Ministři a premiér na jednání Poslanecké sněmovny. | ČTK, Kateřina Šulová

Pohled do peněženek ministrů:
projděte si majetková přiznání členů Sobotkovy vlády

Praha | Hana Mazancová, Jan Cibulka |

Čtěte celý článek

Příjmy v řádech stamilionů korun z podnikání i stovky korun za recenzi. Výjimkou v majetkových přiznáních českých ministrů ale nejsou ani vysoké hypotéky. Server iROZHLAS.cz prošel majetková přiznání všech členů Sobotkovy vlády za poslední čtyři roky. I těch, kteří se v kabinetu mihli pouze na několik měsíců. Podívejte se, jaký majetek jednotliví ministři získali za dobu svého úřadování a kdo z nich se musel zadlužit.

Server iROZHLAS.cz ve spolupráci s datovým týmem Českého rozhlasu prošel majetková přiznání všech ministrů, kteří byli součástí vlády premiéra Bohuslava Sobotky od ledna 2014. Čas odevzdat takzvaná prohlášení podle zákona o střetu zájmů měli do konce června. Kontrolu dokumentů pak má na starosti mandátový a imunitní výbor. Ten ale může zkontrolovat pouze formální náležitosti.

Nastavte si zdroj příjmů

„My v žádném případě nemůžeme ověřit částku, kterou poslanec uvádí jako příjem, který měl mimo svůj plat z ostatních činností. Záleží, jak on pravdivě uvádí, co tam napíše. My žádné mechanismy nemáme,“ popsala pro server iROZHLAS.cz předsedkyně mandátového výboru Miroslava Němcová (ODS). Ta už pro letošní rok hlásí hotovo: patnáctičlenný výbor už zkontroloval všech zhruba 350 prohlášení, která měl na stole.

„Zatím jsme na žádné nesrovnalosti, které bychom museli řešit, nenarazili,“ doplnila ještě Němcová.

Důchod i recenze

Na rozdíl od poslanců si ministři nemohou přivydělávat ještě podnikáním, podle zákona o střetu zájmů to mají zakázáno. Příjem mohou mít například pouze z pronájmu vlastního majetku, případně - jako třeba bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) - za publikační nebo přednáškovou činnost.

Bývalá ministryně v prohlášení o majetku za rok 2014, kdy ještě úřadu šéfovala, například učila na Univerzitě Karlově v Praze, Vysoké škole manažerské informatiky, ekonomiky a práva či CEVRO Institutu. Zároveň do svého čestného prohlášení uvedla i starobní důchod, který u ní ve stejném roce činil bezmála 255 tisíc korun.

Příjmy z pronájmu pak ve svých prohlášeních opakovaně přiznává bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Za „pronájem nebytové jednotky“ si každoročně přijde na více než půl milionu korun.

Výjimkou pak nejsou ani investice do cenných papírů. Do dluhopisů dlouhodobě investuje například ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). A v loňském roce přilákaly i ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou (ANO).

„Aby mi peníze neležely na účtě,“ vysvětluje Šlechtová pro server iROZHLAS.cz, proč se pro investici rozhodla. „Nemám absolutně čas v ministerské funkci řešit své složenky a často platím i po termínu. Řídím stát a na sebe zapomínám. Tato investice je na základě doporučení mé banky,“ dodala ministryně.

V řádech milionů korun se pak pohybují dluhy, které ministři v dokumentech přiznávají. Například bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) za rok 2016 uvedl hypotéku ve výši 3,8 milionu korun. Splácet má co i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) - jeho hypoteční úvěr činil loni 3,8 milionu korun, obdobně pak ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) dluží 4,2 milionu.

Korunové dluhopisy

I letošní kontrola mandátového a imunitního výboru se zaměřila pouze na formální chyby. Nejčastěji se stává, že na formuláři o majetku chybí datum či podpis. „To jsou drobnosti, kvůli který zavoláme příslušného poslance, požádáme o doplnění a tím celá věc končí,“ popsala praxi předsedkyně výboru Němcová.

Ta ani z minulých let nepamatuje větší prohřešky, které by výbor musel řešit. Až prvním velkým pochybením bylo podle jejích slov majetkové přiznání Andreje Babiše (ANO).

Jak letos v březnu upozornil server iROZHLAS.cz, v dokumentech pro Poslaneckou sněmovnu přiznal za rok 2014 o 26 milionů více než v auditu, který si později nechal zpracovat z daňových přiznání a který veřejně prezentoval v médiích. Nesrovnalosti tehdy ještě šéf státní kasy vysvětloval tím, že jeho účetní udělala chybu a že se jedná o částku před zdaněním.

I loni pak Babiš na úrocích z jednokorunových dluhopisů skupiny Agrofert inkasoval zhruba 180 milionů korun.

„Může to být zajímavá informace pro ty voliče, kteří jsou přesvědčeni o tom, že Andrej Babiš je natolik bohatý člověk, aby nepotřeboval vstupovat do politiky s cílem se nějak obohatit nebo podvádět. Pro někoho to může být potvrzení toho, že Andrej Babiš slušně vydělává na korunových dluhopisech, z nichž určitou část nemusí danit,“ zhodnotil to před časem komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.

I on přisvědčil poslankyni Němcové, že majetková přiznání fakticky v podstatě kontrolovat nelze. Původní záměr majetkových přiznání byl podle jeho slov v tom, aby se veřejný funkcionář „neúměrně neobohatil“.

„To znamená, aby nebyl korumpován a tak dále. Novela zákona o střetu zájmů, která přitáhla pozornost médií, ale pochopitelně pouze v tom slova smyslu, že se hovořilo o lex Babiš a podobně a už se příliš nezdůrazňovalo to, že skutečně v té novele je obsaženo, že by politici při nástupu do funkce měli uvádět svůj majetek, svoje majetkové přiznání, a to pak by mohlo být nebo bude porovnáváno pravidelně každý rok, jak se ty majetkové poměry vyvíjejí. Je tam také změna v tom, že by měla být nezávislá kontrola a že ta evidence by měla být elektronická a na jednom místě, protože nyní to je velice roztříštěné,“ uzavřel komentátor Hartman.