Návrat témat z hřbitova volební rétoriky. Kampaň sto dnů před volbami očima Jindřicha Šídla

Lenka Kabrhelová mluví s komentátorem Seznamzprávy.cz Jindřichem Šídlem.

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

30. 6. 2021 | Praha

Přesně sto dní zbývá do parlamentních voleb, které podle politiků i části pozorovatelů mohou určit fungování Česka na dlouhá léta dopředu. Prezident Miloš Zeman o víkendu zopakoval, že premiérem jmenuje předsedu nejúspěšnější strany, nikoliv lídry volebních koalic. Co všechno může tímto typem prohlášení ovlivnit? A co nám zatím kampaň o Česku roku 2021 prozradila? Jsou volby skutečně tak přelomové, jak politici tvrdí? A co za překvapení ještě mohou přinést?

Hudba: Martin Hůla

Editace, rešerše, sound design: Barbora Sochorová, Alžběta Jurčová, David Kaiser

 

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Jindřich Šídlo, komentátor serveru Seznam Zprávy. Dobrý den.
Hezký den.

Do parlamentních voleb zbývá sto dní. Dá se říct, v jaké fázi předvolebního boje se aktuálně nacházíme?
Je to taková předhorká kampaň, jestli tomu mohu říct takto. České volby jsou už potřetí ovlivněny tím, že jsme přišli v roce 2013 o ten pěkný jarní termín a volby máme v říjnu. To ovlivňuje i kampaň, protože to pak vede k tomu, že ta nejvypjatější, nejintenzivnější část kampaně je velmi krátká. Povede se vlastně jen v září, obzvlášť, když volby jsou už osmého října. Minule byly až 21., takže tam byl delší čas.

Lidé se přece jen většinou o prázdninách a v létě chtějí zabývat jinými věcmi než volbami. Takže očekávám, že přestože ta kampaň evidentně houstne, tak její vrcholnou fázi skutečně zažijeme někdy tak od prvního září. A je velká otázka, v jaké se to bude odehrávat atmosféře, protože ten základ, který zatím vypadá, že průzkumy ovlivňuje – to znamená situace po covidu a s covidem – může v září vypadat úplně jinak. Jakkoliv si všichni přejeme, aby to bylo už v pořádku, prostě proto, že už v tom dál žít nechceme. Tak to ještě kampaň, myslím, může významně ovlivnit.

„To znamená, v první fázi si pozvu všechny předsedy parlamentních stran tady do Lán. V druhé fázi jmenuji premiéra a v třetí fázi dám tomuto premiérovi dostatek času, aby vedl náročná koaliční jednání. (CNN Prima News)“

Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman se do předvolební kampaně vložil teď o víkendu v rozhovoru pro CNN Prima News. V podstatě těch 100 dní předběhl a vyjasnil už dopředu, jak bude postupovat po volbách on coby nejvyšší ústavní činitel. Uvedl, že pověří sestavením vlády ne vítěze voleb, pokud by to byla některá z těch opozičních koalic, ale předsedu nejsilnější strany, to znamená s nejvyšší pravděpodobností Andreje Babiše. Jaká to je zpráva tři měsíce před samotnými volbami?
Já myslím, že to prezident už jednou říkal. Vlastně zopakoval svoji informaci nebo prohlášení tuším někdy z února, ledna. Je to očekávatelné a je to jedno z témat voleb, které tím prezident také vytyčil. Tady čtyři roky funguje něco, co bychom mohli nazvat zemanovská většina. Byť předsedou vlády je Andrej Babiš, vliv prezidenta Zemana na jednak výkon té vlády, vůbec na sestavení té vlády, personálního obsazení té vlády, ale i vlastní dění ve sněmovně, byl velmi silný. Do zemanovské většiny musíme počítat kromě dvou vládních stran a komunistů také třeba SPD, která tam, myslím, jednoznačně patří. A prezident prostě jasně ukázal, že jedno z těch témat bude pokračování této většiny, anebo nějaká zásadní změna. On to formálně nemusí nějak zdůvodňovat.

On mimochodem nikoho nepověřuje, on jmenuje premiérem, což je strašně důležitá věc, kterou je dobré si uvědomit. On má dva pokusy na jmenování předsedy vlády a třetí pokus (ke kterému nevím, jestli se dostaneme, ale ještě jsme se k němu nikdy nedostali za posledních 30 let, co platí tato Ústava) náleží předsedovi sněmovny, který navrhne předsedu vlády. Toho má prezident jmenovat. Samozřejmě nevíme, jak kreativně by v takovém případě prezident republiky pracoval s Ústavou, protože několikrát ukázal, že je velmi kreativní.

Nicméně proto bude velmi důležité po těch volbách, jejichž výsledky neznáme, a já si je vážně nedovolím odhadovat, kdo obsadí pozici předsedy sněmovny. My starší si to pamatujeme, jak dlouho to trvalo v roce 2006 při blokové remíze 100 na 100, než se stal Miloslav Vlček jako kompromisní kandidát zdánlivě dočasným předsedou sněmovny. To se všechno může odehrávat znovu.

„Těsný výsledek voleb po přepočtu hlasů může zkomplikovat povolební jednání o možných koaličních vládách. Objevují se spekulace, že by mohla nastat i taková varianta, že by pravice i levice získaly shodně po jednom stu mandátech. (volby 2006, zprávy ve 23.00 3.6.2006)“

„Jsme připraveni v těch dalších dnech se těmi věcmi zabývat, pokud ta jednání budou poněkud seriózněji připravena. (Týden v České republice 26.8. 2006)“

Jiří Paroubek (bývalý předseda ČSSD)

„Myslím, že se nám podařilo odblokovat ta zablokovaná jednání z pondělí a mohu jenom konstatovat, že ta dohoda je možná. Je tam celá řada věcí, které ještě musíme domluvit a necháváme si na to několik příštích dnů. (Týden v České republice 26.08.2006)“

Mirek Topolánek (tehdejší šéf ODS)

„Novou poslaneckou sněmovnu povede dočasně poslanec ČSSD Miloslav Vlček. V tajných volbách dostal od zákonodárců 174 ze 197 hlasů. Cestu ke zvolení si otevřel veřejným slibem, že bude dolní komoru vést jen do chvíle, kdy by případně mohl vybírat premiéra. Tímto klíčovým prohlášením podmiňovaly podporu kandidátovi ČSSD všechny ostatní strany. (Radiožurnál 14.8. 2006)“

Je to v souladu s ústavou, že takto dopředu prezident určuje, koho určí jako toho, kdo bude sestavovat vládu?
Je to nezvyklé, ale my jsme si už zvykli u prezidenta Zemana na poněkud neortodoxní volnější přístup k Ústavě. Jak říkám, on může jmenovat kohokoliv, může jmenovat svého kancléře, svého mluvčího, nějakého svého kamaráda. Vzpomeňme, jak v roce 2013, po pádu Nečasovy vlády, což byla ústavně podobná situace, byť to nebylo po volbách, ale byl to uvozovkách první pokus prezidenta jmenovat premiéra, jmenoval předsedou vlády Jiřího Rusnoka.

„Novou vládu bude sestavovat ekonom a exministr financí Jiří Rusnok. Prezident Miloš Zeman tak nevyslyšel přání parlamentních stran a rozhodl se jít cestou úřednického kabinetu. Podle něj je to jediná cesta, jak vyvolat předčasné volby. (Hlavní zprávy 10.7. 2013)“

Takže je to nezvyklé. Nakonec by bylo asi zajímavé sledovat s lehkou poťouchlostí, co by se stalo, kdyby poslanecký klub ANO nebyl tím nejsilnějším poslaneckým klubem nakonec. Ale prezident tím říká dopředu, že on chce jmenovat Andreje Babiše. Alespoň máme jasno. Víme to, ví to volič a ten se podle toho má zařídit.

On zároveň řekl, že bude volit vládní hnutí ANO. Je to běžné, že hlava státu takto otevřeně podporuje jednu konkrétní uskupení?
U prezidenta Zemana ano. Prezident Zeman v minulosti oznámil dopředu, koho bude volit, ať už to bylo SPOZ, ať už to byli sociální demokraté, které myslím podpořil tímto sdělením v roce 2019 při evropských volbách. Já nesdílím často opakovaný názor, že prezident má být nadstranický.

Jakmile je prezident volen, zvláště v přímé volbě, tak je zjevné, že prezident má nějaké politické názory, kvůli kterým ho ti lidé volí, a je tím pádem logicky nějaké části politické scény blíž. Prezident Zeman toto dělá otevřeně. Václav Klaus, jeho předchůdce, byl čestným předsedou ODS ještě v době, kdy byl prezidentem, takže já na tom nevidím v zásadě nic špatného. Je to prostě politická soutěž a prezident je jeden z nejdůležitějších aktérů na té scéně.

Jak prohlášení číst ve světle aktuálních předvolebních průzkumů? Podle čerstvého průzkumu společnosti Kantar pro ČT ze 7. až 18. června by nejvíce hlasů, 24 procent, získala koalice Pirátů a STAN. Těsně za tímto uskupením je koalice Spolu. Hnutí ANO by podle toho průzkumu mělo 21,5 procenta hlasů. Na druhou stranu tu pak máme třeba ještě nový průzkum CVVM z minulého týdne, tam by naopak hnutí ANO zvítězilo. Dá se v tuto chvíli mluvit o tom, kdo je jasným favoritem?
Já sleduji deváté volby ve svém žurnalistickém životě. A vzal jsem si z toho jedno poučení, že volby nikdy nedopadnou tak, jak se průzkumy tváří měsíc před nimi. Je to dané tím, že lidé se skutečně velmi často rozhodují v posledních 10 dnech, v posledním týdnu. Má na to vliv spousta možných okolností.

Takže já bych průzkumy, kde se navíc pohybují tři strany v pásmu statistické chyby mezi sebou, bral s velkým nadhledem. Abychom pak zase všichni nebyli překvapeni, jakkoliv si myslím, že zase budeme překvapeni. Každé volby jsme něčím překvapeni. A nejen já, který to o sobě jako s ironií říkám, ale všichni jsou nakonec překvapeni. Já to prezidentovo prohlášení ale čtu i tak, že to je vlastně součást kampaně oné většiny prezidentsko-premiérské, jak jsem o ní mluvil. Bude to jeden z pilířů kampaně. Andrej Babiš už to říká: mé oponenty nespojuje nic jiného než odpor vůči mé osobě. Je to čistě účelová záležitost.

„Vy jste tady prosadili lex Babiš proti Babišovi na míru. Na tom jste se shodli, všichni jste hlasovali proti Babišovi, protože vy toho Babiše musíte dát pryč z politiky. On vám vadí, protože se nepřizpůsobil. (poslanecká sněmovna 3.6. 2021)“

Andrej Babiš (premiér)

„Já jsem strašně rád, že tady můžu vystoupit a vysvětlit všechny okolnosti této bezprecedentní, masivní, manipulativní, pečlivě naplánované a načasované kampaně kolem Čapího hnízda, která má jediný cíl: abych skončil ve vládě a v české politice. (poslanecká sněmovna 23.3. 2016)“

Andrej Babiš (premiér)

Myslím si, že se časem k tomu připojí poukazování na to, v čem se ty strany, které se v těch dvou blocích sloučily, názorově liší, k čemuž mimochodem ty strany také v minulosti docela přispěly. A proti tomu bude Andrej Babiš s Milošem Zemanem stavět: ale tady máte člověka, který čtyři roky byl premiérem, osm let je u vlády, a proto je pro vás, milí voliči, v tuto chvíli, v době nejisté, v době ekonomické krize, proto je pro vás lepší vsadit na jistotu.

„Já totiž pokládám koalici za podvod. Přesněji řečeno předvolební koalici. Jestliže nějaká poměrně silná strana si na sebe navěsí dva až tři pětiprocentní prťousky, no tak je to podvod. (CNN Prima News 27.6. 2021)“

Miloš Zeman (prezident)

Andrej Babiš už několikrát v kampani řekl: mě alespoň znáte, co můžete čekat od těch, jak on tomu bude asi říkat, slepence nebo koalice, co od nich můžete čekat, to ve skutečnosti nevíte. Tak já čtu i ten výrok prezidenta Zemana z Partie, proč bude volit ANO a proč bude jmenovat předsedu vlády z hnutí ANO, ať už to bude Andrej Babiš nebo možná v druhém pokusu třeba i někdo jiný.

Když mluvíme prezidentově podpoře hnutí ANO – jakou to může vnést dynamiku do vztahu prezidenta a současného premiéra Andreje Babiše? Dá se čekat, že designovaný premiér Babiš bude na prezidentovi do jisté míry závislý. Může se toho prezident snažit nějak využít?
Bude na něm závislý. My vidíme, jak to vypadá, když na něm je závislý toto volební období. Na druhou stranu Andrej Babiš v poslední době přece jen jaksi osvědčil jistou samostatnost a některými kroky, myslím, prezidenta nepotěšil. A to kroky, na kterých prezidentovi velmi záleží. Ty nejdůležitější jsou zejména tendr na dostavbu nových bloků v Dukovanech, což je podle mého hlubokého přesvědčení a podle toho, co vím, prostě nejdůležitější úkol druhého prezidentského období Miloše Zemana.

„No tak Dukovany už byly postaveny Rusy, Temelín ostatně také. Nezdá se, že by tyto dvě elektrárny nepracovaly a nepracovaly dobře. Mě zajímá, jaká je cena a jaké jsou technické parametry. (CNN Prima News 20.12. 2020)“

Miloš Zeman (prezident)

Máme přijatý zákon, který fakticky vylučuje ruský Rosatom z tohoto tendru. Jestli bude chtít prezident třeba po volbách ten zákon změnit, to je otázka. Já bych se tomu vůbec nedivil. Dále jde o ředitele BIS Michala Koudelku. Tam už Andrej Babiš teď dělá takové úskoky, že ačkoliv podpora pro ředitele BIS je jak z vládních stran, tak z těch opozičních, a jediní, kdo jsou proti, jsou komunisté, Tomio Okamura a prezident Zeman, tak on ho zjevně nechce podruhé definitivně jmenovat, protože by to musel udělat v srpnu nebo do půlky srpna.

Je otázka, nakolik by ta příští případná vláda Andreje Babiše byla závislá na dalších stranách, které jsou prezidentovi velmi loajální. Proto se v politice už dost dlouho mluví o tom, že Andrej Babiš, jemuž podle mě v tom obětí dusivém prezidenta Zemana není úplně nejlépe, se bude po těch volbách snažit hledat nějaké jiné partnery, než jsou komunisté. SPD, případně sociální demokraté či komunisté, pokud tam vůbec tyto strany (tím nemyslím SPD) budou. V tu chvíli by samozřejmě vláda s jinými partnery, kteří to zatím odmítají, protože je před volbami, mohla být vůči tomu prezidentovi mnohem sebevědomější. Vzpomeňme si, jak sebevědomá z dnešního pohledu byla vláda Bohuslava Sobotky vůči prezidentu Zemanovi, alespoň v některých věcech.

Hodně se mluví o tom, že tyto volby jsou zlomové. Vy jste sám říkal, že už jste jich sledoval řadu. Vnímáte to také tak?
Já jsem se snažil teď před natáčením dopočítat, kolikrát jsem už slyšel, že jsou to zlomové a historické volby. Mám pocit, že jsou to téměř vždy všechny, nebo alespoň někdo z těch aktérů je za ně prohlásí, protože to je dobrý mobilizační prvek.

Takže je to prostě výhodná rétorika pro ty, kteří kandidují.
Ano, milí voliči, přijďte, protože tentokrát jde o všechno a příště půjde zase o všechno. Ty volby jsou výjimečné a důležité. Mně to to trochu připomíná volby v roce 2010. A to v tom, že ty předchozí volby se odehrávaly v úplně jiné ekonomické situaci. V roce 2006 jsme žili ve vrcholné fázi ekonomické prosperity, po níž následoval velmi prudký pád v roce 2008. To je teď kvůli covidu, takže kampaň a uvěřitelnost slibů jsou o něco nižší než v minulých volbách.

Na druhou stranu minimálně pro část společnosti jsou ty volby důležité, protože lidé po dlouhé době cítí, že by konečně, když to řeknu zjednodušeně, mohli vyhrát. Tady existuje část společnosti, která osm let prohrává jedny volby za druhými – prezidentské, parlamentní. A tato skupina, jejíž voliči většinou jaksi podporují jeden z těch dvou opozičních bloků, už dlouho nevyhráli něco velkého a důležitého.

A oni se k tomu upínají i vzhledem k blížícímu se konci mandátu prezidenta Zemana, což bude pro Česko znamenat zcela jistě velmi zásadní přelom. Cítí, že na základě toho, co vidí v průzkumech, je šance na změnu. Já nevím, jestli to není ještě přece jen předčasné, protože do voleb je dost času. Ale pokud tuto rétoriku budou používat dvě opoziční koalice (a já myslím, že už i používají), tak tím budou vycházet vstříc poptávce, která po těch osmi dlouhých letech – představme si, co bylo v roce 2013, ti už je skutečně hodně dlouho – může uspět. Otázka je, jestli ta druhá strana i s případnými novými účastníky nebude přece jen něco silnější.

Pokud se díváme na Česko tři měsíce před volbami, co jsme se o něm zatím z té kampaně dozvěděli? Přináší nějaké výrazně nové nebo jiné trendy v chování jak politiků, tak třeba i voličů, nebo je to podobné předchozím volbám? Opakuje se třeba i to, že se hrotí některé momenty nebo se označují ty volby za zásadní, i když to je prostě pokračování nějaké normální demokratické tradice?
Ano, máš pravdu, je to prostě pokračování normální demokratické tradice. A jsem rád, když občas před každými volbami někdo připomene, že toto pořád je demokratická země, kde se konají svobodné volby. Ty volby jsou výjimečné nepochybně v tom, že poprvé v historii se tady uspořádaly ty dva opoziční bloky, které tím zvyšují svoje šance. Oni se daly dohromady ještě předtím, než byl zrušen volební zákon Ústavním soudem, což byl jeden z důvodů. Protože strany, které jsou v těch blocích, měly při minulých volbách jen o sto tisíc hlasů méně než hnutí ANO Andreje Babiše, a to mělo milion a půl, přesto měly o 30 mandátů méně. To byl jeden z hlavních důvodů.

To je samozřejmě něco, co jsme ještě tady nezažili. Je to úplně nová situace. Trochu to připomíná Slovensko ve druhé půlce 90. let, kdy se snažilo zbavit – a nakonec úspěšně – Vladimíra Mečiara, jakkoli nechci srovnávat Andreje Babiše a Vladimíra Mečiara. Co mě trochu překvapuje jsou věci, které se vracejí a o kterých si člověk mohl myslet, že jsou už jednou provždy pohřbeny na hřbitově předvolební rétoriky. Ale nepochybně to, že se vracejí, vychází z průzkumů.

Je to jednak téma migrace. Jestli je v roce 2021 v této zemi téma migrace, tak žiji asi v nějaké jiné zemi. Nicméně Tomio Okamura, a zejména Andrej Babiš, ho používají proto, že to zřejmě vidí jeho volební stratégové v průzkumech jako něco, co může alespoň část veřejnosti oslovit.

Druhé téma, které slyším už 20 let, je korupce. Ať už to znamená cokoliv, tak tady počtvrté za sebou přichází strana, která v zásadě všechno staví na tom, že stačí zavřít pár lidí, udělat pořádek a všechno bude v pořádku. Po Věcech veřejných, hnutí ANO v roce 2013, částečně i Pirátech v roce 2017 s tím jejich slavným autobusem, teď přichází taková do obleků převlečená policejní jednotka Roberta Šlachty Přísaha. Vzhledem k tomu, že jejich kampaň je skutečně hodně podobná vizuálně, zkratkou i obrazem kampaním hnutí ANO v minulosti, tak tady máme starý příběh s nově vybraným hrdinou ve velmi podobném balení.

„Třicet let, to jsem věnoval boji za spravedlivé Česko. Spal jsem na ubytovně, nedržel víkendy ani Vánoce a šel do toho po hlavě. (volební video hnutí Přísaha)“

Robert Šlachta (předseda hnutí Přísaha)

Premiér Babiš dokonce o víkendu připustil, že za hnutím Přísaha bývalého detektiva Roberta Šlachty stojí marketingově stejní lidé, jako stáli za hnutím ANO. V té souvislosti se vede debata nejen v médiích, ale třeba i mezi politology o tom, jestli hnutí Přísaha nemůže být nějakým pomyslným „béčkem“ hnutí ANO. Víme o tom cokoliv bližšího?
Pokud jde o marketingové týmy: to bylo vážně poznat. To bylo poznat i ve videích, která byla stříhána úplně stejně jako videa hnutí ANO, která dodnes můžete najít na YouTube. Co jsem slyšel, tak že by to bylo přímo „béčko“, to se říct nedá. Mělo by to být uskupení, které by mohlo být využito i šířeji. Dva pánové, Robert Šlachta a Andrej Babiš, které spolu pojí historicky mimořádně dobré vztahy (teď je to pět let, co Andrej Babiš bojoval za Roberta Šlachtu při policejní reorganizaci), ti dva na sebe v zásadě neútočili.

Asi tak před 14 dny došlo k zajímavé situaci, kdy jako kdyby najednou pochopili, že nemůžou hrát už teď roli přímých spojenců. Takže se oba vůči sobě vymezili a tím to zase skončilo. Já si myslím, že pokud se Přísaha dostane do sněmovny, což ještě vůbec nepokládám za jisté, tak se Andrej Babiš zlobit nebude. Naopak, myslím si, že v tu chvíli se dá znovu použít, že tady je statečný policista, který se jistě rád zapojí do další očisty našeho společenského života. Překvapilo mě, že úplně stejně o tom mluvili Piráti. Na druhou stranu, tak co k tomu mají asi tak říct. Ale já si nejsem jistý, jestli už dnes můžeme mluvit o Robertu Šlachtovi jako o jistém účastníkovi příští sněmovny nebo strany, která se tam dostane.

Pořád mluvíme na základě nějakých předvolebních odhadů, předvolebních preferencí, které v posledních kolech dávají Šlachtovu hnutí lehce nad pět procent s tím, že by se do sněmovny mohlo dostat. Já se ještě vrátím k tomu, co jste říkal o tom hlavním slibu toho hnutí, a to je boj proti korupci. Proč právě toto téma jistou část českého elektorátu tak táhne?
Ano, zvlášť jako po těch letech, kdy by vlastně už měla být korupce vymýcena za ty roky, co tady vládne protikorupční hnutí. To je ale ironie, protože část veřejnosti samozřejmě má intenzivní pocit, že všichni kradou. V letech 2010 nebo 2013 tento pocit změnil, zvlášť v souvislosti s ekonomickou krizí, českou politiku. Tehdy to nebyl jen zásah na Úřadu vlády, to byl dlouhodobý proces. Znechucení veřejnosti z korupce v části lidí pořád ještě přetrvává. Protože není asi možné říct při pohledu na dnešní situaci, že je lepší než ta, ve které jsme žili před osmi lety. Částečně to funguje tak, že když si dáte toto heslo, tak už pak nemusíte pro tu část lidí vymýšlet nějaké další velké programové taháky, protože toto stačí.

Jen upozorňuji znovu, že mluvíme o straně, která je v průzkumech, které jí dávají nejlepší výsledky, na šesti procentech. Takže ono už to asi není tak masové téma, jako to bylo v roce 2012 nebo 2013 nebo možná v roce 2010, kdy jsem to pociťoval ještě intenzivněji. Nicméně pro část voličstva to stále důležité je a stále mají pocit, že je stále někdo okrádá. Nevím, jestli mluví o těch samých, kteří aktuálně vládnou, nebo jestli to je pořád ta velmi silná vlna, která smetla před osmi lety poslední vládu pravice. A tyto voliče, třeba i zklamané tím, kam vývoj za posledních osm let šel – když už mluvíme o blízkosti minimálně někdejší Andreje Babiše a Roberta Šlachty – je možná zajímavé zachytit ve stejném táboře.

Dá se zobecnit, co touha po politicích nebo představitelích, kteří se zaštiťují bojem proti korupci, vypovídá o důvěře voličů v instituce, v politiky, ve volenou reprezentaci? Není to obrázek toho, že důvěra je zoufale malá, protože se po každých volbách znovu vyjeví touha „korupčníky” dostávat za mříže?
Já myslím, že Česko pořád ještě prochází proměnou politické scény, která začala někdy před těmi 10 lety. Když si vezmeme volby 2006, tak tehdy ještě ODS a ČSSD měly 67 procent. V minulých volbách v roce 2017, jestli to počítám správně, měly necelých 20. A ti voliči museli někam přecházet a museli přecházet s nějakou motivací.

Já nevím, nakolik lze důvěru v konkrétní politiky ztotožňovat s důvěrou v instituce. Ale každopádně svého času se říkal takový bonmot, že český volič úplně přesně neví, co chce, ale nepřestane, dokud to nedostane. A zjevně tady ještě zbývá nějaká část skupiny, která se s tím nesmířila, že politika není jako nedělní škola. Hledá někoho nového.

Ale znovu opakuji, že na nějakou dalekosáhlou úvahu o nedůvěře, kterou trochu naznačujete, je brzo, dokud nebudeme znát volební výsledky, protože pokud zůstane Robert Šlachta na jednotkách procent, je to poměrně relativně malá skupina voličů. Ti ostatní možná zůstávají u těch svých bývalých stran, které teď třeba slibují to, že podrobí důkladnému zkoumání uplynulých osm let, kde zejména voliči a příznivci opozice asi mají pocit, že to, co se dělo v těch posledních osmi letech, je oproti tomu, kvůli čemu museli odcházet ministři za bývalých vlád a kvůli čemu koneckonců padla i Nečasova vláda, vlastně banální.

Rozumím tomu, co říkáte. Je velmi těžké v tuto chvíli odhadovat cokoliv – spousta věcí se ještě může změnit. Závěrečná otázka tak možná bude také trochu těžší. Dá se odhadovat, co nás ještě v příštích třech měsících do těch voleb může čekat?
Obtížně. Já myslím, že teď si všichni dají tak trochu pauzu, protože, jak jsem říkal, volič bude mít teď asi trochu jiné starosti. Lidé, kteří si rok a půl žijí v tom permanentním životním lockdownu, ať už je jakýkoliv, si možná budou chtít o těch prázdninách a v létě oddechnout a myslet na něco jiného. Pak přijde ta velmi intenzivní říjnová kampaň. Já bych nevylučoval něco, co se objevuje obvykle před volbami, a to je nějaké tematické překvapení. Možná jsme na to všichni zapomněli, ale minule týden před volbami vznikla úplně absurdní „kauza lithium”, která, myslím, ty výsledky mohla celkem ovlivnit.

„Vrtěti psem. Právě název tohoto amerického filmu si vypůjčil premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD, když ve sněmovně obhajoval memorandum, které podepsal s australskou těžební firmou European Metals Holdings ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Pro tuto stranu je kauza kolem těžby lithia vykonstruovaná a umělá. Naopak předseda hnutí ANO Andrej Babiš označil plánovanou těžbu za krádež spáchanou sociální demokracií. (mimořádná schůze sněmovny 16.10. 2017)“

Radko Kubičko

„Já považuji za skandální, že vláda dělá takovéhle kroky. ČSSD to dělá, máme tady krádež za bílého dne lithium. (13.10. 2017)“

Andrej Babiš (premiér)

A pak tam ještě jedna věc, kterou nepřivolávám, ale která se může před volbami odehrát. Byl bych raději, kdyby se odehrála dávno po volbách, ale je to trestní kauza Andreje Babiše. Teď státní zastupitelství čte a rozhoduje o tom, jestli Andrej Babiš bude postaven před soud. Já si nemyslím, že by to mohlo nějak moc ovlivnit lidi, kteří jsou rozhodnuti ho volit či naopak. Minule ale padlo rozhodnutí o trestním stíhání v srpnu a Andrej Babiš byl vydáván sněmovnou v září.

„Policie bude moci začít trestně stíhat předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a druhého muže hnutí Jaroslava Faltýnka. Sněmovna oba zbavila imunity. Policie o to požádala kvůli 50milionové dotaci na farmu Čapí hnízdo. Babiš po vydání kauzu znovu označil za pokus ovlivnit říjnové sněmovní volby. (Radiožurnál 6.9. 2017)“

Pokud by padlo v této době, tak to myslím Andreje Babiše nastartuje do další fáze kampaně, kde sám sebe bude vykreslovat jako oběť staré zkorumpované politické třídy, která se ho snaží před dalším vítězstvím odstavit tím, jak on bude říkat, 13 let, 14 let starým případem. Bude to absurdní, ale myslím, že to částečně bude fungovat. To, že ministerstvo spravedlnosti už dlouhá léta obhospodařuje hnutí ANO, to samozřejmě říkat nebude. Ale zvlášť, pokud by se to zkombinovalo třeba s nějakým s nějakým dalším vzkazem z Evropské unie, tak by Andrej Babiš ještě část své kampaně mohl postavit na tom, že je oběť, které nechtějí dovolit dodělat práci. A myslím, že by na to někteří lidé mohli slyšet.

Nabízejí v tuto chvíli opoziční koalice jiný plán než to, jak se zbavit Andreje Babiše? Když to přeženu.
Já myslím, že ano. Koho to zajímá, tak ať si přečte jejich programy. Samozřejmě, že to vzbuzuje řadu otázek. Já jsem mluvil už o Pirátech, ale ta druhá koalice, tam spolu jsou strany, které proti sobě hlasovaly v tak neuvěřitelně důležité věci, jakou bylo zrušení superhrubé mzdy a výše daní. To jsou strany, které nemají společný náhled na euro, což může být nebo mělo by být příští volební období jedno z témat. Takže tam ta nejistota, co vlastně volič za to dostane, nepochybně bude. A já už jsem to říkal, na to také Andrej Babiš s pomocí prezidenta bude hrát.

Nicméně myslím, že pro voliče těch dvou koalic je nejdůležitější ten klíčový vzkaz, a to je: buďto s námi nebo s Babišem. Což ale také s sebou nese ještě jednu zprávu: pokud má Andrej Babiš skončit, být odstaven od moci – ať si to někdo přeje nebo ne, prostě tak to téma těch voleb stojí – tak se to neobejde bez spolupráce těch dvou opozičních bloků. A upozorňuji, že to je pět stran, které se liší v názorech na velikou spoustu věcí. Jsou to lidé z úplně různými generačními zkušenostmi, jsou to lidé s často s řadou osobních, ještě starých sporů. Takže ta případná budoucí postbabišovská vláda, pokud by měla vzniknout z těchto dvou bloků, protože jinak bude u moci alespoň nějakým způsobem částečně Andrej Babiš a hnutí ANO, tak jednak bude muset se vyrovnat s neuvěřitelně složitou ekonomickou situací a vůbec složitou situací té země. A ještě k tomu se bude muset vyrovnat sama se sebou. Česko ještě nikdy nemělo vládu, ve které by bylo pět stran.

Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová a Alžběta Jurčová

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Jindřich Šídlo, sněmovní volby 2021, volby