Podívejte se, kam a proč vyjíždějí pražské sanitky. A jak dlouho jim to trvá
K intoxikovaným vyjíždějí záchranáři nejčastěji na konečné stanice tramvají, ale také ke studentským kolejím na Strahově.
Srdeční obtíže se na výjezdech podílejí výrazněji hlavně po obvodu metropole, kde bydlí více starších lidí než v centru. Zvýšený počet psychóz registrují záchranáři například v okolí nádraží Bubny nebo u Hostivařské přehrady.
Od pražské záchranné služby jsme díky zákonu o svobodném přístupu k informacím získali záznamy o stovce tisíc výjezdů sanitek na území hlavního města od září 2013 do září 2014. Na jejich základě jsme zpracovali interaktivní mapu, ve které zjistíte, jak dlouho obvykle záchranářům trvá, než dorazí tam, kde bydlíte či pracujete.
Zároveň mapa poskytuje celkový přehled o tom, kam a proč záchranáři v loňském roce vyjížděli. Kvůli ochraně soukromí pacientů v ní nenajdete přesné adresy, ale šestiúhelníky, každý měří napříč 700 metrů. Se žádostí o stejná data jsme oslovili také záchrannou službu Moravskoslezského kraje, která však naši žádost odmítla.
Pražští záchranáři přijedou většinou do osmi minut. Rychleji jsou v centru
Číst článek
Klikněte na vybrané místo a podívejte se na důvody výjezdů a dojezdové časy sanitek pro danou lokalitu. V pravé části mapy si můžete vybírat důvody výjezdů, které vás zajímají. Můžete tak například zjistit, kam sanitky jezdí k úrazům, srdečním problémům či intoxikovaným pacientům. Jelikož se stoupajícím počtem lidí logicky stoupá i počet nemocných (a tak by vždy byl zvýrazněný jen střed města), ukazujeme podíl jednotlivých zdravotních obtíží na všech výjezdech záchranářů.
Pražské sanitky obvykle dorazí k pacientovi za osm až devět minut. Lépe je na tom centrum, v okrajových částech se rychlá pomoc někdy zdrží. Na vině jsou často dopravní zácpy či uzavírky. Záchranáři také nemohou přijít na jméno retardérům, které se často instalují v pěších a obytných zónách. Problémy s sebou nesou i rekonstrukce tramvajových tratí, kdy se zapuštěné koleje nahrazují kamenným náspem. Pro sanitní vůz je to nepřekonatelná překážka.
Důvod výjezdu nemá obvykle žádný vliv na to, jak rychle sanitka přijede. Záchranáři se nemůžou spolehnout na informace od oznamovatele, stav pacienta se navíc může během krátké chvíle dramaticky zhoršit. Sanitky proto ke všem případům spěchají stejně. Nesmí ale riskovat. Z auta na místo zásahu také obvykle neběhají, jak je to běžné u hasičů: udýchanému lékaři se totiž třesou ruce.
Na prvním místě mezi obtížemi, k nimž pražská záchranka vyjížídí, je dušnost – ve sledovaném období šlo o víc než deset tisíc případů. Následují úrazy, bolesti břicha a pády. Na sedmém místě s necelými pěti tisíci výjezdy je stenokardie neboli bolest spojená se srdečními obtížemi, často infarktem myokardu. Necelé dva tisíce výjezdů pak záchranáři absolvovali k osobám intoxikovaným, a to jak drogami, tak alkoholem. Zrovna tyto případy se vyskytují v centru města, v okolí konečných stanic MHD, ale také u strahovských kolejí.
Dopravní nehody vyžadují asistenci záchranářů hlavně na pražském okruhu a v okolí Černého Mostu. Křeče jsou časté na okraji města, možno spekulovat, zda jde o amatérské sportovce.
