Podnikatel Juříček navrhuje zřídit technologickou radu. Rozdělovat by měla miliardy z rozpočtu na výzkum

Oslovit nejchytřejší lidi u nás a vytvořit tzv. technologickou radu. Takový je plán podnikatele a nového poslance Pavla Juříčka (za ANO). Na projekt mu podle jeho slov kývla už více než desítka odborníků – mezi nimi ekonom Pavel Kysilka nebo vědec Vladimír Matolín. Poradní orgán by mohl podle Juříčka přerozdělovat miliardy z rozpočtu na vědu a výzkum. Tuto agendu má pod sebou čerstvě při Úřadu vlády přímo premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podnikatel a nový poslanec Pavel Juříček (za ANO) chce zřídit tzv. technologickou radu | Foto: Alexandr Satinský / MAFRA | Zdroj: Profimedia

„Mohla by to být technologická obdoba NERVu (Národní ekonomická rada vlády fungující při vládě Mirka Topolánka – pozn. red.). Můj cíl je vypisovat krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé projekty, které by směřovaly do jednotlivých oblastí, které mohou Česko pozvednout v technologické oblasti na vyšší úroveň,“ popsal serveru iROZHLAS.cz podnikatel a poslanec Juříček s tím, že by mělo jít současně o projekty odpovídající světovým trendům.

OLAF uzavřel vyšetřování okolo dotace pro Čapí hnízdo. Výsledky odeslal do Česka

Číst článek

Jako příklad uvádí třeba podporu výzkumu v oblasti alternativních zdrojů nebo metalických struktur. Současně by podle něj bylo „smysluplné“ rozdělit finanční prostředky pro základní a aplikovaný výzkum.

„Jestli z toho vznikne rada pro vědu a výzkum při vládě, nebo se stávající rada pro výzkum a vývoj rozdělí na základní a aplikovaný výzkum, se ještě uvidí,“ uvedl dále čerstvý zákonodárce, podle kterého by mohl nový poradní orgán přerozdělovat peníze ze státního rozpočtu určené pro vědu a výzkum.

„Jednotlivé programy ministerstva průmyslu a obchodu, kterými se financuje aplikovaný výzkum, by se tak mohly sjednotit. Zefektivnilo by se tak čerpání veřejných peněz nebo evropských dotací,“ pokračoval.

Legislativní špagety

Obdobně o projektu mluvil podnikatel už po volbách, tedy ke konci října. Od té doby se jeho plán moc neposunul. „Je pravda, že jsme nijak zvlášť nepokročili. Ustanovovala se sněmovna, teď vláda. Doufám ale, že realizovatelné to bude. Je tady také řada tzv. legislativních špaget, jak se tomu říká ve sněmovně, které musíme rozmotat. Jsou to věci, které nám brání v tom to zrealizovat,“ uvedl dále.

Projekt podle slov Juříčka podporuje také šéf nového kabinetu Andrej Babiš: „Potřebuju to s ním ještě probrat, ale je docela pro. Už to i v některých rozhovorech naznačoval.“ Sám Babiš na dotazy redakce nereagoval.

Podle vicepremiéra a ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je obdobná iniciativa vítaná. „Premiér Babiš se stal předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a předpokládáme velmi intenzivní spolupráci resortů školství a průmyslu v této věci. Nicméně kolega Juříček je velmi zkušený odborník a žádné iniciativě včetně technologické rady se meze nekladou,“ reagoval v SMS.

Minulý týden premiér Babiš oznámil, že hodlá zřídit funkci vládního zmocněnce pro sport, kterou má zastávat poslanec za ANO a někdejší reprezentační brankář Milan Hnilička. Že by zřídil obdobný post pro Juříčka v oblasti vědy a výzkumu, hnutí podle Brabce nepočítá. „O žádném zvláštním zmocněnci pro vědu a výzkum v této chvíli neuvažujeme,“ doplnil.

Vizionáři v technologiích

O projektu Juříček podle svých slov mluvil dosud s více než desítkou technologických vizionářů, jak je nazývá. „Jsou to lidé ať už z Akademie věd či vysokých škol, nebo z laboratoří, kteří dělají aplikovatelné věci. Všem, se kterými jsem o tom mluvil, se to líbilo. Je pravda, že šikovný lidi z Česka i ze světa na mě slyší,“ popsal Juříček.

To potvrzuje i ekonom a bankéř Pavel Kysilka: „Úplně konkrétně jsme se nebavili, říkal ale, že by to měl být společný poradní orgán na digitalizaci státní správy a možná podpora pro digitální transformaci ekonomiky vůbec. A ano, líbí se mi to hodně.“

Podle Kysilky by měla být digitalizace státní správy jedna z hlavních priorit současné vlády. „Je ostuda, že jsme v tomto ohledu předposlední v Evropské unii, za námi je jen Rumunsko. Plodí to navíc velkou přezaměstnanost ve státním sektoru a spoustu byrokracie, která zatěžuje firmy i jednotlivce,“ doplnil. 

Ekonom Pavel Kysilka | Foto: Dan Materna / MAFRA | Zdroj: Profimedia

Obdobně mluví také vědec Vladimír Matolín z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který se zabývá výzkumem palivových článků. „Každý projekt, který vytvoří most mezi zákonodárci a běžným životem musí být z principu žádoucí,“ uvedl.

„Pokud tato rada bude moci nějakým, třeba i malým způsobem, přispět k výměně názorů mezi politiky, a zvláště poslanci, stojí rozhodně za to zkusit to. Třeba se podaří vybudovat nějakou protiváhu průmyslové loby a přispět k dosažení rozumné rovnováhy mezi investicemi do vzdělání a vědy a do aplikační sféry,“ doplnil Matolín.

Vedle zmíněných odborníků říká Juříček, že oslovil například také kybernetika Vladimíra Maříka, vynálezce Jana Procházku nebo Tomáše Šabatku z papírenského byznysu. „Všechno to jsou mozky. Mám to vymyšlené tak, že každý by byl odpovědný za určitou oblast. Mám vytipovaných takových devět perspektivních oborů, které by posunuly Česko na vyšší úroveň,“ doplnil Juříček.

A co na projekt říká dosavadní vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL? „Návrh pana Juříčka neznám. Osobně jsem zastáncem výsledku jednání více než tří let mezi vědci, učiteli, byznysmeny a veřejnou správou tak, jak je v návrhu nového zákona, který jsme připravili. Odpovídá evropskému modelu organizace vědy a výzkumu v civilizovaných a úspěšných zemích.“

Na vědu a výzkum by mělo jít v příštím roce ze státního rozpočtu necelých 36 miliard korun, v dalších letech by se tato částka měla ještě zvýšit.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme