Podle Nadačního fondu proti korupci přichází stát o miliardy při likvidaci elektroodpadu
Nadační fond proti korupci varuje, že stát přichází o miliardy korun při likvidaci elektroodpadu. Peníze vybrané na recyklačních poplatcích totiž podle fondu končí na účtech pěti firem, které mají na trhu s elektroodpadem monopol. Ministerstvo životního prostředí navíc připravuje zákon o zpětném odběru výrobků s ukončenou životností, ve kterém má být ustanovení, že elektroodpad musí procházet pouze přes vybrané firmy, což může podle fondu jejich výsadní postavení na trhu ještě zvýraznit.
Ministerstvo se proti tvrzení fondu ohrazuje s tím, že úřad zdědil současnou právní úpravu po svých předchůdcích, a chystaný zákon má naopak zajistit průhlednost systému zpracování elektroodpadu a firmy v jejich činnosti omezit.
Hosty Světa o jedné byla Hana Ansorgová z firmy Asekol a bývalý poradce ministra životního prostředí Daniel Vondrouš
Nadační fond proti korupci obvinil společnosti podílející se na recyklaci elektrošrotu, že na jejich účtech skončila velká část z desíti miliard korun, které v posledních sedmi letech inkasovaly.
„Z celkového objemu vybraných recyklačních poplatků přibližně 20 procent je vyplaceno na recyklaci odpadů. To souvisí s tím, že se podaří pouze 20 procent veškerého vybraného elektroodpadu skutečně vybrat,“ říká analytik fondu Martin Soukenka.
Z toho podle fondu vyplývá, že firmám zůstalo k dispozici asi osm miliard korun.
Výrobci a dovozci elektrozařízení jsou zodpovědni za ekologickou likvidaci a recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů. Pro plnění těchto povinností zakládají takzvané kolektivní systémy. Ty pak mají za úkol vybudovat sběrnou síť, provozovat ji, umožnit spotřebitelům odevzdat k recyklaci vysloužilý spotřebič. Ten pak putuje přes celou síť dopravců ke zpracovatelům tak, aby byla zajištěna jejich ekologická likvidace.
„Pro mě ten článek vydaný Nadačním fondem proti korupci byl opravdu zklamáním. Dává nepravdivé údaje do nesprávných souvislostí,“ říká Hana Ansorgová z firmy Asekol.
„Výše vybraných poplatků je poměrně pečlivě sledována dozorčími radami a správními orgány kolektivních systémů. Protože to jsou peníze, které odvádějí výrobci a dovozci a ti samozřejmě nemají vůbec zájem na tom, aby si kolektivní systémy nějakým způsobem přepláceli,“ vysvětluje Ansorgová.
Slabiny v zákoně o odpadech vidí bývalý poradce ministra životního prostředí Daniel Vondrouš v tom, že systém neumožňuje konkurenci:
„Jde o přirozený monopol. Lze si jen těžko představit, že by na jednom místě mezi sebou soutěžily dvě sady nějakých barevných kontejnerů o to, kam lidé svůj odpad odhodí. Klíčem k efektivitě systému je velmi důsledná kontrola přirozených monopolů spravovaných kolektivními systémy.“
