Bílá místa a nevyjasněné okolnosti vrbětické kauzy zůstávají, objevují se ale nové stopy. Kam vedou?

Markéto, od kauzy Vrbětice uplynulo více než devět měsíců. Připomeňme, že loni v dubnu vyšlo najevo, že česká policie má za to, že za výbuchem muničního skladu na Moravě v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU. Tehdy to byla událost zásadního politického, geopolitického a také bezpečnostního významu, která ale doteď nemá rozuzlení. Teď přišly nové posuny, o kterých informuješ. Co se podařilo zjistit?
Policie i tajná služba BIS dosud cílily na dva agenty ruské GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina, že výbušninu ve Vrběticích nastražili.

My jsme ale nyní spolu s Ondřejem Kundrou z Respektu zjistili, že pozornost se vedle nich aktuálně zaměřuje i na nepříliš známého spolupracovníka firmy Imex Group Nikolaje Šapošnikova. Jen připomenu, že právě sklady, které měla v nájmu firma Imex Group, v roce 2014 vybouchly.

Šapošnikov je podle našich tří zdrojů, které jsou obeznámeny s vyšetřováním, ve velmi vážném podezření, že se měl několik týdnů před výbuchem sejít přímo s velitelem speciálního komanda GRU, tzv. jednotky 29155. Tato jednotka podle policie za výbuchem stojí.

Pojďme, Markéto, ještě, než se dostaneme k dalším podrobnostem, vysvětlit kontext a souvislosti, protože přece jen už je to devět měsíců. Připomínala jsi, že policie označila v dubnu za hlavní podezřelé dva agenty GRU, Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina, kteří měli výbušninu ve Vrběticích nastražit. O koho jde a kdo jsou další osoby, které policie prověřuje?
Zastavme se u agentů Čepigy a Miškina. To rozhodně nejsou neznámá jména. Nedávno je totiž britská policie obvinila z toho, že v roce 2018 otrávili dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury. Oba muži tehdy připustili, že byli v osudné dny v Salisbury, ale jako turisté. Tehdy vystoupili i v prokremelské televizi RT a řekli, že si tam jeli prohlédnout katedrálu.

Ti samí muži jsou podezřelí, že vyhodili do povětří i sklad ve Vrběticích. Svědčí proti nim celá řada nepřímých důkazů. Třeba že se objednali pod falešnými jmény do skladů jako zbrojní inspektoři, a to těsně před výbuchem. V Česku pak v době výbuchu skutečně byli, ubytovali se v ostravském hotelu nedaleko Vrbětic.

To hlavní – důkaz, že by Čepiga s Miškinem skutečně fyzicky vstoupili do vrbětického areálu, ale stále policii chybí. Nepodařilo se to dosud doložit třeba fotografií nebo nějakým filmovým záznamem. V médiích se nicméně už před časem spekulovalo, že za akci mohli dostat dokonce vyznamenání. Konkrétně na konci roku 2014, v tom samém roce, kdy sklady bouchly, dostali od ruského prezidenta Vladimira Putina vyznamenání Hrdina Ruska a také luxusní byty v moskevském mrakodrapu. Apartmány nekoupili, byly jim podle oficiálních záznamů přiděleny.

A ještě také drobnost – agent Čepiga byl v roce 2017 na svatbě dcery Averjanova, velitele speciálního komanda, které mělo podle policie sklady do povětří vyhodit, což ukazuje, že oba muži si byli blízcí a znali se.

To je ruská stopa. Pak je tu také česká stopa. Areál si pronajímala firma Imex. Co to je za společnost? Kdo jsou tam, řekněme, hlavní osoby zájmu?
Důležitá jsou tři jména. V současné době firmu vlastní Petr Bernatík mladší, pracuje pro ni i Nikolaj Šapošnikov, což potvrdil i advokát společnosti Radek Ondruš, který je rovněž klíčovou postavou a který za společnost mediálně komunikuje.

A strýc majitele Imexu, Jiří Bernatík, který ve firmě také působil, nám pak upřesnil, že Šapošnikov byl pracovníkem, ale byl i konzultantem na zbraně a výbušniny a také domlouval klienty.

Právě Nikolaj Šapošnikov je podle nových odhalení v centru pozornosti vyšetřovatelů. Markéto, o koho jde, jakou měl v Imexu roli a jakou podle policie mohl mít roli v celé věci?
Dosud se spekulovalo, zda nemohla mít GRU někoho v Česku, kdo jí s akcí pomáhal. To by právě mohl být podle aktuální policejní verze Šapošnikov – Rus s českým pasem, bývalý profesionální voják ruské armády, který se v Česku usadil s manželkou v 90. letech a začal zde pracovat. Aktuálně žije v Řecku a policie ho podezřívá z toho, že mohl být v kontaktu právě s generálmajorem Averjanovem, s velitelem speciálního komanda GRU.

Policie má vážné podezření, že se tito dva muži potkali krátce před výbuchy. Potkali se podle policejní verze zřejmě v Řecku a Portugalsku. Samotného Averjanova má policie za hlavní mozek vrbětické operace, a proto se zajímá o všechny jeho vazby. V případě Šapošnikova se detektivové zaměřují nejen na to, zda se s ním mohl Averjanov sejít před výbuchem, ale zda nemohli být v kontaktu i v době, kdy k výbuchu došlo.

Oba se totiž tenkrát pohybovali v dojezdové vzdálenosti od Vrbětic. Averjanov byl podle zjištění kriminalistů zrovna ubytovaný ve slovenských lázních, které jsou od muničních skladů asi dvě hodiny cesty autem. Šapošnikov sice v té době bydlel už v Řecku, ale i on tehdy byl v Česku. Důvodem prý měla být návštěva příbuzné na severní Moravě. Tak to alespoň vysvětloval. Kromě toho má policie podle našich informací také vážné důvody si myslet, že nešlo jen o osobní setkání, ale že ti dva si psali e-maily. Obsah těch e-mailů ale dosud není známý.

Markéto, ví se něco jasnějšího o tom, jakou roli hrál nebo mohl hrát Šapošnikov v příjezdu dvou agentů GRU Miškina a Čepigy?
Začnu od začátku. Čepiga s Miškinem byli ti, kteří se dopředu objednali jako obchodníci se zbraněmi na návštěvu muničního skladu ve Vrběticích. Byl to právě Šapošnikov, kdo podle prověřování upřesňoval, kdy muži do skladu přijdou.

Konkrétně se to mělo odehrát tak, že e-mailová žádost ze dne 13. října 2014 o vstup do vrbětického areálu, doplněná fotokopiemi falešných pasů vystavených na jména Ruslan Tabarov a Nikolaj Popa nejdříve doputovala do Imexu – bez konkrétních dat, kdy mají přijet. Sekretářka Imexu pak týž den fotokopie pasů přeposlala provozovateli celého areálu, ale už s konkrétními daty, kdy mají falešní inspektoři přijet. Data měl podle policejního šetření doplnit právě Šapošnikov.

Policie a BIS je v tomto kontextu přesvědčená, že akce byla řízena přímo Moskvou. Svědčí o tom například to, že na ni dohlížel přímo Averjanov, který se zodpovídá vedení GRU, které podléhá ministerstvu obrany a Kremlu. A Čepiga s Miškinem pak zároveň do Česka přicestovali na pasy vydané Ruskou federací.

Markéto, povedlo se ti s Nikolajem Šapošnikovem se spojit anebo zkontaktovat někoho z jeho okolí? Jak se dá vysvětlit to, že se měl scházet s velitelem jednotky GRU Averjanovem?
My jsme mluvili s jeho příbuznou, která nám přiznala, že v Česku v době výbuchu skutečně byl, ale právě to zdůvodňovala tím, že byl na oslavě narozenin.

Advokát Imexu Radek Ondruš potvrdil, že se na Šapošnikovovy kontakty ptala policie. Následně si vyžádal i otázky e-mailem a v nich pak Šapošnikovovy kontakty s Averjanovem popřel. Podle něj se oba muži nikdy neviděli. Stejně tak popírá podíl na výbuších i Ruská federace. Se Šapošnikovem mluvila Česká televize a on jí řekl, že je otázka, kdo je ruský agent.

Zmiňovala jsi právníka firmy Imex. Některá bílá místa a nevyjasněné okolnosti se vázaly i k roli ředitele této firmy, už jsi ho zmiňovala – Petra Bernatíka mladšího. Co se za uplynulé měsíce podařilo zjistit o jeho aktivitách?
Role Bernatíka je také více než zajímavá. Podle údajů z jeho mobilního telefonu se Bernatík mladší den před výbuchem pohyboval v blízkosti hotelu, kde byli v té době ubytováni agenti ruské GRU Čepiga a Miškin. On sám popírá, že by byl přímo v hotelu nebo že by se s nimi někdy setkal.

Co přesně tam ale Bernatík dělal a proč tam jel, není jasné. On sám na dotazy neodpověděl. Jeho advokát Radek Ondruš nejdříve řekl, že u hotelu mohl stát na křižovatce. Po poradě se svým klientem se nechal pak slyšet, že tam Bernatík ten den ani nikdy jindy nebyl a s Rusy se prý nikdy nesetkal. Proč ale jeho mobilní telefon ukazoval čtyřicetiminutovou zastávku u Corrada, tehdy Ondruš nedokázal vysvětlit. Až po zveřejnění nedávného textu redakci volal a přišel s verzí, že Bernatík vlastně mohl být ve firmě Imex, která se nachází 830 metrů od hotelu.

Návštěva blízkosti Corrada ale není jedinou podezřelou okolností Bernatíkova chování nedlouho před výbuchem. Bernatík totiž z okolí hotelu Corrado vyrazil rovnou do Vrbětic, kam přijel podle svědků zhruba v 11:45, zastavil se tam na vrátnici a nahlásil, že jede sám, což bylo podle pracovníků krajně neobvyklé. Předtím jezdil na kontrolu zboží ojediněle, a když už se tak stalo, vždy ho podle svědků doprovázel někdo další. I kvůli tomu ho loni v únoru policisté zadrželi a na dva dny skončil v cele.

A ještě do třetice další podezřelá okolnost. Kromě toho, že jel do skladu sám, tak tam i sám byl. Den předtím totiž dal brigádníkům zcela nečekaně volno, i když se vyskladňovala velká zásilka. Imex ale nadále jakékoliv zapojení do výbuchů jednoznačně popírá. To, že dostali brigádníci nečekaně volno, považuje advokát Ondruš za souhru náhod.

Markéto, od začátku se samozřejmě ohledně celé věci začala vznášet ještě jedna hlavní otázka, a sice proč se to vlastně všechno stalo. Máme po devíti měsících jasnější odpověď na to, co mělo být cílem akce ve Vrběticích? Proč si podle policie ruská vojenská rozvědka vybrala za cíl právě tento areál?
Jedním z důkazů má být svědectví bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva, který měl potvrdit, že měl být ve vybuchlých halách vojenský materiál připravený k expedici na Ukrajinu a do Sýrie.

Což je důležité, protože to potvrzuje možný motiv výbuchu, tedy že Gebrevovy zbraně mohly mířit na Ukrajinu, aby posílily tamní armádu v boji proti proruským separatistům. Kromě toho měl Gebrev vypovědět, že zbraně měly být skutečně určené také do Sýrie na pomoc povstalcům v Sýrii bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi, kterého podporuje zase Rusko. Policie je kvůli případu ve spojení i s Ukrajinou i s Bulharskem, kde také vybuchlo několik skladů s municí, ale i s americkou FBI a CIA.

Vrbětická kauza promluvila do politiky i do mezinárodních vztahů, to jsme v úvodu zmiňovali. Policie dosud vyšetřuje kroky také někdejšího ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který podle informací serveru Seznam Zprávy měl chtít zobchodovat s Ruskem informace o vyšetřování kauzy za vakcíny proti covidu-19. Toto všechno se dělo ve chvíli, kdy se rozjížděla vakcinace. Co policie během několika měsíců zjistila? Víme, kam se vyšetřování posunulo?
Podle našich informací bude vyšetřování uzavřeno v nejbližších týdnech s tím, že se nepodařilo prokázat, že by Hamáček chtěl Vrbětice za Sputnik vyměnit. Konkrétně že i kdyby výměnu plánoval, tak si to sám rozmyslel a od úmyslu ustoupil.

To, že Hamáček mluvil o možnosti, zda nějakým způsobem využít kauzu Vrbětice v Moskvě, připustila podle policie jen část svědků, na což už dříve upozornil Deník N. Vyšetřovatelé mají nicméně za prokázané, že Hamáček chtěl cestu do Moskvy opravdu uskutečnit. Otázkou ale je, kolik se toho nakonec o případu dozvíme, protože prověřování probíhá v utajeném režimu, jelikož se v případu vyskytují tajné informace.

V médiích se hodně mluvilo ještě na sklonku léta a na podzim o tom, že Jan Hamáček měl přijít před vyšetřovatele, nakonec před nimi vypovídal. Víme, čeho se výslech týkal, co během něj zaznělo?
Policie zkoumala podezření, zda se bývalý vicepremiér nedopustil spáchání dvou trestných činů, konkrétně ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby. Hamáček samotný výslech, kterých bylo několik, nechtěl komentovat, ale veřejně popřel, že by chtěl sputniky za Vrbětice vyměnit.

Zároveň ale tvrdil, že cestu do Moskvy reálně neplánoval, že to byl jen zastírací manévr, což nemusí být ale tak úplně pravda, protože měl pro svou avizovanou cestu do Moskvy třeba zajištěné letadlo. Ministerstvo obrany tehdy potvrdilo, že žádost o letadlo byla stažena jen pár hodin před zveřejněním informací, že do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích byla zapojena právě GRU. Jen pro upřesnění dodám, že údajný nápad na zobchodování Sputniku měl padnout dva dny před zveřejněním kauzy.

Celé to mělo ještě jednu separátní linku – není to jen policejní vyšetřování, cestou bývalého ministra do Moskvy se zabývali i senátoři. Přineslo jejich zkoumání více odpovědí?
Spíše další otazníky. Výbor své šetření ohledně výbuchu ve Vrběticích uzavřel nedávno, ale bez toho, aby se mu podařilo získat vyjádření bývalého ministra Hamáčka, který se z jednání opakovaně omluvil.

Výbor každopádně uvedl, že vláda i prezident selhali v tom, jak kauzu řešili. Reakce české strany na útok byla podle výboru nejednotná a nepřipravená, přestože nejvyšší ústavní činitelé a prezident měli na tuto přípravu dostatek času.

Proč tomu tak ale bylo, tak to výbor nedokázal objasnit. Nicméně nejednotný postoj pak podle předsedy výboru Pavla Fischera Rusko dokázalo využít k tomu, aby šířilo dezinformace.

…a k Janu Hamáčkovi výbor řekl, že neodstranil pochybností členů výboru, že chtěl jet do Ruska nakoupit Sputnik.

Ty jsi, Markéto, zmiňovala, že v celé kauze jako by spíš přibývalo otázek, než že by přibývalo odpovědí. I když nějaké teď novinářské pátrání a zjevně policejní vyšetřování i senátní dotazování přináší. Ale pořád zůstává řada bílých míst. Z tvého pohledu novinářky, která se kauzou zabývá od počátku, které jsou nejzásadnější otazníky?
To hlavní, tedy důkaz, že by agenti GRU Čepiga s Miškinem skutečně fyzicky vstoupili do vrbětického areálu, stále chybí. Stejně tak není úplně jasné, proč jeden sklad vybuchl v září 2014, druhý až v prosinci téhož roku. Policejní verze je taková, že exploze nastala dříve, než měla.

Ve skutečnosti k ní mělo dojít až poté, co zásilka opustí Česko. Jenže další nevyjasněná otázka je třeba role firmy Imex. Konkrétně třeba majitele Petra Bernatíka mladšího a také pracovníka Šapošnikova, protože existuje opravdu celá řada náhod, která by mohla svědčit o tom, že o výbuchu ví minimálně víc, než sami přiznávají. Člověk by s nádechem ironie mohl říct, že v tom příběhu není o takzvané náhody nouze.