Policie viní bývalého špiona Lienera ze zpronevěry a dalších činů
Vojenský špion Roman Liener měl zpronevěřit přes dva miliony korun, neoprávněně využívat služební auto a počítač s utajovanými materiály - z toho ho viní vojenská rozvědka a policie. Navíc šetří i podezření, jestli Liener nespolupracoval s běloruskou tajnou službou. Bývalý důstojník, který pracoval v nejtajnější části rozvědky, je od listopadu ve vazbě.
Zatím není jasné, zda skutečně jde o největší špionážní skandál, nebo o pouhý kriminální případ. Zopakujme si, že na popud Vojenského zpravodajství se celou záležitostí začali zabývat vyšetřovatelé dnes už zrušeného policejního týmu Mlýn. Na nestandardní praktiky špiona Romana Lienera upozornil jeho bývalý šéf, dnes už také civilista, Vladimír Klaban. Radiožurnál se s ním pokoušel spojit, ale bez úspěchu. S ohledem na závažnost případu je ale stejně vázán mlčenlivostí, takže by stěží mohl prozradit pozadí celého příběhu.
Pojďme si tedy přiblížit, z čeho policie Lienera, který je od poloviny loňského listopadu ve vazbě v pražské pankrácké věznici, viní. Stíhá ho například pro to, že měl zpronevěřit přes milión korun na provoz krycí firmy v Rudné u Prahy, nebo 20 tisíc dolarů na zřízení další krycí společnosti v Bělorusku. V jeho peněžence mělo také skončit 10 tisíc dolarů, které měly být určeny jako odměna informátorovi v téže zemi. Policie Romanu Lienerovi klade dále za vinu, že si po odchodu ze služby nechal počítač s tajnými dokumenty. Měl také užívat služební vůz v hodnotě 700 tisíc korun. Ve výčtu obvinění se objevuje také neuposlechnutí rozkazu, ale i podezření z padělání lékařské zprávy.
Lienerův advokát Zdeněk Bičan se zatím k případu nechce oficiálně vyjadřovat. Tvrdí ale, že všechna obvinění jsou vykonstruovaná. Sám Liener se hájí například tím, že vůz a počítač s tajnými dokumenty si měla převzít sama služba a on na to jen čekal.
Jisté je tedy jen jedno, případ se odvíjí delší dobu. A tajná služba na ochraně svých zájmů podle šéfa poslaneckého výboru pro obranu a bezpečnost Jana Vidíma z ODS nezapracovala pravděpodobně tak, jak by měla.
"Kontrolní mechanismy zafungovaly, ale bohužel zřejmě pozdě. Ty měly zafungovat už ve chvíli, kdy vznikalo podezření. Vojenští zpravodajci musejí být schopni zafungovat ještě předtím, než se objeví vůbec jenom podezření," říká Vidím.
Mluvčí Vojenského zpravodajství Ladislav Šticha nadále odmítá informace Radiožurnálu oficiálně potvrdit. O selhání kontrolních mechanismů však nemůže být podle něj řeč.
"Pokud by podobný případ skutečně nastal, tak by byli od samého počátku informováni všichni, kdo mají ze zákona takové informace obdržet, a okamžitě by konaly všechny organizační složky, tedy včetně nadřízených, které by měly k předmětu šetření nějaký vztah."