Policejní práce: věda i indiánské metody
Detektivové-stopaři jsou u policie hýčkáni. Bez jejich expertíz se neobejde žádné vyšetřování. Zločince rozpoznají podle chůze anebo jeho rukopisu na padělaných obrazech. Stopou prý může být i lidské ucho, které lupiči otisknou na dveře při vykrádání bytu.
Lidská stopa je prý stejná jako lidské DNA. Jedinečná a neopakovatelná. Kriminalisté z pohybu člověka navíc dokážou vyčíst jeho výšku, věk, váhu nebo pohlaví.
Své stopy zanechávají i padělatelé vzácných obrazů. Kriminalista Marek Kotrlý právě z trezoru vytahuje jeden padělaný obraz za druhým. Jeho týmu se podařilo tuhle falešnou sérii odhalit díky podrobným fyzikálním a chemickým analýzám.
Nebylo to však vůbec jednoduché. Autor byl zdatný malíř. „Byl schopen namalovat obraz Jana Zrzavého a bezprostředně na to zcela jiným rukopisem Kristiána Kodeta,“ upozorňuje kriminalista.
Z padělání obrazů je rozsáhlý byznys
Obrazy kriminalisté prosvítí rentgenem, který ukáže například přemalbu nebo jiné motivy, které dříve byly na plátně. Zvětšovací skla mikroskopů zase prozradí, jak byla nanášena barva.
Průřez malbou má zrovna v optice analytička Ivana Turková. „Používáme metodu odraženého světla. To, co vidíme na monitoru, je nábrus, zrnka pigmentu odebraného z obrazu,“ ukazuje.
Podle složení zrníček kriminalisté odhalí původ malby a zařadí ji do historického období. Falešní malíři však rádi kupují rámy a plátna ve starožitnictví, původní motiv odstraní a na staré, dobové podklady malují jiné autory. Jednoduchý trik, kterým svedou detektivy ze stopy.
Z padělání obrazů se v posledních letech stal rozsáhlý organizovaný zločin. Ve velké skupině lidí jsou tipaři sledující trh, malíři, chemici i prodejci. Ti všichni za sebou zametají stopy, a to doslova. Stejně jako to dělají další zločinci – vrazi, lupiči, žháři.
K dopadení zločince pomůže i způsob jeho chůze
I na ně má kriminalistika své metody. Jednou z nich je trasologie. „Každý lidský jedinec má charakteristický pohyb, algoritmus, jak střídá pravou a levou nohu,“ vysvětluje princip metody zkušený kriminalista Martin Vomáčka.
Lidská chůze, obtisky bot, nohou, částí lidského těla nebo vozidel. Desítky takových stop denně prohlédne tento elitní trasolog z Kriminalistického ústavu v Praze. Jako dítě Martin Vomáčka ve skautu miloval stopování zvířat a tahle láska mu zůstala. Jeho expertízy pomohly v případech, kde detektivové tápali.
„Na Benešovsku například došlo k sérii požárů. Sled stop by charakteristický tím, že měl velice nepatrný rozchod v ose pohybu. Vypadalo to, jako by pachatel chodil po čáře,“ vzpomíná policista. Nakonec se ukázalo, že stohy zapaloval jeden z dobrovolných hasičů.
Indiánské metody
Kriminalisté používají také poznatky lékařů. Jak se člověk hýbe, jak klade nohy, jak při chůzi pohybuje rukama. Stopa odhalí výšku, někdy i váhu. Když ji člověk zanechá na místě činu, nastoupí experti s měřicími přístroji, stopy odlévají do fólií, používají chemické zvýrazňovače nebo elektrostatické postupy.
Martin Vomáčka má ve svém archívu i sérii fotek s obtisky lidského ucha, které patří zlodějům. Poslouchají za dveřmi před tím, než vejdou do bytu a než z něj odejdou. Tenhle jednoduchý indiánský způsob stopaření má své úspěchy.
