Podle politiků byl Rath v cele příliš dlouho. Podmínky vazby chtějí probrat ve sněmovně

Případ Davida Ratha otevřel také debatu o tom, jestli české soudy vazbu neudělují zbytečně často a přísně. Rok a půl trvající pobyt Ratha v cele se totiž zdál neúměrně dlouhý i mnohým jeho bývalým kolegům ze sněmovny, ať už šlo o exposlancovy příznivce nebo odpůrce. Politici tak teď dávají najevo, že by se téma podmínek lidí ve vazbě mělo znovu vrátit na půdu dolní komory.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vězení | Foto: Free Digital Photos

Mezi hlavní kritiky délky pobytu Davida Ratha ve vazbě patří paradoxně jeho stranický oponent Zbyněk Stanjura z ODS. Právě on chce, aby se Poslanecká sněmovna v novém složení délkou a podmínkami vazby znovu zabývala.

Podle něj by se délka vazby neměla stanovovat pokaždé jinak podle konkrétního případu, ale měl by existovat jakýsi sazebník délky vazby pro jednotlivé trestné činy. O předložení příslušné normy by pak ODS podle Stanjury nejspíš požádala budoucí vládu.

„Přijde mi to nepřiměřeně dlouhá doba. Pamatuji si, když byl zatčen v květnu loňského roku, na vyjádření lidí z orgánů činných v trestním řízení, kteří říkali, že to bude velmi rychlé, že spravedlnost má být rychlá. Máme 18 měsíců, a přestože David Rath byl můj politický oponent, tak si myslím, že ta doba byla příliš dlouhá,“ řekl.

Přehrát

00:00 / 00:00

O názory politiků na vazbu se v souvislosti s propuštěním Davida Ratha na svobodu zajímala Veronika Neprašová

Diskuzi o podmínkách udělování vazby vítá i TOP 09 a Starostové. Předseda Starostů Petr Gazdík pak volá hlavně po odpovědnosti lidí, kteří o vazbě rozhodují.

„Hlavně podporujeme to, aby každý státní zástupce za rozhodnutí o uvalení do vazby nesl přímou odpovědnost, protože takové rozhodnutí o uvalení vazby může zásadním způsobem ovlivnit život každého člověka, takže každý, kdo takové rozhodnutí přijme, za něj musí nést odpovědnost,“ zdůraznil.

Naproti tomu hnutí ANO a sociální demokraté jsou přímo k legislativním omezením vazby trochu skeptičtí. Martin Komárek z ANO i František Bublan z ČSSD se shodli, že o vazbě bude vždycky nakonec rozhodovat soud a zákonodárci můžou těžko jeho rozhodnutí ovlivňovat.

Velká diskuze se vede také o podmínkách lidí ve vazbě. I o tom se chystají poslanci jednat. Zákonodárci už v létě podmínky vazby novelou zmírnili. Ta umožňuje pobyt v celách pro nekuřáky, ředitel věznice také může v některých případech umožnit vězněnému návštěvy bez dohledu ostrahy.

Děkuji za důvěru, vzkázal Rath soudcům. Po roce a půl je doma z vazby

Číst článek

Obvinění také můžou nově pracovat a přibylo i možností návštěv a telefonování. Zákonodárci ale volají po ještě komfortnějších podmínkách, třeba právě Martin Komárek z hnutí ANO.

„Já si myslím, že by se na vazebně stíhané mělo pohlížet jako na nevinné, to znamená, že jejich životní komfort - kromě toho, že jsou omezeni na svobodě a omezeni v tom, že se nemohou stýkat se svědky, které by mohli ovlivnit - by se měl podobat podmínkám, jaké měli, než byli uvrženi do vazby.“

Jeho slovům dává za pravdu i senátor za ČSSD František Bublan. „Jde o to, aby vazba nebyla předběžným trestem. Aby člověk, když není odsouzen, netrpěl předčasně, protože co když potom bude osvobozen? Sice může za čas tam strávený dostat nějakou náhradu, ale to, že tam žije v těžších podmínkách, už mu nikdo nevrátí.“

David Rath v Hostivici | Foto: Kateřina Havránková

Svůj návrh na to, jak by měly vypadat podmínky ve vazebních věznicích, předložil během svého pobytu za mřížemi i sám David Rath. V mnoha oblastech chtěl současné podmínky změnit dost radikálně.

Například prosazoval, aby se vazební věznice vybírala co nejblíže bydlišti lidí, kteří jsou vězněnému člověku blízcí. Lidé ve vazbě by podle něj měli mít možnost si opatřovat na své náklady lepší jídlo, nosit vlastní oblečení nebo si celu vybavit rádiem a televizí.

Delší by měly být i každodenní vycházky a výrazně přibýt by mělo i možností návštěv rodiny a nejbližších. Tehdejší kabinet Petra Nečase ale většinu jeho návrhů nakonec odmítl, a parlamentem tak prošel zmiňovaný mírnější návrh.

Simona Bartošová, Veronika Neprašová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme