Policie zahájila vyšetřování pochybných prověrek na NBÚ
Policie před týdnem oficiálně zahájila trestní řízení kvůli podezření na manipulace s bezpečnostními prověrkami na Národním bezpečnostním úřadě. Hlavními podezřelými jsou podle informací Radiožurnálu někdejší ředitel úřadu Tomáš Kadlec a bývalý bezpečnostní ředitel NBÚ Martin Hejl.
Trestní oznámení kvůli dřívějšímu podivnému vydávání bezpečnostních prověrek podalo občanské sdružení Růžový panter. Členka sdružení Iveta Jordanová Radiožurnálu zprávu o zahájení trestního řízení potvrdila. "Mám oficiální informaci o to, že bylo zahájení trestní řízení v této věci," řekla.
Policie zatím zahájení vyšetřování potvrdit odmítá. Státní zástupkyně Miluše Králová, která na kauzu dohlížela v přípravném řízení, to ale nevyvrátila. "Zatím jsem dozorový spis nedostala na stůl, nevím, jestli tam byly zahájeny úkony trestního řízení. Od okamžiku, kdy byly zahájeny úkony trestního řízení, tak já začnu případ dozorovat," uvedla Králová.
Kadlec i Hejl jsou podezřelí ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Policie bude mimo jiné prověřovat, zda bývalé vedení NBÚ nenechalo účelově prověřovat některé lidi, u kterých existoval zájem, aby prověrku získali, zpravodajskými službami, které o nich neměly dostatek informací.
Právě díky tomu tito lidé prověrku bez větších potíží získali. "Ne všichni, kdo žádali bezpečnostní prověrku na stupeň utajení přísně tajné, byli adekvátně prověřeni Bezpečnostní informační službou," doplnila Iveta Jordánová z nevládní organizace Růžový panter, která se zabývá odhalováním korupce ve veřejné správě.
Pochybností kolem prověrek přibývá
V posledních týdnech se těchto pochybností o prověrkách objevilo několik. V létě vznikly kolem tehdejšího šéfa Úřadu vlády Pavla Přibyla, který v roce 1989 velel policejní jednotce nasazované také k rozhánění protikomunistických demonstrací.
Počátkem tohoto týdne Radiožurnál informoval o tom, že prověrku měl údajně neoprávněně získat předseda poslanců ČSSD Petr Ibl. V minulosti totiž podnikal s vysokým důstojníkem Státní bezpečnosti Jaroslavem Vondruškou, který měl úzkou vazbu na sovětskou tajnou službu KGB.
Navíc výsledky Iblova pohovoru na Národním bezpečnostním úřadu a psychotesty nedopadly podle informací Radiožurnálu zrovna nejlépe. Přesto mu úřad, respektive jeho bývalý ředitel Tomáš Kadlec bez potíží povolil přístup k těm nejtajnějším informacím.
Podobným způsobem proběhla například i prověrka českého velvyslance na Filipínách Stanislava Slavického. Toho komunistická kontrarozvědka naverbovala v roce 1987 a později jej ve svých evidencích vedla jako agenta.
Jeho svazek byl koncem roku 1989 skartován - také díky tomu Slavický vyhrál soudní při o takzvanou neoprávněnou registraci ve svazcích StB. Pracovník NBÚ, který Slavického prověřoval, vydání prověrky nedoporučil, díky Kadlecovi ji ale nakonec získal.
NBÚ používal dvojí metr
Dnes už je veřejným tajemstvím, že rozhodnutí bezpečnostního úřadu podléhala v některých případech politickým zájmům. Když se někteří zájemci o prověrku na nejvyšší stupně neoficiálně dozvěděli, že ji nedostanou, žádost stáhli. Posléze požádali o novou na nižší stupeň utajení.
Podle poznatků Radiožurnálu jde například o bývalého generálního sekretáře Jana Kavana Karla Srbu, tajemníka Miloše Zemana Karla Heřmana nebo náměstka ministra průmyslu a obchodu Miroslava Somola. Radiožurnál také nedávno upozornil na podivné okolnosti prověrky poslance ODS Jana Klase.
Skutečnost, že NBÚ, respektive jeho bývalý šéf Tomáš Kadlec mnohdy podlehl politické objednávce, dokládají slova jeho bývalé zaměstnankyně Jitky Šmídové. "Ředitel se vlastně zajímal o průběh té prověrky a samozřejmě potom o finální výsledek, a byl to on, kdo ve finále výsledek změnil. Byl to on, kdo vydal pokyn musí se napsat na vydání."
Současný šéf NBÚ Jan Mareš spekulace o politických tlacích při udělování prověrek rozhodně odmítá. "Považuji to za vyloučené. Tento úřad je nezávislý a samozřejmě já jsem přesvědčen o tom, že k žádným politickým tlakům jak za bývalého ředitele, tak ze mého působení v úřadu nedocházelo," prohlásil Mareš.
Poslanci volají po kontrole
NBÚ prověřuje osoby, zda se mohou seznamovat s tajnými informacemi. Když někdo prověrku nezíská, může se odvolat ke zvláštnímu kolegiu státních zástupců. Pochybnosti o tom, zda někdo prověrku dostal oprávněně, ale žádná instituce neřeší.
Poslanci ze sněmovního branného výboru proto žádají, aby v budoucnu vznikla komise či jiný orgán, který by činnost NBÚ kontroloval. Členové výboru požádali premiéra Stanislava Grosse, aby součástí chystaného nového zákona o ochraně utajovaných skutečností byla i možnost kontroly činnosti NBÚ.
