Podmínky v české vazbě jsou strašné, tvrdí advokát Jaroslav Ortman
Mnozí odborníci, neziskové organizace i tuzemská pobočka Helsinského výboru kritizují podmínky v české vazbě. Do té teď míří i několik obviněných v případu razie ve státních institucích.
„Vazebně stíhaná osoba, tedy osoba, která je z hlediska zákona a ústavy nevinná, žije v horších podmínkách, než osoby, které jsou odsouzené. Nedostatek svobody, spojení s rodinou, nemožnost komunikace a tragické hygienické podmínky,“ shrnul vazební podmínky advokát Jaroslav Ortman.
Redaktorka Veronika Neprašová a advokát Jaroslav Ortman ve Víkendovém Radižurnálu
Na špatné podmínky ve vazbě upozorňoval už opakovaně i poslanec David Rath, který v ní tráví už více jak rok. Vazební celu dokonce označil za novodobou torturu. Podle Ortmana je ale špatné, že poslanci nebo bývalí poslanci volají po změně podmínek vězeňství až poté, co vazbu sami zažijí.
„Nejhorší na tom je, že poslanci, ať už současní, jako je Rath, nebo bývalí, jako je třeba Tluchoř, na to neslyšeli. Teprve, když se dostanou do těchto podmínek sami, tak vidí, že česká věznice je něco neuvěřitelného,“ řekl Ortman.
Většina obviněných kolem Jany Nagyové budou s největší pravděpodobností drženi v takzvané koluzní vazbě. Tedy ve vazbě, která je ukládaná z toho důvodu, že existují obavy, že by obviněný mohl ovlivňovat svědky nebo spoluobviněné.
Podmínky vzetí do vazby
útěková vazba – existuje obava, že obviněný uprchne
koluzní vazba – existuje obava, že obviněný bude ovlivňovat svědků
předstižná vazba – existuje obava, že obviněný bude opakovat trestnou činnost
„Návštěva je jednou za čtrnáct dní, a to za přítomnosti státního zástupce nebo policisty, šuškat si můžete přes telefon. Prohlídky tam jsou všech tělesných otvorů, takže je to pro ženy i muže naprosto ponižující. Telefonní spojení nula, všechny dopisy chodí přes cenzuru. A dvakrát do týdne teplá voda – to je tak na blázinec,“ dodal Ortman.
Obviněný navíc tráví 23 hodin přímo uvnitř malé cely, kde je otevřená toaleta. Na čerstvý vzduch se dostane jen na hodinu, kterou nejčastěji stráví na betonovém vězeňském dvorku.
Od roku 2001, kdy zákonodárci výrazně zpřísnili podmínky pro uvalení vazby, sice počet vazebně stíhaných lidí klesl, a to až o dvě třetiny. Ani tak ale na vyšší komfort ve vazebních celách podle vězeňské správy není dostatek financí.
