Policejní prezident Jiří Kolář v loňském roce omezil příjem vzorků do Národní databáze DNA jen na nejzávažnější trestné činy. Genetická databáze má být přitom významným pomocníkem v boji proti všem formám trestné činnosti.

Tento článek je více než rok starý.

8:11 21. března 2005 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Právě díky analýze nezaměnitelného lidského znaku - kyseliny deoxyribonukleové - se u méně závažných případů často podaří odhalit pachatele neobjasněných loupeží nebo spravedlnosti dosud unikající vrahy.

Lucie Uhlířová z tiskového odboru policejního prezídia vysvětluje, že k omezení došlo zejména kvůli přetíženosti Kriminalistického ústavu.

"Rozkaz policejního prezidenta není určen k omezení plnění databáze DNA. Jeho úkolem je s ohledem na hospodárnost trestního řízení a kapacitní možnosti kriminalistického ústavu omezení zpracování vzorků pocházejících z trestné činnosti malé společenské nebezpečnosti," řekla Uhlířová.

Podle informací, které má Radiožurnál k dispozici, ale ze spektra trestných činů, u kterých je DNA analyzována, vypadly i delikty, u nichž je takzvaná společenská nebezpečnost vysoká. Rozkaz totiž většinou stanovuje zkoumat genetické stopy jen u trestných činů, u kterých horní hranice trestní sazby přesahuje osm let.

Stínového ministra ODS Ivana Langera rozhodnutí vedení policie znepokojilo. "Může to vést k omezení schopnosti policie odhalovat pachatele závažné trestné činnosti. Je-li příčinou toho omezení ekonomický důvod, pak to souvisí se schopností policie definovat své priority a vyčlenit dostatek finančních prostředků, aby na to prostě byly peníze," poznamenal Langer.

Více informací se dozvíte v dnešním dopoledním pořadu Pod kůži, který Radiožurnál vysílá v 10:35.

Martin Hromádka, Jan Hrbáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít