Policie žádá o vydání komunistického poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání

Policie chce trestně stíhat komunistického poslance KSČM Zdeňka Ondráčka. Žádost o jeho vydání v úterý odpoledne dorazila do sněmovny. Radiožurnálu to potvrdil předseda mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič z KSČM.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček | Foto: PETR TOPIČ / MAFRA | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Oznámili jsme tuto skutečnost všem členům mandátového a imunitního výboru. Po dohodě s místopředsedou výboru bude stanoven termín, kdy se výbor sejde. Termín by měl být situován tak, aby mandátový a imunitní výbor zahájil své jednání v té věci, než začne v září řádná podzimní schůze sněmovny,“ řekl Radiožurnálu.

Ondráčkovo vysvětlení, proč nepodpořil vládu: Zcela jsem se neztotožnil s programovým prohlášením

Číst článek

Grospič ale nechtěl říci, proč chtějí policisté jeho stranického kolegu Ondráčka vydat. A to proto, že je vázaný mlčenlivostí.

Ondráček na dotaz ČTK řekl, že neví, kvůli čemu může policie žádat jeho vydání. „Až to přijde, já se s tím seznámím,“ dodal. Poznamenal, že to vnímá jako předvolební boj.

Podle serveru Novinky.cz se případ týká Ondráčkových výroků o někdejším kandidátovi na prezidenta Michalu Horáčkovi.

„Policie ČR dnes požádala sněmovnu o vydání pana Ondráčka k trestnímu stíhání. Předpokládám, že v souvislosti s mým trestním oznámením. Pan Ondráček, navzdory dokumentům, které jsem zveřejnil, mě označil za spolupracovníka StB (komunistické Státní bezpečnosti) a veksláka,“ uvedl na svém twitterovém účtu Horáček.

Zprávu od policie zatím Horáček nedostal. „Pouze jsem byl předvolán jako svědek a vypovídal do protokolu,“ sdělil. „Tento krok Policie ČR, týká-li se mého trestního oznámení, ve mně posiluje víru, že žijeme v právním státě,“ doplnil.

Poslanecká sněmovna v minulém období vydala osm poslanců, v tom současném zatím dva

Číst článek

Ondráček obvinil v médiích koncem loňského roku během kampaně před lednovými prezidentskými volbami Horáčka ze spolupráce s StB. Horáček jakoukoli spolupráci s StB popřel a na poslance Ondráčka podal začátkem tohoto roku trestní oznámení.

Policie sice později vyšetřování odložila, ale podle serveru Novinky.cz státní zastupitelství policii případ vrátilo.

Imunitní výbor nyní stanoví termín, kdy se žádostí o vydání bude zabývat. Mělo by to být ještě před 10. zářím, kdy začne řádná zářijová schůze sněmovny, jak uvedl předseda výboru Grospič.

Sněmovna v současném složení dosud vydala ke stíhání zatím dva poslance - předsedu hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše a místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka, a to kvůli údajnému dotačnímu podvodu s farmou Čapí hnízdo. Státní zástupce letos v květnu stíhání Faltýnka a dalších tří lidí zrušil, ale stíhání Babiše pokračuje, žalobce zamítl Babišovu stížnost proti obvinění.

Zdeněk Ondráček

  • Datum a místo narození: 28. července 1969 v Žacléři
  • Vzdělání: Policejní akademie ČR v Praze, později si doplnil vzdělání dalším studiem na Univerzitě Hradec Králové, Akademii Policejního sboru v Bratislavě a Univerzitě Palackého v Olomouci (tituly PhDr., JUDr., Ph.D.)
  • Současné funkce: poslanec Poslanecké sněmovny (od 2013), je místopředsedou bezpečnostního výboru; člen zastupitelstva Královéhradeckého kraje (od 2012); zastupitel Trutnova (od 2010).
  • Praxe: dělník v papírně ve Svobodě nad Úpou (1987 až 1988), policista - člen pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti (1988 až 1990), později člen Policie ČR (do roku 2011), mimo jiné vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality; podnikatel, jednatel firmy Confisio-CZ, zástupce ředitelky Městského gymnázia a střední odborné školy Úpice (2012 až 2013)
  • Členství ve straně: KSČM (od roku 2012), KSČ (1989 až 1990)
  • Ondráčkovo jméno bylo v nedávné době diskutováno v souvislosti s volbou předsedy sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ondráčka, který byl již předtím terčem kritiky za své působení za socialismu, zvolili do této funkce zákonodárci v březnu. Proti tomu se ohradila opozice, demonstrovaly i tisícovky lidí. Ondráček se nakonec funkce vzdal, a předešel tak hlasování o svém odvolání. V dubnu byl do čela komise zvolen nominant hnutí ANO Jiří Mašek (ANO).
  • Ondráček jako člen pohotovostního útvaru zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během takzvaného Palachova týdne. V rozhovoru pro časopis Mladý svět v prosinci 1989 přiznal, že uhodil obuškem i dívku. Pro časopis také přiznal, že byl při zásahu na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989.
  • V roce 2014 se Ondráček dostal ve Sněmovně do sporu s tehdejším místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem, který ho označil za komunistického fízla a komunistickou mlátičku. Ondráček se hájil tím, že nebyl u komunistické Státní bezpečnosti, nikoho neudal a má i lustrační osvědčení a bezpečnostní prověrku. Mandátový a imunitní výbor Sněmovny poté rozhodl, že by se měl Kalousek omluvit. Ten to odmítl. Sněmovna poté nezrušila, ale ani nepotvrdila rozhodnutí výboru, z čehož vyplynulo, že se Kalousek omlouvat nemusí.
  • Ondráček jako poslanec vzbudil mimo jiné rozruch a vyvolal vlnu kritiky i svým návrhem zařadit do trestního zákoníku paragraf trestající hanobení prezidenta republiky vězením.
  • Při červencovém hlasování o důvěře vládě ANO a ČSSD byl Ondráček jedním z těch, kteří nový kabinet nepodpořili. Poslanec řekl, že se neztotožnil s jeho programovým prohlášením v oblasti bezpečnosti. Vedení KSČM jeho vysvětlení akceptovalo. Odmítl také spekulace, že jeho postoj k vládě souvisel s tím, že ANO přispělo k jeho konci v čele sněmovní komise pro kontrolu GIBS.

Jakub Horáček, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme