Matěj Skalický: Česko nedokáže upotřebit ani to málo vakcín, co má, ale stejně kritizuje EU za pomalé dodávky

Matěji, my jsme tu mluvili o očkování proti covidu naposledy v prosinci, které tehdy začalo v Británii a USA. Teď je vakcína i v Česku, jak se tady zatím distribuce daří? Víme kolik lidí vakcínu dostalo a o koho šlo? 
V Česku se očkuje od 27. prosince, kdy jako první dostal vakcínu premiér Andrej Babiš z hnutí ANO.

Připomenu, že ČR v tomto byla poměrně výjimkou, protože v rámci celé EU jako první dostávali vakcínu především staří lidé nebo zdravotníci. Právě k těm nyní vakcína i v Česku směřuje nejvíce a naočkovaných je teď zhruba už 13 000 lidí. To je vlastně první i poslední číslo, které aktuálně známe a které bylo představeno na tiskové konferenci tento týden v úterý. Do Česka zatím dorazily dvě větší dodávky vakcíny. Dohromady to je šest krabic a v nich asi 30 000 těch očkovacích dávek. To znamená, že jsme použili ani ne polovinu dostupných dávek. Ve čtvrtek 7. ledna by měla do Česka dorazit první řádná dodávka asi 60 000 nebo 70 000 vakcín, přičemž víme, že ta distribuce je složitá. To ještě před Silvestrem přiznal i sám Pfizer, kdy se jedna z těch dodávek zdržela, takže do některých nemocnic se vakcíny dostaly později. Jiné zase přes Nový rok neočkovaly, i když vakcíny měly k dispozici, to byl případ třeba nemocnice ve Zlíně. Ve výsledku jde pořád o symbolické počty, protože ve velkém by se očkování mělo skutečně rozjet až teď ve čtvrtek, kdy dorazí první řádná velká dodávka z Belgie.

Víme, jak bude očkování dál vypadat? Kdo přijde na řadu první a kdy to bude? Kdy ho mohou čekat další lidé a zájemci? 
Do 15. ledna se budou nadále prioritně očkovat zdravotníci v první linii, kteří se starají o covidové pacienty. Pak také senioři v nemocnicích nebo domovech důchodců. Od 15. ledna by se měl otevřít rezervační systém pro všechny lidi nad 80 let. Ti se budou moct přihlásit k očkování on-line nebo také na telefonní lince 1221, která už teď funguje jako bezplatná informační linka k otázkám ohledně koronaviru.

Nehrozí tady ale riziko, že on-line registrace nebude dostupná pro všechny seniory? Jak chtějí úřady zajistit, aby se skutečně dostalo od poloviny ledna na všechny občany ČR nad 80 let?
Seniorů nad 80 let je podle statistického úřadu zhruba 440 000, přičemž v Česku by v lednu mělo být nějakých 320 000 dávek vakcíny od společnosti Pfizer, možná i 80 000 kusů od společnosti Moderna, pokud ji do té doby evropský regulátor schválí. Z čehož by vyplývalo, že se rozhodně nemůže tak rychle dostat na všechny seniory. Už proto, že tu jsou ještě právě zdravotníci atd. My ale vůbec nevíme, jaká je poptávka mezi seniory. Slyšel jsem nedávno v ČT mluvit prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb pana Jiřího Horeckého, který říkal, že zájem se zjišťuje a mimochodem také ujistil, že registraci za seniory budou provádět přímo i zaměstnanci těch sociálních zařízení. Takže to neznamená, že bychom na seniorech nechali to, že se budou muset někde složitě do on-line systému sami přihlašovat. Všem, kteří projeví zájem se očkovat, bude ta možnost nabídnuta a zařízena.

Zbytek populace se má do rezervačního systému podle ministra Blatného hlásit od února. Víme, jak bude zajištěné pořadí lidí, aby se opravdu dostalo nejdříve na ty nejohroženější skupiny, na seniory nad pětašedesát let atd.?
Ano. Od prvního února by se ten rezervační systém měl skutečně otevřít všem lidem. Tou dobou by mohla být dostupná i vakcína od společnosti Moderna, kterou chce Evropská léková agentura tento týden schválit. Zájemce o očkování bude uvádět svůj věk, zdravotní stav a na základě těchto údajů dostane v očkování prioritu. Rezervační systém ho automaticky přiřadí k nějakému volnému termínu, datu a rozřadí lidi tak, aby se na ty nejohroženější dostalo přednostně. Podle posledního vydání očkovací strategie budou mít nad rámec už zmíněných skupin prioritu všichni zbylí zdravotníci, nejen ti v první linii. Dále lidé nad pětašedesát let a chronicky nemocní. To znamená lidé s velkou obezitou, se závažnými a dlouhotrvajícími problémy s tlakem, diabetici, pacienti s transplantovanými orgány atd. Teprve od března a dubna se do očkování možná zapojí praktičtí lékaři, protože v Česku by tou dobou mohla být vakcína společnosti AstraZeneca. Fór ale je, že praktici si budou muset vytvořit vlastní pořadníky a rezervační systémy, protože podle vakcinační strategie se nebudou zapojovat do toho centrálního rezervačního systému. Není zrovna nejjednodušší se v tom celém tedy vyznat. A to všechno říkám za předpokladu, že evropský regulátor schválí vakcínu společnosti AstraZeneca, protože k tomu nejen že zatím nedošlo, ale nemáme ani přesný termín, kdy by k tomu dojít mohlo.

A to je tedy důležité kvůli logistice, skladování atd., protože praktici by měli mít větší možnost skladovat tuhle „méně náročnou“ vakcínu.
Přesně tak. Skladuje se při teplotách od 2 do 8 ºC. To znamená normálně v lednici, ne při těch šílených antarktických teplotách -70, anebo v případě Moderny -20 ºC.

V úvodu jsi zmiňoval, kolik vakcín do Česka dorazilo. Máme o tom nějaký konkrétní přehled? Kolik vakcín tu je, kolik lidí se očkuje a podobně?
Do Česka dorazilo zatím zhruba 30 000 vakcín. První velká dávka, necelých 10 000, dorazila 26. prosince. A pak druhá, zpožděná dávka, na Silvestra, v té bylo kolem 20 000. Podle úterních informací z tiskové konference ministerstva zdravotnictví víme, že těch naočkovaných je 13 000. Přičemž ministr Blatný říkal, že to může být už o něco více, protože to není úplně to nejaktuálnější číslo, které má k dispozici. Je to ale ani ne polovina z toho, co do Česka zatím dorazilo. Do toho ČR slovy premiéra Andreje Babiše kritizuje EU, že ty dodávky nejsou tak velké, jak by si dokázal on sám představit. Má sice pravdu, že ty dodávky musí být samozřejmě do budoucna větší, ale co bychom s nimi teď dělali, když nejsme ani schopní naočkovat to, co máme aktuálně k dispozici…

Během vánočních svátků vzbudila velkou pozornost i debata, která se týká množství té očkovací látky. Z jedné lahvičky vakcíny od firem Pfizer a BioNTech by mělo být možné získat až šest dávek místo pěti doporučených výrobcem. Ministerstvo zdravotnictví tento postup povolilo. Čím vysvětluje nutnost takového postupu a jak na něj nahlížejí odborníci?
Na možnost využít šest namísto pěti dávek z jedné lahvičky upozornil prý premiéra ředitel Ústřední vojenské nemocnice. A pak následovala ta rychlá minikauza s žádostí o schválení na ministerstvu zdravotnictví a následně přímo v Evropské lékové agentuře.

Přičemž nutno uznat, že předseda vakcinologické společnosti, pan prof. Roman Chlíbek, zmiňoval, že o použití šesté dávky se mluvilo na setkání se zástupci Pfizeru už někdy v polovině prosince. Takže je otázkou, do jaké míry to skutečně byla iniciativa pana premiéra. Je to ale poměrně logický krok. Když už jsou vhodné očkovací pomůcky, dojde k navýšení počtu dávek možná pro desítky tisíc lidí. Co vím z médií, žádný odborník tento postup nehanil. Naopak schvaluje to třeba i americká FDA, tedy úřad pro kontrolu léčiv Spojených států amerických. Ale pozor! Nesmí se kombinovat očkovací látka z více lahviček, to není doporučováno.

Nehrozí tedy, že by potenciální příjemce šesté dávky přišel nějak zkrátka, že by to mohlo ohrozit to, jakým způsobem ta vakcína potom funguje?
Ne, to rozhodně ne. Dokonce by se prý dala vytáhnout i sedmá dávka. Ta už by ale bezpečná právě být nemusela. Takže těch šest je bezpečných a použitelných.

My jsme tu nakousli i očekávaný vstup dalších vakcín na trh. Ta od firmy Moderna se čeká už tento týden, stejně jako schválení vakcíny firmy AstraZeneca. Jakým způsobem to může ještě vstoupit do celé situace? Může to být posilou v tom, jakým způsobem Česko bude očkovat?
Ano a pak ještě Johnson & Johnson, Curevac... Tam zatím vůbec nemáme představu, kdy by ke schválení mohlo dojít, ale očkovací strategie ČR s těmito vakcínami počítá. Také je máme zarezervované. Já už jsem o tom částečně mluvil. Já si myslím, že je naprosto zásadní, abychom měli k dispozici vakcíny od několika výrobců, protože výrobní kapacity společnosti Pfizer nejsou nafukovací. Byť jak známo, Česko přes EU teď zdvojnásobilo svou objednávku už na 8 milionů dávek pro 4 miliony lidí. Od americké Moderny, jejíž schválení se očekává ve středu, bychom měli získat asi 2 miliony dávek pro milion lidí. Tato vakcína se také očkuje nadvakrát, přičemž u Moderny je ta už zmíněná výhoda, že se nemusí skladovat při tak nízkých teplotách, stačí jí -20 ºC. Vysvětlím jen ve zkratce, proč tomu tak je. Vakcíny na bázi nukleových kyselin (právě ty revoluční vakcíny od Moderny nebo od Pfizeru) nejsou moc stabilní, a proto se musí chránit. A to buď dobrým tukovým obalem anebo mrazem. Když to zjednoduším, tak čím větší mráz, tím horší může být obal a naopak. Moderna má tedy patrně dokonalejší bublinkovou fólii, která udržuje vakcínu nerozbitnou i v teplejším prostředí, takže ji lékaři nemusí skladovat v těch velmi nízkých mrazivých teplotách, které jsou nižší než zima v Antarktidě. Ale stačí jim obyčejný mrazák. O to lepší pak budou ještě v tomto ohledu vakcíny od společnosti třeba AstraZeneca, které se dají skladovat normálně v lednici. Tam by mohl přijít ten zlomový okamžik pro vakcinaci v ČR, kdy by se do vakcinace měli zapojit praktičtí lékaři. Těch je 5 000, očekává se, že by každý z nich mohl naočkovat denně 10 lidí. To je 50 000 lidí denně, a to už jsou úplně jiné počty, než ty, se kterými vlastně manipulujeme dnes.

S tímto vším velice úzce souvisí další věc, a to logistická připravenost Česka na přísun těch tisíců vakcín. Panovaly obavy ze strany samotných zdravotnických zařízení, jejich představitelé mluvili o tom, že nemají takové vybavení, aby mohli zajistit distribuci, skladování třeba i otevřených laviček atd.. Jak na tom Česko v tuto chvíli, co se týče logistiky, je? Je schopné zajistit hladký provoz vakcinačních center?
No, nevím, do jaké míry se od toho, co jsme si naposled povídali, fakticky změnila ta připravenost, ale alespoň už máme trochu více informací. Víme, že existuje nějakých 30 vakcinačních center, do kterých má od Pfizeru vakcína směřovat. Víme, že jsou to fakultní nemocnice, velké krajské nemocnice, zdravotní ústavy, vojenské nemocnice apod. Víme, že český stát přes EU objednává 12 milionů jehel a 12 milionů stříkaček. A víme také, že Správa státních hmotných rezerv už zajistila nákup 6 milionů záložních jehel a stříkaček k aplikaci a k ředění od firem ze Slovenska, z Německa a také z Moravy, z Prostějova. Víme také, že některé nemocnice dokázaly přeskládat své výkonné mrazáky tak, aby v nich našly místo na ty velkoobjemové dávky vakcín. Víme také, že některé nemocnice jako třeba ta motolská v Praze se mrazáky dovybavily, aby měly kam vakcínu dávat. Podle ředitele Miloslava Ludvíka teď dokážou v Motole uskladnit dávky klidně pro 200 000 lidí.

No a v neposlední řadě jsou to věci, které jsme si mysleli, že už víme, ale nakonec je stejně pořádně nevíme. To se týká informace, jak bude vypadat skladování vakcíny společnosti Pfizer na místech, kde nejsou k dispozici speciální mrazáky. Pan ministr Blatný 16. prosince při kontrole nemocnic před zahájením samotného očkování řekl, že ten tepelný komfort hluboce zmražených vakcín a dodávání chladiva až po dobu 30 dnů bude zajišťovat právě Pfizer. Jenže společnost Pfizer říká, že pro ni končí zodpovědnost za vakcíny jejich dodávkou do ČR. Takže buď pan ministr nemluvil ten den pravdu, nebo to v té době ještě nevěděl, anebo se prostě jen spletl. Důležité je, že ministerstvo zdravotnictví na dotaz, jak to tedy bude vypadat, ještě v prosinci odpovídalo, že se skladování řeší komplexně a ve spolupráci s kraji, přičemž prý většina míst mrazáky k dispozici má. Já jsem kvůli tomu ještě včera večer znovu psal na ministerstvo zdravotnictví, jaká místa tedy mrazáky nemají a jak se to v těchto místech bude řešit. Ozývají se mi čeští výrobci suchého ledu, například společnost Alkion, s nabídkou, zda bych je nemohl propojit s Ministerstvem zdravotnictví, že nabízejí desítky tun suchého ledu měsíčně za výrobní náklady právě pro chlazení vakcín. Já jsem je odkazoval na náměstky a náměstkyně ministerstva zdravotnictví, ale pokud vím, tak se té společnosti z ministerstva zatím nikdo neozval. To jsou otazníky, které stále visí nad distribucí nebo spíše tedy nad skladováním té vakcíny.

V této souvislosti se nabízí srovnání se zahraničím, kde se jako světový lídr v očkování v tuto chvíli profiluje Izrael. Ten již stihl naočkovat nejméně 10 % svého obyvatelstva. Jak je možné, že se zemi s přibližně stejnou populací jako ČR daří postupovat takto rychle?
No já si dokonce myslím, že Izrael už proočkoval 12 % populace. Za necelé dva týdny od začátku očkování to je nějaký milion lidí. My jsme na tom asi padesátkrát hůř. Jinak Česko má s Izraelem dost společného. Jsme také ta malá kompaktní země. Máme zhruba podobný počet obyvatel. Izrael necelých 9 milionů, Česko přes 10 a půl milionu. Sle ten zásadní rozdíl je především ve velmi dobře organizovaném a hlavně digitalizovaném zdravotnictví a v celkové připravenosti na to očkování. Izrael se zajímal o vakcíny dlouhé měsíce dopředu. Má svou očkovací kampaň, má lidi ochotné se očkovat. A pak to jde všechno asi mnohem jednodušeji než u nás. Pochopitelně ale musíme říct tedy i B v případě Izraele, a to, že se spekuluje, za kolik Izrael ve výsledku ty vakcíny nakoupil, že to mohlo být mnohem více peněz, než za kolik vakcíny pořídila Evropská unie. A také je tam ještě sporný rozměr vakcinace Palestinců ze Západního břehu a z pásma Gazy, ke kterému Tel Aviv nabádají opakovaně humanitární organizace, ale Izrael o tomto tématu mlčí. V Izraeli jde také o velkou kampaň současného premiéra Benjamina Netanjahua, blíží se volby. Spousta faktorů popohání Izrael kupředu.

V Česku se v souvislosti s pomalejším tempem ale objevuje argument, že zdejší úřady jsou závislé na dodávkách z EU, která ještě neschválila všechny dostupné vakcíny. Je to férový a relevantní argument?
Pochopitelně musíme zmínit, že Česko si vakcíny objednává přes EU. Ty objednávky byly udělané včas, ale spíš nestíhají výrobní kapacity samotných výrobců. Evropská léková agentura by tak skutečně neměla otálet se schválením dalších vakcín. Byť já chápu, že opakovaně vysvětluje, že chce mít absolutní jistotu nad tím, co vlastně schvaluje a nechce podléhat politickému tlaku. My se ale bez těch dalších vakcín od jiných výrobců skutečně dál nehneme a je to otázka jak organizace na úrovni EU, tak hlavně potom v ČR. Rozumím, že se lidé ptají, proč to jde v Británii, proč to jde v Izraeli a proč to u nás tak strašně dlouho trvá. Ale my ty vakcíny v Česku prostě máme, ale tak rychle očkovat nestíháme. K tomu se dá ještě připojit bé, co tvrdí europoslanec Tomáš Zdechovský na sociálních sítích. Znovu připomínal, že Česko si mohlo vakcíny objednat samo a schválit je Státním úřadem pro kontrolu léčiv. Ale právě ten centralizovaný přístup EU zajistil ceny, zorganizoval dodávky atd. A já si nedovedu představit, kdyby si Česko řešilo vše po vlastní ose, jestli bychom vakcíny měli na konci prosince 2020 anebo na konci prosince 2021.

Matěji, ty jsi narazil na skepsi řady obyvatel Česka vůči očkování. Jak daleko v tuto chvíli je osvětová kampaň, kterou slibovalo ministerstvo zdravotnictví, která měla tu skepsi lidí odbourat?
Já, Lenko, zůstanu ještě u té skepse, která se pravděpodobně prohlubuje. Viděl jsem čísla průzkumu společnosti PaQ Research sociologa Daniela Prokopa, která uvádějí, že rozhodně by se nechalo očkovat už jen 27 % populace. To jsou prosincová čísla. A rostou obavy i z vedlejších účinků. Přestože my se snažíme na Radiožurnálu vysvětlovat, jak vedlejší účinky vakcíny vznikají a že se bolesti hlavy nebo zvýšené teploty není třeba bát. A i kdyby lidi náhodou postihl nenadálý anafylaktický šok po očkování, tak právě kvůli takovým velmi vzácným případům zůstávají 15 až 30 minut pod dohledem lékaře, aby se o ně neměl kdo bezpečně postarat. Je mi jasné, že ministerstvo zdravotnictví poslouchá mnohem víc lidí než nás. To ale zatím s žádnou osvětovou kampaní nepřišlo. A to jedno zveřejněné video do ní vlastně nelze ani úplně počítat.

Fajn, pan premiér Babiš slíbil, že uvolní nakonec tolik peněz, kolik bude na tu osvětovou kampaň potřeba, ale v organizaci a objednávce té kampaně je příšerný chaos. Když to připomenu, ministerstvo nejprve vypsalo tendr, který ale vzápětí zrušilo, protože schytalo kritiku, že je špatně vypsaný. V době, kdy všichni věděli, že ta kampaň přijde nejdříve v lednu, což je pochopitelně strašně pozdě. A to přiznal i sám ministr Blatný. Následně jsme se dozvěděli, že kampaň obstará ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s úřadem vlády.

Po Novém roce jsem se ptal, jak daleko s přípravami jsou. Ministerstvo mě odkázalo rovnou na Úřad vlády a tam mi po pár dnech odpověděli, že kampaň se rozjede nejdříve v únoru. Takže za měsíc a kus po začátku očkování.

Mně to přijde, jako když pustíte do kin nového James Bonda a teprve za měsíc na něj dáte první upoutávky a první billboardy. Vlastně vůbec nechápu, jak se takto důležitá věc mohla tak neuvěřitelně dlouho zdržet. A není to kritika má jako novináře. Je to kritika, kterou já jen předávám od těch, se kterými o tom mluvím - od odborníků, od lidí z toho farmaceutického průmyslu. Pan ministr Blatný říkal, že legislativně ani není možné urychlit přípravu kampaně, ale to není obstojné, protože zadání se mohlo řešit na podzim, ještě lépe v létě. A to už vůbec nemluvím o tom, že ministerstvo zdravotnictví hledá nového ředitele covidové komunikace inzerátem na serveru Jobs.cz, se zkušenostmi třeba s psaním, a teď tady cituji: „studentského časopisu s platovým zařazením ve 13. platové třídě.“

Dlouho nebylo jasno ani kolem samotné očkovací strategie. Víme teď už přesněji, co v ní stojí? Jestli se a jak se úřady chtějí pokusit lidi motivovat, aby se nakonec nechali očkovat? Protože podle epidemiologů je očkování společně s důsledným trasováním a testováním vlastně jedinou nebo jednou z mála šancí, jak se z této situace vymanit.
To mají určitě pravdu. Očkovací strategie je s každým dalším vydáním obsáhlejší. V září za pana ministra Vojtěcha měla čtyři stránky. Pak šestnáct a teď jich má pětatřicet, pokud se bavíme o zatím posledním vydání z 22. prosince loňského roku. V té strategii se už řeší i postavení očkovaného člověka v rámci společnosti, kdy se v ní doslovně píše: „Pokud se očkovaný jedinec, který má zdokumentované a potvrzené očkování proti onemocnění covid-19, dostane do epidemiologicky významného kontaktu s osobou nakaženou covidem-19, tak nebude očkovanému jedinci nařízena karanténa.“ To by měla být poměrně jednoznačná motivace, kterou mi i ministerstvo zdravotnictví potvrdilo písemně. Každý očkovaný by měl dostat potvrzení přes informační systém infekčních nemocí, tzv. ISIN. Do karantény by tak nemusel člověk ani po návratu ze země, která je covidově riziková. Časem se má tento celý systém napojit na evropský očkovací průkaz, který by měl být podle informací ministerstva někdy na jaře, myslím, že v květnu. Očkovaným člověkem se tedy mimochodem rozumí ten, kdo bude mít sedm dnů po druhé očkovací dávce a bude mít v ruce certifikát o tom očkování.

Toto všechno se ale moc nezdá České vakcinologické společnosti, která vydala kolem Silvestra vlastní doporučení, ve kterém se mimo jiné podrobně píše, kdo by měl a kdo by vlastně neměl být očkován, ať už jsou to děti nebo těhotné ženy, na kterých ta vakcína nebyla testována, nebo lidé třeba s výraznou alergickou minulostí. Ale je tam také větička, že - a znovu cituji: „Do získání údajů o účinnosti vakcinace v prevenci asymptomatických infekcí a v prevenci přenosu infekce nejsou očkované osoby zbaveny povinnosti karantény po kontaktu s covidem nebo s pozitivní osobou covid-19.“ Což je v přímém rozporu s tím, co uvádí ministerstvo. Přičemž kuriózní v tomto sporu je, že profesor Chlíbek jakožto předseda Vakcinologické společnosti je zároveň vedoucí Epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví. Když jsem o tom mluvil právě s Vakcinologickou společností, oni to vědecké stanovisko obhajovali. Já mu naprosto rozumím, protože nemáme zatím žádné důkazy o tom, že by vakcína předcházela tomu, že by očkovaný nemohl dále onemocnění šířit, i když on sám neonemocní středním, těžkým průběhem. Také naprosto chápu stanovisko České vakcinologické společnosti, která mi řekla, že je to spíš politické rozhodnutí. No a mimochodem tohle tvrdí i sám ministr Blatný.

Naposled na úterní tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví, kdy říkal, že nejen, že vakcína člověka ochrání, ale zamezí také dalšímu šíření onemocnění, což prostě ale není pravda. My můžeme doufat a věřit, že to tak nakonec bude. Už máme první náznaky, že by to tak skutečně u některých typů vakcín mohlo být. Ale ta data k dispozici nemáme a nejsou a bylo by asi nefér takto balamutit veřejnost dopředu, když to nemáme vědecky nějak podložené. I sám Státní ústav pro kontrolu léčiv uvádí: „Vliv očkování vakcínou na komunitní šíření viru SARS-CoV-2 není doposud znám. Zatím není známo, kolik očkovaných lidí může nadále být přenašečem a šiřitelem viru.“

Když jsme narazili na politický rozměr, tak premiér Andrej Babiš prezentoval detaily té očkovací strategie před pár dny na svém facebookovém účtu v pravidelném hlášení „Čau lidi“ namísto klasické tiskové konference. Jak to vnímají experti? Považují to za standardní postup?
Babiš uvedl tu část, která představovala očkovací strategii, respektive více ji dopodrobna rozebírá, jako exkluzivní pro sledovatele toho jeho kanálu. Docentka Denisa Hejlová, vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, to označila za arogantní a neprofesionální. A co jsem se tak dočetl v Deníku N, skutečně to Úřad vlády prezentoval jako formu prezentace té strategie pro 600 000 lidí, kteří Babišův pořad prý sledují. Opozice to samozřejmě kritizuje slovy, že tím v podstatě teď začátkem ledna začala předvolební kampaň.

Když jsi zmiňoval, že části té strategie budí trochu chaotický dojem, zastavme se ještě nad jedním momentem. V uplynulých dnech začaly z některých krajů přicházet informace, že hejtmani chystají svou vlastní strategii. Jak tomu máme rozumět? Dá se to chápat i tak, že kraje nemají důvěru v centrální očkovací strategii?
Zejména kraje, které vedou opoziční lídři, tu důvěru skutečně nemají. Asi nejhlasitějším kritikem neúplnosti očkovací strategie je jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS. Tento týden představil vlastní krajskou strategii, jak by chtěl očkovat a co všechno k tomu bude potřeba.

Chtěl by zřídit velká „vysokoprůtoková“ očkovací centra a plánuje i vlastní osvětovou kampaň. Pochopitelně se to dá vnímat jako určitá nespokojenost s tím, jak s kraji ministerstvo komunikuje. Kuba mimochodem není jediný, kdo je k očkovací strategii v její současné podobě kritický. Ozval se už třeba i ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga, kterému vadí, že vyšší prioritu nedostali pedagogičtí pracovníci z mateřských a speciálních škol. Ozval se ředitel Všeobecné fakultní nemocnice, David Feltl, podle kterého by nemocnice neměla být očkovacím nebo odběrovým centrem, kterým aktuálně je. Ozvala se také znovu Česká lékařská komora, jejímuž prezidentovi Milanu Kubkovi vadí, že nejvyšší prioritu nedostanou všichni zdravotníci bez rozdílu a dělí se na zdravotníky v první linii a ty ostatní. Ozvala se také Národní rada osob se zdravotním postižením, na které prý očkovací strategie s prioritou také nemyslí. Ministerstvo mi na dotazy odpovědělo, že třeba právě prioritu pro pedagogické pracovníky bude řešit v metodickém pokynu pro očkování, o kterém se hodně mluvilo při úterní tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Ale pokud vím, tak ho zatím veřejnost nemá k dispozici. Jak se resort vypořádá se zbytkem těch námitek, které jsem tady uvedl, to zatím netuším.

Námitky mimochodem zaslala třeba i mladoboleslavská ŠKODA AUTO, která ministerstvo zdravotnictví poprosila, aby jí zaslalo jakékoliv přebytečné vakcíny, které by odmítly ty prioritní skupiny. Protože možnost naočkovat své zaměstnance teď nemá, i když je na to prý plně připravena. A jak jsem se bavil třeba před časem s Jakubem Dvořáčkem, ředitelem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, tak právě očkování aktivních pracujících v klíčových podnicích české ekonomiky bude vlastně po vakcinaci prioritní skupin pochopitelně velmi důležité. Aby se hospodářství po loňském celkovém kolapsu mohlo alespoň trochu zmátořit.

Dá se říct, jestli Česko je na ty nadcházející zatěžkávací měsíce, co se očkování týče, připraveno, nebo není?
Hrozně bych chtěl věřit tomu, že je. S každým dalším dnem, kdy se objeví další informace o očkování, tak se mi zdá, že jsme čím dále tím více na to připravení. Ale nemohu se zbavit dojmu, že všechno řešíme strašně pozdě, na poslední chvíli, nekoordinovaně, neorganizovaně. Víme, že komunikačně tato vláda a ministerstvo zdravotnictví zejména absolutně selhalo. Víme také, že lidé vakcínám nedůvěřují, stejně jako že jsou už unavení ze všech těch opatření. A nemůžeme jim to mít úplně za zlé. Může nám být z toho vlastně smutno. Z toho, jak premiér zveřejňuje detaily z toho nejdůležitějšího dokumentu současnosti na svém stranickém kanále. Z toho, jak dlouho jsem z ministerstva páčil detaily o té vakcinační strategii, na kterou se stejně teď vlastně chrlí spousta výtek. Jak jsme zveřejňovali informace o nákupu injekcí a jehel, o přípravě očkovacích center. A když mi píše automobilka, že má hotová vakcinační centra ve svých závodech, že má nakoupené jehly a stříkačky, připravuje elektronický očkovací průkaz. Když mi píše malá rodinná firma zajišťující suchý led, zda by nemohla pomoct a když mi píšou lidé, že jsme to my v médiích, kteří jim vlastně nějakým způsobem umožňujeme vniknout do tajů medicíny a vysvětlit jim, jak ty vakcíny fungují, proč se jich nebát, proč by je mohly ochránit a vrátit život tam, kde nějakým způsobem byl… Tak mi ve výsledku přijde, že jsme na to všechno zase zůstali úplně sami a víra v to, že to všechno zvládneme, se trochu vytrácí. Nicméně věřme tomu, že vakcína nás skutečně může dostat z této obrovské krize ven. A podaří se naočkovat maximum lidí, aby se život mohl vrátit tam, kde byl, jak jsme byli zvyklí.