Podél českých silnic často chybí bezpečnostní pásmo, kde stromy být nemají
Od začátku roku se ve statistikách doslova hromadí dopravní nehody, které končí smrtí jenom proto, že auto vrazilo do stromu. Jen za posledních deset dnů bylo takových nehod nejméně sedm. A v loňském roce 177 lidí zahynulo poté, co jejich auto vrazilo do nějaké pevné překážky - nejčastěji právě do stromu.
Strom má na svědomí dvě třetiny nehod, při nichž se řidiči nedokázali pevné překážce vyhnout. „Nesouvisí to ani s tím, že by se řidič bezprostředně dopustil nějakého porušení pravidel. Ale ve finále nezvládne vozidlo, ať už je to zatáčka nebo průjezd členitějším terénem. A bohužel dochází k tragické dopravní nehodě,“ konstatuje šéf dopravní policie Leoš Tržil.
Stromy jsou pro řidiče specifické, zvlášť ty stojící osaměle v krajině. „Podvědomí člověka je tak postaveno, že skutečně tam, kam kouká, tam mu jdou ruce. A od toho se pak všechno odvíjí,“ varuje instruktor High Car Training Ladislav Kohoutek.
Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byl Jindřich Frič, ředitel Divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu
Pomohlo by, kdyby se takové stromy vykácely? „Stromy jsou jako pevné překážky velmi nebezpečné, mají negativní vliv na pasivní bezpečnost komunikace, a to hlavně kvůli svému profilu a pevnosti. Problém je ale trochu širší a nelze ho zjednodušit na vykácení stromů. Mají i pozitivní vlivy,“ říká Jindřich Frič, ředitel Divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu.
Stromy jsou podél silnic odnepaměti, přesto se občas zdá, jako by se problém objevil až v posledních letech. „Nemyslím, že je to jen problém posledních let. Samozřejmě vyšší rychlosti, vyšší dopravní výkon, nevhodná výsadba, údržba, volba nesprávných druhů stromů, to vše hraje svou roli. Podstatné ale je, že srážka se stromem je ale až následek. Strom je jen velmi zřídka prvotně příčinou dopravní nehody,“ tvrdí Frič.
Náraz do stromu patří k nejčastějším příčinám tragických nehod
Číst článek
Proto je podle něj nejprve třeba řešit příčiny vzniku nehod. „Těmi jsou například špatné vedení komunikace, horší drsnost, špatná údržba, špatná viditelnost. Tyto věci se dají odstranit řadou opatření, ať už stavebních, nebo organizačních,“ vysvětluje odborník.
Zastánci ponechání stromových tvrdí, že řidič na cestě, kterou lemují stromy, podvědomě zpomalí. A když se na stromy namaluje bílý pruh, jako to udělali například na Vysočině, tak se do nich prý bourat nebude. Podle Friče ale takové opatření nestačí.
„Zapravdu tomu sice dávají některé zahraniční studie a skutečnost je opravdu taková, že členitý prostor v okolí komunikace podvědomě zpomaluje rychlost vozidla. To ale ovšem nezabraňuje potenciálnímu střetu s vozidlem. To může vyjet mimo silnici například kvůli nesprávnému předjíždění,“ říká.
Světová silniční společnost říká, že silnice musí být takzvaně odpouštějící, tedy, že i když řidič udělá chybu, neměla by končit tragédií. Tomu má zabraňovat i bezpečnostní pásmo vedle krajnice, kde není žádná překážka. To se ale v Česku často neděje.
„To je otázka hlavně na správce komunikace, zejména jde o majetkové poměry. „Správce je podle zákona veden k tomu, že musí zajistit náhradní výsadbu. Bohužel nemá vždy k dispozici náhradní pozemky a tím pádem dochází k nesprávné výsadbě blízko komunikace,“ upozorňuje Jindřich Frič a dodává:
„Například ve Švédsku jsou pásma vymýcená i v řádu několika desítek metrů podél celé komunikace. V Německu je to zhruba sedm metrů, v Rakousku pět metrů. Při chybování řidiče mu taková odpouštějící komunikace zajistí, že následky nebudou fatální.“
