Podle expertů politických stran je nutné po volbách řešit systém zdravotního pojištění

Zdravotní experti politických stran chtějí po volbách nejdříve řešit systém zdravotního pojištění a placení péče na zdravotně-sociálním pomezí. Důležité je podle nich také stanovit, na jakou péči mají pacienti nárok, a vytvořit systém hodnocení ceny a kvality zdravotní péče. Řekli to ve čtvrteční předvolební diskusi časopisu AMReview.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lékař (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

Podle experta ČSSD, hejtmana Vysočiny, Jiřího Běhounka bude po volbách nejdůležitější přijmout zákony o placení péče na zdravotně-sociálním pomezí a o dlouhodobé péči. S tím souhlasil i Adam Vojtěch z ANO. Přidal ještě novelu zákona o zdravotních pojišťovnách, která by sjednotila právní úpravu pro VZP a zaměstnanecké pojišťovny, a systematické měření kvality zdravotní péče.

Podle poslance Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL) je třeba v novele zákona o zdravotním pojištění jasně definovat nároky pacienta a upřesnit proplácení nezbytné péče, kterou zdravotní pojišťovny obvykle neplatí. Nutnost definovat nároky pacientů a roli zdravotních pojišťoven zmiňoval také poslanec Jiří Skalický (TOP 09).

Co je základní péče?

Podle poslankyně KSČM Soni Markové by problém vyřešila jedna zdravotní pojišťovna. Podle poslance Bohuslava Svobody (ODS) je třeba především vědět, kolik jaká zdravotní péče stojí a jaké má konkrétní výsledky.

Diskutující se většinou shodli v tom, že je třeba pustit do systému veřejného zdravotního pojištění více peněz. Někteří podporují návrat poplatků, komerční připojištění či nadstandardy.

„Musíme nejdřív definovat, co je základní péče, a pak se můžeme bavit o nadstandardech,“ řekl Běhounek. Podle něj už nyní přispívají pacienti na péči asi 17 procent vynaložené částky. Pokud stát platí pojistné za 60 procent populace, nedává podle něj smysl, aby ještě vybíral poplatky.

Podle Markové poplatky k regulaci počtu pacientů v čekárnách praktiků stejně nevedly. „Sporný je i poplatek za pohotovost. Místo ní si lidé volají drahou záchrannou službu,“ uvedla. Podpořila by také fixní částku doplatku na léky na předpis v lékárně.

S názorem Markové ale nesouhlasil Skalický. Po zrušení poplatků se podle něj zvedl počet návštěv u praktických lékařů, jejich návrat ale TOP 09 nenavrhuje. „Je to historie, která stála zdravotní systém pět až sedm miliard. Více peněz do zdravotnictví by měla pustit možnost dobrovolného komerčního připojištění a nadstandardů,“ vysvětlil.

Paliativní a hospicová péče

Podle Svobody bude největším budoucím problémem českého zdravotnictví stárnutí populace. „V roce 2030 bude 800 000 lidí starších 80 let. Budou mít více chorob, potřebovat více péče. Tomu se musí zdravotnictví přizpůsobit,“ uvedl.

Například praktičtí lékaři pečující o klienty v domovech pro seniory by mohli mít zvláštní, výhodnější smlouvy. Teď platby za tyto pacienty nedostačují.

„Péči na zdravotním a sociálním pomezí by podle Skalického i Vojtěcha měla spravovat spíš zdravotní oblast než sociální, jejíž financování je podle nich chaotické. „Počet pacientů, kteří potřebují být na lůžku v oblasti sociální péče je minimální. Naprosto klíčová je podle mě podpora domácí péče,“ uvedl Vojtěch. Informace o možnostech podpory by se pečující měli dozvědět už v nemocnici.

Podle Hovorky je domácí péče také levnější. „Navrhujeme zákon o dlouhodobé péči a komplexní organizaci paliativní a hospicové péče,“ dodal. Pečující osoby by podle něj mohly mít například úlevy na sociálním či zdravotním pojištění. Podpořit navrhuje také primární péči, která je levnější, a proto pro systém výhodnější.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru