Podle analýzy vnitra vláda nemá šanci zakázat KSČM
Ze zprávy, kterou vypracoval speciální tým resortu vnitra, vyplývá, že zakázat komunistickou stranu nebude vůbec jednoduché, ne-li nemožné. Analýzu, o níž informují Lidové noviny, si objednala vláda a na jejím základě se rozhodne, jestli napadne právo KSČM na existenci u soudu.
Šance, že by kabinet s takovým návrhem uspěl, jsou mizivé údajně kvůli tomu, že není možné zakázat politické uskupení kvůli hříchům z minulosti. Zvlášť pokud strana funguje více než dvacet let v rámci demokratického státu a ve volbách ji stabilně podporuje více než 10 procent lidí.
Jedním z autorů zmíněné analýzy je zástupce ředitele odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Karel Bačkovský. „Důvodem je absence důvodu pro rozpuštění politické strany,“ shrnuje.
Karel Bačkovský z ministerstva vnitra a politolog Josef Mlejnek hodnotí v Ozvěnách dne šance na soudní zákaz KSČM
„V okamžiku, kdy se vláda rozhodne takový návrh podat, nese důkazní břemeno a musí před soudem prokázat, že se daný politický subjekt dostal za rámec zákonnosti, že se chová protiprávně. Musí prokázat, že je mu takové chování přičitatelné, že představuje hrozbu pro demokratický právní řád a že je ta hrozba natolik závažná, že onen razantní zásah do činnosti subjektu je legitimní a ve vztahu k hrozbě proporcionální.“
Podle něho na právní hledisko sporné až skandální výroky některých představitelů KSČM nestačí. Ani tehdy, když poslankyně Marta Semelová nazve členy třetího odboje vrahy a teroristy.
Poslanec za TOP 09 Stanislav Polčák a politolog Josef Mlejnek ve Světě o jedné Rádia Česko
„Pohybujeme se v čistě právní rovině a z právního hlediska nevidíme ani v takových projevech prokazatelné ohrožení demokratického právního řádu. Druhá věc je, jestli považujeme takové projevy za slušné, zdvořilé, pravdivé, nedemagogické,“ přiznává.
Polčák: Chceme iniciovat pozastavení, nikoli zákaz
Poslanec TOP 09 a Starostů Stanislav Polčák, který ve sněmovně prosadil, aby se urychlilo projednání návrhu na pozastavení činnosti KSČM, kritizuje špatné nastavení analýzy ministerstva vnitra.
„Nejedná se o zákaz činnosti KSČM, jde o pozastavení činnosti do doby, než budou ze strany KSČM realizována nápravná opatření. Zákaz nebo pozastavení mají úplně jiný právní režim a i jiné právní důsledky pro tu stranu. Nejde o to, aby byla zakázaná, ale o to, aby se přizpůsobila demokratickým právním standardům spojeným s ústavou a českým právním prostředním a aby tyto standardy promítla i do své činnosti,“ vysvětluje
Pro pozastavení činnosti podle něho existují měkčí právní kritéria, není to destruktivní zásah do fungování strany, i se pak například musí obnovit pod jiným názvem, tak jako v případě Dělnické strany.
Poslanec a místopředseda KSČM Stanislav Grospič všechny výtky odmítá.
O případném soudním zákazu KSČM diskutovali ve večerních Ozvěnách dne poslanec za TOP 09 Stanislav Polčák a poslanec a místopředseda KSČM Stanislav Grospič
„My jsme demokratickou politickou stranou, která respektuje právní řád v České republice a nijak ho neporušuje. Není možné posuzovat politickou stranu podle toho, jak se staví nebo nestaví k minulosti, ale je potřeba ji posuzovat v kontextu právního řádu republiky a ten KSČM jednoznačně dodržuje,“ tvrdí Grospič.
Podle právníků ministerstva vnitra mohou být výroky některých představitelů KSČM sporné, nejde ale o většinový názor celé strany a její oficiální rétoriku. S tím ale poslanec Polčák rozhodně nesouhlasí.
„Na internetových stránkách KSČM se píše, že se strana hlásí k revolučnímu základu února 1948. Současný předseda Filip 24.2. 2007 uvedl, že je třeba se vrátit k Vladimíru Iljiči Leninovi. V duchu jeho teorie má být KSČM nejrevolučnější stranou. Řada funkcionářů KSČM adoruje Stalina, Gottwalda a další nepochybné propagátory násilí,“ uvedl Polčák.
Senátoři kritizují název KSČM i marxistické praktiky
Zvláště senátorům prý vadí název KSČM, k iniciativě přispělo i vystoupení poslankyně Semelové, která tvrdě obhajuje marxisticko-leninské metody fungování této strany.
„Zestručnění na vystoupení paní Semelové by bylo zavádějící, ale senát sledoval dlouhodobě chování komunistické strany – jak členové vystupují, jaké mají programové dokumenty, jak se chovají na mítincích. Ale komplex připomínek senátorů nebyl ze strany ministerstva vnitra adekvátně vyhodnocen,“ stěžuje si Polčák.
Zároveň však tvrdí, že analýza vnitra je jen jedním z materiálů pro rozhodování vlády a že vznikají i další materiály složek státní správy, o kterých nemůže veřejně hovořit. Pozastavení činnosti KSČM je prý proto stále ve hře.
Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek nepovažuje zákaz komunistické strany za nutný: „Stranám vládní koalice by se hodilo, aby získali zástupný problém, aby to odvrátilo pozornost od jejich vlastních problémů. Za důležité považuji aktuální problémy vládní koalice.“
Diskuse kolem snahy o zákaz KSČM podle něho neprospěje ani objektivnějšímu zhodnocení minulosti, protože je už samotným vládním návrhem zpolitizovaná. Lepší by prý bylo ponechat to veřejné a odborné diskusi.
„Pokud měla být kdy komunistická strana zakázána, pak počátkem 90. let. Dvacet let po sametové revoluci to vypadá spíše jako přiznání neschopnosti demokratických stran porazit komunisty ve volebním zápasu. Že se to nedaří po 20 letech od sametové revoluce, to je jiná věc,“ dodává.
