Investigativní reportérka o Zemanových úkolech pro BIS: Je v zájmu veřejnosti tyto informace znát

Markéto, ty jsi zjistila, že prezident přišel řekněme s neobvyklým požadavkem na BIS. Co všechno o tom požadavku víme a čím je tedy tak výjimečný?

Neobvyklé na tom je, že prezident chce konkrétní jména ruských špionů v Česku a požaduje, aby tajná služba doložila, jaké konkrétní operace v Česku podnikají nebo jací konkrétní Češi s ruskými zpravodajskými službami spolupracují a jaké informace jim předávají. Ty otázky vyvolávají lidé, kterými se prezident Miloš Zeman obklopuje. Bezpečnostní prověrku totiž nemá ani Zemanův poradce Martin Nejedlý, který minulý týden letěl do Moskvy za poradci ruského prezidenta Vladimira Putina, ani hradní kancléř Vratislav Mynář. A podle expertů, se kterými jsme mluvili, je navíc naprosto netypické, že chce prezident znát konkrétní jména.

Co přesně tedy prezident po BIS požaduje?

Podařilo se nám ověřit u tří důvěryhodných zdrojů, které jsou s úkolem obeznámeny, že se prezident ptá na živé detaily. To zadání je velmi rozsáhlé, vzhledem k tomu, že se týká jen jednoho tématu, tedy ruských špionů a operací. Podle zdrojů je úkol formulovaný člověkem, který zná zpravodajské obraty. Konkrétně prý hlava státu požaduje 3 okruhy informací - jednak jsou to detaily o vlivových a infiltračních operacích ruských tajných služeb. Zadruhé chce mít prezident Zeman informace o tom, kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci působí v Česku, kteří Češi s nimi spolupracují a jaké informace jim předávají. No a zatřetí chce prezident Zeman znát konkrétní informace k údajnému praní špinavých peněz ruského organizovaného zločinu.

Markéto, prezident ale má ze zákona nárok komunikovat s BIS. Takže to asi může znít jako něco, co by prezident mohl chtít. Proč je to tedy všechno tak problematické?

Prezident republiky má podle zákona právo úkolovat BIS s vědomím vlády. Jenže my jsme mluvili s bývalými důstojníky a s bývalými šéfy tajných služeb. A ti se shodují, že toto už je opravdu za hranou. Kdyby totiž prezidentovi BIS jména dala, mohlo by to ohrozit její zdroje i operace, což třeba říká bývalý náměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace Jan Paďourek.

Bývalý šéf téhož samého, tedy ÚZSI, Petr Zeman, zase podotýká, že za 30 let, co se zabývá tajnými službami, se s ničím podobným nesetkal. Podle něj v demokratických zemích by si o takové informace ani nikdo nedovolil říct.

Pokud se jedná o tak dramatický rozchod s dosavadní praxí nebo s tím, co bylo zvykem ze strany prezidenta, nabízí se otázka, na kterou upozorňují i experti. Proč s tímto úkolem prezident Miloš Zeman přišel? Podařilo se cokoliv v tom ohledu zjistit?

Jak už jsem říkala, ten úkol je podle našich zdrojů psaný zpravodajským jazykem a ten, kdo ho psal, přesně ví, na co se ptát. Zároveň se musí počítat i s variantou, že je to celé past. Pokud by šéf BIS Michal Koudelka úkol nesplnil, je to další argument pro prezidenta Zemana, že Michal Koudelka není muž na svém místě a neměl by být znovu jmenován. Pokud by ho splnil, bude BIS na dlouhou dobu ochromena, minimálně její ruský odbor, protože by takové detaily ohrozily zdroje. Nesmíme zapomínat, že Michalu Koudelkovi končí v létě funkční období a podporu prezidenta rozhodně nemá. O BIS v minulosti prezident mluvil třeba jako o čučkařích a několikrát zopakoval, že nedoporučí, aby se pan Koudelka stal znovu šéfem BIS.

Markéto, ty ses pokoušela získat reakce všech dotčených stran, jak na toto všechno reaguje Hrad?

Proč prezident zadal BIS takto detailní úkol, který se zaměřuje jen na Ruskou federaci a ruské zpravodajské důstojníky a spolupracovníky, není možné zjistit. Hrad se obrnil mlčenlivostí a Miloš Zeman ten úkol nekomentoval. Jeho mluvčí pouze vzkázal, že o žádném úkolů nic neví. No a hradní kancléř Vratislav Mynář pak obecně napsal, že prezident dodržuje zákon. Konkrétně v SMS píše následující:

Takže co se týče Hradu, skutečnost, že žádost je zaměřená výhradně na Rusko, ti tedy nikdo nevysvětlil?

Ne. Ale není tajemstvím, že prezident Zeman si dlouhodobě stěžuje, že od BIS nedostává informace, na které má podle svého názoru nárok. On také zpochybňuje schopnost BIS doložit některá tvrzení, která jsou v těch utajených zprávách. Jenže jak říkají experti - požadavek Miloše Zemana už je opravdu za hranou. To potvrdil třeba bývalý šéf civilní rozvědky František Bublan, který byl i ministrem vnitra za ČSSD v letech 2004 a 2006 a podílel se tedy na úkolování BIS. A jako člen vlády ví, na co se poslanci a prezident mohou ptát. Říká, že se s ničím podobným nesetkal a že je to nehorázný požadavek.

BIS většinou k podobným kauzám mlčí. Podařilo se ti v tomto konkrétním případě získat její stanovisko?
Ne, mluvčí BIS Ladislav Šticha to vůbec nechtěl komentovat.

Pojďme, Markéto, připomenout, kdy se vztahy mezi prezidentem a BIS, respektive jejím ředitelem Koudelkou, začaly horšit.

Hodně profilující byla kauza novičok, kdy šéfovi BIS prezident Zeman veřejně zadal úkol, aby tajná služba pátrala i v ČR po nervově paralytické látce novičok. Tou tedy ve Velké Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera. Veřejně pak prezident citoval i výsledky toho úkolu a řekl, že v Česku se testovalo malé množství novičoku. Což ale premiér Andrej Babiš i tehdejší ministryně obrany Karla Šlechtová prostě vyvrátili. 

Že mohl pocházet jed z Česka, tvrdilo i Rusko a také toho okamžitě využila ruská dezinformační mašinerie, aby znedůvěryhodnila výsledek toho vyšetřování útoku na Skripala, tedy že za ním stojí Rusko. To byl takový první moment, kdy - alespoň tedy na veřejnosti - bylo jasné, že vztahy mezi nimi jsou vyhrocené. Pak prezident o BIS mluvil jako o čučkařích. A nedávno dokonce prezident řekl, že vznikl materiál, který má ukázat na to, že pan Koudelka není muž na svém místě.

Vzhledem ke kontextu, který jsi teď zmínila, což je ten dlouhodobý konflikt mezi prezidentem Zemanem a šéfem BIS Koudelkou, a také vzhledem k povaze toho úkolu, který BIS od prezidenta dostala, vzniká podle expertů podezření, že to všechno nemusí být náhoda. Pokud je tedy ten úkol pro poctivého zpravodajce podle odborníků prakticky nesplnitelný, pakliže nechce vyzradit citlivé informace, jaký vlastně může mít smysl?

Jak už jsme zmiňovali, může to být prostě past - tedy že prezident, pokud Michal Koudelka úkol nesplní, může říkat: „Víte, on ten úkol nesplnil, není důvod, aby na místě setrval a není důvod k tomu, aby svou funkci obhajoval.“ O čemž tedy bude rozhodovat vláda příští rok v létě. Pokud by úkol šéf BIS splnil, tajnou službou by vyoutoval z mezinárodní komunity. Což si myslí třeba bývalý ředitel ÚZSI Petr Zeman.

Existuje jeden důležitý kontext - v Česku se v tuto chvíli odehrává velice živá a dramatická debata kolem dostavby jaderné elektrárny Dukovany, o které jsme mluvili i zde ve Vinohradské 12. Před týdnem jsme zmiňovali i další varování, které vládě poslaly právě tajné služby. Může to spolu souviset?

Je prostě fakt, že informace o ruských špionech si prezident vyžádal v době, kdy se připravuje ten tendr na výstavbu jaderného bloku v Dukovanech a kdy se hraje o to, jestli Česko vyloučí ze zakázky právě Rusko a Čínu. Před jejich účastí totiž dlouhodobě varují tajné služby kvůli bezpečnosti. A prezident Zeman už dal několikrát najevo, že si nepřeje, aby byly Rusové vyřazeni. Argumentuje totiž cenou. Ale třeba František Bublan, bývalý tedy ředitel ÚZSI, upozorňuje na to, že dostavba Dukovan s averzí prezidenta vůči Koudelkovi přímo souvisí.

Tam je jasný cíl. Panu řediteli Koudelkovi končí mandát někdy na podzim příštího roku a on (prezident) chce docílit toho, aby ten mandát nebyl obnoven, aby už nebyl ředitel a mohl si tam dosadit někdo jiný, kdo mu bude více nakloněn. Já myslím, že to je jedna z příčin. Je to závažná věc a ten zájem z ruské strany je velmi silný.

V této souvislosti se objevují znovu, i otazníky kolem týmu, kterým je prezident obklopen. Jak vážné je podezření z možného bezpečnostního rizika?
Bezpečnostní prověrku nemá ani Zemanův poradce Martin Nejedlý, který minulý týden letěl do Moskvy za poradci prezidenta Vladimira Putina, ani hradní kancléř Vratislav Mynář. Zastavme se první u Vratislava Mynáře. Z minulosti známe i příklad, kdy Mynář lobboval za ruské zájmy - jak jsme upozornili, tak kancléř v roce 2018, myslím, že to bylo v únoru, tlačil na tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána za hnutí ANO, aby vydal hackera Jevgenije Nikulina do Ruska, nikoliv do USA. Kancléř byl dokonce i za Nikulinovým advokátem Martinem Sadílkem. A jen pro zajímavost - veškerá pošta, která prezidentovi chodí, chodí přes kancelář prezidenta. Ale Mynář v reakci nepřímo odmítl, že by o úkolu věděl a odpověděl pouze obecně, že prezident má na informace právo. Když se ještě vrátíme k Martinu Nejedlému, tak ani ten nemá prověrku. A podle Aktuálně.cz a Respektu v minulém týdnu jel do Ruska, aby jednal přímo s administrativou prezidenta Vladimira Putina. Konkrétně prý jednal se zahraničněpolitickým poradcem Jurijem Ušakovem. Z té schůzky je podle zmíněných médií i zápis, ve kterém Ušakov prý Zemana označil za poslední funkční oficiální kanál mezi oběma zeměmi. Nejedná se přitom o Nejedlého první cestu do Ruska. Například v roce 2017 byl na narozeninách už zmíněného Ušakova a v témže roce také jednal přímo v Rusku s ředitelem jaderné firmy Rosatom Alexejem Lichačovem. Což je firma, která chce dostavět české Dukovany. A ještě dodám, že Nejedlý na dotazy Radiožurnálu nereagoval.

Zmiňovala jsi, že BIS se většinou nechce vyjadřovat a mlčí i v tomto případě. Předminulý týden ale ředitel Koudelka dal interview DeníkuN, ve kterém mluvil o tom, že se může chystat proti BIS jakási diskreditační kampaň. Dá se odhadovat, jak se k tomu všemu agentura postaví?
Ředitel Koudelka oproti svým předchůdcům dává rozhovory poměrně často - poskytl interview, myslím, už čtyřem médium. Což je více než jeho předchůdci. Ale vraťme se k tomu rozhovoru pro Deník N. V něm šéf kontrarozvědky uvedl, že BIS svou prací komplikuje plány některých skupin, a proto se na ni chystá diskreditační kampaň. A cituji: „nikomu nepolíbí prsten a to už tedy, doufám, všichni pochopili.“ Konkrétní ale Michal Koudelka nebyl a neřekl, zda to souvisí přímo s Dukovany nebo čím. Faktem ale také je, že nedávno třeba prezident Miloš Zeman premiérovi Andreji Babišovi předal dokument, který má prý ukázat, že Michal Koudelka není dobrý manažer a není na svém místě. Prezident republiky nicméně zase v jiném rozhovoru, a to pro Parlamentní listy, popřel, že by šlo o kompromitující materiál.

Mimochodem, Markéto, když jsi zmiňovala v úvodu, že ty žádosti na adresu BIS jsou napsané zpravodajským jazykem - ví se cokoliv o tom, kdo ten materiál psal?My nevíme, kdo ten materiál psal, můžeme se jen domnívat. Vzhledem k tomu, že je napsaný zpravodajským jazykem, je otázkou, zda to nepsal bývalý šéf analytiky BIS, Jiří Rom. Ten nastoupil do bezpečnostního odboru Kanceláře prezidenta republiky letos v létě, tedy bezprostředně po svém odchodu ze služby. Třeba František Bublan je přesvědčený, že autorem úkolu je právě Rom. A jen ještě k osobě pana Roma, paradoxní je, že Rom se proti špičkám politické scény v minulosti vymezoval. Třeba Lidové noviny v této souvislosti upozornily, že se hlásil k podpoře občanské platformy Milion chvilek pro demokracii. To je spolek, který opakovaně vystupoval na statisícových demonstracích na pražské Letné vůči premiérovi Andreji Babišovi a prezidentovi Zemanovi kriticky.

Markéto, vzhledem k tomu, o jak citlivé informace se jedná, jak obtížně se hledá hranice, co ještě zveřejňovat a co už ne? Když jde vlastně, jak říkají experti, o kredit BIS...
Toto si vždy uvědomujeme, ale děláme vše, abychom si ověřili motivace těch lidí. Ale vzhledem k tomu, že víme, jak jsme ty informace získali a co obsahují, na základě toho jsme vyhodnotili, že je ve veřejném zájmu tyto informace zveřejnit.

Položím teď otázku, kterou se asi klade každý novinář, který se tajnými službami zabývá. Jak zamezit tomu, že by ses i ty sama mohla stát poslíčkem v nějaké strategické hře? Můžeme si být jistí v tuto chvíli, že ten samotný únik informací o úkolu pro BIS není součástí nějaké kampaně?
Jak už jsem říkala, my vždy zmiňujeme, jak jsme si k informacím dostali a co je jejich obsahem. V tomto případě jsme si jisti, že nejsme poslíčkem ve strategické hře. Stojíme si za tím, že je důležité a ve veřejném zájmu, aby ty informace byly zveřejněny.

S oporou v tom, co ses dozvěděla od bezpečnostních expertů a třeba bývalých ředitelů jak vnější rozvědky, tak kontrarozvědky, dá se odhadovat, co v tuto chvíli může podniknout ředitel BIS Koudelka? Jaké má v té situaci možnosti?
Ve čtvrtek bude jednat sněmovní Komise pro kontrolu BIS. Sám ředitel Koudelka ji požádal, aby vyhodnotila, zda ten úkol je ještě v rámci zákona, nebo mimo něj. Komise pak může doporučit svým usnesením vládě i BIS, jak se k tomu úkolu postavit. Místopředseda komise Robert Králíček za hnutí ANO už v rozhovoru pro Radiožurnál avizoval, že znát konkrétní jména prezident prostě nemusí.

Tvoje zjištění vyvolalo mezi politiky velmi vzrušenou reakci. Dá se z ní vydedukovat, kam až celá ta věc může zajít?
Jednat bude ještě sněmovní Výbor pro bezpečnost. Jak plyne z vyjádření politiků, úkol hodnotí vesměs jako neobvyklý a nestandardní. Nejhlasitějším kritikem byla opozice.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová řekla, že bude úplně stačit, když se prezident kolem sebe rozhlédne a nebude muset žádat jména ruských špionů v Česku.

Z vlády se k tomu vyjádřil pouze ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD. Řekl, že je otázkou, k čemu má takový neobvyklý úkol sloužit a že s sebou nese rizika. Šéf vlády Andrej Babiš z hnutí ANO to nechtěl komentovat, stejně jako ministr vnitra za ČSSD Jan Hamáček.

To téma je zajímavé nejen proto, že prezident zadal úkoly, které si nikdy předtím žádný ústavní činitel nedovolil specifikovat takto konkrétně. Ale i díky kontextu, který jsme zmínili. Zemanův poradce Martin Nejedlý odletěl do Moskvy. Česká diplomacie o tom ani nevěděla, vláda o jeho programu neměla žádné informace. To všechno, včetně úkolu, se navíc odehrává na pozadí toho, kdy finišuje příprava tendru na Dukovany. Do něj se chtějí zapojit právě Rusové, před nimiž bezpečnostní služby varují.