Očkování dětí na začátku prázdnin? Bude těžké trefit se jim do plánů s dvěma dávkami, říká reportér

Lenka Kabrhelová mluví s reportérem Radiožurnálu Matějem Skalickým.

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

7. 7. 2021 | Praha

Nástup koronavirové varianty delta vede po rozvolňování v řadě zemí k nové obezřetnosti. Epidemiologové připomínají, že klíčovou roli ve snaze nově zrychlující epidemii covidu brzdit hraje očkování. Od minulého týdne se v Česku k vakcinaci můžou registrovat i děti ve věku 12 až 15 let. Jak důležitá zpráva to v kontextu českého boje s pandemií je? Bude u této věkové skupiny o očkování zájem? A proč se mají děti očkovat, když jen málokdy mají těžký průběh nemoci? 

Hudba: Martin Hůla

Editace, rešerše, sound design: Barbora Sochorová, Martin Melichar, David Kaiser

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Matka: Určitě ho nenechám (očkovat). Reportér: Jste si jista? Matka: Jsem si stoprocentně jista. To by muselo být něco, co by nás donutilo, ale bohužel, mám o to dítě strach. “

V Česku se k očkování proti nemoci covid-19 mohou od minulého týdne registrovat i děti ve věku od 12 do 15 let. Ty se vakcínami a všemi souvisejícími otázkami zabýváš dlouhodobě. Jak důležitá zpráva je to v kontextu toho českého boje s pandemií?
Ta zpráva má podle mě hodně rozměrů. Určitě – a to je nutné zmínit hned v úvodu – je to zpráva samozřejmě dobrá, protože díky tomu má dalších 450 000 lidí v Česku možnost nechat se naočkovat proti koronaviru, a tím získat velmi solidní ochranu proti covidu-19. Zároveň to přichází se začátkem prázdnin, pro spoustu dětí bude složité vejít se s oběma dávkami tak, aby jim to nějak nekolidovalo s různými tábory, dovolenými apod. Evropská léková agentura umožnila očkovat děti od 12 let už před měsícem, na začátku června. Současně je to poměrně kontroverzní zpráva, respektive vyvolává možná nejrozporuplnější reakce ze všech dosud otevřených věkových skupin k očkování. Protože očkování je v Česku obecně velké téma a očkování dětí proti covidu budí mezi rodiči obrovské vášně. Důležité je, že na to očkování může jít dítě pouze se souhlasem zákonného zástupce, který to dítě navíc musí do jednoho z asi osmi desítek vyhrazených očkovacích míst doprovodit. A měl by být přítomen i přímo na místě očkování.

Proč je to kontroverzní? Očkování u dětí bývá přece za běžných okolností rutinní záležitostí. Děti procházejí nejrůznějšími vakcinacemi – proti obrně, zarděnkám, černému kašli atd, ale zdá se, že u očkování proti covidu je to trochu složitější. Proč?
Ta nejdůležitější otázka vždy je, zda výhody dané vakcíny mohou převážit nad potenciálními riziky, která existují vždy a u všech vakcín a léků, medikamentů obecně. Děti s koronavirem mohou skončit v nemocnicích nebo na něj mohou dokonce zemřít, i když je to riziko skutečně velmi nízké. V březnu publikovaná data ze sedmi zemí světa v časopisu Lancet ukázala, že covid je jako příčina uváděn asi u půl procenta zemřelých dětí za poslední zhruba jeden rok. Jsou ale státy, které už děti od 12 let očkují, Spojené státy americké, Kanada. Naopak třeba Izrael, premiant v očkování po celém světě, to rozhodnutí očkovat děti starší 12 let odkládal. Teď zjišťuje, že mezi takto malými dětmi má kolem třetiny aktivních případů v zemi. Alespoň tak o tom tedy tento týden psal tamní deník Jerusalem Post s otázkou, zda neměl Izrael k očkování dětí přistoupit o něco dříve. Jinak očkovat děti starší 12 let má v EU Rakousko, Francie nebo třeba Německo. To nedoporučilo úplně plošnou vakcinaci dětí, protože prý chybí dostatek dat k udělení takového povolení. Nicméně tak jak jsem o tom mluvil s vědci a lékaři, pediatry, vakcinology, epidemiology, tak jsem nezaznamenal názor, který by nějak rozporoval, že by to očkování pro děti nemělo být bezpečné. A je tu ještě stanovisko Světové zdravotnické organizace. Ta také nedoporučovala plošné očkování dětí. Ne však proto, že by ty vakcíny pro ně měly být závadné nebo nebezpečné, ale z etického hlediska – podle zástupců Světové zdravotnické organizace by bylo vhodnější věnovat ty vakcíny do programu COVAX pro rozvojové země, a pomoci tak spíš proočkovat rizikové pacienty ze zemí třetího světa. Například v Africe jsou vakcíny proti koronaviru absolutně nedostatkovým zbožím.

„Dodávky vakcín proti covidu-19 se do Afriky se téměř zastavily. Testy tam přitom odhalily nárůst nových případů koronaviru o 20 procent oproti předchozím 14 dnům. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace. (04. 6. 2021, ČRo Plus) “

„Světová zdravotnická organizace zřídí v JAR středisko, které pomůže chudším zemím získat znalosti a licence na výrobu vakcín proti covidu-19. WHO jedná s výrobci mRNA vakcín – Pfizer/BioNTech a Moderna. Zájem už projevily dvě firmy z Afriky. Pokud vše půjde podle plánu, mohly by do roka začít očkovací látky vyrábět. (ČRo Plus, 22. 06. 2021) “

„Afrika bude mít v rozdělování koronavirových vakcín slíbenou skupinou nejbohatších států G7 přednost. Uvedla to Světová zdravotnická organizace, která spoluvede program COVAX na rozdělování vakcín chudším zemím. (15. 6. 2021, Radiožurnál) “

Řada afrických států spoléhá na preparáty například z Číny, která vede, jak známo, očkovací diplomacii. Takže pak je z očkování politická záležitost a potenciální politický problém.

Aspektů, jak se na to očkování dětí nad 12 let dívat, je tedy celá řada. Začněme ale od nějakých základních faktů. Jakou vakcínu v Česku děti ve věku 12 až 15 let dostávají? Je to jiná vakcína, nebo stejná jako ta, kterou dostávají dospělí?
Stejně jako šestnáctiletí a sedmnáctiletí, mohou lidé ve věku od 12 do 15 let zatím dostávat pouze preparát firem Pfizer/BioNTech. Žádnou jinou očkovací látku pro děti od 12 let Evropská léková agentura zatím neschválila. Od začátku června jí sice leží na stole žádost od americké firmy Moderna, která taktéž vyrábí vakcínu na bázi nukleových kyselin, tedy tu mRNa vakcínu, tedy stejně jako Pfizer, ale to povolení dosud nedostala, ale očekává se to v příštích týdnech. Každopádně děti dostávají úplně totožnou vakcínu jako dospělí. Společnost Pfizer už někdy v březnu oznámila, že její vakcína je na základě klinických testů u dětí ve věkové kategorii 12 až 15 let bezpečná a funguje velmi dobře. Usoudila tak na základě dat z asi 2300 naočkovaných dětí, z nichž polovina dostala placebo. Kdo dostal vakcínu, neonemocněl. Naopak v té kontrolní skupině byly asi dvě desítky dětí, které covid dostaly. Vedlejší účinky pak hlásily děti podobné jako mladí lidé do pětadvaceti let. Hlavně tedy po druhé dávce reagovaly těmi známými, jak se jim říká, „flu like“ symptomy, tedy že se cítily, jako že dostávají chřipku nebo že na ně takzvaně něco leze. Bolely je svaly, byly unavené apod. Mimochodem v květnu podobné závěry z té třetí fáze klinických testů zveřejnila i společnost Moderna, a to na základě necelých 4000 účastníků testování ve věku od 12 do 17 let, protože na rozdíl od vakcíny firmy Pfizer je Moderna dosud dostupná pouze pro dospělé. Pfizer byl až do 1. července pro všechny lidi od 16 let. Teď už i pro všechny od 12 let.

Existuje tedy celá řada faktorů, když se snažíme zkoumat, jestli je dobré a záhodné děti od 12 do 15 let, takto mladé, vystavovat nějaké nové vakcíně. Jaké argumenty mluví pro očkování dětí?
Opřu se o tvrzení odborníků, s nimiž dlouhodobě ta témata probírám. Nejdůležitějším argumentem pro očkování dětí je ochrana dítěte samotného. To by mělo být vždy zdůrazňováno jako první, alespoň to mi vždy při našich telefonátech kladl na srdce pediatr a člen České vakcinologické společnosti a také člen MeSESu Daniel Dražan. Za další samozřejmě zmiňme cirkulaci viru. Tím, že naočkujeme i děti, zamezíme tomu, aby se ten vir množil a dále rozšiřoval a šířil. O tom jsem mluvil s velkým mezinárodním odborníkem Rinem Rappuolim, šéfem vývoje vakcín společnosti GSK, profesorem prestižní Imperial College v Londýně. S tou zmíněnou cirkulací viru jistojistě souvisí i třeba to, že u dětí může virus dál mutovat, na což mě v rozhovoru upozornil třeba prof. Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

„Až těch vakcín bude dostatek pro všechny, pak začne být rozumné očkovat i tuto skupinu, aby ten virus neroznášela, aby se na ní nešlechtily, neselektovaly nové varianty viru, které by mohly představovat riziko pro ně i pro ty ostatní. (nahrávka Matěje Skalického) “

Petr Šebo (biolog (Mikrobiologický ústav AV ČR))

„If this virus is going to remain endemic, we may need to develop vaccines… (nahrávka Matěje Skalického)“

Rino Rappuoli (šéf vývoje vakcín společnosti GSK, profesor Imperial College v Londýně)

„Těch příčin, proč by se děti měly očkovat je celá řada, a důvodem není jen to, že je chráníme před úmrtím, ale také chráníme jejich blízké, mnohem rizikovější kontakty. (07. 06. 2021, Radiožurnál)“

Daniel Dražan (pediatr, člen České vakcinologické společnosti, člen MeSESu)

Jaké jsou argumenty proti očkování dětí?
To je o něco složitější, protože se vždy musí uvažovat nad tím, zda může výhoda vakcíny převážit nad těmi potenciálními, byť velmi vzácnými, riziky, která mohou nastat. Nad tím přemýšlí třeba zmíněné Německo, které tu úplně plošnou vakcinaci dětí zatím nedoporučuje a nechává to očkování plně dobrovolné a plně na rozhodnutí zákonných zástupců.

„Bundesgesundheitsminister Spahn will Kinder und Jugendliche bei entsprechende Empfehlungen in die Impfkampagne einbinden. (ARD, 26. 05. 2021) “

Musíme uvažovat vždy také nad tím, kde k té vakcinaci vlastně dochází. Do jaké míry jsou proočkované jiné rizikovější věkové skupiny, kde by mohl nastat problém, že když se děti nakazí, tak u nich samotných to třeba nemusí znamenat tak závažný problém. Protože z těch dat za poslední rok víme, že dochází velmi vzácně k tomu, že by byly hospitalizovány děti, nebo by dokonce snad na ten koronavirus mohly zemřít. Ale problém může být, že když dojde k přenosu toho viru třeba ve škole, tak pak to dítě, když se vrací domů, může nakazit své rodiče, prarodiče, a tam může být pak ten závažný problém v tom, že u nich už u těch rizikovějších skupin starších lidí může ten koronavirus skutečně způsobit závažné problémy. Takže to vědecké bádání nad tím, zda očkovat a ještě k tomu, jak malé děti očkovat, je složitější odpověď než to, když tu jsou nějaká data podporující právě to očkování dětí, které zatím tedy mluví pro to, aby k tomu minimálně u těch dětí starších 12 let docházelo.

Hodně tedy záleží na situaci v té které zemi, i třeba na tom, kolik je proočkovaných příslušníků těch starších generací. A z toho se vyvodí prostě nějaká celková otázka urgence toho, aby mladší děti naočkované byly nebo ne?
Určitě, protože je mnohem jednodušší doporučit očkování chronicky nemocnému pacientovi nad 80 let než zdravému patnáctiletému dítěti. Ale mimochodem, právě třeba u chronicky nemocných dětí je ta odpověď poměrně jednoznačná. Na ní se odborníci shodují, že tam ta vakcína má vždy výraznější výhody než potenciální rizika.

Teď se tedy registrují děti od 12 do 15 let. Uvažuje se i o očkování mladších ročníků? Existuje vůbec odborný konsensus na tom, jak mladé děti by se celkově měly nechat očkovat?
Odborná shoda na tom asi úplně neexistuje, alespoň ne na očkování dětí mladších 12 let. To je poměrně velká otázka. Farmaceutické společnosti už testují ty vakcíny i na dětech mladších 12 let – v kategorii Tam jsou kategorie 5 až 11 let. Také na kojencích už se testují i ty preparáty od šesti měsíců věku, podle odhadů by pro všechny děti měly být ty vakcíny dostupné v září. Ovšem shoda na tom, zda budeme očkovat i mladší 12 let, úplně neexistuje. Třeba ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch už před časem prohlásil, že očkování dětí mladší 12 let, není zatím v Česku na pořadu dne.

Naprosto klíčovým aspektem je souhlas zákonných zástupců. Co se stane v případě dětí, kde jeden rodič souhlasí s očkováním a druhý ne – protože rodiny jsou v názoru na očkování často rozdělené. Kdo potom rozhoduje?
Ve výsledku může rozhodovat klidně až soud, pokud jeden z rodičů s tím očkováním vyloženě nesouhlasí. To očkování tedy může být i poměrně velkou třecí plochou přímo v rámci jedné rodiny. Na druhou stranu očkovacím místům stačí skutečně souhlas přítomného zákonného zástupce.

V českém kontextu tedy experti považují za důležité, aby se děti v těchto věkových skupinách očkovaly. Jak moc se koronavirus šíří v dětských kolektivech, ve školách, vzdělávacích zařízeních nebo třeba potenciálně nějakých prázdninových táborech? Jak klíčové je, aby tyto skupiny vakcinované byly?
Loni byla ta mladší věková kategorie podhoubím pro šíření toho viru. A pak se to ukázalo naplno v září a na podzim. Teď také vidíme, jak se koronavirus šíří mezi lidmi, kteří zatím nejsou pořádně naočkování. A jde opět zejména tedy o mladé, u nichž ten zájem dosud není tak velký jako u těch starších lidí. Rozhodně tedy ne v porovnání třeba s těmi nejstaršími seniory.

„Moderátorka: Za aktuální vzestup epidemie v Česku může především počet nakažených mladých lidí. Českému rozhlasu to řekla hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Stav epidemie se zhoršil hlavně v Praze, a to hlavně mezi lidmi od 16 do 19 let a taky mezi dvacátníky. Ti přestali dodržovat protiepidemická opatření. Pavla Svrčinová: V té věkové skupině 20–29 let je už ten výskyt 81 případů na 100 tisíc obyvatel. Přestali dodržovat pravidla, začali se víc stýkat. Téměř denně kontrolujeme nějaké party, oslavy. (ČRo Vysočina, 01. 07. 2021) “

Je to vidět zejména v těchto dnech na datech z hlavního města. Ostatně mluvila o tom v médiích několikrát i hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Samozřejmě k tomu nutno dodat B, tedy to, že antigenní testování ve školách ukázalo, že ty záchyty jsou skutečně velmi nízké. Jsou tu desítky na 100 000 otestovaných. Nicméně třeba ministerstvo už zmínilo, že plánuje, že v září se bude ve školách nadále testovat, protože stále bude hrozit riziko, že i asymptomatické dítě prostě může přenést virus na spolužáka, ten ho donese domů, kde nakazí babičku, dědečka, což může být zásadní problém, který potom může vést až k obětem na životech. I proto vakcinologové to očkování dětí skutečně doporučují. Mimochodem pro děti by to pak mohlo znamenat i úlevu z testování.

Takže se dá říct, že vzhledem k tomu, že jsme na počátku prázdnin a míříme potom znovu k zahájení školního roku, tak to očkování u dětí je z toho pohledu pravdu klíčové?
Je to určitě jedno z největších témat letošních prázdnin.

Očkování se věnuješ dlouhodobě a už jsi na toto téma dostal od posluchačů celou řadu reakcí. Jaké ohlasy jsi zatím zaznamenal konkrétně k očkování dětí? Je z nich cítit jistá vyhrocenost společenské debaty?
Určitě. To je prostě extrémně citlivé téma a je to vidět na těch – dost eufemisticky řečeno – nevybíravých reakcích, které mi často chodí od lidí na příspěvky, které dělám k očkování dětí nebo které jsme vysílali v rámci Českého rozhlasu. Lidé mi píšou a ptají se, jestli se nám líbí zabíjet takto děti, že je to hnus, že nechápou – a teď cituji – jak se nezletilé dítě může přihlásit na nějaký experiment někam do hangáru a nechat se tam naočkovat. Já si ale myslím, a teď zcela vážně, že právě na tomto případně se ukazuje dlouhodobě liknavý přístup státu k nějaké osvětě o očkování obecně. Protože dezinformace spojené s očkováním nejsou nové, nepřišly s covidem. Jsou tady už nějakou dobu. A nám se jako společnosti nepodařilo je dosud vyvrátit. Pandemie celý problém ještě prohloubila, eskalovala ho a výsledek vidíme. Je tu ale ještě druhá strana mince. Rodiče totiž mají často řadu zcela legitimních argumentů nebo spíš otázek k očkování. Mají pochopitelný strach o své děti a chtějí pro ně to nejlepší. A opět se vracím k té otázce výhod a rizik vakcín obecně. A zase to souvisí ale možná s tím, že jako společnost nejsme schopni ty odpovědi naservírovat tak, aby se nebáli, aby nereagovali popuzeně na to, když jim stát to očkování nabízí a zdůrazňuje, že je to v tuto chvíli důležité. Možná bychom měli ještě trpělivěji a citlivěji vysvětlovat, proč by se děti očkovat měly, proč je to důležité. A proč to může být důležité nejen pro to dítě, ale právě třeba i pro jeho rodiče, pro prarodiče, pro celou společnost jako takovou.

Když teď rozšíříme záběr od té nejnovější skupiny, která se může v Česku očkovat, dětí 12 až 15 let starých, a rozšíříme ten pohled obecně, tak víme, že se v zemi zastavil pokles případů koronaviru a ta epidemie podle odborníků znovu začíná sílit. A očkování, jak podotýkají, je klíčovou záležitostí. Jak je na tom obecně Česko teď s očkováním? Kolik lidí je chráněných?
Česku se dlouhodoběji daří očkovat přes 100 000 dávek denně, teď spíš dokonce přes 110 000. Nicméně počet prvních dávek setrvale klesá. To je trend. Teď už se pohybujeme pod 30 000 ve všedních dnech a nic moc na tom určitě nezmění ani otevření registrací pro ten půl milion dětí nad 12 let. Jinými slovy, Česko už je dle mého za tím největším rozpukem očkování. Jsme prostě v situaci, kdy máme naočkovaných přes pět milionů lidí alespoň jednou dávkou, což není ani polovina všech Čechů. A k té alespoň 70% hranici pro kolektivní imunitu je hrozně daleko, přestože je Česko samozřejmě je i do velké míry promořené, takže spousta lidí bude mít i nějakou míru imunity po prodělaném onemocnění. Tak či onak, jsou tu další důležitá data: ukončené očkování zatím má tři a čtvrt milionu Čechů, ani ne třetina populace. A to je asi ta, nechci říct, nejhorší zpráva. Ale je to prostě zatím málo, protože jak známo, vakcíny proti té mnohem nakažlivější delta mutaci koronaviru po první dávce nefungují úplně ideálně – účinnost se pohybuje kolem 30 %. Často to zdůrazňuje profesor Roman Prymula, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví. Ta čísla vycházejí z dat, která máme z Velké Británie, kde se ukazuje, že vakcíny na deltu účinkují velmi dobře, ale člověk skutečně potřebuje obě dávky – v případě těch dvoudávkových preparátů – aby byl plnohodnotně chráněn.

Jak zásadní roli tohle všechno hraje ve snaze zpomalit tu koronavirovou variantu delta, která, jak už vidíme, začíná decimovat i evropské země? Například Rusko s ní bojuje velice intenzivně...
Vakcíny jsou samozřejmě naprosto zásadní. Vakcíny AstraZeneca i Pfizer podle dat anglického Úřadu pro veřejné zdraví chrání s účinností přes 90 % proti vážnému průběhu covidu-19 vyžadujícímu hospitalizaci, i když je to onemocnění způsobené mutací delta. To znamená, že i proti té deltě je tou nejlepší zbraní zas a opět očkování a zas a opět právě vakcína.

Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová a Martin Melichar

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Matěj Skalický, očkování proti koronaviru, koronvirus, koronavirus Česko, koronavirus v Česku, děti