Podle šéfa ÚSTR Hermana jsou za snahou o jeho odvolání ideologické důvody

Tlak na odchod ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana sílí a je velmi pravděpodobné, že ve své funkci brzy skončí. Svědčí o tom i dnešní výrok člena rady ústavu Lukáše Jelínka. Ten Radiožurnálu řekl, že stávající ředitel Herman má velké mezery ve zvládání agendy ústavu. Herman ale za snahou o své odvolání vidí především ideologické důvody.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Herman

Daniel Herman | Foto: Marián Vojtek

„Jako ředitel má velké mezery ve zvládání agendy toho ústavu. On má podle mě problém v tom, že není ani profesionální historik, ani není profesionální manažer. To znamená, že je velmi závislý na svém okolí, které mu dodává nebo zprostředkovává určitý servis,“ řekl na Radiožurnálu politolog Jelínek a dodal:

Přehrát

00:00 / 00:00

Daniel Herman, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, byl hostem Stalo se dnes na Radiožurnálu

„Vlastně ani ten jeho projekt, se kterým uspěl ve výběrovém řízení, se podle mého názoru nijak zvlášť neodlišoval nebo nebyl o nic výrazně kvalitnější než ostatní předkládané projekty.“

„Tato slova mne nijak zásadně nepřekvapují. V podstatě od prosince loňského roku se to schyluje k těmto závěrům. Mám k dispozici určité informace, kdy někteří radní ještě před svým zvolením do rady jasně dávali personální požadavky. A jednou z podmínek jejich zvolení byla také právě otázka mého odvolání. Proto mne to nepřekvapuje a jsem rád, že jsou to hlavně ideologické důvody, které k tomu vedou. A doufám, že si toho zainteresovaná veřejnost povšimne,“ reagoval ve Stalo se dnes na Radiožurnálu Daniel Herman.

Manažerským přístupem je podle něho to, že člověk, který stojí v čele, vytváří tým:

„Podařilo se mi vytvořit velmi silný tým spolupracovníků. Jsem velmi rád, že tento tým dobře funguje. Jestliže si kdokoli myslí, že by bylo naopak správné, aby si člověk všechno centralisticky řídil, tak to opravdu je v dost příkrém rozporu s manažerským přístupem. Jsem člověkem, který ctí princip subsidiarity, princip týmovosti. S tím jsem také do výběrového řízení šel. Proto také dala minulá rada hlas z deseti kandidátů hlas mně. Že se to současné radě nelíbí, to je samozřejmě možné, ale já vím, že jsou zde hlavně ideologické důvody, a toto jsou pouze zástěrky, kterými se to snaží maskovat.“

Minimálně dva členové rady jsou do ní podle Hermana vysláni Masarykovou demokratickou akademií, která je "jednoznačně názorově nějakým způsobem určena".

Ústav pro studium totalitních režimů | Foto: Tomáš Adamec

„Další členové rady zastávají názor, že režim po roce 1948 nebyl totalitní. Ať si z toho každý udělá názor, jaký chce. Myslím, že je to celkem jednoznačné,“ uvedl Herman.

Dva členové rady jako svůj cíl Hermanovi uvedli, že je to jeho odvolání. Jeden člen mu řekl, že by mu doporučil, aby rezignoval.

„Řekl jsem mu, že sám nerezignuji, protože k tomu nevidím důvod,“ uvedl Herman s tím, že kvůli stávající situaci již přemýšlí, co by dělal, kdyby ve funkci musel opravdu skončit.

Nevylučuje ani vstup do politiky. Dostal totiž nabídku od dvou politických stran a jednoho rýsujícího se politického subjektu, aby za ně kandidoval ve volbách. Nabídku ale nechce zatím blíže specifikovat.

Helena Šulcová, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme