Policie začala vyslýchat politiky kvůli prodeji Unipetrolu
Policisté z útvaru odhalování korupce a finanční kriminality začnou dnes vyslýchat první svědky v souvislosti s privatizací petrochemického holdingu Unipetrolu. V rámci právní pomoci svým polským kolegům vyslechnou zhruba dvacet lidí, mezi nimi i expremiéry Jiřího Paroubka, Stanislava Grosse a Vladimíra Špidlu.
Podle polské strany provázela prodej Unipetrolu polské firmě PKN Orlen rozsáhlá korupce, ve které měl být rozdán úplatek ve výši jedné miliardy korun.
Polští vyšetřovatelé budou v Praze do pátku, znovu pak přijedou 9. října. "Výslechy povedou české úřady, polští prokurátoři budou pouze pozorovateli. Za souhlasu našich českých kolegů ale budou moci zadávat otázky," upřesnil status polských vyšetřovatelů prokurátor Mieczyslaw Piotrowski.
Piotrowski zdůraznil, že krakovská prokuratura chce především získat informace o možné korupci polských, a nikoli českých politiků. Podezření na české straně jsou podle něj věcí českých úřadů.
Mluvčí útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Alena Vokráčková odmítla prozradit, kdo předstoupí před vyšetřovatele jako první. Polská strana požádala o výslechy celkem 18 osob. Kromě tří posledních sociálnědemokratických premiérů Špidly, Grosse a Paroubka chtějí vyslechnout i současného předsedu vlády a šéfa dříve nejsilnější opoziční strany ODS Mirka Topolánka.
K výslechu by se mělo dostavit také několik bývalých ministrů ČSSD - práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, průmyslu Milan Urban, financí Bohuslav Sobotka a zemědělství Jaroslav Palas. Pozvání obdrží i exministři zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a obrany Karel Kühnl (US-DEU).
Policisté by se měli ptát i poslance ČSSD Josefa Hojdara, Igora Fojtíka, který vedl odbor privatizace na ministerstvu financí, někdejšího náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Václava Srby a exporadce ministra průmyslu a obchodu Aleše Cincibuse. Vyslechnut bude rovněž někdejší šéf kabinetů premiérů Grosse a Paroubka Zdeněk Doležel, kterého kvůli korupci stíhá česká policie.
Podle polské novinářky Barbary Sierszuly-Pilousové ale politici k objasnění kauzy příliš nepřispějí. "Jak jsem sledovala práci komisí k Unipetrolu, tak už vím, že z českých politiků se tak hodně nevytáhne. Z důležitých jednáních, kdy se rozhodovalo o tom, kdo se zúčastní privatizace, neexistují žádné záznamy, to je jedna věc. Druhá věc je, že každý politik, který se toho účastnil, říká, že si nic nepamatuje," řekla Radiožurnálu novinářka, která případ sleduje.
O Unipetrol zpočátku vyjádřilo předběžný zájem šest firem, do užšího výběru se dostaly tři: PKN Orlen, maďarský MOL a britsko-nizozemský koncern Royal Dutch/Shell. Závaznou nabídku podal jen PKN Orlen. Polské vyšetřovatele zajímá celé výběrové řízení, tedy nejen rozhodnutí o vítězi, ale i to, co se dělo před ním. Podle neoficiálních informací totiž Špidlova vláda v průběhu výběrového řízení vyřadila zájemce, který za Unipetrol nabízel vyšší cenu, než dával Orlen.
O tom, že česká vláda mohla za Unipetrol dostat v přepočtu až o pět miliard korun více, se zmiňovala rovněž loňská zpráva vyšetřovací komise polského parlamentu. O korupci hovořil i bývalý člen vedení PKN Orlen Krzysztof Kluzek. Podle něj se při privatizaci Unipetrolu rozdalo na úplatcích 42 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun) - rovným dílem na české i polské straně. Podle české vlády i závěrů sněmovní vyšetřovací komise však byly podmínky privatizace Unipetrolu dodrženy.
V Česku dění kolem Unipetrolu rozvířila nahrávka skryté kamery, na které Doležel s polským lobbistou Jackem Spyrou hovořili mimo jiné o korupci politiků a o privatizaci Unipetrolu. Doležel je podezřelý z toho, že si na tajné schůzce se Spyrou řekl o úplatek pět milionů korun. Hrozí mu až 12 let vězení.
