Podnikatelé ze středních Čech obcházejí žádosti o eurodotace

Cestu evropských peněz na některé projekty podnikatelů v Posázaví provázejí pochybnosti. Miliony korun na opravy hotelů a penzionů mají získat lidé, kteří si sami rozhodli o přidělení dotace z Bruselu. Jde o peníze určené pro rozvoj venkova. V tomto případě mohou o projektech rozhodovat v daném regionu přímo místní obecně prospěšné společnosti.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turistické léto - Posázaví

Turistické léto - Posázaví | Foto: Petr Jindra

Podnikatelé Miroslav Němec a Jaromír Biolek z Týnce nad Sázavou jsou zakladateli obecně prospěšné společnosti Posázaví. Barbora Čmelíková je její zaměstnankyní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Petra Sehnoutky a Petry Benešové o rozdělování evropských dotací v Posázaví

Všichni tři mají za sebou velmi úspěšný měsíc. Každý z nich má dostat na své soukromé projekty po 1,2 milionu korun z evropských peněz.

Na tom by nebylo nic zvláštního. Jenže jejich projekty vybrala právě obecně prospěšná společnost Posázaví, tedy v podstatě oni sami. Ani jeden z účastníků na tom nevidí nic divného.

„Při samotném výběru jsem se neúčastnil. Opravdu nevím, za co bych se měl stydět,“ říká například Jaromír Biolek, který žádal přes cizí firmu o dotace na opravu hotelu ve svém domě.

Odborný konzultant společnosti Posázaví Václav Pošmurný tvrdí, že je vše v pořádku. Podle něho mají o pravidlech a prioritách, co se má v regionu podpořit, rozhodovat právě lidé, kteří vstoupí do této společnosti.

„Oni rozhodují o těchto penězích, oni řeknou, které projekty budou podpořeny, které mají tu prioritu a které ne. Takže rozhodují mezi sebou a jsou to lidé z toho regionu,“ uvedl Pošmurný.

Státnímu dohledu postup nevadí

Jinými slovy - sami podnikatelé si řeknou, jestli dají více peněz na ubytování, nebo třeba na opravu historické památky. Podnikatel Miroslav Němec tak třeba prostřednictvím své firmy Altum HR získal od společnosti Posázaví dotace již podruhé.

„Je to proto, že historický objekt je finančně velmi náročné rekonstruovat, a i když to působí dojmem, že je to hodně peněz, tak pakliže se pohybujete ve stavebnictví, v podstatě to není ani na celou rekonstrukci, je to jenom na dvě třetiny rekonstrukce,“ vysvětluje Němec.

Na tomto postupu nevidí nic divného ani Státní zemědělský intervenční fond, který projekty vybrané obecně prospěšnou společností schvaluje.

„Není a ani nemůže být zakázáno, aby osoby jakkoli spjaté s konkrétní místní společností nemohly předkládat projekty. Státní zemědělský intervenční fond má ale možnost dotaci nevyplatit, když dojde k závěru, že podmínky pro poskytnutí dotace nebyly splněny,“ stojí v obecném prohlášení, které zemědělský fond zaslal Radiožurnálu.

Konkrétně se k těmto projektům vyjadřovat nechce, protože je úředníci fondu teprve posuzují.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme