Podle premiéra Nečase nemá smysl váhat s vrácením majetku církvím
Vrácení majetku církvím se podle premiéra Petra Nečase Česká republika nevyhne. Řekl to na senátní konferenci Církevní restituce - mýty a skutečnost.
Pokud by zabavené nemovitosti stát výhledově církvím a náboženským společnostem nevrátil a nevyplatil, mohly by se obrátit na soudy. Tato možnost by státní pokladnu podle Nečase přišla dráž, protože by kromě zabaveného majetku nakonec musel hradit i soudní výlohy.
Podle něj tak nemá smysl s církevními restitucemi váhat:
„ Vlastní dlouhodobá blokace majetku, kterou stát po 20 let udržoval, je tím nejhorším možným nakládáním s majetkem vůbec. Kdybychom si propočítali, o kolik peněz jsme díky našemu strkání hlavy do písku přišli, asi bychom zalapali po dechu.“
Původně církevní majetek je blokovaný už víc než dvacet let. Současný stav komplikuje situaci jak obcím, krajům tak samotným církvím. Ty se podle premiéra Petra Nečase mohou kvůli nevrácenému majetku obrátit na soudy a stát to ve výsledku může přijít ještě dráž:
„V průběhu soudů, když ne našich, tak možná mezinárodních, by totiž církve s pravděpodobností hraničící s jistotou získaly valnou část svého majetku zpět.“
Kardinál Dominik Duka ale zdůraznil, že samostatné hospodaření církví bude pro stát i církve užitečnější než současný stav:
„Je to určitá cesta, abychom mohli naší společnosti říci, že se nechceme a nebudeme a nechováme jako ti, kteří by chtěli odčerpávat.“
Ministryně kultury Alena Hanáková na senátní konferenci k vyrování s církvemi řekla, že náklady státu stoupnou jen dočasně, v budoucnu jim totiž nebude finančně přispívat.
„Cílem zákona totiž není nic menšího než vybudovat nové, nezatížené vztahy mezi státem a církvemi. Vztahy, které nebudou ani závislostí, ani konfrontací, ale kooperací ve prospěch všech občanů. Stát přestane platit duchovním a církve budou v duchu Listiny základních práv a svobod na státu skutečně nezávislé, a to i hospodářsky.“
Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml navrhl, aby církve vytvořily jakýsi sociální podpůrný fond pro potřebné, do kterého by církve přispívaly z navráceného majetku. Slibuje si od toho narovnání vztahu se společností. Církevní restituce totiž podle průzkumů odmítá okolo 70 procent českých občanů.
„Církve společně z výnosu majetku vytvoří základ, jak podporovat nějaké dobré aktivity, sociální, výchovné, vzdělávací, třeba i cestou charitativních organizací, které církve mají, a jak dát najevo, že to není umanutost církví získat majetek, sednout si na něj a postupně si ho konzumovat,“ vysvětlil Rum svůj podnět.
Vládní návrh počítá s tím, že církve dostanou zhruba polovinu svého někdejšího majetku a finanční náhradu devětapadesát miliard korun, navýšených o inflaci. Stát by je měl splácet třicet let. Opozice ale s takovým objemem majetku a peněz nesouhlasí.
