Konec pandemické pohotovosti? Náročná fáze je za námi, můžeme si to dovolit, říká viroložka Tachezy

Matěj Skalický mluví s viroložkou Ruth Tachezy

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

3. 5. 2022 | Praha

Češi odhodili roušky a v plánu je konec pandemické pohotovosti. Co bude dál? Kam zmizel covid-19? A vrátí se ještě někdy v podobné síle, kterou nás strašil poslední tři roky? Odpovídá viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Editace: Janetta Němcová
Sound design: Tomáš Černý
Rešerše: Zuzana Kubišová, Ondřej Franta
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Vláda navrhuje ukončit stav pandemické pohotovosti. Na Twitteru to napsal ministr Válek s tím, že by opatření mělo skončit k 3. Květnu..(ČRo, 28.4.2022)“

„Je to tím, že se daří tu pandemii zvládat, byť tady tedy stále covid je. (Válek, tisková konference z 27.4.2022)“

Vlastimil Válek, TOP 09 (ministr zdravotnictví )

„Počet lidí nakažených covidem už dva měsíce klesá. Testy v pracovní dny odhalují kolem 2 tisíc nakažených denně. Ve skutečnosti ale nakažených může být daleko víc - mnozí nemají příznaky a nechodí se testovat. (ČRO Plus, 2.5.)“

„Stav pandemické pohotovosti umožňuje vyhlašovat část protipandemických opatření bez nouzového stavu. (ČRo, 27.4.2022)“

Končí covid?
Končí ta fáze, která pro nás byla velmi náročná, kdy jsme se začínali seznamovat s něčím úplně novým. Neměli jsme žádnou obranu v ruce, žádné zbraně a posunuli jsme se o hodně dál. Bohužel tedy za námi zůstala řada mrtvých a řada změněných životů, ale jsme v jiné situaci, než jsme byli na začátku.

Když budu citovat pana premiéra Fialu z ODS, tak on říká „můžeme to udělat“ - tedy vyhlásit konec pandemické pohotovosti – protože, cituji dále, „veškerá data ukazují pokles incidence. Není tedy nadále nutné pandemickou pohotovost udržovat.“ Je to podle vás pravda, skutečně aktuální situace je tak dobrá?

„Můžeme to udělat, veškerá data ukazují pokles incidence, a není tedy nadále nutné pandemickou pohotovost udržovat…(Petr Fiala, 27.4.2022, www.vlada.cz)“

Petr Fiala, ODS (premiér )

Situace se zlepšuje, samozřejmě nemáme nulové hodnoty, máme stále ještě lidi, kteří leží v nemocnicích, ale nemocnice kvůli tomu nemusí restrukturalizovat své provozy, nemusejí udělovat pracovní povinnost medikům, takže z tohoto pohledu skutečně to není nutné. 

„Nemocnice nemusí vyčleňovat speciální lůžka pro lidi s koronavirem. Resort od května ruší 13 dříve přijatých protikoronavirových opatření, nahradí je vyhláška. Zdravotníci taky už nebudou muset ministerstvu hlásit všechny změny v obsazenosti lůžek intenzivní péče. (Radiožurnál, 2.5.2022)“

Také si myslím, že vlastně ty možnosti té pandemické pohotovosti se vlastně už nevyužívaly v poslední době. A pevně doufám, že pakliže by byla potřeba ji znovu zavést, že tak bude učiněno včas a rychle. Takže se domnívám, že ano, můžeme si to v této chvíli dovolit, nicméně téma pandemie by nemělo úplně zmizet. Lidi by stále měli dostávat informace a stále by se mělo šířit povědomí o nutnosti nastavit ty ochranné mechanismy, a to je především očkování u těch, kteří ho nemají. 

A kdyby se o tom mělo tedy podle vás stále mluvit, tak nemáte ten pocit, že teď se o tom právě už tolik nemluví, že ten COVID přebila jiná témata? Válka..
To samozřejmě máte pravdu a myslím, že je to možná i dobře, protože když člověk slyší o některé věci stále dokola, tak trošku otupí. Myslím si, že je stále důležité, aby například jednou za týden v nějakém médiu zazněla informace, že se teda nic neděje, nikde ve světě se neobjevily zvyšující se počet případů, nové varianty, ale stačí krátká zpráva pro lidi. A co by nemělo přestat zaznívat, je skutečně stále ta kampaň za to proočkování populace tam, kde chybí, a být připraven na to, že ve chvíli, kdy se rozhodne, že je třeba podávat další dávky, byť pro určité skupiny obyvatel, tak tu informaci začít šířit.

Co se teď děje s virem SARS-CoV-2? Jak se mění?
Virus SARS-CoV-2 se stále vyvíjí. Samozřejmě poslední informace zazněly, že byly detekovány i takzvané rekombinanty, kde nedochází k postupným změnám jednotlivých písmenek, ale vymění si dva viry, které se dostanou do stejné buňky, tak si vymění části svých genomů  

„Kombinuje prvky BA1 a BA2, je asi o 10 procent infekčnější než velmi infekční omikron, nezdá se, že by způsoboval horší průběhy, nezdá se, že by to měla být nějaká veliká hrozba. Bude větší, čím víc toho viru tady bude kolovat, to je jeden z důvodů, proč je třeba očkovat, i v situaci, kdy nemáme pocit, že by nám něco hrozilo. (ČRo Plus, 8.4.2022)“

Jan Konvalinka (biochemik)

A to samozřejmě může vést k takovému akcelerovanému vývoji, který samozřejmě, pokud je to vlastnost toho nově vzniklého viru, tak by se mohl například projevit vyšší virulenci, to znamená závažnějšími průběhy, ale to zatím dokumentováno nebylo. Nicméně je jasné, že ten virus je relativně nový v lidské populaci, že k jeho vývoji, změnám bude docházet, takže asi uvidíme ještě další varianty. Nemusí nutně být závažnější z hlediska třeba průběhů a myslím si, že než se ten virus úplně ustálí, tak to ještě chvíli bude trvat. Ale opravdu, když se podíváme, tak pokud to bude v té linii té poslední varianty omikronu, tak ty průběhy nebyly vážné a ta populace skutečně si buduje určitou úroveň imunity prodělaným onemocněním, očkováním, takže myslím, že právě ti mladší, odolní budou celkem bez problému se s tím virem nadále setkávat. A to v případě, že nepřijde nic zcela jiného, úplně změněného, což se stále nedá vyloučit. 

Mimochodem, když mluvíte o té poslední variantě omikron, to platí i pro ty subvarianty, to znamená BA2? BA2 a BA3 se objevuje v České republice.
Tam dochází k vývoji tím pomalejším způsobem, kdy se mění ta jednotlivá písmena, takže jsou to takzvané sub linie, a samozřejmě se sledují, aby jsme z nich najednou nevěděli, že se začnou masivně šířit a budou mít například závažnější průběhy. Takže samozřejmě to sledování cirkulace toho viru a toho, co vlastně nám tady krouží po celém světě, je velmi důležité a je nadále potřeba.

A na ty subvarianty nejsou zatím potřeba žádné nové vakcíny?
Ne, zatím ne. Zatím vlastně jsme to viděli, že lidé, kteří měli tři dávky vakcín, které jsou založeny na tom úplně prvotním kmenu toho viru, tak ta vakcína velmi dobře fungovala. Ti lidé opravdu neměli těžší průběhy, pokud teda nebyli dále ještě nějakým způsobem oslabeni anebo ta úmrtí byla v daleko menším počtu. Takže samozřejmě ty vakcíny fungují velice dobře, pokud teda tam je to tři dávkové schéma. A myslím, že pokud nedojde zase k dramatické změně, tak právě to, že fungovaly i proti tomu omikronu po třech dávkách, tak zatím není asi důvod nové vakcíny připravovat, byť tedy firmy deklarovaly, že připravují vakcíny proti omikronu. Jak Moderna, tak Pfizer.

No a co monoklonální protilátky nebo antivirotika? Já připomenu, že česká vláda už řadu měsíců marně shání lék Paxlovid od firmy Pfizer. Já jsem o tom sám několikrát informoval už někdy od půlky prosince. Vysílali jsme o tom, stále ho nemáme. Budeme ho vůbec ještě podle vás potřebovat?
Pokud bude situace stejná, budeme tady mít takto podobné varianty, proti nimž ta léčiva, o kterých mluvíte, ať už je to Paxlovid nebo dostupné protilátky monoklonální, tak molnupiravir, remdesivir fungují v nějakém procentu případů, tak..Takhle - budeme ho samozřejmě potřebovat a bude dobře, když se do České republiky dostane, protože pakliže se nakazí rizikoví jedinci na podzim, tak ten lék je může zachránit před tím těžším průběhem. Každopádně by na tom vláda pracovat měla.

Chápu, že celý svět touží po pilulkách, aby se nemuseli podávat ta antivirotika infuzně, takže to samozřejmě je pak daleko jednodušší. A ten Paxlovid je vlastně prokazatelně účinnější než molnupiravir, takže i to je důvod, proč vlastně bychom ho měli do České republiky dostat. Nicméně máme i jiná léčiva, která už v Česku máme, a to jsou monoklonální protilátky, které mají dlouhodobý účinek. Jsou velmi vhodné pro pacienty, kteří jsou rizikoví a tam se mohou podávat tyto protilátky a chrání až šest měsíců, takže je to výhoda pro další ochranu rizikových jedinců.

Stran těch různých proměn viru, záměn, aminokyselin a podobně...Jak to vypadá v Evropě? Neblíží se z nějaké země nějaké riziko? Jak to sledujete?
Pokud vím, tak ne. Neříkám, že to sleduji každý den, ale máme sekvenční konsorcium v České republice, takže pokud se účastním schůzek, tak nevím, že by tam bylo nějaké varování, že máme být opatrní, že se blíží nebo že se začíná množit výskyt nějaké nové varianty nebo mutace v jiných zemích.

No a co naopak zprávy z Asie, kde panují stále přísná protikoronavirová opatření, plní teď zprávy světových médií - například v Šanghaji, Pekingu, tam je tvrdý lockdown, testování. Dává to teď smysl? V momentě, kdy se blíží léto, už jsme tu měli tu velkou omikronovou vlnu…
Já jsem nenašla informaci, že by se tam šířily nějaké nové varianty, ale na co Čína prostě teď najela, je, že chtějí takzvaný nulový Covid. Takže chtějí, aby tam skutečně žádný virus se nevyskytoval. Je to překvapivé, protože vlastně zkoušejí něco, co v jiných zemích neobstálo. Zkoušel to Taiwan, Austrálie, Vietnam. Vlastně ty státy si myslely, že těmi striktními restrikcemi vlastně hlavně zaměřenými proti importu a samozřejmě šíření, pokud už se objeví ohnisko, že to udrží tu situaci na tom nulovém COVIDu, ale nepodařilo se jim to, takže všechny ty státy nakonec začaly očkovat. Takže mi úplně nedává smysl, že Čína vlastně stále udržuje tuto politiku.

„Což byla rozumná politika na jaře 2020, ale ve chvíli, kdy máme očkování, to rozumná politika není - za prvé máme očkování, za druhé máme mnohonásobně infekčnější verze viru, ten omikron má infektivitu blízkou spalničkám, ten se zastavit v podstatě nedá. (ČRo Plus, 8.4.2022)“

Jan Konvalinka

„Čína zvolila eliminační strategii - kde se objevil virus, dala lidi do izolace. A už teď se to setkává s těžkou skepsí, protože ta infekčnost té varianty je taková, že to prostě neuhlídáte. (ČRo PLUS, 8.4.2022)“

Petr Smejkal (epidemiolog)

„Ve Wuhanu před dvěma lety si lidé uvěznění ve svých bytech dodávali odvahu zpěvem na balkonech a v oknech. V Šanghaji jsou teď obří sídliště místem pláče a nářků. (ČRo Plus, 15.4.2022)“

„Největší čínské město Šnaghaj mírně rozvolnilo drakonická opatření proti šíření covidu-19. Přísnou uzávěru město vynucuje už víc než měsíc. (ČRo Plus, 15.4.2022)“

Myslím si, že to trošku politicky motivované nebo hodně politicky motivované. A myslím si, že třeba to šíření teď tam je vyšší, protože oni vakcinovali jiným typem vakcín, které jsou dobré, nicméně jejich účinnost je nižší. A jak víme, tak u všech těch vakcín, které známe, tak v podstatě se snižuje ta ochrana s časem od podání té dávky. Takže pokud očkovali většinu populace dvěma dávkami vakcíny, která měla 50 až 70 procentní účinnost, tak v současné chvíli se dá předpokládat, že tam bude poměrně velké procento populace již zase citlivou k infekci, a protože ten omikron, který tam také mají, se rychle šíří, tak se dá předpokládat, že právě nárůst případů je kombinací těchto dvou věcí.

Já už jsem zmínil, že se blíží léto a my už jsme spolu v minulosti natáčeli o tom, jaký vliv má teplejší počasí právě na šíření šíření viru. Léto je dobrá zpráva.
Určitě. Já myslím, že bude zase klid a myslím si dokonce, že ani na ten podzim nemusí přijít nějaká dramatická vlna.

„S omikronem nemáme zkušenost, my teď poprvé tuto verzi viru zažijeme v Evropě během léta a poprvé uvidíme, co to udělá na přelomu léta a podzimu. Určitě počítejme s tím, že dojde k masivnějšímu šíření, doufejme, že nebude mít dramatický zdravotní dopad díky očkování, které předpokládám, že projde ještě posilující dávkou. (Radiožurnál, 29.4.2022)“

Ladislav Dušek (biostatik)

Jenom bychom se měli poučit. 

A jak?
No poučit, aby zase jsme prostě nezaspali na ten podzim. Čekají nás volby opět potřetí s podzimním časem, kdy, jak víte, vracejí se děti do škol, lidi do práce, jsou více v uzavřených prostorách, už není to teplé počasí třeba tak moc. A to všechno přispívá k tomu riziku vzrůstu počtu případů. Samozřejmě tam bude hrát roli proočkování té populace a to, jestli teda v té mladší populaci ty dvě dávky nebo tři dávky v nějaké kombinaci s onemocněním už budou dostatečné, aby se lidi nenakazili. Určitě by tam mělo být včasné proočkování čtvrtou dávkou starší a rizikové populace. Pokud toto bude všechno připraveno, budeme na to připraveni v tomto smyslu, tak samozřejmě budeme připraveni například nařídit roušky, ale tam, pokud vím, tak pro plošné nařízení nošení roušek třeba na veřejnosti je potřeba teda pandemická pohotovost nebo nouzový stav.

Takže z toho, co říkáte, chápu, že virus SARS-CoV-2 už může být virem, se kterým se, jak se říkalo často už dříve, naučíme nějakým způsobem žít? Já připomínám, že na 12. května se chystá světový summit o ukončení pandemie. Tak přesouváme se už v tuto chvíli postpandemického prostředí?
Ano, byla bych ráda, kdyby tomu tak bylo. Věřím, že důvodem takovéto oslavy nebo jak bych to nazvala, je možná dodání odvahy, trochu optimismu lidem. Ale nedá se stále vyloučit, že ten virus nás ještě může překvapit, že prostě může přijít ještě nějaká změna, varianta, která bude vyžadovat zase trošku přísnější opatření. A já říkám, štěstí přeje připraveným, tak pojďme stále přesvědčovat lidi, že vakcinace neškodí, že pomáhá, že nás stále ještě přenese přes to riziko, aby prostě jsme nemuseli nosit roušky všude a zavírat obchody a omezovat chození dětí do školy.

Vy jste zmiňovala to poučení, bavili jsme se o létě, o podzimu. Mě by přesto ještě zajímal nějaký větší výhled do budoucna, byť rozumím tomu, že to je spíš odhadování, ale přece jen - je tady nějaká, byť teoretická, třeba možnost, že v příštích letech se pandemie zase vrátí?
Já myslím, že je, nevím, jestli v životě naší generace, ale ta šance, že budou další pandemie, samozřejmě je, protože těch virů v těch zvířecích rezervoárech je řada. Samozřejmě mají potenciál prostě infikovat lidi, přizpůsobit se lidskému hostiteli způsobovat další pandemie, to nejsou jenom koronaviry, i když těch je velké množství. Samozřejmě všichni se obáváme chřipky, pandemické chřipky. To jsme zmiňovali několikrát, že pokud by byla schopna se šířit mezi lidmi ptačí chřipka, no tak to by byla tragédie na jednu stranu, protože těch úmrtí by bylo daleko víc, ale je to vždycky otázka, jak se to bude vyvíjet, protože virus, jehož smrtnost je třeba 60 procent, tak na druhou stranu se většinou tolik nešíří, protože ten člověk holt vážně onemocní a nebude cestovat, prostě nakazí méně lidí. Na druhou stranu respiračně přenosné viry jsou vždycky velkým rizikem.

A tedy kromě nějaké obezřetnosti to poučení jako příprava pro podobné hrozby, jaké by mělo být?
Tak z toho, co jsme tady teď viděli, všechny ty systémy, které se nastavily, a naučila se řada lidí spoustu dovedností, tak ty by neměly zmizet. Měly by být zachovány. Měly by se v rámci sektoru veřejného zdravotnictví udržovat a vylepšovat. To znamená, s velkou pomocí byla armáda, která pomohla hrozně moc s IT problematikou, tak samozřejmě ta armáda nebude v tom veřejném sektoru zdravotnickém stále, takže by se měly vytvořit struktury, které jsou schopné toto převzít. Měly by se systémy, které se například zavedly v diagnostice, které umožňují velkokapacitní testování, zachovány a vlastně umožnit rozšířit třeba dohled nad cirkulací řady jiných virů, nejenom SARSu.

Všechno toto, co bylo nastaveno, by se mělo zachovat. Měly by se vylepšit pandemické plány podle toho, jakou zkušeností jsme prošli. A vidíme, že nám chybí v určitých profesích řada odborníků, kteří by měli tedy dostat vzdělání. Byla bych ráda, kdyby si lidé, běžná populace, z toho odnesli tu zkušenost a přestali revoltovat proti zcela očividně fungujícím jednoduchým pravidlům, která je potřeba dodržovat během pandemie a aby větší část lidí prostě byla pokornější a ohleduplnější vůči ostatním, pokud na takové situace dojde.

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, koronavirus Česko, koronavirus v Česku, koronavirus, Ruth Tachezy