Lékařská fakulta mění výuku anatomie. Reaguje na nařčení studentek z obtěžování, popisují reportéři

Matěj Skalický mluví s Tomášem Pikou a Vítkem Kubantem, redaktory iROZHLAS.cz

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

25. 5. 2022 | Praha

Obtěžující chování na půdě 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Jeden z pedagogů měl při zkoušení anatomie vyzvat studentku, aby si nahmatala bod v intimních partiích. Co na to vedení fakulty? Ptám se Tomáše Piky a Víta Kubanta z webu iROZHLAS.cz.

Editace: Janetta Němcová
Sound design: Tomáš Černý
Rešerše: Zuzana Marková
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Od teďka je všechno on record, ať víme.

- Dobře.

- PV se dopustil nevhodného chování, které nebylo v souladu s etickým kodexem UK, když nejméně v jednom případě jednal se studentkou způsobem nezachovávajícím lidskou důstojnost, konkrétně, když ji vyzýval k vyhmatání tuberculi pubici, tedy bodu umístěného ve významně intimním prostoru člověka..

- Nesouhlasím s tímhle bodem, protože jsem ji nevyzýval k vyhmatání tubercula pubica“ (Archiv iRozhlas)

Vítku, o co přesně v tomto případu, na který jste s Tomášem upozornili, jde?
Vítek: Musíme se přenést na Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde mezi sebou studenti provedli anonymní dotazníkové šetření s otázkami, které se týkaly sexuálního obtěžování během hodin anatomie ze strany pedagogů na studenty. Jeden ze studentů udělal vlastně takový jednoduchý formulář, kde se právě dotazoval, zda se jeho spolužáci setkali se sexuálním obtěžováním během výuky anatomie. A vrátilo se mu nejméně devět dotazníků, které byly v jednom podobné, a sice, že ukazovaly na doc. anatomie Petra Valáška. Jako nejzávažnější obvinění vypadá výpověď studentky, že před čtyřmi lety ji měl pedagog vyzvat k vyhmatání tuberculi pubici.

Co to je?
Vítek: Takový výstupek na stydké kosti. Nachází se tedy na velmi intimním místě.

Vítku, to je běžná součást výuky anatomie?
Vítek: Anatomie jaksi počítá s určitou benevolencí studentů, aby si nahmatávali určitá místa na svých tělech. Dělají to i mezi sebou vzájemně, aby dokázali následně u pacientů rozpoznat různé části. My jsme kvůli tomu oslovili i některé odborníky a jak jsme ověřili, například u Petra Hájka, přednosty Ústavu anatomie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, tak všechno má své hranice.

Když jsme mu popsali ten postup, jaký pedagog na anatomickém ústavu zvolil, tak ho označil za nepřiměřený. I kdyby dotyčná studentka hmatala tento útvar přes oděv, tak pohled vyučujícího na ni by byl podle něj v tomto případě nevhodný. Stejný názor zastává i jeho kolega, přednosta anatomického ústavu Masarykovy univerzity Marek Joukal. Ten také vlastně hned v počátku uvedl, že studenti mohou být vyzváni k tomu, aby na sobě něco ukázali, například pohyby v kloubech, ale k nahmatání tuberculi pubici nevidí důvod, protože takový kostěný útvar by měl být podle něj ukázán na kostěném preparátu.

A to, že to je něco nestandardního, tak to se k vám dostalo jak? Jak jste se o té kauze dozvěděli, Tomáši?
Tomáš: Tak to bychom se zase museli vrátit o nějaké čtyři měsíce zpátky na podzim roku 2021. My jsme vlastně poprvé o celé kauze slyšeli od samotných studentů a studentek První lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V té době to bylo víceméně ve fázi jakýchsi dohadů nebo možná povídaček mezi jednotlivými studenty..

...že se o tom mluvilo…
Tomáš: Přesně tak. Mluvilo se o tom a možná to byla reakce na to právě v té době dotazníkové probíhající šetření mezi studenty. Začali jsme se proto o téma více zajímat a oslovovali jsme další a další studenty, od kterých jsme se o situaci dozvídali nové věci a dospělo to do fáze, kdy jsme se rozhodli kontaktovat přímo děkana Lékařské fakulty a zeptat se ho na konkrétní zjištění. Domluvili jsme si s ním první rozhovor a ten proběhl na začátku ledna roku 2022. Ten rozhovor byl ze strany fakulty dost hlídaný. Kromě samotného pana děkana tam seděli i členové komunikačního a marketingového týmu fakulty, hlídali, co říká pan děkan. Pro ně je přece jenom ta kauza poměrně ožehavá, takže se v zásadě nebylo asi úplně čemu divit.

„Dále jsem celou věc předal etické radě s příslušnými materiály, které se mi dostaly do rukou a etická rada pak jednala.“ (Martin Vokurka, děkan 1. LF UK, archiv iRozhlas.cz)

Nicméně jsme se tam dozvěděli celkem zásadní informaci a to, že v té době, kdy jsme ten první rozhovor s panem děkanem vedli, tak už probíhalo jakési šetření etickou radou, kterou pan děkan za tím účelem svolal.

Takže se těmi obviněními zabývala i etická rada fakulty. K čemu došla? Jsou nějaké závěry?
Vítek: Vlastně první, kdo se tím zabýval, byl sám děkan, protože student, který udělal to dotazníkové šetření, tak se na něj obrátil a poslal mu sesbíraný materiál, aby to prošetřil. Děkan, protože neměl žádnou zkušenost s podobným případem, tak se rozhodl ustanovit etickou radu, kam zvolil dva muže a tři ženy, odeslal radě devět dotazníků, ona se s nimi seznámila a postupně vyzvala všechny zúčastněné, aby podali osobní vysvětlení. Dokonce se říci, že přemluvila dvě studentky k tomu, aby vystoupily ze své anonymity a promluvila s ní, s tou etickou radou.

„Jsou tady dvě holky z devíti, které vykročily z anonymity, předstoupily před etickou radu, svěřily se se svými příběhy - jak to na ně může působit, když ví, že jediná změna, co je, že pan Valášek dostal za uši a všechno funguje tak, jak bylo?“

 

“No, já si myslím, že by mohly být částečně spokojené s tím, že celá věc se řeší a přinese změny v celém přístupu, že se tomu budeme věnovat, stalo se to před 4 lety, nevím, jaké očekávaly přesně konkrétní kroky proti panu docentovi.” (Martin Vokurka, archiv iRozhlas.cz)

Následně si nechali předvolat doc. Petra Valáška, aby jim vysvětlil ta nařčení a nechali si podat i vysvětlení od jeho šéfa, přednosty Anatomického ústavu První lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ondřeje Naňky a požádali o vysvětlení i oznamovatele, toho, kdo zaslal anonymní dotazníky děkanovi. Po tom kolečku všech výslechů, které provedla etická rada, konstatovala, že Petr Valášek porušil etický kodex hned ve dvou bodech. V prvním případě, když mimo jiné minimálně v jednom případě nerespektoval právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí a právo na zachování lidské důstojnosti.

V tomto bodě se rada jednak přiklonila na stranu studentky, kterou měl vyzývat před jeho zraky k vyhmatání onoho intimního místa, a za druhé mu vyčetla, že zneužil informace ze studijního informačního systému. V druhém případě mu rada vyčetla, že nezachoval důvěrnost informací získaných o studentech během výuky, kdy řešil danou studentku s oznamovatelem, který vystupuje v tom etickém stanovisku jako DP.

A proč vůbec pan Valášek kontaktoval oznamovatele? Co ho k tomu vedlo?
Tomáš: On to vysvětloval tak, že z celé té situace znervózněl, protože byl nervózní z toho, že se něco takového začalo šířit. On sám to pokládal za lež, za nepravdu a připadalo mu, že fakulta podle jeho slov reaguje málo pružně, že zkrátka nezahájila to vyšetřování dostatečně brzo a on sám chtěl pro tu věc něco udělat. To znamená, že ve chvíli, kdy jsme se o to začali my zajímat a ta informace se k němu donesla, tak on zkrátka chtěl kontaktovat toho oznamovatele a vysvětlit mu situaci ze svého pohledu.

“Já jsem se choval dost ve stresu. Chtěl jsem znát tu motivaci, kde se tohle bere. A jelikož tam figuroval ten oznamovatel z Facebookové výzvy, tak jsem porušil etický kodex a našel jsem si ho ve studentském systému, kontaktoval jsem ho a porušil jsem další kodex, když jsem mu zmínil detaily o té dívce, které jsem zmiňovat neměl.” (Petr Valášek, archiv iRozhlas.cz)

 

K čemu tam poté ve výsledku došlo, tak on mu napsal e-mail, ve kterém ho oslovil s tím, že si ověřil, že opravdu existuje, že nejde o nějakého anonymního člověka nebo o nějaký anonymní profil, ale že jde o skutečně reálného studenta univerzity. A poté se domluvili na schůzce, kterou si oba dva nahrávali. Ta měla být poměrně stručná, kdy na něho měl oznamovatel údajně reagovat slovy, jako že je to v zásadě asi porušení etického kodexu Univerzity Karlovy.

Jak na obvinění z toho, co se stalo před čtyřmi lety, reaguje sám doc. Valášek?Tomáš: My jsme ho kontaktovali vlastně ve dvou vlnách. V první vlně jsme ho oslovili bez toho, aniž bychom se dopředu ohlásili, to znamená, snažili jsme se ho odchytnout přímo na anatomickém ústavu, když šel na hodinu. Náš příchod nečekal, to znamená, že my jsme od něj v zásadě získali takovou, jak to říct, surovou výpověď.

Jaká byla?
Tomáš: Byla v prvé řadě off rekord. To znamená, my bychom z toho asi teď neměli úplně citovat veškeré podrobnosti. Nicméně, co je možné říci, tak pan doc. Valášek v zásadě postupně popíral jednotlivé body těch obvinění, která na něho cílila, a jediné, co přiznal, tak je vlastně jeden z těch bodů, které potom ve svém stanovisku píše i etická rada, a to je, že skutečně kontaktoval toho oznamovatele celé té události na základě informací ze studentského informačního systému SIS, což je zneužití údajů studentů. Na toto neměl právo.

A co potom říkal na té oficiálně sjednané schůzce, která byla, předpokládám několik dní poté?
Vítek: Ta oficiálně sjednaná schůzka proběhla dva dny po tom našem prvním setkání, což bylo docela rychle. Ale je pravda, že jsme mu ten termín navrhli my, abychom to trošku uspíšili, protože jeho první reakce byla, že se s námi potká až v září, protože do té doby nemá čas. Schůzka proběhla za přítomnosti mluvčí Lékařské fakulty, nicméně nijak do toho nezasahovala a dá se říci, že ta výpověď se dramaticky nelišila.

“To byl můj nejhorší stres za celý život. A když to skončilo výtkou, kterou ze ⅔ plně uznávám, ale nesouhlasím s tím, že bych ji zneužíval nebo o ni měl nějaký sexuální zájem, tak se mi vlastně ulevilo.“ (doc. Petr Valášek, archiv iRozhlas.cz)

 

To znamená, že doc. Valášek popírá to, že by činil nějaký nátlak na studentku, aby se dotýkala svých intimních míst a tím prokázala znalost anatomie.
Vítek: Je to tak. Doc. Valášek popírá všechna tato obvinění. Popisoval studentku jako problematickou, které musel věnovat jakousi zvláštní pozornost, protože bez něj by podle jeho slov možná ani ten první ročník nedokončila. On nám vlastně tvrdil, že jí po zimním semestru udělil zápočet, i když celkem nezvládla asi pět témat. Z těch ji poté zkoušeli jeho lektoři, kteří mu pomáhají při těch hodinách.

A jedno nebo dvě téma si nechal on sám na dozkoušení k té studentce, i když on tomu neříká dozkoušení, on tomu říká, že jí podával zpětnou vazbu. A připustil, že tato látka se týkala dutiny břišní nebo kýl a spadá do ní právě i oblast tuberculum pubicum. Navíc tvrdí, že dívka si celou situaci špatně vyložila, protože je možné, že ji vyzval k tomu, aby mu popsala, kde se co upíná.

“Jestli já jsem té studentce řekl - řekněte mi, kam se upíná vaz a ona to vnímala, že se má svléknout a prohmatávat, což je nesmysl samozřejmě, ale jestli to ona takto interpretovala…Ona si interpretovala celou tu interakci z celého roku tak, jak nebyla” (doc. Petr Valášek, archiv iRozhlas.cz)

A ona si to vyložila tak, že po ní chtěl, aby si nahmatala právě tuberculi pubici. Proč se tak stalo, to si neumí vysvětlit.

Tohle není jediné obvinění, kterému teď pan Valášek čelí, je to tak?
Vítek: On sám přiznává další obvinění, kdy mu měla například jedna studentka v těch dotaznících vyčítat to, že ji zval na schůzku na paddleboard. Valášek připouští, že k takovému pozvání došlo, ale obhajoval se tím, že se studentkou potřeboval probrat její zahraniční zkušenosti s mezigeneračními projekty, které měla z Francie.

A to je skutečně věc, kterou musel učitel se studentkou probrat zrovna na paddleboardu? Což je typ vodního sportu, kdy se člověk po vodě plaví na prkně a pádluje?
Vítek: Doc. Valášek to obhajoval tím, že neholduje hospodám, takže to se jevilo jako jedna z možností. Ani jeden vlastně na paddleboardu nikdy nestáli, takže on si to chtěl podle svých slov vyzkoušet. Nicméně studentka ho odmítla s tím, že na paddleboardu neumí jezdit. I tak si vlastně domluvili schůzku u té půjčovny paddleboardu, kde to podle Valáškových slov skončilo tak, že si dali spolu džus, ona odešla a doc. Valášek se vydal na paddleboard sám.

Dobře. A ta další obvinění?
Vítek: To bylo zase zřejmě od jiné studentky, kdy mu vyčítala, že během zkoušky jí držel ruku na sternu, tedy na kosti hrudní. I to však doc. anatomie odmítá s tím, že během zkoušky to není možné, protože tam nejsou spolu sami. Studentka sedí přes lavici a on jakýkoliv svůj pohyb směrem k ní, že by se natahoval nebo že by obcházel lavici, odmítá.

“Všechny byly neprůkazné a byly to jen domněnky anebo zcela nemožné - jako, že bych při zkoušce držel studentce ruku na sternu, na kosti hrudní…zkouška probíhá za přítomnosti lektora, lektorky, studentka a učitel sedí na druhé straně lavice, že bych se nakláněl a vyhmatával sternum, nebo že bych obešel lavici…” (Petr Valášek, archiv iRozhlas.cz)

 

Bavíme se o několik let starých událostech. Psychologové obyčejně vysvětlují, že nahlásit jakékoli obtěžování a k tomu ještě tedy anonymně je i po delší době běžné. Připomeňme, jaké k tomu mají vysvětlení?
Tomáš: My jsme za tím účelem kontaktovali organizaci Persefona, která se už skoro čtvrt století zabývá psychologickou a terapeutickou pomocí jednak obětem domácího násilí, ale také sexuálního násilí, sexuálního obtěžování. Psycholožka Hana Kanisová, která do organizace spadá, nám vysvětlila, že na tu oběť obecně nevhodného chování působí řada faktorů, které třeba laici nemusí úplně vidět, a proto se uchylují k těm zkratkám ‚však oni to nahlásili pozdě, však oni toto nahlásili po čtyřech letech, jakou to může mít relevanci‘.

Podle psycholožky Hany Kanisové to rozhodně relevanci má, protože ta oběť se vlastně s celým tím případem nějakým způsobem vyrovnává, a právě třeba po těch 4, 5 nebo třeba i 10 letech může dojít do fáze, kdy si uvědomí – ano, teď jsem ve fázi, kdy jsem s tím schopná vyjít na světlo, kdy už třeba ty následky, které budou zřejmě následovat, jsem schopna unést.

A to anonymní oznámení?
Tomáš: To je maličko jiná kategorie. Paní psycholožka Kanisová nám vysvětlovala, že takovou oběť chápe jako člověka, který strašně moc chce v tom případu nějak pomoci. Ví, že se to aktuálně třeba řeší a chce se podělit o svou zkušenost. Naopak ale mají ty oběti natolik sebereflexe, že jsou si vědomy toho, že ten tlak, který by to následně přineslo, nemusejí třeba unést. To znamená, ony se svěří anonymně. Ona to sama vlastně říkala – to, že to člověk neřekne na jméno, takový případ, ještě neznamená, že se to tomu člověku nestalo. A právě proto přímo paní Kanisová říkala, že k takovým případům přistupují vždycky tak, že ta výpověď je relevantní.

„Já to vnímám jako lidi, kteří chtějí v tom nějakou práci udělat, chtějí, aby se to dál nedělo, ale nemají kapacitu na to, aby ustáli to všechno, co potom přijde, celý ten tlak, zpochybňování, házení zodpovědnosti na tu oběť atd. Protože ať už s tím jdete na veřejnost po 4 letech, po 10 nebo týdnu, tak vždy je tam obrovský tlak obhájit si, že se to fakt stalo.“ (Hana Kanisová, archiv iRozhlas.cz)

 

Jaké je vyústění toho všeho, o čem se teď tady bavíme? Jaký je ten finální závěr fakulty? Co bude dál?
Tomáš: Děkan První lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Vokurka vlastně vycházel ze závěrů etické rady, z toho, z čeho my celou dobu čerpáme, a stanovil nějaké další kroky tak, aby se podobným případům do budoucna předcházelo.

Zhruba dva měsíce po vydání tohoto stanoviska etické rady, což bylo někdy na konci ledna, vydal právě i děkan na stránkách Lékařské fakulty oficiální prohlášení, ve kterém se všem studentkám, které byly vystaveny nevhodnému chování, jménem celé fakulty omluvil.

“Studentkám, které byly vystaveny v dané době nevhodnému chování, se jménem celé fakulty omlouvám. Chtěl bych každého ujistit, že nepřipustím, aby případné stížnosti měly jakýkoliv negativní dopad na další průběh studia těch, kteří na nevhodné chování upozorní. Je pro mě zásadní, aby pedagog celou situaci nahlédl a vyvodil z ní pro svou další práci jasné závěry, proto jsem s ním situaci a důsledky jeho jednání osobně projednal.” (lf.cuni.cz, 11.4.2022)

 

Současně s tím chystá fakulta zavést speciální přednášky pro nastupující studenty na seznamovacích kurzech. Dalším cílem pak má být i silnější role takzvaných kruhových zástupců z řad studentů, kteří by měli na podobné případy upozorňovat třeba vedení fakulty.

Co má doznat velkých změn, tak to je přímo výuka na anatomickém ústavu. Například je vyučujícím nově doporučeno, aby konzultovali se studenty vždy v kancelářích s otevřenými dveřmi tak, aby tam byl nějaký kontakt se třetí osobou. Demonstrace anatomických situací, což je třeba právě takový ten pohmat nebo nácvik vyšetření pohmatem je pak nově doporučeno provádět vzájemně mezi lektorem a vyučujícím. To znamená, už se to nebude provádět vlastně na studentech.

„V rámci celého ústavu bylo řečeno, jak se má vyučovat to znamená i ty věci, které se mohly ukazovat na těle, že tedy takto se postupovat nebude, pokud to nebude nějakým způsobem vzájemně dohodnuto.“ (Martin Vokurka, děkan 1. LF UK, archiv iRozhlas.cz)

 

A studenti, jestli si chtějí vyzkoušet ty pohmatové situace, tak by si je měli nacvičovat doma, třeba na rodinných příslušnících, že jim to zkrátka vyučující ukážou na hodinách, oni si to potom zkusí sami na sobě nebo doma.

A pan učitel, pan doc. Valášek?
Tomáš: Co se týče vyústění případu právě pana doc. Valáška, tak pro něho je jedinou změnou to, že má takzvanou výtku, dostal výtku děkana. Když jsme se pídili po tom, co to znamená, tak je to v zásadě podmínečné vyloučení. To znamená, že ve chvíli, kdy znovu poruší nějakým způsobem etický kodex nebo se bude nevhodně chovat, tak s ním může fakulta v tu chvíli rozvázat pracovní kontrakt.

Tomáš Pika, děkuji moc.
Díky moc za pozvání, Matěji.

A Vítek Kubant, taky díky.
Také děkuji.

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, sexuální obtěžování, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy