‚Smír není možný.‘ Česku stále hrozí, že bude vracet 1,16 miliardy za chyby v zemědělských dotacích

Zářijové jednání českých a bruselských úředníků o více než miliardové pokutě nedopadlo z pohledu Česka úspěšně. Dorazila odpověď, že „smír není možný“. Stále tak hrozí, že Česká republika bude muset peníze vracet. Pokuta vychází z auditního řízení, které proběhlo před třemi roky. Tuzemské úřady podle Bruselu nedostatečně kontrolovaly rozdělování evropských peněz. Ty s tím ale nesouhlasí, a usilovaly proto o snížení celkové částky.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V roce 2015 začal platit institut takzvaného aktivního zemědělce. Podle něho mohli unijní podporu čerpat pouze žadatelé, kteří se skutečně živili zemědělskou činností. Ilustrační foto | Foto: Libor Želinský | Zdroj: Český rozhlas

„Zprávu ze smírčího řízení... jsme obdrželi a v ní se uvádí, že smír není možný,“ reagovala na dotaz serveru iROZHLAS.cz mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Lenka Rezková.

Takzvané smírčí řízení, kde se řešily postoje Česka k pokutě, proběhlo formou videokonference ke konci září. Výsledek jednání ale nebyl jasný hned, dorazil písemně z Bruselu zhruba za měsíc.

Bude Česko vracet 1,16 miliardy za chyby v dotacích pro zemědělce? Úředníci jednali o snížení pokuty

Číst článek

Sankce ve výši 1,16 miliardy korun se týká auditního šetření, které v České republice proběhlo v září 2017. Brusel tehdy prověřoval, jestli české úřady kontrolují, zda dotace čerpají skutečně zemědělci.

Zářijové jednání sice neskončilo dohodou, takzvaný smírčí orgán ale nemá pravomoci pokutu snížit nebo zvýšit. O finální částce tak rozhodne až Evropská komise. Jestli tak bude muset peníze formou korekce Česko skutečně vracet, bude jisté s největší pravděpodobností až v příštím roce.

„Evropská komise si v následujícím půl roce může vyžádat podklady nebo rovnou vydat Závěrečnou zprávu. Pokud si vyžádá podklady, znovu začíná běžet lhůta šest měsíců od doby, kdy obdrží odpověď České republiky. V závěrečné zprávě je již výše korekce přesně stanovena,“ vysvětlila mluvčí zemědělského fondu. Ministerstvo zemědělství je navíc v krajním případě připraveno bránit se proti pokutě i u Evropského soudního dvora. 

V čem Česko chybovalo?

V roce 2015 začal platit institut takzvaného aktivního zemědělce. Podle něho mohli unijní podporu čerpat pouze žadatelé, kteří se skutečně živili zemědělskou činností. Cílem tak bylo zabránit, aby dotace pobírali podnikatelé, kteří se ve skutečnosti zemědělství nevěnují.

ČASOVÁ OSA

Září 2017 – Auditní šetření Evropské komise na českých úřadech kvůli nedostatečné kontrole příjemců unijních dotací

Prosinec 2018 – Bilaterální jednání českých úředníků se zástupci Evropské komise ohledně připomínek k předběžným závěrům

Červenec 2019 – Česku končí lhůta na zaslání doplňujících materiálů, o které Evropská komise požádala

Prosinec 2019 – Finální rozhodnutí o částce, kterou má Česko vracet do unijního rozpočtu

Leden 2020 – Česko požádalo o smírčí řízení

Zaří 2020 - Formou videokonference proběhlo jednání se smírčím orgánem, podle nějž ale smír není možný

Tuzemské úřady se tehdy dostaly s Evropskou komisí do sporu o výklad tohoto institutu, proto také v Česku před třemi lety proběhl audit. Komise později na jeho základě vyměřila sankci ve výši 7,5 miliardy korun, na což v roce 2018 upozornily Hospodářské noviny.

Pokutu za chybné čerpání evropských peněz v letech 2015 až 2017 se ale českým úřadům podařilo po bilaterálním jednání srazit, a to o více než šest miliard korun. Brusel nově stanovil sankci na 46 milionů eur, tedy právě zhruba 1,16 miliardy korun, jak na začátku roku informoval server iROZHLAS.cz.

„Je vidět, že argumenty České republiky byly opravdu silné, když se po prvním kole bilaterálního jednání podařilo sankci takto výrazně snížit,“ řekl tehdy redakci lidovecký poslanec Marian Jurečka, který byl v době evropské prověrky ministrem zemědělství.

V obdobném procesu je nyní také zemědělský audit týkající se dotací vyplacených firmám z holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. V tomto případě začala na počátku srpna plynout Bruselu šestiměsíční lhůta, během níž musí vydat konečnou zprávu s případnou finanční sankcí. Předběžné závěry unijní prověrky střet zájmů premiéra potvrdily. Babiš jakékoli pochybení odmítá. Více čtěte ZDE.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme