Pojišťovny by podle ÚS měly v případě krachu cestovní kanceláře vyplácet celou cenu zájezdu

Pokud zkrachuje cestovní kancelář dřív, než její klienti odjedou na zájezd, mají od pojišťovny nárok na zaplacení plné náhrady. Nezáleží přitom na výši pojistky sjednané mezi prodejcem zájezdu a pojišťovnou. Vyplývá to z dnešního nálezu Ústavního soudu, který se zabýval stížností pojišťovny Generali.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cestovní kancelář (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Pojišťovna u soudu tvrdila, že může vyplácet peníze pouze do limitu sjednaného pojistného plnění. Podle Ústavního soudu ale povinnost plné náhrady plyne ze zákona o podnikání v cestovním ruchu.

„Minimální limity sjednaného pojištění mají jen globálně eliminovat podhodnocování rizik při uzavírání pojistných smluv, kdy při sjednávání pojištění zpravidla není zřejmé, v jakém objemu budou zájezdy v příslušném roce prodány,“ uvedl v odůvodnění verdiktu soudce zpravodaj Jan Filip.

Přehrát

00:00 / 00:00

Když zkrachuje cestovka, pojišťovna je podle rozhodnutí ÚS povinna uhradit plnou cenu neuskutečněného zájezdu. Mluvili o tom Marcela Machová, z České asociace pojišťoven, Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří ČR a právník Miloš Borovička

V konkrétním případě měl klient vyjet na dovolenou s cestovní kanceláří Parkam Holidays. Zájezd se ale neuskutečnil, kancelář skončila v konkurzu. Klient pak od pojišťovny dostal 13788 korun, přestože plná cena zájezdu byla 23384 korun.

Rozdíl mezi oběma částkami klientovi následně přiznal Obvodní soud pro Prahu 2. Dospěl k závěru, že pokud se kancelář dostane do úpadku, je nutné vrátit zákazníkovi plnou cenu zájezdu. Opačný výklad podle obvodního soudu postrádá jakékoli logické odůvodnění.

Pojišťovna Generali ovšem pokládá ojedinělý verdikt za průlom do principů pojišťovnictví. Tvrdí, že postupovala v souladu s platným právem a chce se obrátit na Evropský soudní dvůr.

Mluvčí pojišťovny Jiří Cívka řekl doslova, že předvídatelnost soudních rozhodnutí vzala tímto verdiktem za své. V žádné z více než 60 zemí, kde tato pojišťovna působí, prý neplatí, že by soukromý subjekt nesl neomezenou odpovědnost za podnikání cestovních kanceláří.

Naznačil také, že pojištění cestovek je rizikový produkt a je možné, že po tomto nálezu Ústavního soudu takový produkt pojišťovny přestanou nabízet.

'Tanečky pojišťoven?'

„S rozhodnutím a s jeho odůvodněním jsme se ještě podrobně neseznámili, ale je to pro nás překvapivé. Očekávali jsme jiný výsledek,“ uvádí Marcela Machová, specialistka České asociace pojišťoven pro pojištění majetku a odpovědnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ústavní soud se dnes postavil na stranu klientů cestovních kanceláří. Mluvila o tom Gerta Mazalová, předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů

„Co se týká pojištění cestovních kanceláří proti úpadku, dlouhodobě říkáme, že pojišťovna podle zákona o pojišťovnictví a dalších evropských regulí může plnit vždy pouze do výše sjednaného limitu. Pokud to má být tak, že pojišťovny by plošně měly plnit i přes tento sjednaný limit, tak produkt pojištění cestovních kanceláří proti úpadku je silně ohrožen. Pojišťovny nebudou ochotny ho dále poskytovat,“ pokračuje Machová.

Jan Papež, místopředseda pro vnější vztahy Asociace cestovních kanceláří ČR, se takového scénáře nebojí:

„Neobávám se toho, že by ten produkt zmizel z trhu. Jsou to od pojišťoven jen takové tanečky.“

„Tento verdikt konečně navrací našim spotřebitelům právo na úhradu zájezdu, který se nekonal. A to nikoliv jejich zaviněním. Vůbec nemám obavy, že to pojišťovny nějak poškodí,“ říká předsedkyně Sdružení ochrany spotřebitelů Gerta Mazalová.

Princip pojištění

Podle Miloše Borovičky, právníka spotřebitelského časopisu dTest, se to, aby se klient nemohl při krachu cestovky domoci svých peněz z neuskutečněného zájezdu, stává výjimečně:

„Jestli si dobře pamatuji, stalo se to pouze u jedné konkrétní pojišťovny, která zjistila, že má cestovní kancelář podpojištěnou a pak hradila pouze repatriaci a krátila zákazníky na tom, co měli dostat zpátky. Ale zákon hovořil jasně, že zákazník má dostat plnou náhradu.“

S Borovičkou souhlasí i Jan Papež. Podle něj jsou si všechny pojišťovny vědomy, že zákon na ochranu spotřebitele, na jehož vzniku se podílely, jim říká, že musí plnit do výše sta procent.

„Pokud do toho produktu šly, šly do něj s vědomím oho, že se jim může někdy přihodit, že budou plnit. O tom je pojištění,“ říká Papež.

„Princip pojištění je krýt škodu do výše pojistného limitu,“ nesouhlasí Machová.

ČTK, ČRo, Vlasta Gajdošíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme