Ústavní soud podpořil klienty pojišťoven, kteří jim posílali peníze na základě neplatných smluv

Někteří klienti možná získají zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Ústavní soud se úterním nálezem vymezil proti dosavadní judikatuře. Zjednodušeně řečeno vedla k závěru, že klienti měli sami vědět a rozpoznat neplatné smlouvy, a proto je nárok na vydání bezdůvodného obohacení zcela nebo částečně promlčený. Nález je dostupný na webu soudu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podpis pod smlouvou (ilustrační foto)

Podpis pod smlouvou (ilustrační foto) | Foto: Michal Jarmoluk | Zdroj: Pixabay

Nález v konkrétním sporu mezi klientem a pojišťovnou souvisí s obecnějším problémem pojistných smluv k životnímu pojištění, označených v minulosti českými soudy za neplatné, a to zejména kvůli nedostatečnému informování klientů o nákladech a poplatcích.

Někteří klienti pak žádali zpět peníze, které pojišťovnám poslali před tím, než se dozvěděli o neplatnosti smluv, a které považovali za bezdůvodné obohacení pojišťoven.

Pojišťovny teď na zmrazení plateb mají svoje rezervy, ale co bude za rok, obává se komentátor Čaban

Číst článek

Soudy jim v řadě případů přiznávaly jen část peněz, a to kvůli promlčení nároku do dvou let ode dne, kdy se člověk dozví o tom, že se na jeho úkor někdo bezdůvodně obohatil. Právě běh promlčecí doby a její závislost na subjektivních či objektivních okolnostech je tématem úterního nálezu.

Podle Ústavního soudu nelze počátek běhu subjektivní promlčecí doby bez dalšího dokazování spojovat s okamžikem uzavření smlouvy a následnými pravidelnými platbami pojistného.

„Ty jsou samy o sobě objektivními okolnostmi, které o subjektivní vědomosti oprávněného o bezdůvodném obohacení nevypovídají,“ stojí v takzvané právní větě nálezu.

Bezdůvodné obohacení

Soudy by se měly detailněji zabývat okamžikem, kdy se v konkrétních případech klienti dozvěděli o svém právu na vydání bezdůvodného obohacení.

„Musejí uvážit, zda lze takový okamžik zjistit, zda má význam provést navržené důkazy, zda účastník splnil povinnost důkazní či unesl důkazní břemeno apod.,“ napsal v nálezu soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

Podle advokáta Petra Němce, který se problematikou dlouhodobě zajímá, jde o významný judikát se značnými potenciálními dopady, dopadá podle něj až na milion smluv.

Dnes @Ústavní soud vydal judikát, který dopadá na více než 1 milion smluv pojišťoven. O těch soudy dlouhodobě rozhodují, že jsou neplatné, ale klientům přiznávaly jen část peněz zpět, že prý klienti měli neplatnou pojistnou smlouvu poznat. To teď padlo. usoud.cz/aktualne/k-poc…

14:42 – 24. 05. 2022

15 73

„O těch soudy dlouhodobě rozhodují, že jsou neplatné, ale klientům přiznávaly jen část peněz zpět, že prý klienti měli neplatnou pojistnou smlouvu poznat. To teď padlo,“ uvedl na twitteru Němec.

Sporů zřejmě přibyde

Korupce a vynášení utajených informací. Bývalý slovenský elitní prokurátor půjde na osm let do vězení

Číst článek

Němec řekl, že soudy těžko mohou po lidech chtít, aby prováděli složité právní analýzy a sami poznali, že je smlouva neplatná. Za klíčový okamžik, kdy klienti získali povědomí o neplatnosti smluv, považuje Němec až konzultaci s odborníkem, tedy advokátem.

„Nelze pominout, že kdyby stěžovatel (klient) věděl o tom, že se vedlejší účastnice (pojišťovna) na jeho úkor bezdůvodně obohacuje, smlouvu by buď ani neuzavřel, nebo by od ní ihned odstoupil, anebo by pojistné dobrovolně neplatil,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.

V konkrétní kauze, kterou se zabýval Ústavní soud, musí znovu rozhodovat odvolací Městský soud v Praze. Účastníky řízení jsou Uniqa pojišťovna a její klient. Jde o zhruba 52 000 korun. Němec očekává, že po nálezu podobných sporů přibude.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme