Experti kontra @zdravko. Proč ministerstvo nechce dál spolupracovat s týmem kolem epidemiologa Smejkala?

Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou Radiožurnálu Janettou Němcovou

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

20. 5. 2021 | Praha

Po třech měsících ukončilo ministerstvo zdravotnictví spolupráci s 12člennou skupinou odborníků z Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Expertní tým pod vedením epidemiologa Petra Smejkala radil vládě s navigací pandemickou krizí od poloviny března. Nečekaný krok ministerstva zaskočil jeho členy, kritizuje ho opozice, ale i někteří členové vlády. Jak ministerstvo vysvětluje, proč s odborníky dál spolupracovat nechce? Kdo přijde na jejich místo? A jaký signál o přístupu k pandemii tím vláda vysílá?

Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Barbora Sochorová, Ondřej Franta, Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Po tom, co jsme pro ministerstvo udělali naprosto zadarmo – o sobotách a nedělích – bych očekával, přinejmenším, že pan ministr kvůli tomu zvedne telefon. (Radiožurnál, 19. 5. 2021)“

Petr Smejkal (hlavní epidemiolog IKEM)

„My jsme na tomto rozhodli na poradě vedení, že spolupráci ukončíme a že poděkujeme. Pan Smejkal byl informován panem náměstkem Havrdou okamžitě telefonicky jako první. (Radiožurnál – Ranní interview 19. 5. 2021) “

Martina Vašáková (náměstkyně ministra zdravotnictví)

V polovině letošního března vznikla Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Co tehdy její vznik podnítilo a co bylo jejím cílem?
Pravděpodobně to byla snaha dostat epidemii pod kontrolu, takříkajíc držet a nepustit, ale také dát tomu celému nějaký jasný směr a smysl, aby lidé lépe chápali, proč jsou nutná ta která opatření.

„Moderátorka: Mezioborová skupina pro epidemické situace, zkráceně MeSES: tak se jmenuje vědecký tým, který vznikl o víkendu a nově pomáhá ministerstvu zdravotnictví v boji s epidemií koronaviru. Redaktorka: Členy mezioborové skupiny pro epidemické situace jsou třeba epidemiolog Rastislav Maďar, právník Jan Kysela nebo sociolog Martin Buchtík. Podle jejich vedoucího Petra Smejkala doporučují i prodloužení intervalu mezi první a druhou dávkou vakcíny proti covidu-19, tak jako v jiných zemích světa. Petr Smejkal taky apeloval, aby lidé vydrželi a dodržovali stávající opatření. (Radiožurnál, 17. 3. 2021) “

Z úst odborníků to přece jen přijímáme lépe než od politiků. Zřetelnost měl přitom zajistit takzvaný PES, tedy známý protiepidemický systém, jenž určoval pět stupňů rizika podle bodové škály od 0 do 100, kdy 100 je nejvyšší riziko. Ke každému z pěti stupňů se vázala určitá opatření, například kolik lidí se může sejít uvnitř a venku, jak budou fungovat školy, sporty a podobně. Jenže v praxi to vypadalo tak, že i když PES ukazoval třeba čtvrtý stupeň, opatření stále byla přísnější, než měla být. Vláda tak v podstatě popírala svá vlastní pravidla. V tu chvíli tomu lidé přestali rozumět, věřit a stejně nevěděli, s čím mají v dalším týdnu počítat. V situacích, jako je tato epidemie, je ale přitom klíčové, aby vláda k lidem vysílala jasné signály, kterým budou rozumět a které zajistí, že její nařízení budou respektovat.

Ocitli jsme se tedy v situaci, kdy lidé začali být zmatení. Za jakých politických okolností se to stalo?
Celé to spustil premiér Andrej Babiš, který v polovině února začal hledat jakousi náhradu za Romana Prymulu. Ten totiž do té doby fungoval jako premiérův poradce, ale skončil kvůli návštěvě fotbalového zápasu v době lockdownu. Roman Prymula o epidemii promlouval v médiích a od začátku epidemie veřejnosti vysvětloval kroky, které vláda dělá a proč je dělá.

„No tak já to už říkám minimálně čtrnáct dnů, protože v tuto chvíli máme data ze světa, zejména ze Spojených států, kdy po tom desátém dnu je riziko skutečně minimální. Naprostá většina případů, kdy toto riziko je, tak je do desátého dne. (17. 8. 2020) “

Roman Prymula (bývalý ministr zdravotnictví (za ANO))

„Premiér Andrej Babiš z ANO ukončil spolupráci se svým poradcem, bývalým ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou. Babiš to potvrdil Radiožurnálu. Důvodem je Prymulova účast na prestižním fotbalovém zápase. Podle Babiše to působí papalášsky. (ČRo, 18. 2. 2021) “

Premiér Babiš chtěl nějakou novou tvář epidemie, měl se jí stát epidemiolog pražského IKEMu Petr Smejkal. Právě on se totiž čím dál častěji coby odborník vyjadřoval v médiích, a byl tak vhodným adeptem. Andrej Babiš také chtěl, aby Smejkal byl součástí Rady vlády pro zdravotní rizika, a přímo se tak zapojil do diskuzí o opatřeních, a dokonce mu prý nabídl ministerské křeslo, na kterém tehdy ale seděl Jan Blatný a o jehož odvolání se v mediálním prostoru tehdy hodně mluvilo. Smejkal to ovšem nepřijal s tím, že bude radši v pozici poradce. V polovině března tak vznikla skupina MeSES pod jeho vedením. Původní myšlenka byla, že budou fungovat při Úřadu vlády a radit přímo premiérovi, proti tomu se ale tehdy ohradil ministr zdravotnictví Jan Blatný s tím, že pokud tady vznikne jakési stínové ministerstvo, tak u toho nehodlá být.

„Jan Blatný: Ve chvíli, kdyby tady vznikal druhý ministr zdravotnictví, tak beze mě. Václav Moravec: Tak byste opustil ministerstvo zdravotnictví. Jan Blatný: Já si myslím, že toto se nestane, ale ve chvíli, kdyby někdo – a já věřím, že nikdo takový záměr nemá – ale kdyby někdo chtěl vytvářet paralelní strukturu s ministerstvem zdravotnictví, tak to není postup, který bych byl schopen nějakým způsobem akceptovat. (ČT, Otázky Václava Moravce, 7. 3. 2021) “

MeSES tak nakonec vznikla při ministerstvu zdravotnictví jako apolitický poradní orgán, který dával doporučení.

Skupina měla dvanáct členů, kdo další tam byl kromě postavy hlavního epidemiologa IKEMu Petra Smejkala? Jak ten tým o pandemii uvažoval?
Ta skupina ještě stále má své členy, ona nezanikla – to jen pro upřesnění. Jsou to odborníci z různých odvětví, patří tam třeba sociolog Martin Buchtík, imunolog Zdeněk Hel, ekonom Štěpán Jurajda, ústavní právník Jan Kysela, ale jsou tam i zástupci praktických lékařů, klinických psychologů, je tam dokonce i odbornice na demografii, jsou tam matematici. A to podle viroložky a členky skupiny Ruth Tachezy byla hlavní přidaná hodnota skupiny, protože díky tomu na epidemii nenahlížela jen z lékařského pohledu, ale komplexně.

„A protože pandemie je velmi komplexní problém, je potřeba spolupráce a korekce z různých stran. To si myslím, že bylo velmi důležité a předpokládám, že taková skupina asi na ministerstvu zdravotnictví vznikat nebude. (ČT, 18. 5. 2021) “

Ruth Tachezy (viroložka)

Dalším plusem mohlo být i to, že to dělali bezplatně – aspoň to tedy uvádějí na svém webu. Jeden ze členů – epidemiolog Rastislav Maďar – v této souvislosti připomněl, že odborníci se dali dohromady proto, že chtěli pomoct Česko vyvést z krize a ochránit ho před další.

„MeSES nevznikal kvůli MZ, ale aby pomohl zemi vyvést z bezprecedentní krize a ochránil ji před další. Doufám, že bude vůle členů pokračovat dál. Na to ministerstvo zdravotnictví nepotřebujeme. Jeho postup už asi nikoho z nás nepřekvapuje. (Twitter, 18. 5. 2021) “

Rastislav Maďar (epidemiolog)

Na druhou stranu se na tu skupinu snesla i vlna kritiky třeba od skupiny dvanácti lékařů, mezi kterými je i kardiochirurg Jan Pirk nebo rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima. Vadilo jim třeba, že MeSES nenesla za svá doporučení žádnou právní, ekonomickou ani politickou odpovědnost. A spokojeni nebyli ani poslanci výboru pro zdravotnictví, když jim třeba ministr vysvětloval nutnost rotační výuky ve školách, logicky je zajímalo, od koho takové doporučení pramení – ministrova odpověď bývala, že epidemiologové. Ale nebylo jasné, kdo konkrétně a jakou mají odpovědnost. Navíc třeba poslanec Vlastimil Válek z TOP 09 zmínil, že to byla nestandardně jmenovaná poradní skupina.

„Moderátor: Co vy říkáte, pane Válku, na zrušení skupiny MeSES, stávala se tato skupina skutečně nadbytečnou? Vlastimil Válek: Především si myslím, že nikdo skupinu MeSES nezrušil, protože ministerstvo zdravotnictví ani ministr tu skupinu neustanovil. (Radiožurnál, Publicistika, 18. 5. 2021) “

Běžně totiž takové orgány ustavuje ministerstvo přes jmenovací dekrety, to tady ale podle Válka chybělo.

„Ta skupina MeSES vznikla tak, že pan premiér vybídl pana doktora Smejkala, aby mu dělal poradce. Ten mu dělal poradce a nevím o tom, že by mu přestal dělat poradce. (Radiožurnál, Publicistika, 18. 5. 2021) “

Vlastimil Válek (poslanec TOP09)

„Petr Smejkal: Tak to bych předpokládal od místopředsedy zdravotního výboru lepší informovanost, my ty jmenovací dekrety samozřejmě máme od pana ministra Blatného, a to jako oficiální poradní skupina při ministerstvu zdravotnictví. Jan Pokorný: Ale on tuším mluvil o pracovní skupině – tam možná bude mírný rozdíl. Petr Smejkal: Těch pracovních skupin tam za tu dobu hodně, epidemiologická, klinická, laboratorní skupina. My jsme byli tou čtvrtou skupinou, která, dovoluju si poznamenat, asi v posledních dvou měsících toho udělala nejvíc. (Radiožurnál, 19. 5. 2021)“

Jaký typ doporučení skupina MeSES prosazovala? Jestli o té pandemii přemýšlela spíš konzervativněji, nebo spíš progresivněji například v otázce uvolňování?
Je pravda, že ona rozhodně doporučovala opatrnější a konzervativnější přístup k rozvolňování opatření. Její členové například opakovaně upozorňovali na to, že ke změnám musí docházet v malých krocích. Epidemiolog Petr Smejkal třeba začátkem dubna vyjádřil obavy z rozhodnutí vlády o tom, že se v jednu chvíli do škol vrátí první stupeň, otevřou se některé provozovny a skončí zákaz cestování mezi okresy. To podle něj bylo moc uvolnění najednou v době, kdy počty nově nakažených zdaleka nebyly tak nízko, jak bylo potřeba. Připomenu, že tehdy to bylo kolem sedmi tisíc denně. Poslední doporučení MeSES vydala 10. května v reakci na kroky vlády, která umožnila otevřít obchody, zmírnila pravidla pro nošení roušek venku a povolila plně otevřít školky. Podle MeSES to ale bylo příliš změn najednou. Skupina prosazovala dělat to pomaleji a vždy počkat nějakých 10–14 dní na to, jak se to projeví ve vývoji epidemie. V první řadě požadovala návrat žáků a studentů do škol před vším ostatním.

Jak na to všechno reagovalo ministerstvo zdravotnictví a vůbec vláda jako celek, řídila se těmi doporučeními?
Jak kdy a jak v čem. Ze začátku to vypadalo, že vláda skupině odborníků docela naslouchá. Podařilo se jim například prosadit prodloužení intervalu mezi jednotlivými dávkami vakcín. Skupina to tehdy vysvětlovala tím, že už jedna dávka vakcíny snižuje riziko závažného průběhu nemoci covid-19 a následné hospitalizace. Cílem bylo naočkovat co nejvíc lidí alespoň první dávkou a ulevit dlouho přetíženým nemocnicím. Ministerstvo zdravotnictví to doporučení 6. dubna přetavilo do mimořádného opatření. Při zpětném pohledu to vypadá, že se to i vyplatilo. Ta skupina také například doporučovala širší využití léků s monoklonálními protilátkami. Ministerstvo na základě toho změnilo pravidla tak, aby nebyla tak přísná a na léčbu dosáhlo víc lidí, kterým může pomoct. Najde se ale i dost třecích ploch a momentů, kdy vláda doporučení skupiny nevzala za své. Připomenu třeba situaci z 6. dubna, kdy schválila, že od 12. dubna se bude moct uvnitř potkávat deset lidí a venku dvacet. Tři dny na to ale ministr zdravotnictví Petr Arenberger za ANO oznámil, že chce pravidlo zpřísnit zpátky na dva lidi uvnitř a dva venku, a to právě na základě nesouhlasu ze strany MeSES.

„6. 4. naše vláda schválila pravidla, deset lidí možnost shromažďovat vevnitř a dvacet venku. Koncem týdne skupina MeSES začala křičet, že je zásadně proti, pan ministr to upravil. Teď zase křičí sportovci, já jim rozumím a taky s nimi dneska budu mluvit, takže. (Čau lidi, 11. 4. 2021) “

Andrej Babiš (premiér ČR (ANO))

Premiér Babiš tehdy skupinu zkritizoval za to, že svá doporučení dává ministrovi pozdě. Jenže tady se taky nabízí otázka, jestli o tom plánu dopředu vůbec věděla. Další rozkol nastal u testování ve firmách, kdy MeSES navrhovala, aby probíhalo dvakrát týdně, vláda ale trvala na frekvenci jednou týdně – a tak to i zůstalo. Naposledy to bylo sekvenování vzorků, které vědcům umožňuje přečíst virus, a odhalit tak případné mutace nebo jeho varianty. Skupina MeSES dlouhodobě prosazuje, aby vědci takto zkoumali co možná nejvíc vzorků, protože díky tomu mají přehled, jaké varianty viru v populaci kolují, a mohou na ty nejnebezpečnější nebo nebezpečnější upozorňovat a reagovat.

„Moderátor: Hygienici začnou lépe sledovat, jestli se v Česku nešíří mutace koronaviru. Od příštího týdne začnou laboratoře vyhodnocovat tisíce vzorků od nakažených. Každý měsíc jich mají analyzovat kolem osmi tisíc. Petr Arenberger: Musíte mít podezření na to, že se jedná třeba o onemocnění u naočkovaného člověka, nebo někdo, kdo přijede z rizikových oblastí a onemocní. (Radiožurnál, 9. 5. 2021) “

Ještě minulý týden ministr zdravotnictví Arenberger sliboval kapacitu pro sekvenování osm tisíc vzorků měsíčně, teď ale mluví o polovině.

„Moderátorka: Stát bude mutace koronaviru zjišťovat jen u poloviny vzorků, než původně plánoval: místo osmi tisíc měsíčně to budou čtyři tisíce. Řekl to ministr zdravotnictví Petr Arenberger za hnutí ANO. Peníze na tzv. sekvenování nedostanou univerzitní ani soukromé laboratoře. Petr Arenberger: Laboratorní skupina to definovala tak, že ty prostředky nebudou použity na půl roku, jak se původně plánovalo, s osmi tisíci vzorky měsíčně, ale v současné době se pracuje s počtem čtyři tisíce vzorků na dobu jednoho roku. (18. 5. 2021) “

No a poslední věc bylo třeba i otevření zahrádek restaurací od 17. května, které šlo proti doporučení MeSES.

Z toho vyplývá, že vztah skupiny MeSES a ministerstva zdravotnictví, potažmo vlády, měl nějaký svůj vývoj. Členové MeSES teď říkají, že vláda s nimi postupně přestala otázky pandemie úplně konzultovat – víte, co se stalo, že se spolupráce s odborníky změnila? Co do toho promluvilo?
Pravděpodobně se začali velmi rozcházet v názorech. MeSES totiž prosazovala velmi opatrný přístup k rozvolňování – kroky měly být pozvolné a na efekt každého z nich chtěla čekat 10 až 14 dní. Jenže to se asi moc nehodilo. Vláda zjevně nemá takovou trpělivost, to jsme za poslední rok viděli už několikrát. Loni na jaře vláda rozhodla o otevření obchodních center o měsíc dřív, než bylo v plánu. V létě zrušila nošení roušek, které potom na podzim dost chaoticky znovu zaváděla. Před Vánoci umožnila otevřít nejenom obchody, ale i restaurace – navzdory varování odborníků. To jsou věci, které patří mezi ty nejvíc rizikové.

„Zrušili jsme roušky 1. 7. – obrovská chyba. Blížily se Vánoce a další chyba. Spojili jsme restaurace s obchody, byl obrovský tlak – otevřít, otevřít – otevřeli jsme 3. 12, velká chyba. (PSP 26. 2. 2021)“

Andrej Babiš (premiér ČR (ANO))

Zpětně to sice kabinet označil za chybu, ale podle epidemiologů to byl před Vánoci právě ten moment, který se zasloužil o obrovskou vlnu epidemie v zimě, podpořenou ještě britskou mutací viru. Při takto komplexním pohledu z toho vyčnívá jedna věc – pokaždé to rozvolnění mělo co dělat s ekonomikou, s obchodem, takže je asi zřejmé, že na to uvolnění byly a jsou obrovské tlaky ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu.

Jak se celá ta věc o ukončení spolupráce se skupinou MeSES objevila a dostala do médií? Členové skupiny říkají, že se o ukončení spolupráce dozvěděli v krátkém telefonátu. Vysvětlilo ministerstvo, proč už s odborníky spolupracovat nechce?
V tom krátkém telefonátu podle členky Ruth Tachezy zaznělo, že na ministerstvu dochází k restrukturalizaci odborných skupin.

„Pan náměstek Havrda nás informoval, že tento telefonát je i za přítomnosti pana ministra a paní náměstkyně Vašákové, a že nám děkuje za spolupráci, že na ministerstvu proběhla reorganizace odborných skupin, a ministerstvo už tedy nepotřebuje s námi spolupracovat a rozvazuje s námi tuto spolupráci. (ČRo, 18. 5. 2021) “

Ruth Tachezy (viroložka)

Pár hodin na to, co jim to bez dalšího vysvětlení náměstek ministra Martin Havrda oznámil, vydal resort tiskovou zprávu. V ní uvedl, že důvodem je změna epidemické situace a zrychlující očkování populace. Což vyznívá trochu jako by ministerstvo zaplavila vlna optimismu a pocit, že jsme z epidemie venku. Je sice pravda, že šíření koronaviru zpomaluje, ale určitě nejsme na konci cesty.

Ministerstvo tvrdí, že reorganizuje odborné skupiny, vysvětlilo proč? A zadruhé, oznámilo nebo ohlásilo, kdo teď tu poradní funkci bude zastávat? Z jakých vnitřních zdrojů bude ministerstvo čerpat?
Na tu otázku proč je odpověď jednoduchá – a nabízí se v té druhé otázce – protože podle ministerstva si resort teď už vystačí se svými vlastními lidmi a nepotřebuje externí skupinu odborníků.

„Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě tady je od toho, aby samo mělo struktury, které vydávají doporučení pro rozhodování ministerstva a vlády, tzn. je nutné, aby ministerstvo mělo samo své odborníky, a ty v tuto chvíli má v dostatečném počtu a s dostatečnou expertizou jak vzděláním, tak s rozsáhlými procesními zkušenostmi. (Radiožurnál, Ranní interview, 19. 5. 2021) “

Martina Vašáková (náměstkyně ministerstva zdravotnictví)

Pod náměstkyní Martinou Vašákovou, která je současně přední českou pneumoložkou, vznikla Klinická skupina pro covid. V ní jsou podle ní zastoupeni vakcinologové, epidemiologové, zdravotní pojišťovny, statistici, praktičtí lékaři a další odbornosti.

„Moderátor: Počítáte s tím, že alespoň na nějaké bázi budete s týmem vědců z MeSES spolupracovat? Martina Vašáková: No, podívejte se, pokud bude potřeba, a to nevím, jak by taková potřeba mohla vzniknout, protože jak jsem již říkala, skutečné odborníky a vědce máme v té skupině ministerstva zdravotnictví. Moderátor: Promiňte, tamto nebyli skuteční odborníci a vědci? MV: To já vůbec nekomentuji toto. (Radiožurnál – Ranní interview 19. 5. 2021) “

Martina Vašáková ( náměstkyně ministra zdravotnictví)

Podle Vašákové bylo nutné, aby takový poradní orgán fungoval přímo na ministerstvu zdravotnictví, už kvůli zmiňované případné odpovědnosti – tu MeSES nenesla. Klinickou skupinu tvoří skoro z poloviny zaměstnanci ministerstva, takže tam je situace trochu jiná.

Zastavení spolupráce ministerstva se skupinou MeSES přišlo den poté, co její šéf Petr Smejkal otevřeně řekl v médiích, že Česko epidemii nezvládlo – nabízí se otázka, jestli to mohlo mít přímou souvislost?
Teoreticky to mohla být poslední kapka. Ale řekla bych, že k tomu rozhodnutí to spělo už nějakou dobu. Sami členové MeSES zmiňovali, že komunikace s ministerstvem byla čím dál tím chladnější. A bylo to vidět i na tom, že reálné kroky vlády se lišily od toho, co hlásali odborníci. Třeba právník Jan Kysela uvedl, že doporučení málokdy vydávali na žádost ministerstva, spíš to fungovalo tak, že to šlo z jejich iniciativy. I viroložka Ruth Tachezy řekla, že jim toho ministerstvo k posouzení moc neposílalo, a to zvlášť v poslední době, takže bylo jasné, že se radí s někým jiným. Přesto její členové byli rozhodnutím ministra Arenbergera zaskočeni. Především proto, že nepřišlo žádné varování, resort jim zkrátka z ničeho nic oznámil, že spolupráce končí. Rozčarování neskrývali ani členové vlády – třeba ministr školství Robert Plaga za ANO se vyjádřil, že názory skupiny budou chybět. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD považuje rozvázání spolupráce s tou skupinou za velkou chybu s tím, že doufá, že se to Česku v příštích týdnech a měsících nevymstí. A zkritizovala i způsob, jakým ministr spolupráci se skupinou ukončil. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Martiny Vašákové ale jen soudí něco, o čem prý nemají dost informací.

Připomněla jste různé kroky ministerstva zdravotnictví a vlády z toho roku pandemie, které podle odborníků přišly dřív, než možná měly. Co to poslední rozhodnutí naznačuje o tom jak v tuto chvíli ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda, o pandemii uvažuje? Dá se říct, jaký signál tím ministerstvo vysílá?
Někdo by si to mohl vyložit tak, že podle ministerstva je to nejhorší za námi. Jenže ani teď bychom se neměli nechat ukolébat tím, že situace se zdá být dobrá. Vzpomeňme si na ten minulý rok a období před letními prázdninami, kdy vláda prohlašovala, že epidemie je pod kontrolou, jsme z toho venku, a rozhodla o uvolnění opatření včetně nošení roušek, takže jsme si užili sice celkem normální léto, ale na podzim se to vrátilo se vší parádou. Tady mohu jen opakovat slova odborníků, že ten virus nezmizí a nezmizel, i když to tak může vypadat. Na druhou stranu ale uvidíme, s čím bude přicházet ta klinická skupina.

Blíží se podzimní parlamentní volby. Z toho, co slyšíte mezi odborníky, experty i mezi úředníky a dalšími hlasy, jak velké je v tuto chvíli podezření, že se vláda snaží postupovat podobně jako loni, kdy na léto vše rozvolnila a pak přišla nejprve podzimní a poté ta zimní vlna, která zasáhla Česko nepřipravené, v důsledku čehož zemřely tisíce lidí?
Pokud narážíte na nějakou možnou politickou motivaci, tak tím směrem uvažuje a přemýšlí i jeden ze členů MeSES – ústavní právník Jan Kysela. Pro Seznam zprávy řekl, že skupina pro premiéra Babiše ztratila před parlamentními volbami význam, protože on potřebuje lidem s dostatečným předstihem naservírovat informaci, že se podařilo pandemii úspěšně zvládnout. Premiér Babiš ovšem pro Deník uvedl, že o konci skupiny předem nevěděl. Na závěr by bylo ale dobré říct, že odborné hlasy budou ve veřejném prostoru znít dál, protože skupina MeSES nekončí úplně – její členové se dohodli na tom, že budou v řešení epidemie dál pokračovat samostatně. Do půlky června chtějí třeba zveřejnit střednědobý výhled vývoje současné epidemie. A připravují taky dlouhodobý plán boje s nákazou – nejen s tou koronavirovou.

Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová a Ondřej Franta

Související témata: podcast, Vinohradská 12, MeSES, ministerstvo zdravotnictví, koronavirus v Česku, Petr Smejkal, martin buchtík, COVID-19