Pokuta místo vězení? Soudci by mohli častěji ukládat peněžité tresty, navrhují špičky justice
Za majetkovou trestnou činnost pokuta. Peněžitý trest by mohly soudy v budoucnu ukládat přednostně. Chtějí to prosadit společně šéfové Nejvyššího státního zastupitelství a Nejvyššího soudu. Argumentují mimo jiné přeplněností věznic. Jejich návrh posoudí ministerstvo spravedlnosti.
„Opakovaně jsem porušil zákaz řízení pod vlivem alkoholu. Mohl jsem už od soudce dostat nepodmíněný trest. Využil ale možnosti souhrnného trestu, kdy využil peněžitý test, podmínku a docela dlouhý zákaz řízení. Peněžitý trest už jsem zaplatil a byl ve výši 18 tisíc,“ popisuje pro Radiožurnál svou nedávnou zkušenost muž z Prahy.
Pokuta místo vězení? Soudci by mohli častěji ukládat peněžité tresty, o návrhu rozhodne ministerstvo. Téma pro Václava Štefana
Zatímco v roce 2015 použily soudy peněžitou sankci jako hlavní nebo vedlejší trest ve zhruba 3600 případech, loni to bylo už víc než 8000 případech. Další nárůst by podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala mohl mimo jiné ulevit přeplněným věznicím.
„Chceme zakotvit zásadu, že u majetkových trestných činů se prioritně musí uvažovat o peněžitém trestu. Už v přípravném řízení musí být zjišťovány poměry každého obviněného. Soud musí mít přehled o jeho majetkových osobních poměrech tak, aby poté mohl tento trest uložit,“ vysvětluje Šámal.
Závazky odsouzených by podle návrhu Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství vymáhala celní správa. Nesplacené části peněžitého trestu by se mohly jednodušeji přeměnit na pobyt za mřížemi. Zrušila by se naopak možnost změny trestu na domácí vězení nebo obecně prospěšné práce.
Dokument teď dostane na stůl ministerstvo spravedlnosti. To podle mluvčího Jakuba Římana ukládání majetkových sankcí dlouhodobě podporuje.
„Jsme rádi, že v tomto sledujeme s Nejvyšším soudem a Nejvyšším státním zastupitelstvím stejný směr. Podněty obou institucí se budeme zabývat. Vyhodnotíme-li je jako relevantní, budeme se je snažit uplatnit,“ dodává Říman.
Dohoda o vině a trestu
Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství usilují také o rozšíření dohody o vině a trestu i na zvlášť závažné trestné činy. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman si myslí, že novinka může zrychlit práci justice. Vztahovat by se podle něj mohla například i na vraždy.
Ministerstvo spravedlnosti také uvedlo, že do budoucna s rozšířením dohody o vině a trestu počítá. „Je možné poukázat i na vzor Slovenska, kde rovněž žádné omezení pro aplikaci dohody o vině a trestu není,“ poukazuje Říman.
Dohoda o vině a trestu je jedním z alternativních řešení trestního řízení. Jde o takzvaný odklon, při kterém se při splněním podmínek může předejít projednávání případu před soudem.
