Podle některých politologů by zákaz strany mohl KSČM posílit

Premiér Petr Nečas odmítá komentovat postup úředníků ministerstva vnitra, kteří nesplnili úkol zadaný vládou. Úředníci měli vypracovat návrh správní žaloby na pozastavení činnosti KSČM, místo toho ale zadali čtyři analýzy, podle kterých by Česko případný spor s KSČM zřejmě prohrálo. Někteří politologové navíc říkají, že by případný zákaz strany mohl komunisty paradoxně posílit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Také v sídle KSČM - v ulici Politických věznů - očekávali již časně od 19h výsledky

Také v sídle KSČM - v ulici Politických věznů - očekávali již časně od 19h výsledky | Foto: Tomáš Adamec

Pozastavení činnosti parlamentní politické strany je viditelně velmi citlivé téma, protože kromě premiéra Nečase se k nesplněnému úkolu úředníků ministerstva vnitra nevyjadřuje ani šéf resortu Jan Kubice.

Přehrát

00:00 / 00:00

O možných důsledcích zákazu KSČM natáčela Květa Moravcová

„Nemyslím si, že bychom nesplnili zadání vlády, protože to znělo tak, že máme připravit návrh na pozastavení činnosti KSČM, ale také že máme získat i další externí právní pohledy. Udělali jsme to, co po nás vláda chtěla, oslovili jsme renomované externí odborníky a vzhledem k tomu, že ze všech právních analýz vyšlo to, že není nejmenší šance, aby takový návrh mohl mít naději na úspěch, jsme se zachovali jako odpovědný resort, a nepředkládáme vládě takový návrh, u který podle nás vláda nemůže přijmout,“ říká Karel Bačkovský z ministerstva vnitra.

Podle místopředsedy senátorů TOP 09 Jaromíra Štětiny ministerstvo experty vybíralo cíleně tak, aby potvrdili dřívější stanovisko ministerstva, tedy že postavit KSČM před soud je příliš velké riziko.

„Není to pravda a musím říci, že poslední dobou z úst pana Štětiny vycházejí takové věci, které musím označit za nehoráznosti,“ pokračuje Bačkovský.

Vláda bude mluvit o tom, zda postavit Komunistickou stranu Čech a Moravy před senát Nejvyššího správního soudu už ve středu na svém pravidelném zasedání. Zda s definitivní platností rozhodne ale nikdo v tuto chvíli neví.

Budou komunisté ve vládě?

Podle některých politologů by v případě, že by stát KSČM před soud postavil a prohrál komunisté získali. Zvlášť v dnešní době, kdy lidem více než kdy jindy vadí stav současné společnosti. Dle politoložky Vladimíry Dvořákové se dokonce může stát, že by se komunisté dostali do vlády.

„Pokud by se stalo, že by ta strana byla zakázána, tak by pravděpodobně došlo k tomu, že by vznikla pod jiným názvem a možná by se tím otevřel prostor pro to, aby se komunistická strana stala koaličním partnerem pro jiné levicové subjekty, třeba sociální demokracii,“ uvádí Dvořáková.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tématu mluvil na Radiožurnálu Karel Bačkovský z ministerstva vnitra

V tom, zda jsou šance státu na zákaz KSČM vysoké, se různí i názory právníků. Podle Stanislava Němce, který návrh správní žaloby na pozastavení činnosti KSČM vypracoval pro skupinu senátorů v čele s Jaromírem Štětinou, je dostatek důkazů pro to, že činnost KSČM porušuje Ústavu. Porušování Ústavy není otázka politologická, ale právní.

„Nejvyšší správní soud by neměl přihlížet k aktuální politické situaci, protože článek V. Ústavy je v Ústavě zakomponován od jejího počátku. A i samotnými autory Ústavy bylo řečeno, že právě z toho důvodu je tam zakomponován, aby bylo možno se bránit politickým ideologiím, které neodmítají násilí jako prostředek k dosažení svých cílů,“ uvádí Němec.

„Když nám vláda uloží, vypracovat návrh správní žaloby na pozastavení činnosti KSČM, můžeme takový návrh předložit. Je ale otázkou, zda je to reálně možné. To je jako by nám vláda uložila, abychom šli v lednu do lesa na jahody,“ dodává Karel Bačkovský z ministerstva vnitra.

Ve světě komunistické strany v minulosti zakazovali, stejně jako se přejmenovávali. Například v Rumunsku zakázali tamní komunistickou stranu krátce po svržení tehdejšího prezidenta Cauceska. Přejmenování mají za sebou například komunisté na Slovensku, kde vznikla Strana demokratické levice nebo v Německu, kde se Strana demokratického socialismu spojila s levicí a dnes se nazývá Linke.

Květa Moravcová, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme