Reportérka Bastlová: Výhrady prezidenta Zemana jmenování vlády nezdrží, to si teď nikdo nemůže dovolit
Lenka Kabrhelová mluví s Marií Bastlovou, politickou reportérkou serveru Seznam Zprávy a autorkou podcastu Ptám se já.
Kandidát na premiéra Petr Fiala (ODS) hájí svůj výběr ministrů do budoucí koaliční vlády. Prezident Miloš Zeman, který jmenuje nového předsedu vlády příští pátek, ale s jedním jménem ze seznamu ministrů nesouhlasí. Co se bude dít dál? Může první poziční bitva mezi Petrem Fialou a Milošem Zemanem protáhnout jmenování celého kabinetu? A jsou v něm přeci jen nějaká potenciálně problematická jména?
Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Matěj Válek, Miroslav Tomek, Martin Hůla
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.
Marie, příští pátek by Česko mělo mít nového premiéra. Prezident Zeman ve středu poprvé přijal lídra budoucího kabinetu Petra Fialu z ODS. Ten mu představil složení kabinetu. Dohodli se i na harmonogramu jmenování celé vlády. Když se na to díváš očima politické reportérky, komentátorky, která dlouhodobě sleduje českou politickou scénu - jak zásadní to je posun ve světle toho, kolik týdnů jsme od konání voleb a co všechno se mezitím dělo ohledně prezidentova zdraví a tak dále?
Posun je to samozřejmě zásadní, protože to je nezbytný krok k tomu, abychom měli novou vládu tak, jak vyšly výsledky sněmovních voleb na začátku října. Nicméně když bych to vzala z několika úhlů pohledu... Často se debatuje o tom, jestli vláda vzniká rychle, nebo pomalu, jestli dochází k průtahům. Tak když to srovnáme se situací v minulosti po předchozích volbách, tak vláda Petra Fialy vzniká spíše rychle.
Petr Fiala se nestane nejrychleji jmenovaným premiérem po sněmovních volbách. Ale troufám si říct, že to není jeho chyba, protože nová vládní spolupráce byla skutečně dojednána v té koalici pěti stran poměrně promptně po sečtení výsledků. Ale vinou zdravotních problémů prezidenta Miloše Zemana se to jmenování přece jen posunulo dále, než by bylo nezbytně nutné. Jinými slovy, rekordmanem Petr Fiala nebude. Ale nějaké zásadní zdržení zatím v tuto chvíli také nevidíme.
„Jmenování mě do funkce předsedy vlády by mělo proběhnout příští pátek 26. listopadu na zámku v Lánech. Poté by se pan prezident chtěl setkat se všemi kandidáty na členy vlády - chtěl by to udělat v poměrně krátkém čase, zhrubu v průběhu 10 dnů a poté by mohla být jmenována vláda jako celek (kandidát na premiéra Petr Fiala z ODS, 17. 11. 2021)“
Druhá věc je, že se nacházíme ve velmi složité situaci. Nejaktuálnější problém v tuto chvíli je problém covidový, jak všichni vidíme kolem sebe. A to je samozřejmě moment, který by si říkal o to, aby se jmenování nové vlády maximálně uspíšilo. A to se neděje v tuto chvíli. Kdyby prezident Miloš Zeman chtěl, tak mohl být mnohem rychlejší, než je.
A můžeme ještě dodat, jak moc jsme se přiblížili k faktickému fungování té nové vlády? Protože jmenován bude zatím premiér, ale potom ještě nějaké procedurální kroky musí přijít. Prezident si ještě chce pozvat všechny kandidáty. Máme nějaký harmonogram, časový výhled, kdy by k tomu celému jmenování mohlo dojít?
To jsme se zatím ještě úplně nepřiblížili. Řekla bych, že jsme udělali takový drobný krok. Ale zdaleka nejsme ve fázi toho, aby Česko mělo novou vládu. Petr Fiala avizoval, že prezident Miloš Zeman slíbil, že pohovory s jednotlivými kandidáty na ministry půjdou rychle. Že je bude mít hotové v řádu 10 dní zhruba. Což tak plus minus vychází, že nová vláda by mohla být jmenována v polovině prosince nebo kolem 10. prosince.
Ale upřímně řečeno, to je zbytečná prodleva, protože vláda je dohodnuta, domluvena a v zásadě by klidně mohla být jmenována příští týden. Nic by tomu nebránilo a nový kabinet by se mohl ujmout svých úkolů. Protože v tuto chvíli dál se bude protahovat takové, řekla bych, do určité míry bezvládí.
„Já jsem veřejně slíbil, že uděláme polistopadový rekord v podání demise. To se stalo… vláda rozhodla svým usnesením, že podává demisi (premiér Andrej Babiš z hnutí ANO, 11. 11. 2021)“
Ono samozřejmě vládne premiér Andrej Babiš, vládne jeho kabinet, má plnou zodpovědnost za to, co se v této zemi děje. Ale všichni kolem sebe vidíme, že přece jen Andrej Babiš už k tomu přistupuje takovým trochu způsobem, že už to tak úplně není jeho problém. Že zkrátka i proti té sílící epidemii v podstatě nezasahuje nebo ta razance zásahů je velmi malá, ty kroky přichází pomalu a s obrovským zpožděním.
A toto bohužel bude pokračovat, protože nová vláda Petra Fialy začne vládnout až v momentě, kdy budou jmenováni všichni ministři. Když bude jmenován premiérem Petr Fiala, pořád se ještě nic nemění. Země bude v tu chvíli ve speciální situaci, kdy budeme mít v podstatě premiéry dva: Petra Fialu jako nového a Andreje Babiše jako premiéra v demisi. Ale pořád bude vládnout Babišův kabinet.
„A já se divím té vaší otázce, že jestli ostatní zanedbáváme. Nic nezanedbáváme, normálně pracujeme. Znovu opakuji, budeme pracovat tak, jako kdybychom tady měli být ještě čtyři roky. Já jsem vždycky pracoval pro stát úplně se stejným nasazením jako pro svoji bývalou firmu (premiér Andrej Babiš z hnutí ANO, 11. 11. 2021)“
Pojďme se podívat na to, jak jsou rozložené síly v tom novém kabinetu. Ono už se o tom samozřejmě dlouhodobě mluvilo, protože to, jaký resort ovládne kdo, bylo známé. Teď tedy jsme poprvé slyšeli od Petra Fialy jména těch kandidátů pětikoalice na ministry. Víme to, že celkem ta vláda má mít 18 členů. Marie, z tvého pohledu, dá se říct - i právě vzhledem k tomu, že už známe ten jmenný seznam kandidátů - která z těch pěti stran je vítězem a která v uvozovkách, nutno říct, poraženým? Kdo bude mít nejsilnější slovo, kdo bude mít přece jen možná slabší resorty?
Nejsilnější slovo bude mít pochopitelně ODS v celém tom kabinetu. Naopak nejslabší slovo bude mít Pirátská strana. To zkrátka vychází i z těch výsledků voleb. Ale pokud jde o rozdělení vládních křesel, tak musím říct, že mně přijde poměrně hodně vyrovnané.
„Asi to nebude velké překvapení, ale myslím si, že je čas, aby ta jména zazněla veřejně. První místopředseda vlády a ministr vnitra: Vít Rakušan, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Ivan Bartoš, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek, ministr financí: Zbyněk Stanjura... (kandidát na premiéra Petr Fiala z ODS, 17. 11. 2021)“
Občanští demokraté mají samozřejmě silnou pozici díky pozici premiéra a také ministra financí, což je naprosto klíčový resort.
„...ministr dopravy: Martin Kupka... (kandidát na premiéra Petr Fiala z ODS, 17. 11. 2021)“
Z hlediska politického je velmi zajímavý resort dopravy. Jednak je tam spoustu peněz na tomto ministerstvu. A pak také se na tomto ministerstvu velmi může - nebo nemusí - prokázat politická schopnost strany, která tento resort řídí. Na resortu dopravy jistě můžete nasbírat spoustu politických bodů, pokud se vám podaří promptně stavět dopravní stavby, protože to je velká bolest České republiky. Ale také body můžete ztratit, pokud ty stavby stavět nedokážete.
Významným postem je nepochybně ministerstvo spravedlnosti, které obsadí Pavel Blažek z ODS, takže to je velmi silná pozice. Na druhou stranu, poměrně dobrou pozici ale má i každá z dalších stran. KDU-ČSL do svého portfolia získala ministerstvo práce a sociálních věcí, navíc obsazené svým předsedou Marianem Jurečkou, což by pro lidovce měl být velmi významný post. Je to něco, co se ideálně prolíná s jejich programem, který je hodně zaměřen na sociální politiku. Obrovský balík peněz, který tento resort samozřejmě spravuje, také obrovská pozornost, která na něj bude upřena zejména díky absentující reformě důchodové, kterou Česká republika velmi potřebuje. Takže i tady lidovci mohou ukázat, na co mají a na co nemají.
TOP 09 je sice v podstatě nejmenší vládní stranou, má dvě ministerská křesla, ale zato obsadila obzvlášť exponované křeslo ministra zdravotnictví, které bude pochopitelně hlavním terčem zájmu pozornosti médií v těch následujících měsících. Covidová krize, napjaté finance ve zdravotnictví, odkládaná péče kvůli covidovým vlnám jednotlivým v poslední době...
„Moderátor: Pro Seznam Zprávy jste o současné vládě řekl, že totálně rezignovala na řízení epidemie. Cituji: ‚Kašlou na to a chtějí nám (budoucí vládě) asi předat zdravotnictví v tom nejhorším stavu‘. To jsou vaše slova. Jaká opatření byste přijal, kdybyste byl ve funkci ministra zdravotnictví? / Poslanec TOP 09 a kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek: Já bych musel zahájit tu odpověď, jaká opatření bych býval přijal před měsícem, před dvěmi, před třemi. Jaká opatření bych dneska přijal, to je velmi složité říct. / Moderátor: Chcete říct, že je pozdě? (Dvacet minut Radiožurnálu, 22. 10. 2021)“
Myslím, že na Vlastimila Válka bude upřena extrémní pozornost. A na tomto resortu, pochopitelně, když to dobře zvládnete, můžete vydělat politicky. Ale bude to extrémně těžké. Bude to extrémně těžké, protože ta situace je napjatá a všichni vidíme, jaká nervozita panuje v tuto chvíli kolem jednotlivých proticovidových opatření, kolem toho, jak která strana zamýšlí s epidemií bojovat a tak dále. Takže si myslím, že to bude skutečně také složité.
„Moderátor: Jakým způsobem přesvědčit ty, kteří se zatím nechtějí nechat očkovat? / Poslanec TOP 09 a kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek: Kdybych věděl, jak to jednoduše udělat, tak to možná napíšu jako anonym panu premiérovi, aby naši občané byli co nejrychleji za vodou (Dvacet minut Radiožurnálu, 22. 10. 2021)“
A potom tu jsou Starostové, kteří samozřejmě také mohou být spokojeni s tím, jak byla ta vládní křesla rozdělena. Vít Rakušan získal post ministra vnitra, o který si naprosto jednoznačně říkal už rok před volbami, takže nemůže být nespokojen. Navíc velmi zajímavé by mohlo být ministerstvo průmyslu a obchodu, které kvůli Green Dealu a zeleným evropským výzvám může dělat spousty zajímavých projektů. Jde o to, jak to ministerstvo uchopí, jestli využije příležitosti. Ale když vidíme, jaké projekty se v této oblasti realizují v zahraničí, tak skutečně si myslím, že se nabízí příležitost udělat spoustu zajímavých věcí. A vlastně takových těch věcí z 21. století, které by mohly být obrovsky atraktivní a mohl by se i docela dobře prodávat voličům a prodávat veřejnosti. Navíc obsadí post ministra pro evropské záležitosti - Česko bude předsedat Evropské unii. Takže to je další velmi atraktivní oblast.
A poslední, co jsem chtěla říct, že vlastně relativně spokojeni mohou být i Piráti, protože ministerstvo pro místní rozvoj, které obsadí Ivan Bartoš, bylo to, co Piráti chtěli. Oni chtěli tento resort řídit, věřili si na něj a vlastně tuto klíčovou položku do svého portfolia také získali. Takže každý může před svoji členskou základnu celkem spokojeně předstoupit s tím, že tu prioritu si strany v zásadě uhájili.
„Velmi pravděpodobně svoje veto vztáhnu pouze k jedné jediné osobě. Mimochodem nebude to žádná personální averze, protože já jsem toho člověka v životě neviděl. Ale budu mít důvody, které premiéru Fialovi řeknu a přes které nepojede vlak (prezident Miloš Zeman, TV Nova, 17. 11. 2021)“
My už víme po středě, že prezident Zeman má k jednomu jménu na tom seznamu potenciálních ministrů výhrady. Objevily se některé náznaky v médiích. Prezident to nespecifikoval. Nechtěl o tom mluvit ani budoucí předseda vlády Petr Fiala. Marie, víme, kdo je pro hlavu státu problematickým kandidátem a z jakého důvodu?
Velmi pravděpodobně nebo téměř jednoznačně ty výhrady prezidenta Miloše Zemana míří vůči Janu Lipavskému, který by se za Piráty měl stát ministrem zahraničních věcí. Těch výhrad je vlastně velká řada. Ono už se o tom spekulovalo v médiích v předchozích dnech a týdnech, že právě Jan Lipavský bude problematickým kandidátem. On je velmi kritický vůči Rusku.
„Já jsem byl velkým kritikem a samozřejmě za tím si stojím, a to jsou ty různé své snahy zalíbit se Rusku a Číně, kdy vlastně na úkor různých byznysových zájmů jsme se vzdávali zásadních principiálních a hodnotových pozic v naší zahraniční politice (kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský z Pirátské strany, Interview Plus, Český rozhlas Plus, 29. 10. 2021)“
V minulém funkčním období, v minulé Poslanecké sněmovně, kritizoval zapojení ruské společnosti Rosatom do dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech. Kritizoval velmi ruské angažmá při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Kritizoval i postoje prezidenta Miloše Zemana vůči celé té kauze. Když si vzpomínáme, prezident Miloš Zeman loni na jaře zpochybňoval vyšetřovací verze, zpochybňoval práci bezpečnostních služeb českých. A Jan Lipavský k tomu byl velmi kritický. Byl kritický k Martinovi Nejedlému, poradci prezidenta Miloše Zemana.
„Já se ptám, jestli člověk, který nemá žádný formální vztah k českému státu - pouze prostě Miloš Zeman řekl, toto je můj poradce, dejte mu pas - tak jestli to je dostatečné k tomu, aby jej držel (kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský z Pirátů, Pro a proti, Český rozhlas Plus, 27. 11. 2020) “
Už před rokem veřejně vystupoval s tím, že panu Nejedlému by měl být odebrán diplomatický pas, což se tedy mimochodem stalo až před pár týdny. Zkrátka těch důvodů je celá řada a tyto výhrady se daly předpokládat. Dalším momentem, který do toho vstupuje, je takový, řekla bych, opatrný postoj Pirátské strany vůči otázkám kolem Izraele, kde pozice prezidenta Miloše Zemana je naprosto jednoznačná, pozice pirátská tak jednoznačná není. Takže toto jsou věci, které šlo vytušit dopředu a šlo na základě nich určitě předpokládat, že tady bude problém.
Vidíš tu nějaký potenciální prostor ke konfliktu, protože Petr Fiala uvedl, že nehodlá na složení vlády nic měnit. Prezident - uvidíme, jakým způsobem se bude chovat on - ale víme, že v minulosti se to už stalo, že odmítl právě například pana Pocheho na postu ministra zahraničí. Bylo to ještě v Sobotkově vládě. Chystá se tady nějaký možný potenciální spor?
Nepochybně se chystá potenciální spor. Prezident Miloš Zeman si pro to připravil půdu a rozhodl se do toho sporu jít. On si na tom testuje pozici budoucího premiéra Petra Fialy, nepochybně. My už z minulosti víme, že na prezidenta Miloše Zemana - ono to možná zní trochu ostře - ale platí na něj síla. On respektuje v politice ty protivníky, kteří ukáží sílu, kteří si dokáží obhájit svoji pozici a dokáží si na té své pozici setrvat. Takoví protivníci hrají s Milošem Zemanem vyrovnanou politickou partii.
Ten, kdo mu ustupuje, tak ustupuje pořád. A prezident Miloš Zeman toho využívá a zneužívá. A takových soupeřů on si příliš neváží. Já myslím, že to jsme viděli v minulosti několikrát. Jan Hamáček coby předseda ČSSD, coby vicepremiér té končící vlády, Miloši Zemanovi ustupoval. A ustupovat musel opakovaně. Prezident to věděl a tímto způsobem k Janu Hamáčkovi celou dobu přistupoval.
Petr Fiala má tedy jedinečnou možnost a vlastně je pro něj nutné, aby si v tuto chvíli vymezil politické hřiště. Aby Miloši Zemanovi ukázal, co mu umožní jako premiér a co si líbit nenechá. Jednoznačným faktem je, že prezident nemá z titulu nebo dle textu ústavy možnost vetovat ministerské kandidáty. To zkrátka nejde. Zodpovědnost za složení vlády má premiér a není to věc prezidenta. To, že se mu to v minulosti několikrát podařilo, to byla skutečně spíš výsledek práce jeho politických oponentů než prezidenta jako takového. Takže Petr Fiala velmi záhy bude postaven před tuto otázku.
Další věc ale je, že Jan Hamáček a ta minulá vláda byla v podstatě první vládou, která takto fatálně prezidentovi ustoupila. Protože předchozí premiéři, byť prezidenti i také měli výhrady vůči vládním kandidátům, tak ti předchozí premiéři nikdy neustoupili. Ta minulá vláda v tomto byla první.
Ono se to neschválení nebo řekněme to váhání prezidenta s některým z nominantů objevilo i před Milošem Zemanem. Dotklo se to působení Václava Klause i Václava Havla. Dá se na základě těch zkušeností, Marie, říci, nakolik to může potom zpomalit nebo paralyzovat nástup nového kabinetu a reálné fungování vlády. A to jsme zpátky u toho, o čem jsi mluvila v úvodu, a sice, že by bylo záhodno, aby ta nová vláda začala prostě i vzhledem ke covidové krizi fungovat co nejrychleji?
Zpomalit jmenování nové vlády to samozřejmě může. Ale já myslím, že v této situaci, ve které jsme, si toto nikdo nemůže dovolit. Takže i kdyby došlo na nejhorší a třenice o post ministra zahraničí vyeskalovala mezi prezidentem a premiérem, tak řekla bych, že takovým dočasným kompromisem může být, že ta vláda bude jmenována bez ministra zahraničních věcí, že ten post v době jmenování vlády nebude obsazen, ten resort si pod sebe třeba vezme premiér Petr Fiala. A vyřešení postu ministra zahraničních věcí by se odsunulo do budoucna.
Toto stejné se ostatně stalo při jmenování druhé vlády Andreje Babiše, kdy Miloš Zeman měl zásadní výhrady vůči Miroslavu Pochemu na post ministra zahraničních věcí. A ten kabinet byl v podstatě jmenován bez ministra zahraničních věcí. Ten resort si pod sebe dočasně vzal sám Jan Hamáček a až po několika měsících se to celé vyřešilo. Faktem ale je, že už tato varianta by byla drobným ústupkem ze strany Petra Fialy. Takže uvidíme, jestli Petr Fiala bude ochoten takto ustoupit, aby byla jmenována nová vláda co nejdříve nebo jestli ustoupí prezident Miloš Zeman. Moc ale nepřipouštím tu variantu, že by se kvůli tomu sporu zdržovalo celé jmenování vlády. To myslím, že si v tuto chvíli nikdo nemůže dovolit.
„Poradím Petrovi, aby tento resort buď obsadil sám, anebo to pověřil některému z členů vlády, koncekonců Karel Havlíček byl taky dvojministr, že? (prezident Miloš Zeman, TV Nova, 17. 11. 2021)“
„Všech pět stran budoucí vládní koalice...nechce prezident Miloš Zeman (Radiožurnál, 18. 11. 2021)“
„Ústava tady hovoří celkem jasně a je skutečně věcí pana budoucího premiéra, jak se k tomu postaví (místopředseda STAN, poslanec a kandidát na ministra školství Petr Gazdík, 18. 11. 2021)“
„Petr Gazdík ze Starostů a nezávislých upozornil, že prezident žádnou možnost vetovat kandidáta nemá. Petr Fiala Radiožurnálu napsal, že neuvažuje o jakékoliv změně navržených kandidátů. Piráti si za svými třemi nominanty také stojí. Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je v tuto chvíli nevhodné se pouštět do nesmyslných sporů a věří, že si to uvědomuje i prezident (Radiožurnál, 18. 11. 2021)“
Marie, když se díváš na ten jmenný seznam nominantů do nové vlády, jsou tam z tvého pohledu mezi těmi kandidáty na ministry nějaká kontroverzní jména?
Možná stojí za zmínku - není to kontroverzní jméno - ale když jsme přemýšleli o tom, který z kandidátů by mohl vadit prezidentu Miloši Zemanovi, tak kromě Jana Lipavského se okamžitě nabídlo jméno Mikuláše Beka coby nového ministra pro evropské záležitosti. Ne proto, že Mikuláš Bek by byl nějakým sporným kandidátem, ale proto, že Mikuláš Bek má historicky velké třenice s prezidentem Milošem Zemanem. Jejich vztahy jsou velmi napjaté. Prezident Miloš Zeman Mikuláše Beka několikrát nepozval na oslavu 28. října na Pražský hrad. Mikuláš Bek nenechal prezidenta Miloše Zemana vystoupit na půdě Masarykovy univerzity v době jedné z prezidentských předvolebních kampaní. Když byl jmenován podruhé do čela Masarykovy univerzity jako rektor, tak mu Miloš Zeman pouze - řekla bych distančně - poslal jmenovací dekret, ani ho nejmenoval osobně. Zkrátka ty vztahy byly velmi napjaté. Takže my jsme čekali třenice i tady, ale tady k ní tedy podle všeho nedojde.
Ale abych se nevyhnula těm problematickým jménům v té vládě - samozřejmě na první dojem všechny zaujme jméno Pavla Blažka za ODS na postu ministra spravedlnosti. On už ministrem byl, byl ministrem ve vládě Petra Nečase. A už před lety dostal nálepku jednoho, velmi v uvozovkách řečeno, z kmotrů ODS. Ani to snad v jeho případě nebylo proto, že by byl nějakým podnikatelem, který ze zákulisí ovlivňuje politickou stranu a dění v ODS. To nebyl případ Pavla Blažka. Ale proč si tu nálepku vysloužil, bylo to, že on je velmi schopným a velmi vlivným politickým hráčem uvnitř ODS. On je velmi schopný vyjednavač, má naprosto přesný přehled o rozvržení politických sil v rámci ODS. A je do určité míry pořád takovou šedou eminencí celé té strany.
A když Petr Fiala svoji pozici v čele ODS opírá mimo jiné o Pavla Blažka, tak je to z pragmatického hlediska velmi dobré rozhodnutí, protože Pavel Blažek zkrátka podporu zajistit umí. Mimochodem on má poměrně dobré vztahy s prezidentem Milošem Zemanem, takže i to je karta, která by se v budoucnu, i v tuto chvíli, mohla premiéru Petru Fialovi hodit. Druhá strana ale je, že mimo jiné z těchto důvodů je Pavel Blažek do určité míry právě takovou, řekla bych, kontroverznější postavu té budoucí vlády.
„Moderátorka: Je někdo z koalice Spolu, kdo by podle vás neměl být ministrem? Padají už různá jména, tak je někdo s kým nesouhlasíte? / Poslankyně Pirátů Olga Richterová: Tam jsou právě ty věci k diskuzi, kdy my se budeme asi muset k nějakým jménům vymezit a probíráme to samozřejmě i interně (podcast Politalk serveru Novinky.cz, 15. 11. 2021)“
Ostatně když Olga Richterová, místopředsedkyně Pirátů, říkala, že jejich strana má výhrady k některým vládním kandidátům, tak nepochybně mluvila právě o Pavlu Blažkovi. On potom v jednom z pozdějších rozhovorů mi to potvrdil Jakub Michálek, předseda pirátského poslaneckého klubu, který říkal, že právě Pavel Blažek je to problematické jméno pro Piráty, ale že Piráti samozřejmě tu nominaci budou respektovat. Ostatně upřímně řečeno, z pozice jedno z nejslabších vládních členů ani nemohou jinak.
Mimochodem, Marie, když zmiňuješ jméno paní Richterové, která ve vládě tedy nebude, ten nový kabinet osmnáctičlenný má ve svém složení navrhovaném jen tři ženy. Není to na kabinet, který se označuje za reformní a akční do 21. století, přece jen málo?
No, tak Lenko, nepochybně bychom si možná my dvě, možná celá řada veřejnosti, představovali, že už je čas na to, abychom měli vládu a vládní kabinet, kde zhruba polovina křesel bude obsazena pány a zhruba polovina dámami. To se samozřejmě ještě v České republice nestalo. Bohužel se toho nedočkáme ani v tuto chvíli.
Je to do jisté míry zklamání. Na druhou stranu musím říct, že já sama jsem třeba byla lehce zklamaná tím, že dvě naprosto jednoznačné nominantky na ministerská křesla, což byla jednak tedy Olga Richterová za Piráty a pak také Markéta Pekarová Adamová coby předsedkyně TOP 09, tak tyto dvě dámy se v podstatě samy vzdaly nominace nebo postu v budoucí vládě. Nebojovaly za svá vládní angažmá a vlastně dobrovolně kývly na to, že nejsou skutečně v té extralize, nepřijaly pozici tam, kde se rozhoduje, kde se bude řídit země, tedy ve vládě. Obě odešly na velmi exponované pozice do vedení Poslanecké sněmovny, což je jistě pěkné. Ale zkrátka není to ta první řada, není to to místo, kde se bojuje ta hlavní politika.
„Pro nás je v tuto chvíli důležité nikoliv bojovat s virem, protože víme, že to je velmi komplikované, ale abychom zabránili tomu, že dojde k zahlcení, přehlcení nemocnic (ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch z hnutí ANO, 18. 11. 2021)“
Ty už jsi zmiňovala, že ta debata o sestavení vlády se odehrává na pozadí pokračující pandemické krize. Vidíme, že z šíření viru v Česku v poslední týdny a hlavně v poslední dny opravdu nabírá na rychlosti. Víme také to, že dosluhující vláda plánuje tedy teď už zpřísnit stávající opatření proti koronaviru. Ale budoucí premiér Fiala během té středeční tiskové konference ta ohlášená zpřísnění zkritizoval. Vysvětlil srozumitelně, proč je proti? A co v tuto chvíli tedy vlastně víme o tom, jak rychle se zhoršující se situaci chce jeho kabinet řešit?
No, víme toho o poměrně málo. Řekla bych, že toto je jedna z nejcitlivějších věcí těch současných dnů a týdnů. Protože, jak jsem říkala, premiér Andrej Babiš a jeho vláda řeší tu sílící, v podstatě zdá se, nejhorší covidovou vlnu velmi pozvolně, velmi pomalu zasahuje jeho současný kabinet. A zároveň nová vláda, která - já to do určité míry chápu, protože ona nevládne, ona pořád ještě nemá zodpovědnost - ale ta nová vláda, lidé od ní mají obrovská očekávání, pokud jde o řešení té covidové krize.
I proto, že coby opozice ty budoucí vládní strany velmi přísně tepaly Babišův kabinet. Tepaly celou řadu těch opatření. Říkaly, že řízení pandemie chaotické, že je špatné. A tím spíše lidé teď napjatě čekají na to, jaké řešení tedy ta nová vláda přinese. A ono zatím žádné není. Budoucí vládní strany říkají, že to je proto, že prostě ještě nemají tu vládní odpovědnost. Ale my už tak nějak napjatě čekáme, jaké recepty nám představí, kdy konečně začnou mluvit o těch konkrétních opatřeních. A zatím jsme se toho nedočkali. Protože stanoviska AntiCovid týmu, který si budoucí vládní koalice sestavila, jsou zatím spíše v té negující rovině. AntiCovid tým zatím spíš vládě říká, co vláda dělat nemá. Ale aby nám jasně řekl, jaký recept budoucí kabinet bude mít na zkrocení pandemie, no tak to jsme neslyšeli.
No asi je jasné, že pokud se ten dosluhující a nový kabinet v řešení pandemie neprotne, že to může mít dramatické dopady pro českou společnost. Když se díváš na argumentaci z jedné a z druhé strany, vysvítá ti z toho, jestli je v pozadí té zdrženlivosti nastupujícího kabinetu na jedné straně - a možná tedy ale i zdrženlivosti odcházejícího kabinetu na druhé straně - s nějakým zpřísňováním, jestli v pozadí jsou třeba ideové rozdíly v pohledu na řešení pandemie, anebo se tu hraje nějaká politická hra? Nějaké politické vyřizování účtů mezi odcházejícím kabinetem a těmi nástupci z řad dosavadní opozice?
Já nevím, popravdě řečeno. Možné všechno. Samozřejmě se objevují, a to i v politických kuloárech, spekulace o tom, že Andrej Babiš chce předat zemi příští vládě v duchu hesla: čím hůře, tím lépe. Respektive předat zemi v co nejhorším stavu tak, aby příští vládě co nejvíce zkomplikoval nástup do funkce. Do toho samozřejmě vstupuje všude zmiňovaná a skloňovaná varianta toho, že Andrej Babiš bude chtít kandidovat v příštích prezidentských volbách. Takže už i o tom v tuto chvíli takticky přemýšlí. Toto všechno je možné.
Pravděpodobně vláda Andreje Babiše nechce být spojena s něčím, co slíbili, že už neudělají, tedy s dalším lockdownem nebo podobně dramatickými opatřeními na zkrocení epidemie. Pochopitelně to ale stejné se týká té budoucí vlády, která na billboardech po celé republice slibovala, že už nedopustí další lockdown. A my jsme v situaci, kdy spousta odborníků říká, že jinak než skutečně dramatickými a zásadními opatřeními už tu situaci zkrotit nepůjde.
Obě dvě ty strany barikády - jak ta končící vláda, tak ta budoucí vláda - jsou trochu v klinči svých vlastních politických slibů a svých vlastních politických proklamací. A zároveň nečinnost vlády Andreje Babiše nás zkrátka dostala do situace, kdy je dost možné, že se dramatickým opatřením nevyhneme.
No o to urgentněji možná vystupuje do popředí otázka, kterou si komentátoři i část veřejnosti kladou od chvíle, kdy se začalo mluvit o sestavování nové vlády - a sice, jak soudržná nakonec ta pětičlenná koalice bude a jakou šanci má na jednotné vládnutí. Ty jsi s jednotlivými aktéry mnohokrát mluvila, jak na tebe dosavadní chování těch jednotlivých politiků působí, jsou schopni dát rozdíly stranou a upřednostnit dohodu?
V tuto chvíli, bych řekla, že ta shoda nebo nálada ke spolupráci mezi jednotlivými stranami je poměrně velká. V rámci koalice Spolu bych řekla, že zatím ta spolupráce docela dobře funguje. Pokud jde o tu druhou koalici, tam je jasné, že určitým slabším momentem bude Pirátská strana, protože v rámci pirátského fóra, otevřené pirátské diskusní platformy, budeme neustále moci číst různé výhrady vůči vládní spolupráci, vůči tomu, jak vláda funguje a tak dále. Nicméně potom, jak jednoznačně rozhodlo pirátské fórum a jak jednoznačně podpořilo vládní angažmá své strany, tak si myslím, že ty výhrady, které budou znít, můžeme brát mnohem méně vážně, než by tomu bylo za jiných okolností. Do určité míry to můžeme přehlížet. Ale musíme se připravit na to, že ty kritické hlasy zevnitř pirátského fóra znít budou.
Starostové v tuto chvíli vypadají poměrně spokojeně se svým vládním angažmá. Tváří se jako velmi konstruktivní budoucí vládní strana. Nepochybné ale je, že jim obrovsky narostlo sebevědomí po těch posledních volbách a je otázka, jestli z toho také v budoucnu nebudou vznikat nějaké třenice. No a to, jak jsem kladně ohodnotila v podstatě to současné fungování koalice Spolu, tak tady je také na místě nepochybně opatrnost. To, že ta spolupráce funguje dobře teď a že teď si ty koaliční strany vychází vstříc, to je pěkné, ale zdaleka to není žádná záruka toho, že to vydrží.
Já myslím, že z minulosti si všichni pamatujeme velmi ostré třenice mezi občanskými demokraty a lidovci. Ve vládě se dokázali hádat a vzájemně vydírat poměrně dost do krve. Takže nedokážu odhadnout, jestli ta spolupráce vydrží celé čtyři roky. Také záleží na tom, jak se podaří vládě řešit všechny ty krize, které před sebou má, ať už krizi covidovou, tak ale i krizi, pokud jde o dodavatele energií, pokud jde o inflaci, pokud jde o veřejné finance. A pokud na tu vládu bude růst veřejný tlak, pokud se třeba té vládě nebude dařit nebo těm vládním stranám v nějakých budoucích příštích volbách, no tak je jasné, že na to bude reagovat členská základna těch stran. V těch stranách poroste nespokojenost. No a z toho pochopitelně poroste i tlak na vládní představitele a bude to živná půda pro budoucí vládní spory. To známe z minula a bylo by naivní myslet si, že teď se to dít nebude.
Související témata: podcast, Vinohradská 12, vláda, Petr Fiala, Miloš Zeman