‚Nejlehčí za poslední roky.‘ Národ matematiků ale nepotřebujeme, hodnotí maturity učitel roku Valášek

Matěj Skalický mluví s učitelem roku, matematikem Markem Valáškem

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

4. 5. 2022 | Praha

Česko přichází o maturanty z matematiky. Didaktický test ve společné části zkoušky tento týden psalo jen 17 % maturantů. Proč zájem o matematiku stále klesá? A máme to nějak řešit? Otázky pro učitele roku, matematika Marka Valáška.

Editace: Janetta Němcová
Sound design: Tomáš Černý
Rešerše: Miroslav Tomek
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„K letošním státním maturitám se přihlásilo celkem 77 tisíc studentů (ČRO PLUS, 2.5.2022)“

„Matematika, nebo angličtina? Před takovou volbou stáli studenti, kteří v pondělí ráno začínali s didaktickými testy (ČRo PLUS, 2.5.2022)“

„Angličtině dala přednost před matematikou většina žáků (Radiožurnál, 2.5.2022) “

„Letos si ji zvolilo jen 17 %, v roce 2012 to bylo 44 % (Radiožurnál, 2.5.2022)“

Já jsem sledoval váš stream na YouTube, který byl živě vysílaný tento týden, ve kterém jste procházel celou tu maturitní matematiku. A máte, musím říct, můj obdiv jakožto člověka, který jednou v pololetí a gymnáziu z matematiky dostal na vysvědčení pětku. Důležitá otázka - přišlo vám to letos těžké? 
Ne, ne, přišlo mi to nejlehčí za poslední roky. Myslím si, že CERMAT letos hodně zohlednil to, že byly covidové roky a že vlastně letošní maturanti byli v podstatě jeden celý rok na distančce a ještě kus předtím a že to měli docela komplikované. A vlastně loni museli snížit ex post tu hranici toho, kdy ten člověk tu zkoušku udělal, snižovali tu deadline.

Tu tlustou čáru.
Tu minimální bodovou hranici, kterou musíte dosáhnout, abyste tu maturitu udělal. Takže to letos dali asi, bych řekl, o něco jednodušší. 

Oni na to letos měli maturanti i víc času, ne? O 15 minut víc?
135 minut. 

„Letos skládají maturity studenti z ročníku nejvíc zasaženého pandemií Covidu, i proto teď mají na vypracování didaktických testů víc času (Radiožurnál, 2.5.2022)“

„V jazycích o 10 minut, v matematice o čtvrt hodiny (Radiožurnál, 2.5.2022)“

„Snahou je, aby maturanti byli co nejméně stresováni. Oni sami se kvůli lockdownu cítí být stresování, a proto chceme, aby byli v psychické pohodě. (ministr školství Petr Gazdík ze STAN pro Radiožurnál, 2.5.2022)“

„Přišli jsme o velkou část studia, takže si myslím, že nás to dost postihlo, protože jsme se museli ve čtvrťáku teď o to víc připravovat (studentka pro ČRo PLUS, 2.5.2022) “

Já si myslím, že to je dobře. A já to tak dělám třeba i s dětmi u písemek. Já chci, aby měly dostatek klidu a čas na to, aby předvedly, co umí. Ne, abych je stresoval časem. Prostě, aby to musely dělat hrozně rychle a neměly čas si to rozmyslet. Takže já si myslím, že tím, že ten čas byl delší, že to je dobře, protože ta děcka mají možnost si to v klidu rozmyslet a ukázat, co v nich je, že to není tak narychlo a ve stresu.

A to, že to bylo podle vás nejlehčí za poslední roky, tak vzhledem k těm okolnostem, o kterých jste mluvil, které jste zmiňoval, to je dobrá zpráva?
No já nevím, no, jak pro koho. Samozřejmě je to dobrá zpráva pro maturanty, protože bude těžší to neudělat. Není to třeba podle mě dobrá zpráva úplně pro lidi, kteří je budou učit dál. Tam je hrozně důležitý, co ty děti umějí navíc oproti tomu, co bylo testované v té letošní maturitě. Pokud neumějí nic navíc, tak to je špatné. Pokud se budou hlásit někam na vysokou školu, kde bude matematika, tak to bude potíž, budou hodně zápasit. 

„Pokud cejtíte, že ta státní maturita je na hranici možností..tak bacha jen, až půjdete na vejšku, bude to tvrdej náraz do reality, ty znalosti, které jsou potřeba ke studiu matiky na vejšce. A teď nemluvím jen o matfyzu, ale o jakékoliv škole, kde máte v prváku matiku, tak ty požadavky jsou tam mnohem vyšší, než to, co po vás chtějí tady u tý státní maturity. (Marek Valášek, LearnTube.cz) “

Pokud toho umějí o hodně víc a říkali si, že to bylo primitivní a napsali to na 40, na 50 bodů, tak je to dobré. To by byla dobrá zpráva. No a toto my samozřejmě nevíme, že.

A co tedy konkrétně ta letošní zkouška testovala? Tím myslím, jaké úlohy tam byly a zda podle vás byly odpovídající tomu, co by ti lidé měli, co se týče maturitní zkoušky, zvládat? Já jsem si všiml, když jsem vzpomínal na ten stream na YouTube, který jste měl, že jste se občas rozčiloval, že ta či ona úloha není úplně podle vašich představ. 

„Jedna korunová mince váží 3,6 g a jedna pětikorunová váží 4,8 g. V kasičce jsou pouze korunové a pětikorunové mince, dohromady mají hodnotu 81 korun a váží 120 g. Aha! Soustava rovnic, jasně…Proč nám furt nutěj, že to musíme dělat soustavou rovnic jako? Abychom si to nemohli tipnout nebo co jako? (Marek Valášek, LearnTube.cz)“

Já jsem se rozčiloval nad tím, že u některých těch úloh vůbec nebyl využitý potenciál té dané úlohy v tom smyslu, že..

Nějaký příklad?
Nějaký příklad? Já jsem se rozčiloval už vlastně den nebo dva předtím, když jsem dělal takový přípravný stream. V neděli ráno jsem dělal poslední stream přípravy na tu maturitu pro děti a tam byla třeba úloha - a to bylo z nějakých loňských let na aritmetickou a geometrickou posloupnost a bylo to tak jako suše zadaný - máte aritmetickou posloupnost, geometrickou posloupnost prostě a něco spočítejte. A kdyby to bylo jako zaobalený do nějakého příběhu…a zrovna tato úloha se dala krásně obléknout do kabátku nějaké finanční matematiky, tak najednou to získává úplně jiný rozměr a najednou ta děcka jako vědí - aha, jasně, tak toto je nějaké praktické použití. Takže to jsem měl pocit, že si ti zadavatelé nebo ten, kteří to vymýšleli, nedali tolik té práce.

Ale možná, že to je záměr, že kdyby každá ta úloha byla oblečená, řekněme jako v uvozovkách, do slovní úlohy nebo byly tam ty reálie, tak už to najednou zase začne být zase o něco složitější pro ta děcka, protože si budou muset propojit to praktické použití s tou řekněme matematickou metodou. V tomto případě to byl aparát jako aritmetické a geometrické posloupnosti. A už jenom toto propojení je nějaká obtížnost navíc. Ale mě by se to třeba jako líbilo, aby to nebylo jenom suše zadaný. Máte aritmetickou a geometrickou posloupnost a něco tam jako porovnejte.

A není to jenom vyústění toho, jak se učí matematika na českých školách, to znamená, bez těch příběhových souvislostí, bez toho názorného, praktického, možného potenciálního použití?
To se asi takto říct nedá. A já si myslím, že to je čím dál tím lepší. S těmi příběhy, s tím praktickým použitím v těch školách a tak. Samozřejmě furt ještě to není ideální. Vždycky, když těm dětem říkám, k čemu je to dobré, třeba co je doučuju, tak říkají ‚to nám ještě nikdo neřekl‘. Ale myslím si, že to je rok od roku lepší a spousta učitelů se i vzdělává v tom směru, jak těm dětem ukázat to praktické použití.

Přesto rok od roku klesá procentuální podíl maturantů, kteří si zvolí matematiku k maturitní zkoušce. Sedmnáct procent letos, to je hrozně málo, ne?
Je otázka, jestli je to málo. Nebo spíš proč je to málo. Řekněme, že ideální by bylo z hlediska matematika nebo učitele matematiky, tak mě by se třeba líbilo, kdyby to bylo 50 na 50 s tou angličtinu. Ale pak si asi musíte říct - je ta matika o tolik důležitější než ta angličtina? Vím, že ona ta otázka není tak úplně postavená, ale kdybych měl lámat chleba a rozhodovat se mezi tím, jestli budou mít matiku nebo angličtinu, tak si asi radši vyberu tu angličtinu, protože si myslím, že umět anglicky je důležitější než umět matiku. Z hlediska mého života, protože 90 % prostě světových informací je v angličtině.

„Na výběr měli mezi písemnými testy z matematiky a anglického jazyka. Například na Střední pedagogické škole v Karlových Varech si ale matematiku zvolil jediný maturant (ČRo Karlovy Vary, 3.5.2022)“

„Jasně, že angličtina, to byla jasná volba. Hlavně z matematiky se dělá jen jeden test, kdežto v angličtině máte víc možností (ČRo Karlovy Vary, 3.5.2022)“

„Maturitní zkoušku z matematiky si na středních školách na Mostecku vybralo jen málo studentů (Radiožurnál, 2.5.2022)“

„Jazyk dneska je do života daleko více uplatnitelný než ta matematika, takže řada z nich bere to, že ten jazyk umí a že je to cesta menšího odporu (ČRo PLUS, 2.5.2022)“

Ale tím nechci snižovat důležitost a úlohu matematiky. A když se podíváte na vysoký školy, pravda je taková, že většina škol, i těch, které se tváří humanitně nebo ne matematicky, tak tam někde tu matematiku mají. A dost často se mi stává, že mě právě kontaktují třeba absolventi nebo téměř absolventi různých škol, kde matematika není a říkají ‚hele, ale já mám tady dělat v rámci sociologie nějaký průzkum, mám dělat nějaké statistické šetření a to mám statisticky zpracovat. A já vůbec nevím, jak na to, protože neumím matiku a neumím statistiku‘ a já je doučuji tu matiku, kterou potřebují v tom humanitním předmětu.

Nebo nedávno jsem to samé dělal s holčinou, která studovala nějakou rehabilitaci a zkoumala činnost rehabilitačních metod. Takže ta matika do většiny oborů proniká a nakoukne. A samozřejmě pak jsou obory technického typu, které jsou na ní postavené. Takže jako o tom žádná.

Já se možná zeptám jinak, co by maturant a bez ohledu na to, jestli k té maturitní zkoušce z matematiky jde, nebo nejde - co by měl z té matematiky umět? Musí umět logaritmy? Musí umět derivace? 
Derivaci asi by nemuseli umět, logaritmy myslím, že ano. To je užitečná věc.

K čemu přesně?
Podívejte se na grafy vývojů covidového onemocnění v různých zemích a uvidíte, že tam se používá logaritmická škála. A když chcete tomu grafu rozumět, no tak musíte jako aspoň tušit, která bije. Anebo když budete se bavit o nějakých věcech, jako jsou zemětřesení třeba, tak tam se používá logaritmická škála, p - chemici to používají. Čili já bych neřekl, že v tom musíte být kovaný a musíte umět jako strašně moc věcí okolo, ale je dobré vědět, o čem to je a k čemu je to dobré. A co ten logaritmus dělá.

A vy jste se ptal, co by měl ten maturant umět. Podle mě je potřeba se zeptat, jaký maturant? Maturant, který aspiruje na to, že půjde na technickou školu nebo maturant, který s matematikou teoreticky nechce mít vůbec nic společného a půjde na humanitní obor? Nebo maturant, který třeba plánuje dělat něco v ekonomii, půjde na nějakou ekonomickou školu? Ten problém je v tom, že my se - a já tomu rozumím, proč je jednotná státní maturita, je to v pořádku, stát platí dětem vzdělávání nebo my z daní a tak dále, oni to mají na starosti, a tak chtějí kontrolovat tu kvalitu toho výstupu, takže musíte mít nějakou jednotnou zkoušku. Ale myslím si, že třeba ta debata o tom, že pro gymnázia by to mělo být jinak, než pro řekněme průmyslovky.

„Ministerstvo školství chystá dvě verze maturit - pro děti, které jsou ochotné pokračovat na vysoké škole a pro ostatní, mladé lidi, kteří chtějí pokračovat v zaměstnání.. (ČRo PLUS, 2.5.2022)“

„Přál bych si, aby maturita zvýšila motivaci, aby studenti tu státní část mohli dělat i opakovaně už v průběhu studia v případě, že se na ten předmět už cítí připraveni, a aby státní část byla vstupenkou do té profilové, školní části, kterou už logicky bude mít jiné třeba učiliště a třeba prestižní gymnázium. (ministr školství Petr Gazdík ze STAN pro Radožurnál, 2.5.2022)“

Ty průmyslováci potřebují úplně jiné věci než gymnazisti. A druhá věc: já učím třeba na jazykovém gymnáziu a vůbec si nedokážu představit, že bych měl všechny děti, které jsou zaměřené a super talentované na jazyky a mají dvakrát větší dotaci jazykovou než matematickou, tak že bych s nimi měl pracovat na úrovni gymnaziální matematiky v pojetí matematického gymnázia. Čili ještě si myslím, že by bylo potřeba rozlišovat mezi tím, jestli ten gympl je matematický nebo humanitní nebo všeobecný a tak dále. A pak vlastně když se nad tím zamyslíte, tak pak zjistíte, že byste musel mít tolik typů těch zkoušek, že to skoro nedává smysl. 

Teď je základní a rozšiřující. 
Jasně dříve Plus. Takže se vracíte k tomu, jestli má vůbec smysl mít společnou část maturitní zkoušky? Anebo nechat to na těch školách? Já chápu a rozumím tomu, proč ten stát chce mít tu společnou část. A myslím si, že to má opodstatnění. Jenom nedej bože, aby někdo zase nevymyslel, že to má být povinné pro všechny. 

To jsem se chtěl zeptat, takže za Vás ne? 
Ne, ne, absolutně ne. To je úplný nesmysl, protože najednou byste všech těch – říkáte, že 17 % si letos zvolilo, to znamená, že dalších 83 % lidí tu matiku dělat nechce. Oni ji dělat budou muset.

Vždycky mě to pobaví, ale vlastně je to smutné, když pak ty děti, které si tu matiku nevyberou a pak nastoupí na ty školy, ať už na nějakou přírodovědu, na chemii nebo tak, pak zjistí ‚my máme v prváku matiku’ a jsou v pytli. A pak chodí a dáváme to spolu dohromady. Já s nimi doháním tu středoškolskou matiku. A říkám ‚hele, no ale já prostě nemám čas tě doučit celou středoškolskou matiku. To bys ke mně musel chodili půl roku každý den’. Takže pak třeba se dívají na ty moje kurzy a takový věci. Ale myslím si, že málo dětem vysvětlujeme, kam všude ta matematika zasahuje a málo tomu dáváme důležitost. A málo jim dokážeme v těch hodinách ukázat, k čemu všemu je ta matematika dobrá a kde všude na ní narazí.

A to je klíč k tomu, aby z těch 17 % bylo zpátky 40, 50 %?
Já si nemyslím, že je reálné, abychom se dostali na 40, 50. A otázka je, jestli je to vůbec potřeba. Před 100 lety 90 % lidí pracovalo na tom, abychom se uživili, v zemědělství. A dneska je to třeba jedno procento lidí, nevím přesně. Čili je nutné, abychom měli 50 % matematicky vzdělané populace? Anebo nám stačí 20 %, anebo nám stačí 10 %? Myslím si, že bychom si měli jako společnost uvědomit, že žijeme v neuvěřitelném věku, který je postavený na technologickém pokroku. A že to, že my si tady spolu povídáme a diváci nebo posluchači to uslyší, tak to je důsledek toho, že nějací chytří lidé zatraceně dobře rozuměli fyzice a matematice a objevili objevy typu rádiového signálu, záznamu dat a tak dále. A za tím vším se skrývá matematika. A v podstatě kdybyste měl přežít jeden den bez toho, abyste využil jakéhokoliv výdobytku naší civilizace, který je postavený na matematice nebo na fyzice, tak prostě můžete jít do lesa a tam se procházet a sbírat kytičky nebo jahůdky. A to je tak všechno, co budete dělat. Všechno ostatní je postavené na nějakých technologiích, za kterými stojí matematika a fyzika. A to si myslím, že bychom měli těm dětem ukazovat. 

My jsme se bavili o maturitách z matematiky, ale není to tak dávno, co byly také přijímací zkoušky na střední školy. I ty jste na videu na YouTube procházel. Ty byly letos také lehké?
Byly lehčí.

Když jsem se ptal na to, co by měl umět průměrný maturant, a vy jste řekl, že to je silně individuální a nedá se to nějakým způsobem zobecnit, tak dá se říct, co by měl z matematiky umět člověk, který se hlásí na střední školu?
Tam už je to trošku jednodušší říct, protože na ZŠ ještě děti nejsou tak diferencované. Ještě nemají jasno v tom, co budou dělat. Když se zeptáte na střední škole v prváku nebo druháku, tak vám půlka dětí řekne, že ještě moc neví. Když se ptáte na konci základní školy, tak vám řekne skoro každý, že neví. Jsou výjimky, výjimeční lidé, kteří jsou na něco zaměření, něco je hrozně baví, tak ti mají jasno. Takže tam je poměrně jednoduché stanovit, co by ta děcka měla umět. A ještě bych chtěl říct, že si myslím, že CERMAT dělá ty testy dobře. Aby to nevyznělo, že mám pocit, že to dělají špatně. To ne. Ty testy jsou dobře postavené, zvlášť třeba ty přijímačkové jsou super.

A co v nich je za úlohy? Když je podle vás jednodušší stanovit, co by všichni měli umět…
Máte nějaké penzum toho, co mají ty děti umět. Mají umět počítat, mají umět pracovat se zlomky, řešit rovnice, je tam nějaká geometrie, jsou tam procenta a jsou tam slovní úlohy, logické úlohy. Všechny věci, které v těch testech jsou, jsou v pořádku. Jsou to ty věci, který chceme, aby ta děcka uměla. A stejně jako u maturity ty testy dobrým způsobem pokrývají tu látku, která má být probraná.

„Do zahájení maturitního didaktického testu z matematiky zbývá jen několik málo minut… milí studenti, já vás vítám na didaktických testech z matematiky a v lavicích se prosím posaďte doprava Tereza: ‚Tak já si myslím, že je to koncipované pro všechny školy, takže myslím, že na gymplu bychom neměli mít problém‘ (Radiožurnál, 2.5.2022)“

„Na lavici si ponechte psací potřeby a doklad totožnosti, při konání této zkoušky jsou povoleny matematické, fyzikální a chemické tabulky, rýsovací potřeby a kalkulátor… Martin a Jirka ještě listují tabulkami: ‚hledáme vzorce, ať víme, kde to je‘ ‚Základ je nestresovat, to je jasné a neztrácet naději u prvního příkladu, když se nám nepovede a jít dál‘ (Radiožurnál, 2.5.2022)“

Jsou nějaké moderní trendy v učení matematiky, nebo se učí už desítky let stejně?
Samozřejmě jsou moderní trendy a jsou různé metody a techniky, ale já bych to tak nepřeceňoval. Já bych moc nepřeceňoval metody. Můžou člověku, který je trochu ztracený - a teď mluvím o učiteli -, pomoct v tom, aby to dělal o něco líp. Ale stejně to ve finále bude o tom, jak moc to toho člověka, který to učí, baví, jak moc dokáže to svoje nadšení do té látky nebo do toho předmětu projevit a předat dětem. A samozřejmě, jak dobře umí ty věci vysvětlit.

Jsou metody, kdy se třeba tolik nevysvětluje, a snažíte se to zařídit tak, aby ty děti na to přišly samy. To už je potom zvládnutí toho řemesla. Druhá věc je, abychom neubíjeli ta děcka, která o to zas takový zájem třeba nemají nebo je to tolik nebaví. ‚Tobě nejde matematika? Tak to si úplný blbeček a nikdy v životě nemůžeš mít úspěch.‘ To přeci není pravda. My nepotřebujeme mít národ plný matematiků. Potřebujeme národ lidí, kteří budou v něčem dobří a budou to dělat s nadšením a s láskou a budou se v tom rozvíjet a budou v tom co nejlepší. Nemusíme z každého udělat matematicky vzdělaného člověka, který ve finále tu matiku vlastně nebude mít rád, protože to do něj bylo natlučené.

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, maturita, Zlatý Ámos, ministerstvo školství