, že Evropská komise přistoupila na některé připomínky českých úřadů, což je ale ostatně pravda. Oni některé dotace, které původně označili za chybné, tak na základě těch námitek české strany nakonec označili za způsobilé, Agrofert je tudíž může čerpat. Stejně tak se na základě námitek českých úřadů posunulo rozhodné datum pro střet zájmů. Není to tedy únor 2017, ale až září 2017 právě s odkazem na nález Ústavního soudu. České úřady také uspěly s námitkami k působení Andreje Babiše ve vládě, protože upozorňovali na to, že Andrej Babiš nebyl jako ministr financí ve vládě od května 2017 do prosince 2017, tudíž i dotace z této doby nakonec Agrofert čerpat může. Takže určitě v některých věcech má Agrofert pravdu. Na druhou stranu z toho prohlášení je zřetelné, že některé ty věci se snaží trochu ohýbat ve svůj prospěch, protože říká, že i české úřady uznaly, že Agrofert mohl čerpat všechny dotace oprávněně a že po ní žádnou platbu nepožaduje. Což je ale právě věc, která se aktuálně na úrovni těch českých úřadů zkoumá a není ještě definitivně rozhodnuto, jak se s tím naloží.

V Evropské komisi ale dál běží audit zemědělských dotací, což je další oblast, kde Agrofert čerpal evropské prostředky. Jak daleko je přezkum evropských úřadů tam?
V Česku už je konečná zpráva k tomu druhému auditu, který se týká zemědělských dotací. Ministerstvo zemědělství ale nechce ty závěry prozradit a říct, jak ten audit dopadl. Podle těch předběžných závěrů je ale Andrej Babiš také ve střetu zájmů. Česká strana aktuálně čeká na smírčí řízení, takže se dá předpokládat, že s výsledky toho auditu k zemědělským dotacím není spokojena. A i tento audit se zaměřil na investiční projekty, to znamená projekty, které musí mít zpracovanou detailní projektovou dokumentaci, a ta žádost prochází určitým výběrovým řízením – na rozdíl od přímých plateb, které nejsou stále dořešeny.

V návaznosti na zemědělský audit se bude rozhodovat o osudu dalších peněz z bruselské kasy. To je asi to, co zmiňuješ, jde o ty tzv. přímé platby na hektar a chov dobytka. Na serveru iRozhlas jsi informovala o tom, že Agrofert z Bruselu na těchto platbách dál inkasuje miliardy. Jak je to možné?
Ty přímé platby jsou nárokové dotace, které zemědělci čerpají na rozlohu půdy a množství zvířat. Rozhoduje se o nich v Bruselu a české úřady do nich příliš nezasahují. Není tam žádný velký prostor pro vlastní invenci. A to je i důvod, proč se jich audit netýkal, alespoň to tak prezentuje Evropská komise. Současně ale říká, že evropský zákon o střetu zájmů se vztahuje i na přímé platby, ale současně to neřeší. To je věc, která třeba by měla být podle opozičních Pirátů nebo podle protikorupční organizace Transparency International dořešena. Mluvila jsem o tom ale i s dotačním expertem Luborem Lacinou, který by se přikláněl spíše k interpretaci Evropské komise, a sice že u přímých plateb ty podmínky čerpání jasně nastavuje Evropská komise a není tam příliš možnost to výrazně upravit na národní úrovni. To sama přiznává i Evropská komise, že pokud by do toho české úřady toho nějak zasahovaly a snažily se lobbovat třeba ve prospěch konkrétní příjemců, pak by se právě ten článek 61 evropského nařízení o střetu zájmů použil. Jinak ten střet zájmů u přímých plateb není relevantní, nebo je tam jen nepřímo.

Co se bude dít dál? Teď se zdá, že pokud odhlédneme od toho auditu zemědělských dotací, pak je ten spor ze strany EU de facto je vyřízený. Unie vynesla svůj závěrečný verdikt a v podstatě to všechno přenechala k řešení českým úřadům. Co se bude dít? Je možné, že se nakonec nestane vůbec nic?
Řekla bych, že teď se budou řešit drobné posuny ohledně jednotlivých dotací, které audit rozporoval. Běží také prověrky dalších dotací, což požadovala Evropská komise kvůli vysoké chybovosti dotačního programu, který ona kontrolovala. Ale jinak to vypadá, že se Česko bude kvůli Agrofertu na evropské úrovni soudit, což bude spor na několik let. Ale samozřejmě by do toho mohly zasáhnout sněmovní volby v říjnu 2021. Kdyby totiž Andrej Babiš nakonec nebyl znovu ve vládě, tak ten střet zájmů padá. A tady je i důležité připomenout, že Andrej Babiš má – a vždy měl – na výběr: svůj střet zájmů může vyřešit odchodem z vlády, prodejem Agrofertu, nebo jednoduše tím, že přestane čerpat veřejné peníze. Ale ty jsou pro něj evidentně natolik důležité, že raději nechá Česko, aby se kvůli němu několik let soudilo.

Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová a Martin Melichar

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Andrej Babiš, Agrofert, střet zájmů, Evropská komise, dotace, Penam, Lovochemie, Fatra, Cerea