Pokud vláda přijme reformu školství, studenti budou protestovat

Akademická obec Univerzity Karlovy potvrdila týdenní protest proti reformě vysokých škol, který by měl začít v pondělí 27. února. A to v případě, že návrhy záměru ministerstva školství přijme vláda. Podle členů obce jsou oba návrhy nepřipravené. Akademici se obávají likvidace školní samosprávy i omezení nezávislosti vysokých škol.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senátor Václav Hampl

Senátor Václav Hampl | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Členové akademické obce Univerzity Karlovy varují vládu před přijetím nekvalitních a nebezpečných návrhů. Českému vysokému školství jinak podle nich hrozí nenávratné poškození.

Oběma materiálům podle akademiků chybí přesvědčívá východiska i pádné argumenty pro nezbytnost změn současných zákonů.

„Vyzýváme také akademické obce všech vysokých škol v České republice, aby v takovém případě učinily vše pro zastavení nebezpečné hry s budoucností české společnosti,“ píše se v rezoluci akademické obce Univerzity Karlovy, kterou studenti po pochodu k Úřadu vlády předali kanceláři premiéra.

Přehrát

00:00 / 00:00

O protestech proti reformě vysokých škol mluvil v pořadu Stalo se dnes rektor UK Václav Hampl

Podle informací Radiožurnálu se k rezoluci už připojily akademické obce v Olomouci a Pardubicích. Studenti a akademici tak apelují na vládu, aby návrh reformy neschválila a vrátila k přepracování. Pokud se tak nestane, vypukne koncem února týdenní protest.

„Informační shromáždění, rezoluce, petice, demonstrace, stávka. A dále jsme se dohodli, že bychom měli tyto kroky velice rozumně svým způsobem synchronizovat s tím, co se bude dít na druhé straně, to znamená v legislativní radě vlády, ve vládě, a také s harmonogramem akademického roku," upřesnil předseda akademického senátu Karlovy univerzity Jan Hála.

Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl se také ohradil proti slovům ministra školství Josefa Dobeše, který ho označil za iniciátora sociálních nepokojů.

Studenti na protest proti reformě VŠ pochodovali k Úřadu vlády

Číst článek

„Studenti jsou velmi, velmi zneklidnění, širší akademická obec je velmi zneklidněná. Já se naopak snažím tady věcně argumentovat, říkat lidem, jak věci jsou. O tom zasedání přesně bylo, a to si myslím, že to je ta věc, kterou je potřeba teď dělat. To, že důvody pro zneklidnění jsou masivní a že se asi budou projevovat, to je věc, která existuje nezávisle na mě,“ řekl Radiožurnálu Hampl.

Dobeš chce s Hamplem ještě mluvit, rektor se tomu nebrání.

Hrozí omezení nezávislosti škol

„Jsou určité obavy, většinou ze senátů, ale i některých rektorů, že reforma by mohla omezit autonomii vysokých škol, jejich akademické svobody. Že by mohla vést k tomu, že by se rektory a členy rad stali exponenti politických stran, které jsou právě u moci,“ vysvětlil jeden z argumentů proti reformě rektor ČVUT Václav Havlíček ve večerních Ozvěnách dne.

Havlíček prý tyto obavy zatím nesdílí, ale při posílení kompetencí rad vysokých škol je prý otázka, jakým způsobem by rady byly sestavovány a jmenovány. Velké nebezpečí v tom vidí studenti. Bojí se omezení nezávislosti škol.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem večerních Ozvěn dne byl rektor ČVUT Václav Havlíček

„Členové správních rad budou mimo jiné i zástupci takzvané veřejnosti, což ale se dá očekávat, že v tomto případě budou osoby ze sféry politické, budou to podnikatelé a další osoby z komerční oblasti. A tito lidé budou mít v poměrně velké míře vliv na to, co se přímo na té vysoké škole děje," popsal obavy studentů ve večerních Ozvěnách dne předseda Studentské komory rady vysokých škol Miroslav Jašurek a pokračoval:

„Budou rozhodovat o nejzásadnějších věcech, které vysoká škola dělá. A my se domníváme, že v situaci v naší zemi, v této dnešní situaci, toto otevírá poměrně velký prostor pro další rovinu toho netransparentního prostředí nebo dokonce korupčního prostředí.“

Náměstek ministra školství Ivan Wilhelm Radiožurnálu řekl, že externí dohled by vysokým školám prospěl. Jašurek to nevylučuje, ale má problém s tím, že by nešlo jen o dohled, ale vliv a rozhodování.

Akademici: O finanční pomoci studentům s námi ministerstvo nejednalo

Jednání ohledně reformy vysokých škol bylo podle Havlíčka relativně dostatek a debata byla vedena celý loňský rok. Dodal také, že ne všechny připomínky lze brát v úvahu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve večerních Ozvěnách dne mluvil i předseda Studentské komory rady vysokých škol Miroslav Jašurek

„Několikrát ze strany ministerstva došlo k tomu, že po dohodách o některých kompromisních řešeních další verze návrhů vrátila všechno zpět, takže to byl začátek vzniku určité nedůvěry mezi oběma stranami,“ upozornil na neshody Havlíček.

Horší situace prý ale byla ohledně finanční pomoci studentům, kde jednání bylo málo. „Zákon byl připravován na poslední chvíli a v podstatě ho představitelé vysokých škol v úplném znění, které šlo do vlády, předem k připomínkování nedostali,“ uvedl Havlíček.

S tím souhlasí i Jašurek. „Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům, který má zavést půjčky na školné a vlastně tak umožnit zavedení školného, tak ten s námi nebyl řádně projednán vůbec.“

Největším problémem je školné

Havlíčkovi také vadí přístup ministerstva financí, které chce školné použít jako záplatu na díru ve státním rozpočtu. Školné by mělo být podle něj použito na snížení dlouhodobého podfinancování českých vysokých škol. V investiční oblasti podle Havlíčka zaostávají za vyspělými zeměmi světa.

Havlíčkovi se nelíbí ani navrhovaný systém studentských půjček. Úroky z půjček budou podle něj banky požadovat po státu, a navržené řešení tak nemůže být finančně neutrální vůči státnímu rozpočtu.

Principiálně proti školnému se staví studenti. Jašurek tvrdí, že všude, kde bylo zavedeno, má velké množství negativních efektů. „Jsme proti školnému zejména v této situaci, kdy zároveň vláda České republiky chce poměrně výrazným způsobem snižovat příspěvky z veřejných rozpočtů vysokým školám. A jsme proti té formě, kdy školné je poměrně vysoké, studující si na něj bude muset brát půjčky, budou se muset poměrně výrazným způsobem do budoucího života zadlužovat,“ myslí si Jašurek.

Studenti chtějí proti reformě VŠ protestovat koncem února

Číst článek

„Asi nejlepší formou by bylo něco, čemu jsme začali říkat takzvané zápisné, to znamená relativně malá platba, kterou by si ale mohl dovolit skoro každý. A tím pádem ta administrace by byla relativně jednoduchá. Nebylo by to kriticky závislé na tom, jak budou fungovat různé půjčky a podobně. I přínos potom pro konkrétní vysoké školy by mohl být relativně velký,“ nastínil jiné řešení finanční spoluúčasti studentů na studiu rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl v pořadu Stalo se dnes.

Studenti, rada vysokých škol a konference rektorů tak chtějí stažení všech návrhů. Stejné žádají i předsedové 21 z 26 akademických senátů veřejných vysokých škol.

Klára Bílá, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme