Rok od otravy Bečvy. ‚Vyšetřovaní jsou ti, kdo poukazují na nesrovnalosti,‘ říká reportérka

Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou zpravodajství Českého rozhlasu ve Zlíně Gabrielou Hykl

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

3. 9. 2021 | Praha / Vsetín

Téměř rok po otravě řeky Bečvy kyanidy česká veřejnost stále nemá uspokojivé odpovědi na otázky kolem největší ekologické havárie posledních let. Jedovaté látky loni v září zabily desítky tun ryb a poškodily život v řece na čtyřiceti kilometrech toku. Policie v červnu obvinila údajného původce havárie. Postup úřadů při vyšetřování okolností případu ale dlouhodobě budí kritiku. Vědci a rybáři i rok poté poukazují na bílá místa. Co všechno o havárii víme? Jaké otázky zůstávají nezodpovězené? 

Hudba: Martin Hůla

Editace, rešerše, sound design: Kateřina Pospíšilová, Alžběta Jurčová, Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„KLIP Stojíme u řeky Bečvy u výusti z areálu rožnovské Tesly, tady jsme provedli experimentální pokus s panem profesorem Hruškou. (ČRo)“

Stanislav Pernický (rybář)

„Já neříkám, odkud to vyteklo, co to bylo. Prostě říkám, že není možný, aby to bylo z rožnovskýho kanálu. (ČRo) “

Jakub Hruška (hydrochemik – Ústav výzkumu globální změny AV ČR, )

Od ekologické havárie v řece Bečvě uplyne za necelé tři týdny rok. Tu kauzu sledujete dlouhodobě. Kam jsme se za tu dobu posunuli ve znalosti toho, co se stalo?
Kauza otravy řeky Bečvy bude mít skutečně už 20. září smutné výročí, protože viníka havárie stále neznáme. Několik dní po katastrofě Česká inspekce životního prostředí uvedla, že řeku otrávily kyanidy a policie kvůli otravě Bečvy od června stíhá společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího jednatele Oldřicha Havelku. Vědci a také rybáři na to ale upozorňují a snaží se také dokázat, že řeku mohly otrávit i jiné látky, které se do ní mohly dostat z jiné výpusti. Za objasnění otravy bojují také místní lidé. Aktivisté pořádají pochody a také sbírají peníze na obnovu života v řece.

Mezi těmi, co ventilovali a ventilují pochybnosti ohledně vyšetřování, jsou vědci a rybáři, kteří v posledních týdnech uspořádali dokonce vlastní nový experiment – co přesně se tím pokusem snažili zjistit?
Rybáři a taky hydrochemici se hlavně snažili přispět k tomu, aby se do případu vneslo jasno, protože momentálně se policie opírá jen o znalecký posudek Jiřího Klicpery.

„Redaktor: Mně to stejně nedá, jak si vysvětlujete, že po úniku škodlivých látek do Bečvy začaly ty ryby hynout až několik kilometrů za výpustí té kanalizace do Bečvy? Soudní znalec Jiří Klicpera: To je poměrně jednoduchá záležitost a není to jen záležitost samotné Bečvy. Každá řeka má svoji hydrauliku, v každé řece se voda nějak pohybuje. Třeba pod Pardubicemi máme vyzkoumáno, že to, co se vypustí z kanalizace nebo z ČOV, se drží při břehu a za určitých podmínek se to táhne – já říkám jako nudle – při tom břehu. Totéž jsem udělal v té Bečvě a udělal jsem to tam schválně, aby to všichni viděli. Policie to ukázala, když jsme barvili Bečvu. Tam bylo přesně vidět, jak se ta voda drží při kraji. Ta se táhne dost daleko a teprve po dost velké vzdálenosti se ta voda smísí. (ČRo, Natura) “

S rybáři jsem mluvila pár hodin po havárii, oni od prvních dnů zpochybňují, že by mohl jed do řeky přitéct z rožnovského kanálu. Jeho výpusť je asi 300 metrů od mostu v Juřince u Valašského Meziříčí a první mrtvé ryby našli až u mostu v Choryni. A to je asi tři kilometry daleko. Mezitím jsou dva jezy a také peřeje, které by podle nich musely jed promíchat.

„Já neustále od prvé chvíle tvrdím, že je naprosto nelogické, aby se chemická látka dostala do řeky z této výusti a ryby hynuly až po 3,5 kilometrech toku. (ČRo) “

Stanislav Pernický (rybář)

I proto se rybáři letos v létě spojili s vědci, konkrétně s hydrochemikem Jakubem Hruškou, a provedli na řece pokus, který měl určit, kde přesně je ten mísící úsek, kde se mohla voda s jedy promíchat.

„Reportérka. Přesně, co jste tam u té řeky dělali? Hydrochemik Jakub Hruška: Do rožnovského kanálu, přímo při ústí do Bečvy, jsme nalili roztok chloridu sodného a pod Juřinským jezem a prvním jezem jsme počkali, až tam ten chlorid sodný doteče, a měřili jsme jeho koncentrace. A zjistili jsme, že skutečně, ty koncentrace se zvýšily na obou stranách řeky úplně identicky, ne že by ten chlorid sodný tekl jen při pravém břehu, jak to říkal soudní znalec Klicpera. (…) Kdo trochu rozumí hydrochemii a mísení kapalin, tak je zjevné, že se to do profilu celé řeky zamíchat musí. Nám to nedalo, jak mohl znalec přijít na to, že se to nezamíchalo. Tak jsme to zopakovali a jednoznačně nám vyšlo, že se to rozmíchalo po celém profilu řeky již po 600 metrech, ta rozpuštěná látka. Nic víc, nic míň. (ČRo) “

Rybáři společně s profesorem Jakubem Hruškou nalili do ústí rožnovského kanálu solanku.

„My jsme jasně ukázali, že ten chlorid sodný byl rozšířený už na tom místě po celé šíři řeky. To znamená, že to není tak, že by tam ty ryby mohly jaksi uhýbat před nějakou tou toxickou chemikálií, prostě nemohly, tam už ta chemikálie byla v celém profilu, neměly kam uhnout. (ČRo) “

Jakub Hruška (hydrochemik – Ústav výzkumu globální změny AV ČR, )

Pod juřinským jezem a první peřejí počkali, až tam ten chlorid sodný doteče a měřili jeho koncentrace. Podle Jakuba Hrušky by tak měla policie hledat viníka, tedy výpusť, ze které vyšly jedy, blíže k místu otravy. Třeba pár stovek metrů před Choryňským mostem. Také jiní vědci uvádějí, že užití solanky je legitimní metoda, která se užívá i při jiných ověřovacích pokusech, a bylo tedy vhodné ji použít právě v Bečvě.

Máme tedy závěry rybářů a vědců z tohoto pokusu, co to může znamenat pro vyšetřování havárie na Bečvě? Vědci a rybáři s výsledky toho experimentu seznámili parlamentní vyšetřovací komisi. Ale zároveň policie už v červnu začala kvůli té havárii stíhat společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm. Může tento nový pokus do vyšetřování vnést nějakou změnu? Jsou takové náznaky?
Takové náznaky jsou, policie ale moc prozradit nechce. Mluvila jsem o tom se zlínskou policejní mluvčí Lenkou Javorkovou, která mi potvrdila, že vsetínští kriminalisté o pokusu se solankou vědí. Budou vše dál vyšetřovat.

„Policisté z oddělení hospodářské kriminality ve Vsetíně se tímto případem nadále zabývají, tato kauza je stále ve fázi vyšetřování. (ČRo) “

Lenka Javorková (vedoucí oddělení tisku a prevence PČR – Zlínského kraje)

Ale v tuto chvíli stále platí to obvinění rožnovské firmy.

Jakou roli podle vyšetřovatelů při otravě Bečvy sehrála právě společnost Energoaqua a její jednatel Oldřich Havelka, kteří v tuto chvíli čelí obvinění? Víme, čeho se ta firma měla podle policie dopustit?
Podle kriminalistů došlo ke spáchání dvou trestných činů. Havelkovi hrozí až pětileté vězení, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest. Společnost Energoaqua sídlí v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku a je stíhána jak samotná firma, tak její jednatel Oldřich Havelka. Kriminalisté ho viní ze spáchání dvou trestných činů. Jde o společnost, která v areálu bývalé rožnovské Tesly čistí odpadní vody, jež odcházejí kanálem, který ústí právě 300 metrů od zmiňovaného mostu v Juřince. Pro představu: je to kanál, který vede podél silnice z Rožnova pod Radhoštěm do Valašského Meziříčí, také vede kolem průmyslové zóny v Lešné. Tam vyústí a v podstatě na něj může být napojena jakákoliv firma. Ten kanál je velmi starý, je ze začátku 80. let. Pravda je, že tam v minulosti zaznamenali zvýšenou koncentraci různých jedů včetně kyanidu. Je tedy možné, že právě proto se na ni kriminalisté zaměřili. To ale ještě vůbec neznamená, že by měla být viníkem havárie na řece Bečvě 20. září 2020.

„Policie obvinila údajného viníka otrávené řeky Bečvy, kauza ale zdaleka nekončí. Smyčka se utáhla kolem firmy Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm. (Reportéři ČT) “

„Byl jsem docela významně překvapen. A jestli to mám nějak okomentovat, tak ani společnost, ani já se necítíme vinni. (Reportéři ČT)“

Oldřich Havelka (jednatel společnsoti Energoaqua)

Do toho kanálu, který vede z areálu bývalé Tesly a v tuto chvíli patří firmě Energoaqua, se ale teoreticky může přimíchat látka nebo látky nebo odpadní vody odjinud, které tam prostě mohou přitéct po cestě toho kanálu?
Je to tak. Ten kanál je velmi dlouhý, má různé i kanály, poklopy po cestě. Bylo tam i podezření, že se na něj třeba napojila načerno nějaká firma z nějaké vesnice mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem. V podstatě to byla verze, kterou se zabývala i spousta investigativních žurnalistů, třeba i z iROZHLASu, hned na začátku, protože se to nabízelo.

To ale není jediný kanál, který ústí podél toku Bečvy, jsou tam i jiné. Je to tak?
Je tam celá řada výpustí. Často se tím vyšetřováním zabývají také různí aktivisté a lidé na vlastní pěst. Já jsem třeba zachytila informaci, kdy mi jeden přesvědčený aktivista tvrdil, že pod chemičkou Deza je labyrint různých dalších kanálů a že to třeba mohlo přece jen vytéct z toho areálu. Také ve Lhotce nad Bečvou existuje jeden úplně malý kanál, o němž se před tím, než byla otrávená Bečva, vůbec nevědělo. Verzí je hodně. Samozřejmě všechno musí vyšetřit policie. Určitě to zabere hodně času. I proto se dělají další pokusy na řece Bečvě, aby se vědělo, ze které výpusti mohla ta jedovatá látka vytéct.

Terčem silné kritiky v celém procesu zjišťování viníka havárie je Česká inspekce životního prostředí. V čem konkrétně podle kritiků selhala?
Bylo to na úplném začátku. Rybáři Českou inspekci životního prostředí velmi kritizují za to, že odmítla převzít vzorky.

„My jsme byli ti, kteří nahlásili havárii 20. 9. Já bych byl strašně rád, aby se do legislativy dostalo ustanovení o oprávněných osobách, které jsou oprávněny odebírat vzorky. (ČRo) “

Stanislav Pernický (rybář)

Tuším, že to byly dvě PET lahve a čtyři mrtvé ryby. Bylo to z toho důvodu, že ty vzorky podle inspekce nabrali neodborně. Rybáři nicméně říkají, že je vždycky učili, že když se stane nějaká havárie, mají nabrat otrávenou vodu třeba i do gumáků. A oni použili PET láhve, které ale inspekce nepoužila. Řekla, že jsou to nepoužitelné, neodborně odebrané vzorky. Tím pádem vyšetřovatelé přišli o jeden z důležitých průkazných materiálů.

Vyšetřovatelé tím pádem nemají k dispozici vzorky vody z těch různých výpustí podél toku Bečvy z té úplně nejbližší doby po havárii?
Ne, ihned po havárii ne. Tam je ještě důležité vzpomenout, že hned druhý, třetí den po havárii přišla velká voda i díky tomu, že vypouštěli řeku Bystřičku. A v řece byl velmi silný průtok, který na jednu stranu pomohl rozmíchat ty jedy a pomohlo to obnovit i takový ten prvotní život v Bečvě, ale na druhou stranu na odebírání vzorků už bylo pozdě.

Česká inspekce životního prostředí v posledních dnech oznámila, že se bude zabývat výsledky vámi zmiňovaného pokusu rybářů a přírodovědců se solankou v řece Bečvě. Jak významná je tato zpráva v celém kontextu pátrání? Vysvětlila inspekce, proč se pokusem rybářů na Bečvě chce zabývat a kdo k tomu prošetření podal podnět? Co to všechno může znamenat?
Podle mluvčího inspekce Jiřího Ovečky se experimentem zabývají na základě oznámení. Kdo podnět podal, to prý mluvčí nemůže zveřejnit. Dochází tak k absurdní situaci, kdy ti, kteří se snaží zjistit pravdu a od začátku poukazují na nesrovnalosti a nekvalitní práci ČIŽP a soudního znalce Klicpery, budou nakonec vyšetřováni právě pracovníky České inspekce životního prostředí. Kdo podal kvůli experimentu podnět, neví ani rybáři. Podle Stanislava Pernického, který je předsedou místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou, už dostali datovou schránkou oznámení o zahájení kontroly inspekce a v příštím týdnu by měli inspekci podat vysvětlení. Ještě doplním, že profesora environmentálních věd Jakuba Hrušky, se zastala také Akademie věd ČR.

Kvůli pochybnostem kolem vyšetřování a i kvůli té velké veřejné reakci, která se týkala havárie na Bečvě, se celou věcí začala zabývat i parlamentní vyšetřovací komise. To je věc pár měsíců stará. Ta komise několikrát zasedala i poblíž Rožnova ve Zlíně. Jak daleko ve svém pátrání došla?
Mometálně se ta komise sešla už potřetí. Už během prvních dvou zasedání si pozvala hned několik hostů. Poprvé na začátku srpna vyslechla šest odborníků nebo aktérů havárie. Byla mezi nimi například ředitelka Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Eva Sedláčková, profesor Masarykovy univerzity Ivan Holoubek, který je expertem na znečištění životního prostředí. Také rybáři, za ně už zmiňovaný Stanislav Pernický.

„Sněmovna dnes schválila vznik vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě. Komise má zjištění předložit do září. Zřízení komise navrhl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Proti byl ministr Richard Brabec (ANO). Podle něj nemají poslanci suplovat práci policie a zasahovat do kauzy, jejíž šetření nebylo ukončeno. (ČRo) “

„Moderátorka: Od rána dnes neveřejně jednala sněmovní vyšetřovací komise a sledovala ji reportérka Eva Šelepová, dobrý den. Přinesly výpovědi svědků nějaké zásadní informace pro vyšetřování ekologické havárie? Reportérka: Podle předsedkyně vyšetřovací komise Marie Pěnčíkové z KSČM, která po jednání vystoupila, ano. Protože jednání bylo neveřejné, tak nemohla být konkrétní, ale řekla, že ačkoliv stejně jako celá komunistická strana nebyla zastánkyní zřízení této vyšetřovací komise k řece Bečvě, musí uznat, že dnešní výpovědi svědků přinesly cenné informace. Marie Pěnčíková, poslankyně KSČM: Každopádně musíme konstatovat, že pro práci té komise a pro přípravu té závěrečné zprávy to byly asi opravdu zásadní informace, které dneska padly. (ČRo)“

Největší rozruch určitě způsobilo sdělení poslance Jaroslava Holíka z SPD, který kandiduje v nadcházejících parlamentních volbách, podle něhož někteří hosté zpochybnili teorii, že ryby otrávil kyanid. Ryby totiž prý byly poleptané, což kyanidy nikdy nedělají. Podle dalšího člena komise Petra Gazdíka z hnutí STAN, který také kandiduje v nadcházejících parlamentních volbách, svědci na místě havárie cítili zápach chloranu sodného, kterým se někdo mohl snažit kyanidy zneutralizovat.

„Celé je to pochybné, proto naše komise požádala, abychom dostali vzorky. Byl bych nejraději a vyzval bych Českou inspekci životního prostředí, aby zveřejnila výsledky rozborů, které má, aby veřejnost věděla, čím byla otrávena řeka Bečva. (ČRo) “

Petr Gazdík (poslanec STAN)

Úkolem komise není vypátrat viníka havárie. To přísluší orgánům činným v trestním řízení. Ale komise chce přesně zjistit, jestli při vyšetřování okolností havárie nedošlo k pochybení České inspekce životního prostředí, vodoprávního úřadu, policie nebo státního zastupitelství. Členové vyšetřovací komise hned na prvním zasedání konstatovali, že při vyšetřování došlo k fatálnímu selhání státních úřadů. Podle předsedkyně komise Marie Pěnčíkové s KSČM, která také kandiduje v parlamentních volbách, bude potřeba změnit zákony, aby se v budoucnu případné další vyšetřování už takto neprotahovalo. Na druhém zasedání členové komise vyslechli také krajského policejního ředitele Jaromíra Tkadlečka a ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse.

„Jsem osobně přesvědčen, že dosavadní vývoj prověřování a vyšetřování neukázal zásadní pochybení policie ČR a jedná se o standardně vedené trestní řízení. (ČT) “

Jaromír Tkadleček (krajský policejní ředitel)

„Česká inspekce životního prostředí jednala profesionálně a odvedla dobrou práci, na tom prostě budu trvat. (ČT) “

Erik Geuss ( ředitel České inspekce životního prostředí)

Podle předsedkyně Marie Pěnčíkové zazněly zásadní informace k přípravě závěrečné zprávy pro Sněmovnu. Podle ní by komise také měla začít chystat teď po třetím zasedání závěrečnou zprávu. V ní by měla shrnout návrhy legislativních úprav pro Sněmovnu, která bude zvolena v říjnových volbách.

Kdy má komise tu závěrečnou zprávu publikovat? Bude to do říjnových voleb?
Já tomu tak rozumím, že by to mělo být určitě do voleb.

Život v regionu jako reportérka sledujete dlouhodobě. Dá se říct, jak ho havárie na Bečvě poznamenala?
Řekla bych, že Bečva si s tím poradila. Je to divoká řeka a ryby, život, se do Bečvy vrátil. I když tam samozřejmě nejsou ty staré velké ryby, které tam byly, a není jich tam zdaleka tolik, což je logické. I když rybáři pořád vysazují. U lidí Bečva i rok po havárii budí tady v regionu velké emoce. Lidé neustále diskutují o možném viníkovi. Když jako reportérka vyrazím do terénu, tak se s otázkou: „Co je nového ohledně havárie na Bečvě?” setkávám neustále. Lidé chtějí, aby se viník našel hlavně proto, aby se podobná havárie už neopakovala.

„Těm rybám v řece nikdo život nevrátí, ale jsem přesvědčen, že je třeba to vyšetřit, hlavně pro generace budoucí lidí, kteří s tou řekou žijí, kteří se tam chodí koupat, rekreovat. (ČRo)“

Stanislav Pernický (rybář)

Někteří stále pátrají na vlastní pěst, jiní dělají happeningy. Shánějí peníze pro rybáře. Chodí také na pochody a demonstrace na náměstí.

A dotklo se to vůbec nějak atmosféry v regionu? Promítlo se to celkově do nálady, když se doteď nezná viník a zůstává nezodpovězena spousta otázek?
Společnost ve Valašském Meziříčí je trošku rozdělená. Je to proto, že chemička Deza je znečišťovatel životního prostředí, který už několik desítek let ovlivňuje život ve městě. Deza patří do koncernu Agrofert, který patří do svěřenského fondu premiéra a předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Na druhou stranu tam ale pracují lidé. Ta firma je živí, oni se tam mají dobře, je to dobrý zaměstnavatel, alespoň podle toho, co říkají. Na druhou stranu je tady velká spousta lidí, kterým velmi vadí, že chemička v tom městě je. Nevěří zprávám o tom, že chemička nevypouští jedy. To znamená, že se lidé daleko více po těch letech, kdy musí ve městě s Dezou žít, zajímají o to, co se děje kolem vyšetřování na řece Bečvě. Za poslední léta jsem si nevšimla, že by byla ve Valašském Meziříčí nějaká demonstrace. Řekla bych, že Bečva poprvé spustila jakousi aktivizaci místních lidí.

Lenka Kabrhelová, Kateřina Pospíšilová a Alžběta Jurčová

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Bečva, Vsetínská Bečva, Vsetínsko, otrava, vyšetřovací komise, Deza