Policie řeší údajné miliardové škody státu kvůli pochybným transakcím s bankami

Minimální škoda státu kvůli údajně nevýhodným transakcím s bankami při správě státního dluhu dosahuje 14 miliard korun. Vyplývá to z konečné verze interního auditu ministerstva financí. Úřad se minulý týden kvůli těmto zjištěním také obrátil s trestním oznámením na policii.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo financí | Foto: Filip Jandourek

Ministerstvo popsalo v oznámení celkem čtyři operace, při kterých podle něj vznikla neodůvodněná ztráta v řádu miliard korun.

Způsobena měla být nevýhodně uzavřenými transakcemi mezi resortem a některými bankami hlavně při zajišťování kurzových a měnových rizik při správě státních dluhopisů.

Ačkoliv škoda v samotném trestním oznámení není vyčíslena přesně, přílohou trestního oznámení je už zmíněný interní audit ministerstva dokončený 22. prosince 2015. Má celkem 67 stran a auditoři v něm tvrdí, že za roky 2005 až 2014 vznikla státu z údajně nevýhodných transakcí škoda minimálně 14 miliard korun.

Ze státu se podle závěrů auditu tak stal hazardní spekulant, což je v přímém rozporu se zákonem o majetku ČR. Vyšetřování této věci bude dozorovat pražské Vrchní státní zastupitelství. „Oznámení jsme obdrželi a jako ve vztahu ke každému dalšímu trestnímu oznámení se budeme zabývat i tímto,“ potvrdila jeho šéfka Lenka Bradáčová.

Ministerstvo se v trestním oznámení vedle svého auditu odvolává i na nedávné závěry kontroly Národního kontrolního úřadu (NKÚ), která ale byla mnohem menšího rozsahu – detailněji prozkoumala jen jednu zajišťovací transakci. Při kontrole ale také došla k tomu, že na ní stát zbytečně tratil.

Na banky trestní oznámení resortu nemíří

Resort podal trestní oznámení na dlouholetého bývalého šéfa příslušného odboru na ministerstvu Jiřího Frantu. S ním v minulých dnech mluvily Hospodářské noviny, Franta ale řekl jen to, že jednání s bankami oproti současnosti byla dříve obtížná.

Podle informací Českého rozhlasu ministerstvo uvažovalo, zda nemá zamířit trestní oznámení právě i na některé banky už jenom proto, že kdyby mu policie a soud daly za pravdu, miliardové škody by se na nich jistě vymáhaly lépe než na bývalém úředníkovi.

K tomu se ale nakonec resort nerozhodl hlavně z důvodu obav, že si mocné banky proti sobě poštve v situaci, kdy vůči nim nemá silné důkazy, že z jejich strany šlo o porušování zákona.

Deutsche Bank, Morgan Stanley, ale i ČS

Podle auditu se obchodů účastnily hlavně zahraniční instituce, konkrétně Deutsche Bank a Morgan Stanley. V jednom případě ale figuruje i Česká spořitelna, která však jakékoliv pochybení odmítá.

„Všechny realizované transakce jsou sjednány podle platné legislativy, etického kodexu finančních trhů a obecných pravidel o obchodování na finančním trhu,“ řekla mluvčí Kristýna Havligerová.

Spořitelna podle auditu vstoupila v roce 2012 do jednoho z již dříve uzavřených obchodů. Jednalo se o způsob zajištění kurzu eura, kdy se v této měně platily úroky z jedné emise státních dluhopisů.

Stát tento dluhopis v roce 2014 celý splatil, Česká spořitelna ale uplatnila smlouvu právě z onoho roku 2012, která zjednodušeně řečeno zavazuje stát platit dál úroky až do roku 2024.

Podle auditu je tak jen ke konci roku 2014 ztráta z této operace 2,6 miliardy. Bude-li pokračovat až do roku 2024, zvýší se na celkových 3,2 miliardy.

Největší jednotlivá ztráta = 5 miliard

Jako největší jednotlivou ztrátu – přes 5 miliard korun – audit popisuje tu u obchodu s finančním ústavem Deutsche bank z roku 2005. Auditoři píší, že již po roce od uzavření tohoto obchodu na zajištění kurzového a úrokového rizika měl stát škodu 76 milionů eur, tedy dvě miliardy korun.

Navíc v roce 2009 došlo ještě k úpravě tohoto obchodu opět s Deutsche Bank, který celou situaci ovšem prý ještě více vyhrotil. Při něm se ministerstvo zavázalo, že bude po dobu dalších deset let platit z částky miliardy eur úrok o procento vyšší, než platil předtím.

Celkem se tedy má jednat o dnes už jistou újmu ve zmíněné výši 5 miliard korun. Tak obří ztrátu podle auditorů přitom nelze odůvodnit jen samotným pohybem kurzů sazeb a měny, ale právě nevýhodnou dohodou.

Rizikové spekulace s japonskými jeny

Stát vydával dluhopisy kromě v korunách a eurech také v dalších měnách, a to ve švýcarských francích a japonských jenech. Podezření z machinací existují i tady.

V roce 2005 udělalo ministerstvo obchod s bankou Morgan Stanley, které prodalo své dluhopisy vydané v japonských jenech a zavázalo se, že bude platit úroky v eurech. Úřad se proti pohybu kurzu jenu ale nijak nezajistil, a stal se tak značně rizikovým spekulantem.

O několik let později pak ministerstvo uzavřelo další související transakci, která vedla dle auditu k dalším ztrátám. Resort totiž souhlasil se zafixováním výše úroků placených v eurech až do roku 2024, a to na vyšší než tržní úrovni. Tím si podle propočtu kontrolorů vlastně připsal okamžitou ztrátu 708 milionů korun.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme